Vzpom�n�n� na V�clava Havla
Emanuel Mandler
Sed�l jsem v restauraci Na Kah�nku a �ekal na pana Mach�lka. St�l tentokr�t p�ede mnou velmi t�k� �kol. �asopis �P��val�m� po��dal, zda bych neud�lal s panem Mach�lkem rozhovor o jeho vzpom�nk�ch na politickou �innost V�clava Havla � te� je to v m�d�, a jak v�d� ze sv� zku�enosti, nikomu jin�mu ne� mn� V�clav Mach�lek rozhovor neposkytne.
M�j p��tel si dal mimo��dn� na �as a j� jsem toho vyu�il k p�em�t�n� o tom, co mi vlastn� m��e o na�em b�val�m prezidentu ��ct. Dob�e jsem v�d�l, �e byl pravou rukou na�eho zapisovatele (Mandlera), ale to teprve od roku 1970. �P��val� je ov�em liter�rn� �asopis a zvl�t� ho zaj�maj� z�le�itosti t�kaj�c� se doby p�ed rokem 1970. Co Mach�lek o tom m��e v�d�t? To bylo tak� jedin�, co mi, jakmile p�i�el, p��telsky vytkl. A dohodli jsme se, �e to u�in�me p�edm�tem rozhovoru. Pan Mach�lek si vym�nil, �e rozhovor povedeme na n�kolik ��st�, aby se mohl v�dy pod�vat do sv�ch z�pisk�.
Vzpom�n�n� na V�clava Havla I
Ot�zka P�esto�e jste nebyl �lenem redak�n� rady �asopisu Tv��, m�l jste k n�kter�m jej�m �len�m pom�rn� bl�zko. Jak byste ten �asopis vych�zel v 60. letech, tedy vlastn� �d�vno�), charakterizoval?
Pan Mach�lek Obt�n�, proto�e doba byla docela jin�. Ale kdybych se m�l vyj�d�it pomoc� dnes pou��van�ch term�n� a fr�z�, �ekl bych, �e Tv�� byla disidentsk�m �asopisem nejprve jen v oboru literatury a um�n�, pak i ve spole�ensk�m m���tku. Dvakr�t ji tak� zak�zali.
V oboru kritiky publikovali nekonformn� �l�nky (a to se nesm�lo!) Jan Lopatka a Bohumil Dole�al. Jejich �l�nky byly pro ve�ejnost, zvl�t� odbornou, v�znamn� a p�in�ely nov� pohledy. Pokud jde o um�n�, uplat�ovali se tu Zbyn�k Hejda, Andrej Stankovi� a dal��, o filosofii (nemarxistick� a to se tak� nesm�lo) se starali Ji�� N�mec a Ladislav Hejd�nek. �asopis ��dil Jan Nedv�d s pomoc� na�eho zapisovatele (Mandlera). Ale to nen� v�echno, �asopis byl ohro�en vlastn�m vydavatelem, to je Nakladatelstv�m �eskoslovensk� spisovatel, kter� byl jednou z prodlou�en�ch rukou �V KS�. Ani liter�rn� �asopisy nesm�ly ps�t nic takov�ho, co nebylo v intenc�ch KS�.
Ot�zka V tom, co jste ��kal, nen� ani slovo o V�clavu Havlovi. Ale sly�el jsem (i kdy� on s�m o tom p��li� nehovo��), �e m�l s Tv��� �zk� styky.
Pan Mach�lek Je to tak a p�ece je�t� jinak. V�clav Havel byl v dob�, kdy Tv�� byla ohro�ena, ji� zn�m�m nonkonformn�m spisovatelem. P�i�el do redakce Tv��e a �ekl, �e chce s �asopisem spolupracovat a pom�hat mu v t� t�k� dob�. Stal se velmi aktivn�m �lenem redakce, jistou dobu byl i p�edsedou redak�n� rady a u�inil mnoho pro udr�en� �asopisu � tak� proto �e ve Svazu spisovatel� s n�m byli ochotni v�n� jednat. Dneska o tom lid� u� snad ani nev�d�, ale ve sv� dob� vedla Tv�� n�kolik boj� (a dohromady vlastn� jeden velk� boj) s vlastn�m nakladatelem, kter� dost�val z ideologick�ho odd�len� �V KS� instrukce, jak si m� po��nat. Tv�� byla dvakr�t zak�z�na a Havel vedl urputn� boj o jej� zachov�n�. Existovaly ov�em je�t� jin� akce, kter�ch se ��astnil. N�kter� z nich jsou zaps�ny v publikaci na�eho zapisovatele �Oba moji prezidenti�. Je tam tak� pops�no, jak se V�clav Havel se zak�zanou Tv��� posl�ze roze�el.
