Kohoutovo Bolero neboli Skok do beztřídního nebíčka
Josef Mlejnek
Z druhdy skandální hry Arthura Schnitzlera Der Reigen, která se v českém překladu uvádí jako Rej, si dramatik Pavel Kohout ve své hře o deseti obrazech Arturovo Bolero vypůjčil především vnější formu - svým způsobem štafetový běh střídajících se dvojic. Při představení Bolera v Divadle ABC však gradaci obstarává výlučně průvodní hudba - Ravelovo Bolero. Mistrovská tětí do živého v pokryteckém pařeništi? Dramatické uzavírání se ďábelského kruhu? Nic takového: volný ring standardů běžné české pokleslosti, které se rádi zasmějeme, byť je vše tak trochu o nás. Proč ne? Moralita o zhoubnosti sexu, je-li založen na tržních principech, ale především, chybí-li v něm láska. A zčásti také o zhoubnosti podnikání. Co napsat o hercích? Že Vlasta Žehrová byla přirozenější než přehrávající Veronika Gajerová? Lucie Pernetová výraznější než Zuzana Kainarová? Že Miroslav Hrabě zastínil Otakara Brouska ml. nebo Dalibora Gondíka? Všichni se snažili… A přibližně totéž lze říci i o režii Jana Buriana. Ve hře, která ze všeho nejvíc připomíná kterýkoli z právě probíhajících televizních seriálů, se však více než v seriálu ani snažit nemuseli. V závěrečném obraze nazvaném Láska přiměje milující manželka Anna (Lucie Pernetová) svého muže, zkrachovalého podnikatele Viktora (Filip Blažek), ke společnému skoku z okna – před domem čekají gorily ruských mafiánů připravené vymoci dluh nebo ho zabít, ale jsou už na ně krátké, neboť obě dušičky letí rovnou do mravního či přesněji beztřídního nebíčka naznačeného pozadím. Neklame-li mne paměť, tak Pavel Kohout v padesátých letech vydal nebo redigoval knihu Byla nám macechou. Kdo? Samozřejmě první republika. Nerad bych se mýlil, ale je v ní zachycen i příběh mladé nezaměstnané dvojice, která svoji tíživou situaci vyřešila skokem z okna –Rudé právo prolévalo krokodýlí slzy nad oběťmi režimu. Vracejí se obrazy vytěsněné do podvědomí? Nevím, chtěl-li Pavel Kohout více říci, že Česká republika je macechou neúspěšným podnikatelům nebo spíš zdůraznit,že nade vším vítězí láska. Ať tak či onak, spáchal především obludný a placatý kýč. Sigmund Freud prý na otázku, proč se vyhýbá Arturu Schnitzlerovi, odpověděl, že se bojí v něm potkat svého dvojníka. Co by asi řekl o Pavlu Kohoutovi, kdyby neměl možnost se mu vyhnout?
--------------------------------------------------------------------------
Divadlo ABC – Pavel Kohout: Arturovo Bolero. Režie Jan Burian. Scéna a kostýmy Karel Glogr. Hrají Lucie Pernetová, Filip Blažek, Dalibor Gondík, Zuzana Kainarová, Miroslav Hrabě, Vlasta Žehrová a další. Psáno z premiéry 8. dubna 2006.
Režie: 40%
Výkony herců: 50%
Celkový dojem 20%
Psáno pro MFDnes.
Josef Mlejnek
