Trable pan� Merkelov�
Jefim Fi�tejn
REVUE POLITIKA 6/7 2006
Vytvo�en� velk� koalice z�st�v� st�le jedn�m z mo�n�ch vy�st�n� sou�asn�ho politick�ho klin�e v �esk� republice. �e�i v��� v pov�stnou racionalitu n�meck�ch soused�, a proto m� pro n�s takov� sm�r�� uspo��d�n� povolebn�ho patu v�ce ne� jen s�lu p��kladu. V�t�zn� strana, kdy� vstupuje do vl�dn� koalice se sv�m nesmi�iteln�m rivalem, ti�e douf�, �e postupem �asu dok�e p�eci jen p�et�hnout lano na svou stranu, uplatnit v�ce ze sv�ho programu, a tud� upevnit p�ed dal��mi volbami svou spole�enskou pozici.
Proto je pou�n� p��klad Angely Merkelo-v�, kter� se v�bec neda�� plnit jej� d�v�� sny, s nimi� loni v listopadu usedala do kancl��sk�ho k�esla. Tehdy uzn�vala, �e ve vl�dn�m spojen� se soci�ln� demokraci� p�jdou pot�ebn� ekonomick� reformy prosazovat jen �po mal�ch kr��c�ch�. Zat�m se zd�, �e nam�sto alespo� d�tsk�ho cupit�n� spr�vn�m sm�rem �in� velkokoali�n� vl�da sedmim�lov� skoky zp�t do slep� uli�ky. Jde o celkov� p�soben� do sebe zaklesnut�ch k�es�anskodemokratick�ch a soci�ln�demokratick�ch milenc� � nejen o zv��en� da�ov� z�t�e, nejv�t�� v pov�le�n�m N�mecku, nebo o pos�len� byrokracie v d�sledku drah�ho protidiskrimina�n�ho z�kona. Mnoz� N�mci za��naj� s jistou nostalgi� vzpom�nat na p�edchoz� rudozelenou vl�du � tehdy aspo� v�d�li, jak na tom jsou, a ned�lali si fale�n� nad�je.
Pan� Merkelov� prok�zala nev�edn� diplomatick� dovednosti a sklidila potlesk za obnoven� d�ln�ho p��telstv� s USA, po�kozen�ho jej�mi p�edch�dci. Na dom�c� front� v�ak z�st�v� jedin�m zaznamenan�m �sp�chem schopnost domluvit se se socialistick�mi ministry ve vl�d�. Abychom byli p�esn�: sp�e ne� o domluvu jde o �et�z �stupk�. Odp�rci pan� kancl��ky uvnit� CDU, p�edev��m z �ad vlivn�ch p�edsed� zemsk�ch vl�d, tvrd�, �e Merkelov� neum� ve vl�d� prosadit ��dn� k�es�anskodemokratick� programov� priority. Ojedin�l� hlasy z �lensk� z�kladny se nyn� spojily v mocn� sbor nespokojenc� se zemsk�mi p�edsedy coby s�listy. Vzhledem k tomu, �e zemsk� vl�dy kontroluj� Bundesrat, horn� komoru parlamentu, nem��e si Mer-kelov� dovolit je zcela p�eslechnout.
Tlumen� vnitrostranick� remc�n� souviselo zpo��tku s bruselsk�m na��zen�m ohledn� �rovn�ho zach�zen�, j�m� se m�lo p�edej�t pracovn� diskriminaci. P�ed rokem, b�hem p�edvolebn� kampan�, bi�ovali k�es�an�t� demokrat� rudo-zelen� pl�ny na zaveden� pravidel, kter� by byla je�t� p��sn�j�� ne� po�adavky Unie. Nyn� kancl��ka zcela ustoupila soci�ln�demokratick�m p�edstav�m a do z�kona se dostala ochrana invalid�, d�chodc� a homosexu�l�, zat�mco p�vodn� po�adavek �rovn�ho zach�zen� se vztahoval pouze na rasu a pohlav�. Odp�rc�m se nel�b� zejm�na paragraf, kter� umo��uje odborov�m organizac�m a podnikov�m rad�m soudn� za�alovat podnik jm�nem zam�stnance, a to i v p��pad�, kdy si to s�m v�slovn� nep�eje. �Z�kon je monstrum a v t�to podob� se nem�l nikdy objevit,� prohl�sil Christian Wulff, ministersk� p�edseda Doln�ho Saska a jak�si mluv�� rebeluj�c�ch vysok�ch funkcion��� CDU.
