Evropsk� unie a tzv. Bene�ovy dekrety: �as na prom��len� nov� rovnov�hy
Michal Pet��k
Rozhodn� te� nep�ich�z�m stra�it n�jak�mi �Sude��ky� a velmi bych si p��l, aby se nikdo na toto t�ma neuchyloval k jak�mkoliv vyhrocen�m, extr�mn�m, a zejm�na nepodlo�en�m tvrzen�m.
Obdob� po irsk�m NE lze v�ak vyu��t k prom��len� toho, jak se co nejl�pe zajistit proti n�kter�m interpretac�m pravidel z odm�tnut� Lisabonsk� smlouvy pro p��pad, �e by se tato pravidla n�kdy v budoucnu, patrn� pod nov�m n�zvem a v nov�m balen�, mohla objevit v �esk� republice znovu na stole.
Nejprve p�ipome�me, �e po p�ijet� unijn� Listiny pr�v a svobod jako politick�ho, pr�vn� nez�vazn�ho dokumentu Radou EU v Nice v prosinci 2000 a v souvislosti s bl��c�m se vstupem �R do EU byla rozpout�na politick� kampa� po�aduj�c� odstran�n� alespo� n�kter�ch takzvan�ch Bene�ov�ch dekret� z na�eho pr�vn�ho ��du. V takov� situaci byla Sn�movna nucena p�ijmout 24. dubna 2002 �usnesen� k dekret�m:�
Usnesen� Poslaneck� sn�movny k dekret�m prezidenta republiky ze dne 24. dubna 2002.
Poslaneck� sn�movna Parlamentu �esk� republiky
� odm�taj�c snahy o otev�r�n� ot�zek souvisej�c�ch s koncem a v�sledky 2. sv�tov� v�lky,
� vyzdvihuj�c pozitivn� v�znam �esko-n�meck� deklarace a v n� vyj�d�enou v�li nezat�ovat budoucnost politick�mi a pr�vn�mi ot�zkami poch�zej�c�mi z minulosti,
� potvrzuj�c, �e dobr� sousedsk� vztahy a plnopr�vn� �lenstv� �esk� republiky v Evropsk� unii pat�� k zahrani�n� politick�m priorit�m �esk� republiky,
� vych�zej�c z toho, �e rozsah a podm�nky restitu�n�ho z�konod�rstv� jsou zcela a v�lu�n� v pravomoci �esk�ch �stavn�ch org�n�,
prohla�uje, �e:
1. �eskoslovensk� z�konod�rstv� z let 1940 - 1946, v�etn� dekret� prezidenta republiky, vzniklo podobn� jako v jin�ch evropsk�ch zem�ch v d�sledku v�lky a por�ky nacismu;
2. pov�le�n� z�kony a dekrety prezidenta republiky se realizovaly, byly konzumov�ny v obdob� po sv�m vyd�n� a dnes ji� na jejich z�klad� nemohou vznikat ��dn� nov� pr�vn� vztahy;
3. pr�vn� a majetkov� vztahy, kter� z nich vyplynuly, jsou nezpochybniteln�, nedotknuteln� a nem�nn�.
(Z p��tomn�ch 169 poslanc� 169 hlasovalo pro, nikdo nebyl proti.)