Ot�zka Ano, nen� bez zaj�mavosti, to, co se �u�k�, �e v redakci Tv��e byly i vnit�n� spory.
Pan Mach�lek V�m o tom, i kdy� jen z druh� ruky. Ty spory byly (nebo alespo� tak byly poj�m�ny) hlavn� mezi Havlem a Mandlerem. Mandler hovo�il za p�vodn� �leny Tv��e. Ti nebyli na ve�ejnosti p��li� zn�mi, ale m�li v redakci v�t�inu. Nov� �lenov� Tv��e (nap��klad N�pravn�k a Linhartov�) se c�tili nad�azeni ostatn�m, a z toho vznikl spor, zda novou Tv�� (pr�v� tehdy byla zak�z�na a �lenov� redak�n� rady se sch�zeli potaj�) m� ��dit dosavadn� ��fredaktor Nedv�d nebo v�eobecn� zn�m� osobnost, tedy Havel. Havel prohr�l a od t� doby na Tv�� pon�kud zatrpkl. Ostatn� doporu�uji zm�n�nou publikaci na�eho zapisovatele, tam je toho mnohem v�c. Ale vy mi jist� chcete polo�it dal�� ot�zky.
Ot�zka V �eskoslovensku vl�dla od roku 1970 normaliza�n� perzekuce. Tv�� byla podruh� a definitivn� zak�z�na, �lenov� jej� redak�n� rady se roze�li. V�t�ina z nich se se�la p�i podpisu Charty 77, v n� byl V�clav Havel d�le�itou osobou jak po organiza�n�, tak ideov� str�nce. Ale dva z redak�n� rady, �tindl a Mandler, mezi signat��i chyb�j�. Vy jste byl ji� tehdy s Mandlerem v �zk�m spojen�. Jak se d�val na Chartu a na ��ast V�clava Havla p�i jej�m sepisov�n� a organizov�n�?
Pan Mach�lek Posuzoval ji jako n�co, co se v ��dn�m p��pad� nem�lo st�t a co zhor�� ji� tak �alostn� podm�nky �ivota v �eskoslovensk�m st�t�. Na rozd�l od ostatn�ch (v Chart� se to pak projevilo) nebyl on, ani �tindl zast�ncem socialisticko-moralistick� koncepce prof. Pato�ky, na n� byla z�hy postavena koncepce v�t�iny �eskoslovensk� opozice. Nedomn�vali se, �e opozi�n� mor�ln� instituce a jej� derivace v�e naprav�. Ch�pali mor�lku jako sou��st duchovn�ho �ivota spole�nosti
V t� dob� byla normalizace (to znamen� tak� perzekuce) na vrcholu; lid� sm�li hovo�it svobodn� jen v soukrom�, kdy� je nikdo nesly�el. O n�jak� faktick� opozi�n� akci obyvatelstvo nesnilo, to cht�lo m�t kone�n� pokoj. Do toho p�i�la akce, kter� ��dala uskute�n�n� v�ech politick�ch, hospod��sk�ch a soci�ln�ch pr�v. Nijak nep�eh�n�m, kdy� �eknu, �e v t� dob�, kdy vl�dli komunist�, byl podpis Charty politicky nebezpe�n�. P�itom pokud by �Prohl�en� Charty� m�lo b�t aspo� ��ste�n� �sp�n�, museli by je podepsat stovky signat���. Co� se nestalo a konec konc� ani st�t nemohlo.
Vzhledem k tomu se prvn�m signat���m Charty poda�ilo pova�ovat se za skupinu stoj�c� nad masou obyvatelstva, pro kter� tyto c�le byly vzd�len�. To zp�sobilo absurdn� situaci; petice mohla vzniknout jen proto, �e existovala siln� vrstva b�val�ch reformn� komunistick�ch funkcion���, kte�� usilovali z�skat zp�t ztracen� pozice. Reformn� komunistick�ch funkcion���, kter� si m��eme p�edstavit jako gener�ly v bitv�, bylo a� a�. Nemohli ov�em bojovat bez vojska (obyvatelstva). A vojsko chyb�lo. P�esto se auto�i petice Charta 77 vrhli do boje s komunistick�m re�imem, kter� nemohli vyhr�t. S vylou�en�mi reformn� komunistick�mi funkcion��i a s ��st� undergroundu podstoupili dlouhou �adu v�slech� a sn�eli v�echna omezen�, o kter�ch obyvatelstvo ani nev�d�lo. N�kte�� byli uv�zn�ni, V�clav Havel. mezi nimi. ��kalo se, �e m�l ve v�znici zna�n� privilegia. S�m jsem tomu nev��ili, ale te� se uk�zalo, �e to nebyly pouh� pomluvy,
Co� nem�nilo nic na policejn� perzekuci Charty a jej�ch p��vr�enc�.
Emanuel Mandler
autor je historik a publicista