Dal��m krystaliza�n�m bodem nesv�r� jsou pokusy napravit soci�ln� reformy prosazen� p�edchoz� vl�dou, jejich� smyslem bylo dostat dlouhodob� ne zam�stnan� zp�tky do pr�ce, i kdy� za podstatn� men�� pen�ze, ne� byly jejich p�vodn� platy. Probl�m je v tom, �e mno�stv� v�jimek a �lev vytv��� spoustu �nikov�ch cesti�ek umo��uj�c�ch obej�t z�kon anebo obm�k�it jeho p��snost. Zem�t� p�edsedov� volaj� po kompletn�m p�ed�l�n� reforem, zat�mco vl�da Merkelov� je ochotna se spokojit pouze s drobn�mi kosmetick�mi �pravami.
Naposledy v b�eznu tohoto roku kancl��ka p�ipustila, �e pokrok reforem je ve�ker� ��dn�. �To, co jsme dote� ud�lali, je m�lo,� �ekla. �Je to m�lo pro mne, je to m�lo pro koalici, je to m�lo pro N�mecko.� Siln�, skoro chlapsk� slova. �koda, �e to, co po nich n�sledovalo, bylo jen dal��m zpomalen�m reforem. Vl�da je posedl� sni�ov�n�m rozpo�tov�ho schodku a chce jej i za cenu od�en�ch u�� stla�it pod maastrichtsk� limit. Proto o 3 % zvy�uje d�le�itou da� z p�idan� hodnoty, co� vy�ene inflaci do r�stu, ztlum� dom�c� popt�vku a ve v�sledku oslab� i chab� r�st HDP, jeho� plach� n�znaky se daly pozorovat. Je to typick� socialistick� cesta, proti n� konzervativci odjak�iva stav�li cestu jinou: navozen� p��zniv�j��ho podnikatelsk�ho prost�ed�, je� vede k tvorb� nov�ch pracovn�ch m�st. A to N�mecko teprve �ekaj� bolestiv� reformy syst�mu zdravotn�ho poji�t�n� s jeho exploduj�c�mi n�klady. Je�to zat�m partne�i nep�i�li na ��dn� zp�sob, jak p�ekonat mandator-n� poji�t�n�, dohodli se jen na jednom: bude t�eba znovu s�hnout da�ov�m poplatn�k�m do kapes.
Neschopnost Berl�na k odv�n�m reformn�m z��ez�m je obzvl zar�ej�c� na pozad� ur�it�ho, by� nepatrn�ho zlep�en� ekonomick�ho prost�ed� v Evrop�. Je zn�mo, �e v dob� hospod��sk�ho r�stu se reformy prosazuj� sn�ze, proto�e jsou straviteln�j��. Av�ak drobn� vylep�en� exportn� polo�ky � m�sto aby bylo kancl��kou Merkelovou vyu�ito k uvoln�n� pracovn�ch z�kon�, sn�en� dan� a odbour�n� byrokracie � slou�� n�meck� vl�d�, jak se zd�, jen jako v�mluva pro nicned�l�n�. ��dn� z koali�n�ch stran nem��e profitovat z p�ed�asn�ch voleb, a proto lze p�edpokl�dat, �e slab� koalice bude pokra�ovat v duchu hesla �brat�i, dr�me se�. Svou neschopnost� �e�it n�meck� probl�my odv�n�mi voln�mi rozhodnut�mi m��e kancl��ka Merkelov� promarnit ojedin�lou ekonomickou p��le�itost � a s n� i vlastn� kancl��stv�.
Jefim Fi�tejn
|