Lisabonsk� smlouva t�m, �e vyhla�uje �pr�vn� z�vaznost� t�to unijn� Listiny na �rovni mezin�rodn�ho pr�va, povy�uje jej� obsah nad �esk� z�kony, proto�e podle �l. 10 na�� �stavy plat�, �e �stanov�-li mezin�rodn� smlouva n�co jin�ho ne� z�kon, pou�ije se mezin�rodn� smlouva.�
D�le, sou��st� �stavn�ho po��dku �R dnes nen� ��dn� ustanoven� zakazuj�c� hromadn� vyho�t�n�. A unijn� pr�vo se a� dosud explicitn� vyh�balo �prav� majetkov�ch ot�zek v �lensk�ch zem�ch EU. Tuto oblast explicitn� vyj�m� ze sv� p�sobnosti �l�nkem �. 295 dne�n�ho zn�n� Smlouvy o zalo�en� Evropsk�ho spole�enstv�: �Tato smlouva se nijak nedot�k� �pravy vlastnictv�, uplat�ovan� v �lensk�ch st�tech.�
Unijn� Listina pr�v a svobod ale ob� tyto oblasti upravuje. �l�nek 17, odst. 1: �(...) Nikdo nesm� b�t zbaven sv�ho majetku s v�jimkou ve�ejn�ho z�jmu, v p��padech a za podm�nek, kter� stanov� z�kon, a p�i poskytnut� spravedliv� n�hrady v p�im��en� lh�t�.� D�le, �l�nek 19, odst. 1. stanov�: �hromadn� vyho�t�n� je zak�z�no.�
Tato unijn� Listina by podle dne�n� dikce Lisabonsk� smlouvy mohla b�t pou�ita pro rozhodov�n� Soudn�ho dvora EU v Lucemburku i vnitrost�tn�ch soud� �esk� republiky. A� dosud to mo�n� nebylo. Mohou tak b�t vzn�eny �etn� ot�zky a zpochybn�n�, kter� a� dosud neexistovaly a jejich� samotn� existence jde proti z�jm�m �R. Tam, kde jde o majetek se toti� je mo�no setkat i s t�mi nejkrkolomn�j��mi konstrukcemi.
V z�jmu udr�en� rovnov�hy politick�ho a pr�vn�ho prost�ed� vn�j��ho (unijn�ho), kter� by v p��pad� p�ijet� t�chto princip� bylo pos�leno, a vnit�n�ho (�esk�ho) by pak bylo na m�st� otev��t diskusi o pos�len� v�hy citovan�ho sn�movn�ho usnesen� k �dekret�m� z roku 2002. Nap��klad t�m, �e by se toto Usnesen� PSP �R stalo sou��st� na�eho �stavn�ho po��dku (novelizac� p��slu�n�ch �l�nk� �stavy �R.) Ti, kte�� budou proti tomuto kroku z�sadn� protestovat, t�m jen obna�� sv� skute�n� z�jmy.
D�le, kl��em k ve�ker�mu pov�le�n�mu kon�n� ve v�ci transferu (vys�dlen�) N�mc� je �stavn� dekret prezidenta republiky �. 33/1945 Sb., o �prav� �eskoslovensk�ho st�tn�ho ob�anstv� osob n�rodnosti n�meck� a ma�arsk�. Z �stavn�ho z�kona �. 57/1946 Sb., kter�m se schvaluj� a prohla�uj� za z�kon dekrety prezidenta republiky pak z �l. I, odst. 2 plyne, �e: "ve�ker� dekrety presidenta republiky jest pova�ovati od jejich po��tku za z�kon; �stavn� dekrety bu�te� pova�ov�ny za z�kon �stavn�."
Nejpozd�ji od p�ijet� �stavy �R ke dni 1. ledna 1993 v�ak jde jen o prost� z�kony, nikoliv z�kony �stavn�, proto�e �l. 112, odst. 3 �stavy �R ��k�: "ostatn� �stavn� z�kony platn� na �zem� �esk� republiky ke dni ��innosti t�to �stavy maj� s�lu z�kona." A tyto p�vodn� �stavn� z�kony do kategorie �ostatn� spadaj� (pokud ov�em nep�estaly b�t �stavn�mi z�kony ji� v hlub�� minulosti, co� v�ak na t�to �vaze nic nem�n�.)
Pokud by byla Lisabonsk� smlouva v �R ratifikov�na a vyhl�ena, platilo by pro jej� sou��sti podle �l. 10 �stavy �R: �stanov�-li mezin�rodn� smlouva n�co jin�ho ne� z�kon, pou�ije se mezin�rodn� smlouva.� LS obsahuje tento nov� text �l�nku 6.1. SEU: �Unie uzn�v� pr�va, svobody a z�sady obsa�en� v Listin� z�kladn�ch pr�v Evropsk� unie (...), je� m� stejnou pr�vn� s�lu jako Smlouvy.�
Velmi pravd�podobn� tak bude vzn�en� myln� politick� interpretace, �e v��e citovan� princip nemo�nosti hromadn�ho vyho�t�n� a princip nemo�nosti vyvlastn�n� bez spravedliv� n�hrady v p�im��en� lh�t� bude m�t p�ednost p�ed kter�mkoliv principem obsa�en�m v tzv. �dekretech,� kter� dnes ji� nemaj� s�lu �stavn�ho, ale jen prost�ho z�kona.
