Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


EU: Chorvatsko a lisabonsk� ultim�tum

Michal Pet��k

Pr�v� skon�en� evropsk� summit �zaujal� jedn�m opakuj�c�m se jevem: r�zn� ud�losti jsou vykl�d�ny jako p�ek�ka dal��ho roz���en� Unie. Ti, kte�� tak �in�, vych�zej� z p�edpokladu, �e popt�vka n�kter�ch st�vaj�c�ch �lensk�ch zem� po p�ijet� zem� nov�ch je natolik siln�, �e evropsk� byrokracie bude moci za sv�j souhlas s administrov�n�m tohoto dal��ho roz���en� EU z�skat dal�� d�l politick� moci, nov� kompetence, a podobn�. Obdobou v��e zm�n�n�ho p��padu je to, kdy s takovou �vahou p�ich�zej� reprezentace n�kter�ch n�rodn�ch st�t�.

Jedn�m z t�chto p��pad� je i situace, kter� se u� p�ece jen �esk� republiky a jej�ho p�edsednictv� Evropsk� rady v prvn�m pololet� roku 2009, dot�k�.
S dlouhodob�j��mi prioritami zahrani�n� politiky �R souvis� zapojov�n� zem� Balk�nu do evropsk� integrace. Jednou z priorit �esk�ho p�edsednictv� tak z�st�v� napomoci �lenstv� Chorvatska v EU.

Odm�tnut� Lisabonsk� smlouvy irsk�mi voli�i 12. �ervna 2008 vyvolalo celou �adu ot�zek, na kter� jednotliv� p�edstavitel� �lensk�ch zem� EU odpov�dali odli�n�m zp�sobem. Jednozna�n� respektov�n� princip� mezin�rodn�ho pr�va, vyj�d�en� ve stanovisku prezidenta �esk� republiky, kter� konstatoval, �e projekt Lisabonsk� smlouvy skon�il a v jeho ratifikaci ji� nelze pokra�ovat, bylo dopln�no dal��mi koment��i p�edstavitel� zem� EU, vyjad�uj�c� r�znou m�rou respektu k odm�tnut� t�to smlouvy jednou ze smluvn�ch stran.

Zejm�na francouzsk� prezident N. Sarkozy a n�meck� kancl��ka A. Merkelov� pak ve sv�ch hodnocen�ch vznikl� situace za�li nejd�le a vyj�d�ili nemo�nost dal��ho roz���en� Unie a� do doby, dokud Lisabonsk� smlouva nevstoup� v platnost.

Pod�vejme se nyn� bl�e, zda skute�n� m��e b�t pravdou, �e nejprve mus� b�t p�ijaty ur�it� zm�ny (zde nap��klad Lisabonsk� smlouva) a teprve pot�, v dal��m kroku, je mo�no samostatn� jednat o dal��m roz���en� EU (zde nap��klad o Chorvatsko.) Roz�i�ov�n�m Unie se zab�v� �l�nek �. 49 Smlouvy o Evropsk� unii. Ten ale mimo jin� stanov�, �e �podm�nky p�ijet� a s n�m spojen� nezbytn� n�sledn� �pravy smluv, na nich� je Evropsk� unie zalo�ena, jsou p�edm�tem dohody mezi �lensk�mi st�ty a �adatelsk�m st�tem. Tato dohoda vy�aduje ratifikaci v�emi smluvn�mi st�ty v souladu s jejich �stavn�mi p�edpisy.�

Chorvatsko jako zem�, kter� se o �lenstv� v EU uch�z�, tedy m��e samo navrhnout zm�ny smluv, na nich� je EU zalo�ena a kter� bezprost�edn� souvisej� s jeho vstupem do Unie. Ostatn� �lo by o pravidla, kter� by se jej u� jako nov�ho �lena bezprost�edn� t�kala. P�i roz�i�ov�n� k tomu doch�z� v�dy, p�i�em� p�edm�tem takov�ch zm�n je p�inejmen��m po�et hlas� p�i hlasov�n� v Rad�, po�et poslanc� v Evropsk�m parlamentu, eventu�ln� eurokomisa� a podobn�.

V�ichni dnes v�d�, �e takov� zm�ny tentokr�t nemus� posta�ovat. Ne snad proto, �e by sv�m po�tem obyvatel nebo n�jak�m jin�m parametrem nov� �lensk� st�t EU v tomto p��pad� vych�lil dne�n� rovnov�hu v EU. St�vaj�c� chod Unie, v jejich� �lensk�ch zem�ch dnes �ije p�ibli�n� 450 milion� ob�an�, m��e vstup t�to zem� o 4,5 milionech obyvatel v�razn�ji zm�nit jen st��.

P�i vstupu nov� zem� do EU ale mohou b�t m�n�na i ta ustanoven� zakl�daj�c�ch smluv, kter� p��mo s t�mto aktem nesouvisej�. Nikoho by tedy nem�lo p�ekvapit, �e se mnoz� budou m�sto dal��ch pokus� o marn� prosazen� opakovan� odm�tan�ch stovek stran p�vodn� �stavn� a dnes Lisabonsk� smlouvy, sna�it pojmenovat n�kolik m�lo nejnutn�j��ch zm�n, na nich� se v�ichni �lenov� EU jsou schopni dohodnout, a ty pak za�lenit do p��stupov� smlouvy s Chorvatskem.

Unijn� pr�vo tento postup umo��uje a jde o zp�sob, jak se v souvislosti s ji� odm�tnutou Lisabonskou smlouvou vyhnout n�kter�m dne�n�m n�znak�m, kter� by bylo mo�no vn�mat jako n�tlak �i dokonce zam�nit za v�hr��ky.





Vy�lo v den�ku E15, 26. 6. 2008



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 17178 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA