Josef Koláček: Ježíš se narodil 25. prosince
Díky dokumentům z Kumrámu bylo možno přesně určit, kdy se Ježíš narodil
Ferragosto je v Itálii pojem. Už od dob Římanů se slaví Feriae Augusti - prázdniny císaře Augusta, kdy každý, kdo jen může, vyrazí z měst ad aquas – k moři, k řekám a jezerům, do hor. I Vittorio Messori jednou navrhl, aby se vánoce přenesly na 15. srpna, a tím by se lidé zbavili kýčového vánočního osvětlení, předvánočního shonu, nákupní horečky, saní tažených soby, vezoucích Santa Klause, dokonce i psaní obligátních přání a dávání dárků. Vycházel totiž z rozšířeného přesvědčení, že datum Narození Páně 25. prosince bylo stanoveno bez historického podkladu, aby se vytlačil vliv pohanského slavení zimního slunovratu. Nyní se veřejně kaje. Nutí ho k tomu poslední vědecké objevy.
Díky dokumentům z Kumrámu bylo možno přesně určit, že se Ježíš narodil 25. prosince. Je to mimořádný objev, který nemůže být zpochybňován jako apologetický, protože jej udělal žid, docent Jeruzalémské univerzity Šemarjahu Talmon.
Narodil-li se Ježíš 25. prosince, pak k panenskému početí došlo devět měsíců předtím. A křesťanské kalendáře slaví 25. března Zvěstování Páně. Ale z Lukášova evangelia víme, že archanděl Gabriel Marii oznámil jako znamení: "I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří a je už v šestém měsíci ..." Starobylé východní církve slaví mezi 23.-25. zářím početí Jana Křtitele. Pořadí dat, zakládajících se na tradici, jež se nedala ověřit. Tak jsme si mysleli až donedávna.
Musíme vycházet právě od početí Jana Křtitele. Lukášovo evangelium začíná historií starých manželů Zachariáše a Alžběty, která se už smířila se svou neplodností, jedním z nejhorších neštěstí v Izraeli. Zachariáš byl knězem z Abiášovy kněžské třídy. "A když jednou byla na řadě jeho třída a on vykonával před Bohem službu," zjevil se mu archanděl Gabriel a oznámil mu, že navzdory vysokému věku budou mít s Alžbětou syna: "A dáš mu jméno Jan… Bude veliký před Pánem."
Ano, je nám dobře známa ta historie, ale že by onen Lukášův údaj "z Abiášovy kněžské třídy" mohl být tak rozhodující, to si nemysleli ani velcí exegeti po dlouhá staletí.
Ve starém Izraeli byli kněží rozděleni do 24 tříd a střídali se podle neměnného pořádku při chrámových obětech dvakrát do roka. Věděli jsme, že Zachariášova kněžská třída, totiž Abiášova, byla osmá. Ale nikdo nevěděl, na kdy připadal její turnus. Až profesorovi Šeermajahu Talmonovi se podařilo za pomoci jiných odborníků a zvláště rozborem svitků kumránské knihovny upřesnit chronologické pořadí, v němž se střídalo 24 kněžských tříd při obětech v Jeruzalémském chrámu. Byla tady pravděpodobná tradice východních křesťanů, která klade oznámení Zachariášovi, že se mu narodí syn, mezi 23. a 25. září. Avšak tato pravděpodobnost se přiblížila jistotě, protože další badatelé podníceni objevem profesora Talmona rekonstruovali "přádelnický stroj" oné tradice a dospěli k závěru, že ta tradice pochází přímo z prvotní židovsko-křesťanské obce v Jeruzalémě. Velmi starobylá a také náramně houževnatá tradice Východních církvi, jak to bylo ostatně potvrzeno už mnoha jiných případech.
A tedy, co se zdálo jako nějaký zbožný mýtus, nabývá náhle úžasné, nové pravděpodobnosti: řetěz události, který se táhne v rozsahu 15 měsíců. V září anděl Páně, Gabriel, oznámil Zachariášovi narození syna. Evangelista Lukáš upřesňuje: "Když skončily dny jeho služby, vrátil se domů. Po těch dnech jeho žena Alžběta počala" (Lk 1,21). V březnu po šesti měsících zvěstování Marii a její fiat. Po třech měsících narození Jana; katolická církev je slaví 24. června. Po šesti měsících narození Ježíše. A touto poslední událostí dospíváme do 25. prosince. Ten den tedy nebyl stanoven čirou náhodou.
A tedy na ferragosto se vánoce nedají přesunout. Vittorio Messori se za svůj unáhlený návrh veřejně omlouval. Ještě bude dlouho trvat, než přiznají svoje omyly horliví "bořitelé mýtů" a zastánci tzv. vědeckého výkladu bible z okruhu Religionsgeschichte, kteří odkazovali vánoce do říše legend a mýtů. Vědcům jako je profesor Šemarjahu Talmon stačil Lukášův údaj, že Zachariáš byl z Abiášovy kněžské třídy a kumránské papyry, aby potvrdil tradici prvotní jeruzalémské obce i datum Ježíšova narození – 25. prosince.
A co je Kumrán? V některých jeskyních Kumránu nedaleko Mrtvého moře jeden pastýř v roce 1947 našel celou řadu papyrů, čitelných rukopisných svitků. Do roku 1956 se objevovaly a prodávaly další. Jde o 750 textů v hebrejštině, aramejštině (tak mluvil sám Ježíš) a řečtině. Jdou od 3. století před Kristem až do 1. století po Kristu. Biblista P. Gallagher S.J. na jednom papyru určil text z Markova evangelia, který potvrzuje, že Markovo evangelium bylo napsáno před zničením esénů, židovské sekty, která měla v Kumránu své sídlo, to je do let krátce po Ježíšově smrti v letech 40.- 50. po Kristu. Jedna část papyrů byla až do roku 1991 uchovávána v Izraeli. Zveřejnění všech textů 38 svazků materiálu z Kumránu bylo dokončeno v Oxfordu teprve minulý rok.
Navzdory všemu křesťanské dobrodružství pokračuje…
převzato z www.pastorace.cz