A a�koliv zde plat� dob�e zn�m� princip nep��pustnosti retroaktivity pr�va a �esk� republika zde disponujeme �etn�mi mezin�rodn�pr�vn�mi pov�le�n�mi z�rukami, p�edstavuje tato konstelace (ur�it� politicky, v jist�m smyslu i pr�vn�) nep��jemn� posun v t�to pro �R tak citliv� oblasti.
A a�koliv je nyn� Lisabonsk� smlouva u �stavn�ho soudu, kter� zkoum�, zda je �i nen� v souladu s na��m �stavn�m po��dkem, odm�tnut� LS lze prov�st sp� v politick�, ne� v pr�vn� rovin�. Jak� pro to hovo�� z�sadn� argument?
Tv�rci evropsk�ho pr�va, kte�� jsou autory celkov� konstrukce i jednotliv�ch formulac� LS, toti� jen pokra�uj� v t� tradici komunit�rn�ho pr�va, podle n� evropsk� pr�vo velmi pomal�m, postupn�m zp�sobem p�ekr�v� ��m d�l t�m v�ce oblast� pr�va n�rodn�ho p�i postupn�m posilov�n� principu nad�azenosti pr�va evropsk�ho nad pr�vem n�rodn�ch st�t�.
Bohu�el, zde mus� b�t kritici LS a pl�iv� federalizace velmi p��sn� sami na sebe a p�ipustit si, �e soupe�, proti kter�mu stoj�me, je dob�e p�ipraven�. Prostou logikou jej toti� dnes, kdy� u� jsme v Unii, jen tak jednodu�e dob�hnout nelze.
Probl�m je toti� v tom, �e na�e �stava obsahuje velmi siln� a tak� mnohozna�n� n�stroj, �l�nek �. 10a. Jen st�� lze pochopit, jak se mohla takto siln� formulace do na�� �stavy v�bec dostat p�i absenci dostate�n� omezuj�c�ch podm�nek pro jeho pou�it�. On se toti� tento �l�nek tak� v jist�m smyslu m��e t�kat �s�m sebe.�
Jeho prvn� odstavec �(1) Mezin�rodn� smlouvou mohou b�t n�kter� pravomoci org�n� �esk� republiky p�eneseny na mezin�rodn� organizaci nebo instituci� se toti� m��e t�kat i jeho vlastn�ho druh�ho odstavce: �(2) K ratifikaci mezin�rodn� smlouvy uveden� v odstavci 1 je t�eba souhlasu Parlamentu, nestanov�-li �stavn� z�kon, �e k ratifikaci je t�eba souhlasu dan�ho v referendu.�
Parlament je nepochybn� org�nem �R. Vyjad�ov�n� souhlasu s mezin�rodn� smlouvou je nepochybn� jeho pravomoc. I tohoto klasick�ho �stavn�ho mechanismu pro ratifikaci mezin�rodn�ch smluv svrchovan�mi st�ty se tak m��e n� st�t s�m zbavit ve prosp�ch mechanismu zcela jin�ho, pakli�e by tak stanovila mezin�rodn� smlouva, ratifikovan� podle odstavce 1 �l�nku 10a. A odm�tnut� Lisabonsk� smlouva tak stanovila, nap��klad v �l�nku 48. 6 a 48.7 SEU, v takzvan� passerelle, kter� umo��ovala obch�zet a m�nit pravidla dan� v zakl�daj�c�ch smlouv�ch bez ��dn�ho zp�sobu zm�n t�chto mezin�rodn�ch smluv.
Bohu�el, �esk� republika m� ve sv� vlastn� �stav� dovoleno, aby se pouh�m parlamentn�m souhlasem s mezin�rodn� smlouvou zbavila jednoho z nejvlastn�j��ch atribut� sv� vlastn� svrchovanosti.
Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta