Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


To tu ještě nebylo

Petr Sokol

Reflex, 3/2009


Zaplatili byste někomu 300 tisíc korun, kdyby vás k tomu právně nic nenutilo?

Před podobnou otázku postavil své občany levicový islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson, když se rozhodl vypsat referendum o splácení dluhu státu.

Islanďané totiž budou na přelomu února a března v referendu hlasovat, zda jejich vláda má Spojenému království a Nizozemsku vrátit půjčku ve výši téměř čtyř miliard eur. A protože je Islanďanů na ostrově jen něco málo přes 300 tisíc, připadne na každého z nich v přepočtu právě zmíněných 300 tisíc českých korun.

Islandský prezident Grímsson, stojící nalevo od sociální demokracie, nahrál svým rozhodnutím nevědomky na smeč všem odpůrcům principu referenda. Kolik se asi najde Islanďanů, kteří budou chtít částku zaplatit, zvlášť v situaci, kdy islandská ekonomika nedávno téměř zbankrotovala?

Vše se točí kolem zahraničních poboček islandského bankovního ústavu Landsbanki, který expandoval zejména do Spojeného království a Nizozemska. Na britských ostrovech získala banka pro svůj produkt Icesave 300 tisíc klientů a vklady ve výši pět miliard eur. V Nizozemsku nalákaly neobvykle výhodné úrokové sazby 125 tisíc střadatelů, kteří si uložili do internetové banky skoro dvě miliardy eur.

Jenže pak přišla v říjnu 2008 finanční krize a bankovní sektor na Islandu zkrachoval a ke slovu přišlo znárodnění několika klíčových bank. Mezi nimi se nacházela i Landsbanki. A právě tehdy se odehrálo pro náš příběh klíčové rozhodnutí. Islandská vláda se rozhodla v případě Landsbanki garantovat vklady učiněné na Islandu, ale nikoli v zahraničí, což rozzlobilo zejména britskou a nizozemskou vládu.

Britové dokonce zmrazili aktiva banky ve své zemi na základě antiteroristického zákona. To vedlo na Islandu k vlně protestů, kdy více než čtvrtina všech obyvatel ostrova podepsala petici "Nejsme teroristé". Britská a nizozemská vláda začaly na Islanďany tlačit, aby garance pro jejich občany poskytli. Argumentovaly zejména členstvím země v Evropském hospodářském prostoru.

Island nakonec od obou zemí přijal půjčku ve výši požadované částky a zavázal se garance britským a nizozemským střadatelům poskytnout. Islandský parlament schválil a prezident podepsal v srpnu 2009 zákon, který stanovil splátkový kalendář navázaný na islandský hrubý domácí produkt (čtyři procenta ročně Britům, dvě procenta Nizozemcům v letech 2017 až 2023). Obě věřitelské země ale okamžitě odmítly navázání splácení na výkonnost islandské ekonomiky a zablokovaly další platbu mezinárodní pomoci. Islandský parlament v prosinci o jeden hlas tlaku věřitelů ustoupil a zákon upravil. Prezident Grímsson si ovšem vzpomněl, že podle ústavy může zákon buď podepsat, nebo předložit lidovému hlasování. Udělal to druhé. Výsledek je zatím nejistý.



Petr Sokol
 
  Přístupy: 4954 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA