Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Inscenovan� �ivot kr�lovny

Ale� Knapp

O kr�lovn� Marii Antionett�, �en� Ludv�ka XVI. popraven� za francouzsk� revoluce, v� n�co ka�d�. V�nov�n j� byl bezpo�et film�, biografi� i v�stav. Ta, kter� v pa��sk�m Grand Palais prob�h� do konce �ervna, je ov�em v�c ne� jen pouhou v�stavou.

�ivot Marie Antoinetty (1755-1793), rakousk� princezny jm�nem Maria Antonia Anna Josepha Johanna, byl zprvu inscenov�n jej� matkou Mari� Terezi�. Ta ji s c�lem vylep�it rakousko-francouzsk� politick� vztahy provdala u� jako �trn�ctiletou za francouzsk�ho kr�le. Jej� �ivot skon�il v procesu inscenovan�m fanatick�mi revolucion��i ve jm�nu svobody, rovnosti a bratrstv�. P��kladn�m a v d�jin�ch v�stavnictv� origin�ln�m n�padem je, �e um�leckou podobu expozice vytvo�il ve spolupr�ci s kur�tory, historiky a liter�rn�mi i filmov�mi v�dci renomovan� kanadsk� opern� re�is�r Robert Carsen. Pa��skou v�stavu koncipoval jako opern� p�edstaven� o t�ech aktech.

Mizogynie a xenofobie
�lov�ka j�m� hr�za, nahl�dne-li do Mal�ho encyklopedick�ho slovn�ku vydan�ho �eskoslovenskou akademi� v�d v Praze v roce 1972. Svazek, na jeho� vzniku se pod�lely neslavn� zn�m� figury normaliza�n� pseudov�dy jako Jind�ich Filipec �i �t�p�n Vla��n, hodl� v hesle Velk� francouzsk� revoluce u�init z krvela�n�ho jakob�nsk�ho dikt�tora Robespierra sv�tce a vyzdvihuje, �e Robespierre byl popraven �bez soudu� a �po v�t�zstv� reakce�. O zmanipulovan�m procesu s Mari� Antoinettou ale ve svazku nen� �e�. U� stalinistick� poeta S. K. Neumann v amat�rsk�m kni�n�m elabor�tu v�novan�m francouzsk� revoluci zach�zel s osudem Marie Antoinetty jako s okrajovou v�c�. A ze l��, kter� se v pr�b�hu let nahromadily kolem jej� osoby na z�klad� zfal�ovan�ch dokument�, �erpaj� bezosty�n� i auto�i, deklaruj�c� se jako filozofov�. Dokladem je nejnov�j�� kniha V�clava B�lohradsk�ho Spole�nost nevolnosti, ve kter� se B�lohradsk� na stran� 276 v �vah�ch o Chart� 77 odvol�v� - podobn� jako �ada neseri�zn�ch autor� p�ed n�m - na tradovan� drby, �e Marie Antoinetta se na popravi�ti katovi omluvila, jeliko� mu �l�pla na nohu. Z �eho� kdov�pro� vyvozuje, �e �m�me spole�nou �e� s na�imi katy�.

Organiz�to�i pa��sk� v�stavy se naopak spr�vn� p�ikl�n�j� k v�kladu rakousk�ho spisovatele Stefana Zweiga, jen� se v monografii o Marii Antoinett� distancoval od bezpo�tu pad�lk� kr�lovnin�ch dopis� a ironicky napsal, �e sv�dectv� dokl�daj�c� jej� omluvu adresovanou katovi je p��li� duchapln� vykonstruov�no na to, abychom mu uv��ili. V�stava v Grand Palais nyn� z�eteln� odli�uje podstatn� fakta od vylhan�ch zji�t�n� a n�v�t�vn�k si u� na po��tku m��e v �vodn�m slov� p�e��st dva v�razy: mizogynie a xenofobie. Skute�n� odborn�ci, kte�� v�stavu p�ipravili, se toti� nenimraj� v tom, do jak� m�ry byla kr�lovna frivoln�, komu kdy �l�pla na nohu �i zda jej� mu� Ludv�k XVI. m�l probl�my s potenc�. Ale ve sv�ch nejnov�j��ch anal�z�ch doch�zej� k z�v�ru, �e Marie Antoinetta byla ob�t� dvou druh� nen�visti: nen�visti k �en�m a nen�visti k cizinc�m.

V�stava jako opera
Prvn� odd�l v�stavy dopln�n� �adou film� a p�edn�ek, kter� lze v Grand Palais nav�t�vit zdarma, p�edstav� d�tstv� Marie Antoinetty ve V�dni. Tam se princezna mimo jin� v�novala v�tvarn�mu um�n� a hudb�. Do druh�ho aktu, po��naj�c�ho jej�m s�atkem v roce 1770 a p�es�dlen�m do Pa��e, vstupujeme za zvuk� hudby pod vyta�enou divadeln� oponou. V t�to chv�li je u� ka�d�mu jasn�, jak skv�l�m n�padem bylo sv��it instalaci v�stavy opern�mu re�is�rovi Robertu Carsenovi. Proch�z�me kulisami imituj�c�mi z�meck� park ve Versailles a dozv�d�me se, �e z V�dn� si Marie Antoinetta p�ivezla do Francie hudebn� vzd�l�n� a u� ve V�dni poznala skladatele a reform�tora opern�ho um�n� Christopha Wilibalda Glucka, sv�ho u�itele hudby, jeho� tvorbu pak v Pa��i prosazovala. Z vlastn� iniciativy pozvala do Pa��e rovn� italsk�ho komponistu Nicollo Picciniho a d� se tedy ��ct, �e pr�v� ona se zaslou�ila o v�znamnou konfrontaci, odehr�vaj�c� se tehdy mezi skupinou �gluckist�� a �piccinist��. Je smutn�, �e ani zde nepostupovaly �esk� p��ru�ky v souladu s historick�mi fakty a Gracian �ernu��k v D�jin�ch evropsk� hudby (1974) posv�cen�ch tehdej��m komunistick�m ��fem katedry muzikologie (��k�valo se �mu��kologie�) Franti�kem Mu��kem tvrd�, �e Gluck ve sporu zv�t�zil. Rakousk� historik Hermann Schreiber naopak v monografii o Marii Antoinett� o pozn�n� v�rohodn�ji p�e, �e Piccini p�isp�l ke Gluckov� rezignaci a k jeho n�vratu do V�dn�.

V�stava p�esv�d�iv� vypov�d� rovn� o v�tvarn�m vkusu kr�lovny, kter� dok�zala j�t vst��c modern�mu a kvalitn�mu um�n� tehdej�� doby. Souhlasila, aby v jej�m m�stsk�m pal�ci pobl� bulv�ru Raspail byla vym�n�na d�la italsk�ch a vl�msk�ch mistr� za tvorbu sou�asn�ch autor�, �azen�ch mezi p�edstavitele libertinsk�ho v�tvarn�ho um�n�: Bouchera, Fragonadra, Watteaua. Od hrab�te de Vaudreuil si nechala doporu�it Beaumarchaisovu komedii Figarova svatba, o kter� a� do sou�asnosti nebyli �kolomet�t� d�jepisci schopni ��ct nic v�c, ne� �e byla kritikou mrav� zh�ral� �lechty a spoluvytv��ela atmosf�ru k rozpout�n� francouzsk� revoluce. Pa��sk� v�stava tak potvrzuje tezi, ji� vyslovil v i �esky vydan� knize Ob�an� americk� historik Simon Schama: pokrokov� my�lenky odm�taj�c� konzervativn� mor�lku se rodily ve �lechtick�ch hlav�ch a da�ilo se jim na kr�lovsk�m dvo�e. Jakob�ni a Robespierre jsou naopak zt�lesn�n�m zp�te�nick� rigidity.

Monstrum zvan� st�tn� z�stupce
Do posledn�ho d�jstv� sestupujeme v Grand Palais po to�it�m schodi�ti, jeho� st�ny jsou vybaveny reklamn�mi plak�ty s obrazy dobov�ch m�dn�ch ��es�, nazvan�ch �P��jemn��, �Extr�mn�, �Je�ek�, �A je to hotovo�. P�e�etli jsme si �ryvky z dopis�, kter� Marii Antionett� adresovala z V�dn� jej� matka Marie Terezie. Spokojen�, �e s�atkem dcery dos�hla sv�ho politick�ho c�le, nab�dala ji k �ivotu v man�elsk�m �t�st�. Osobnost Marie Antionetty jsme zhl�dli zv��n�nou v portr�tech, kter� jsou do Pa��e spolu s mno�stv�m jin�ch expon�t� zap�j�eny hlavn� z muze� ve V�dni a Lond�n�. Kr�lovninu trag�dii podtrhuje, �e prvn� portr�t, se kter�m byla spokojena, poch�z� od mal��ky Elisabeth Vig�e le Brun a koresponduje s obrazem, jen� se stal kr�lovn� osudn�m. Tat� um�lkyn� toti� v roce 1783 maluje Marii Antoinettu s kr�sn�mi pery v ��esu a p�itom jako naprosto p�irozenou �enu - a ve�ejnost je siln� pohor�ena. Ve snaze vylep�it j� pov�st je Marie Antoinetta nato portr�tov�na jako glorifikovan� matka, co� j� ov�em u� nezbavilo p��zviska �vyk�i�en� kr�lovna�.

Z�v�re�n� d�jstv� je od p�edchoz�ho odd�leno rozbit�m sklem a osv�tleno tak, aby praskliny vrhaly na podlahu bizarn� st�nov� �tvary. Na konci temn�, opticky se zu�uj�c� chodby najdeme kresbu Jacquese Louise Davida ze 16. ��jna 1793, zachycuj�c� posledn� chv�le odsouzen� kr�lovny. Na st�n�ch vis� karikatury, z v�tvarn�ho hlediska siln� podpr�m�rn�, v nich� absenci um�leck�ho nad�n� kompenzuje slovn�k p�ipom�naj�c� komunistick� v�razivo adresovan� t��dn�mu nep��teli. Pozoruhodn�m expon�tem je posledn� kr�lovnin dopis, kter� p��slu�n� ministr �redigoval� (rozum�j: cenzoroval) tak, aby vyzn�l jako oslava monarchie.
Nejen politi�t� falzifik�to�i a p�episova�i origin�ln�ch dokument�, ale i veled�le�it� soudci by dnes m�li v�d�t, �e Marii Antoinett�, obvin�n� z vlastizrady, nebyla v procesu umo�n�na norm�ln� obhajoba. �e advok�ti m�li na studium ob�alovac�ho spisu pouh�ch patn�ct minut. O tragick�m p��b�hu Marie Antoinetty Napoleon prohl�sil: �Existuje velk� rozd�l mezi vra�dou Marie Antoinetty a vra�dou Ludv�ka XVI, a�koliv ani on si sv� ne�t�st� nezaslou�il. Pr�v� takov� je postaven� kr�l�: Jejich �ivot pat�� cel�mu sv�tu. Ale �enu, kter� nem� nic jin�ho ne� �estn� pr�va a ��dnou moc, takovouto �enu odvl�ci rovnou z tr�nu na popravi�t� a zasypat ji nad�vkami, je mnohem �eredn�j�� zlo�in ne� kr�lovra�da.�

Za nos by se po zhl�dnut� v�stavy m�li chytit i dne�n� novin���t� manipul�to�i ve chv�li, kdy se dozv�, �e hlavu Marie Antoinetty sl�bil davu vlivn� �urnalista Ren� H�bert. Jeho pl�tek nadit� pamflety se toti� podle zji�t�n� historik� n�padn� podob� �asopisu St�rmer, kter� o mnoho rok� pozd�ji vyd�val v nacistick�m N�mecku proslul� �idobijec Julius Streicher. Robespierre, kter�ho si komunistick� historiografie jak vid�t cen� a pova�uje jej za ob� reakce, se postaral o to, aby �alobcem Marie Antoinetty byl prokur�tor Fouquier-Tinville. Pr�v� Fouquiera-Tinville a nikoli Hitlera v�ak ozna�uje historik Hermann Schreiber za nejv�t�� monstrum v d�jin�ch lidstva.



Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik
 
  P��stupy: 49220 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA