Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Kudy nepokra�ovat po Lisabonsk� smlouv�?

Michal Pet��k

Nejprve dobr� zpr�va. Jedn�n� ��jnov� Rady EU vyvr�tilo p�vodn� francouzsk� p�edstavy z leto�n�ho �ervna, kdy Irsko m�lo sl�bit, kdy a za jak�ch podm�nek schv�l� v referendu odm�tnutou Lisabonskou smlouvu (LS). V postupn�m prosazov�n� princip� politick� unifikace byli ji� jednou zast�nci kvazifeder�ln� EU pora�eni - na ja�e 2005, kdy po jednozna�n�m odm�tnut� n�vrhu evropsk� �stavn� smlouvy ve francouzsk�m referendu byla tato mezin�rodn� smlouva je�t� jednozna�n�ji odm�tnuta v referendu nizozemsk�m. Por�ka ot��sla uni� a p�edseda Evropsk� komise Jos� Manuel Barroso vyhl�sil pod heslem t�i D (dialog, demokracie a debata) takzvan� obdob� reflexe.

N�vrat do roku 2005
Bohu�el byli ukonej�eni ti, kte�� po�adovali skute�n� ohl�dnut�. Ti, kdo se cht�li zab�vat p���inami tohoto odm�tnut� a vyvarovat se t�m eventu�ln�mu druh�mu, podcenili v�li t�ch, kte�� cht�li vyu��t oddechov� �as k p��prav�m pr�v� opa�n�m. Hlasit� zd�raz�ov�n� lo�sk�ho n�meck�ho p�edsednictv�, �e takzvan� reformn� (Lisabonsk�) smlouva podstatu �stavn� smlouvy zachov�v�, bylo nep�ehl�dnuteln�. Jsme tedy op�t v bod�, ve kter�m jsme ji� jednou (v roce 2005) byli. Navzdory opakuj�c�m se v�hr��k�m n�kter�ch (zejm�na francouzsk�ch) politik�, �e �R p�ece nem��e �zablokovat historick� unifika�n� procesy�, byly dal�� �lensk� zem� EU nuceny d�sledky odm�tnut� Lisabonsk� smlouvy v Irsku p�iznat � to ostatn� ani zdaleka nen� jedin� st�t, kter� LS neratifikoval. Ratifika�n� proces se toti� z t�ch �i on�ch d�vod� zadrhl nebo zastavil tak� v N�mecku, Polsku a �v�dsku.

O�ivovac� t�m
Dnes jsme tedy bohu�el na nejlep�� cest� zopakovat sv� zklam�n� z toho, jak unie nalo�ila s odm�tnutou smlouvou �stavn�. Posledn� summit EU toti� odstartoval o�ivovac� t�m pro dal�� p�ibli�ov�n� politick� unie. Obdob� reflexe, bezprost�edn� souvisej�c� s odm�tnut�m smlouvy �stavn�, tedy bude nahrazeno �innost� takzvan� nez�visl� reflexn� skupiny, jej� mand�t je sice �ir�� a net�k� se odm�tnut� smlouvy, ale svou povahou n�padn� p�ipom�n� veden� Val�ryho Giscarda d�Estainga Konventu, kter� n�vrh odm�tnut� euro�stavy vyprodukoval. Dvan�ct b�val�ch politik� a ��edn�k� proto m� v t�to reflexn� skupin� formulovat rozvojov� c�le unie pro obdob� let 2020 a� 2030. Dvan�ct lid�, kte�� nepro�li politickou sout��, vyb�ran�ch jen na z�klad� z�sluh (p��mo tento pojem je pou�it.) Pot� je v�ak v tom, �e tato skupina se m� - dle zad�n� z lo�sk�ho prosince, kter� ji zakl�d� - pohybovat v r�mci ur�en�m LS a institucion�ln�mi ot�zkami se zab�vat nem�. LS byla odm�tnuta, rada moudr�ch v�ak p�esto brzy vznikne, bude zasedat a sna�it se vyjad�ovat i k ot�zk�m, kter� j� dnes bez lisabonsk�ho institucion�ln�ho z�kladu nep��slu�ej�.

Defektn� rys
Nelze se v�ak p��li� divit. V�dy� cel� tento um�l� unifika�n� proces m� defektn� rys postr�daj�c� demokratickou legitimitu veps�n p��mo do rodn�ho listu, kter�m je Laekensk� deklarace z prosince 2001. To ona zalo�ila Konvent, kter� principy odm�tnut� �stavn� smlouvy vyprodukoval. Ohl�dneme-li se tedy za laekensk�m obdob�m, charakterizovan�m zcela bezprecedentn�m opakovan�m odm�tnut�m nov�ho smluvn�ho z�kladu unie, uvid�me i n�sleduj�c�. �stavn� a pozd�ji Lisabonskou smlouvu p�ipravily p�i pln�m v�dom� unie roz�i�ovan� na 27 zem� jen p�vodn� �lensk� st�ty star� patn�ctky.
Princip zn�l: Tehdy p�istupuj�c� �lenov� (dvan�ct zem�) nesm�li na Konventu �zabr�nit jak�mukoli konsensu, kter� mohl vzniknout mezi �lensk�mi st�ty�. Z�stupci tehdej�� patn�ctky jednali na Konventu Giscarda d�Estainga o smlouv� i pro dvan�ct nov�ch �lenech EU. Ti v�ak nemohli zabr�nit konsensu, na kter�m se p�vodn� patn�ctka shodla.
Nikdo samoz�ejm� nem��e zaru�it, �e pokud by mohli principy smlouvy p�ipravovat rovnopr�vn� v�ichni, jich� se bude smlouva t�kat, pak by se v�voj ub�ral v�razn� odli�n�m sm�rem. Je v�ak nejvy��� �as si p�iznat, �e sedm let po Laekenu, p�t po Konventu, �ty�i po roz���en� unie a po (v zem�ch p�vodn� patn�ctky!) opakovan�m odm�tnut� v�sledn� smlouvy je nutn� tento nerovnopr�vn� a zjevn� bezv�chodn� laekensk� p�dorys opustit.


Vy�lo v t�den�ku Euro, �. 47/2008



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 25206 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA