Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Zlomit proklet� severu

Petr Gandalovi�


T�den, 09.01.2006

P�ed v�no�n�mi sv�tky jste z programu benefi�n�ho koncertu pro m�stn� zoo na posledn� chv�li vy�krtl vystoupen� b�val� pornohere�ky Ester L�dov�. U� v�m to �ste�t� odpustili?


Byl to ne��astn� p��pad. Pochybil jak �editel zoo, kter� L�dovou do programu za�adil, tak moje kancel��, kter� jinak v�dy, kdy� m�m nad akc� z�titu, o programu s organiz�torem p�edem diskutuje.

Pro�el jste p�ece kus sv�ta. Tak v�te, �e podobn� obskurn� existence do showbyznysu pat��.


M� tak� nejv�c mrzelo, �e jsem vypadal jako mravok�rce. Ta role mi nesed�, tak se na sv�t ned�v�m. Ale p�edstavte si pornohere�ku ve spojen� s vystoupen�m d�tsk�ho souboru nebo dra�bou d�tsk�ch obr�zk�!

P�t let jste byl konzulem v New Yorku, pak jste se hned stal prim�torem v �st� nad Labem. Byl to velk� st�et civilizac�?


Nebyl nijak drastick�. V diplomatick� slu�b� je �lov�k spjat s �eskou realitou mo�n� v�c ne� doma, proto�e ji mus� denn� zprost�edkov�vat Ameri�an�m. Ani na chv�li jsem Spojen� st�ty nevn�mal jako domov, nicm�n� Giulianiho prom�na New Yorku v bezpe�n� a funguj�c� m�sto m� nesm�rn� inspirovala a byla asi hlavn�m d�vodem, pro� jsem �el do komun�ln� politiky.

A kdyby do �st� p�es�dlil opravdov� Newyor�an? Byl by to pro n�ho �ok?


Civiliza�n� rozd�l to ur�it� je, ale ne��k�m, co je lep�� a co hor��. Americk� spole�nost je �pln� jinak zalo�en�, m� siln�j�� pocit odpov�dnosti za sebe sama, od placen� �koln�ho p�es d�chodov� spo�en� a� po hrozbu, �e n�komu p�ejedete nohu a on na v�s vysoud� milion dolar�. U n�s tohle chyb�.

A co b�n� �ivot? Nap��klad z nov�ho filmu �t�st� re�is�ra Bohdana Sl�my vych�z� �stecko jako naprosto bez�t�n� m�sto.


Film jsem je�t� nevid�l, ale z uk�zek jsem pochopil, �e pracuje se star�m kli��: severn� �echy jako peklo. Jsem patriot a sna��m se ka�d�ho p�esv�d�ovat, �e �steck� kraj je jeden z nejkr�sn�j��ch. V�ichni maj� v pam�ti, �e je tu krajina po�kozen� t�bou uhl�, �e Kru�n� hory jsou symbolem ekologick� devastace. Jenom�e kdo sem p�ijede, je mile p�ekvapen. Krajina je z��sti rekultivov�na, hned vedle �st� vznik� na m�st� b�val�ho dolu vodn� n�dr� srovnateln� s M�chov�m jezerem, lesy jsou u� zase kr�sn� a bez pah�l�. Obraz kraje je hrozn� d�le�it� v�c a jako prim�tor �st� se od za��tku sna��m nad t�m star�m kli�� zv�t�zit.

Zm�nil jste sv�j vzor, b�val�ho newyorsk�ho starostu Rudolpha Giulianiho. Jak se v�m da�� prosazovat v �steck�ch podm�nk�ch jeho heslo " tough on crime", tvrd� proti zlo�inu?


V New Yorku je policie p��mo pod��zena starostovi, co� j� umo��uje ��inn�ji zasahovat. U n�s m� starosta pod sebou jen policii m�stskou, kter� chyb� pravomoci v trestn� oblasti. Slibovat ob�an�m bezpe�n� m�sto jako Giuliani je pro m� mnohem slo�it�j��.

V roce 1991 jste v part� feder�ln�ch poslanc� nat�el na r��ovo tank v Praze na Sm�chov�. Dopustil byste jako �steck� Giuliani, aby v�m n�kdo po�kodil m�stskou pam�tku?


Tehdy to samoz�ejm� nebyl vandalismus, ale politick� gesto. Dnes u� nen� takov� ovzdu��, aby n�kdo musel d�lat podobn� exhibice. Dnes bych se tomu jako prim�tor sna�il v�� silou zabr�nit.

Jste jedn�m z posledn�ch b�val�ch feder�ln�ch poslanc� za ODS, kte�� se je�t� anga�uj� ve vysok� politice. Je pravda, �e pr�v� poslanci ve Feder�ln�m shrom�d�n� byli v ODS jedinou skupinou, kterou V�clav Klaus respektoval, nebo se j� dokonce b�l?


To je hezky �e�eno. Jist� je, �e k pravici t�hnouc� feder�ln� poslanci byli tou skupinou, kter� Klause vyzdvihla nejprve na p�edsedu Ob�ansk�ho f�ra a pak i do �ela ODS. Ve " feder�lu" se tehdy rozhodovalo o nejd�le�it�j��ch v�cech a poslanci ODS byli kvalitn� a vlivn� lid�. Dne�n� pan prezident to samoz�ejm� dob�e v�d�l.

��k� se, �e jen obava z otev�en� v�lky s vlastn�mi poslanci p�im�la na za��tku devades�t�ch let Klause, aby k�vl t�eba na lustrace nebo restituce.


Je pravda, �e tam byly spory o �asovou uskute�nitelnost. Klaus m�l pocit, �e dynamika ekonomick�ch reforem se bude vytr�cet a opat�en� jako lustrace �i restituce by proces komplikovala. Poslanci ale prosadili sv�.

Po roce 1990 jste byl ��fem ekologick� komise ODS a n�m�stkem ministra �ivotn�ho prost�ed�. Pro mu�e v t�chto funkc�ch nemohly b�t vztahy s Klausem zrovna idylick�.


Vedli jsme mnoho ideov�ch debat a �asto m� mrzelo, �e se Klaus nechal vmanipulovat do role nep��tele �ivotn�ho prost�ed�. Fakta tomu v�bec neodpov�dala: hlavn� zm�ny k lep��mu se ud�ly pr�v� v Klausov� dob�, jeho vl�da d�vala na �ivotn� prost�ed� t�ikr�t v�t�� pod�l HDP, ne� je tomu dnes.

Jako newyorsk� konzul jste se s Klausem p�el o roli ob�ansk� spole�nosti a neziskov�ch organizac�. Nebyla to dal�� rozbu�ka?


On cestoval do New Yorku �asto a kdy� m�l na leti�ti dv� t�i hodiny do odletu, debatovali jsme. J� d�ky americk� zku�enosti pova�uji neziskov� sektor za nesm�rn� d�le�it�. Dokonce mus�m p�iznat, a ��k�m to nahlas i v ODS, �e z tohoto pohledu m�m velkou obavu z reformy da�ov�ho syst�mu, jak ji p�ipravuje ODS. M��e toti� ohrozit cel� princip ode�itateln�ch polo�ek, z n�ho� neziskov� sektor �ije. P�itom je to paradox: kdy� zru��me ode�itateln� polo�ky a sn��me dan� ze t�iceti procent na polovinu, ponech�me dne�n�m d�rc�m v kapse tolik, �e by m�li b�t schopni podporovat neziskov� sektor stejn� jako d��ve. Je ale p�irozenost� �lov�ka, �e rad�i d� n�co z da�ov�ch odpo�t�, ne� by tot� zaplatil ze sv� pen�enky.

Jak�mi n�zory je�t� zlob�te veden� ODS?


Nikdy jsem se netajil t�eba t�m, �e investi�n� pob�dky, kter� ODS z principu odm�t�, pova�uji za velmi u�ite�n� n�stroj, i kdy� jsem si v�dom jejich negativ a nesyst�movosti. Ale jako p�edstavitel regionu, kter� pot�ebuje vytv��et pracovn� m�sta a mus� l�kat investice, otev�en� ��k�m, �e �ile spolupracujeme s vl�dn� agenturou Czechinvest, poskytujeme pob�dky i na �rovni m�sta a jsme r�di za ka�d�ho investora.

Co na to ��k� veden� strany, kter� jak�koli rozpory mezi centrem a regiony pop�r�?


Kdy� zastupuji �stecko, mus�m br�t v �vahu jeho z�jmy, kter� mohou b�t n�kdy trochu odli�n� od toho, co ��k� Praha. Nikdy jsem se kv�li tomu nedostal v ODS do velk�ch spor�. A pokud jde o investi�n� pob�dky, pak stejn� situace je t�eba na Ostravsku.

Podobn�ho druhu byl i v� lo�sk� spor, kdy jste v �st� odhalil pam�tn� desku ob�tem protin�meck�ho pogromu z �ervence 1945. Sklidil jste za to ofici�ln� kritiku vlastn� strany, kter� se k t�to historii vrac� velmi nerada.


Jedna v�c je zahrani�n� politika a kl��ov� slova v mezist�tn� deklaraci. Jin� v�c je praktick� ot�zka uzn�n� historick�ho faktu, kter� se stal ve va�em m�st� a vis� st�le ve vzduchu. Pak nen� d�vod neuznat, co se stalo, a neuct�t ob�ti n�sil�. Byla to moje iniciativa, jak se vyrovnat s m�stn� histori�, ��dn� zahrani�n�politick� krok, kter�m bych cht�l zasahovat do uzav�en�ch ot�zek �esko- n�meck� historie.

Byl jste v New Yorku p�i teroristick�m �toku v z��� 2001, i tam �lo o vyhrocen� projev n�rodnostn�ho �i n�bo�ensk�ho st�etu. Ovlivnilo to n�jak v� n�zor na �esko- n�meckou nebo aktu�ln� �esko- romskou ot�zku?


Nechci to p�eh�n�t, m� rodin� ��dn� nebezpe�� nehrozilo. Tak�e m� to ovlivnilo jako kohokoli jin�ho, kdo na to koukal v televizi. Ostatn� Amerika si p�es v�echna bezpe�nostn� opat�en� sv�j multikulturalismus vz�t nedala; je do t� m�ry jej� podstatou, �e to ani nejde. Tato dilemata dol�haj� sp� na Evropu. T�eba v tom, jak odli�n� se anglosask�mu sv�tu a kontinent�ln� Evrop� da�� t�hnout etnick� skupiny vzh�ru. Soci�ln� aspekt s t�m jde ruku v ruce, i u n�s. M�me probl�m romsk� men�iny? Nebo se m� mluvit o soci�ln� vylou�en�ch lidech?

Mimochodem, pamatujete si, co p�esn� jste v dob� teroristick�ho �toku d�lal?


Ano, stejn� jako si v Americe ka�d� pamatuje, co d�lal, kdy� zabili Kennedyho. Byl jsem v pr�ci na Manhattanu a v�e sledoval na CNN. P�l hodiny nebylo jasn�, �e to byl teroristick� �tok. Proto jsme a� postupn� za�ali sh�n�t vlastn� rodiny a zji��ovat, jestli mezi ob�mi nejsou �e�t� ob�an�.

P�ed odjezdem do New Yorku jste m�l bl�zko k Josefu Zieleniecovi. Jeho lidem po roz�t�pen� ODS v roce 1997 kari�ra ve stran� kon�ila, vy jdete d�l nahoru. Je to d�ky tomu, �e jste v dob� takzvan�ho Sarajeva byl v Americe a nemusel jste �e�it dilema, zda j�t s Klausem, nebo Rumlem?


Asi to tak je. Tehdej�� situaci nechci ani dnes soudit, nem�m na to pr�vo. Fyzicky ani politicky jsem tu nebyl. Ale spolupr�ce s Zieleniecem ur�it� nelituji a v ODS jsem kv�li tomu probl�m nikdy nepoc�til.

Dodnes se s Zieleniecem st�k�te?


Ano. V pozitivn� rovin�, vz�jemn� se respektujeme. Ov�em s jeho dne�n�m anga�m� nesouhlas�m. Je to model politiky, kter� vede k dal�� frustraci voli��, proto�e vzbud� o�ek�v�n� po nov� politick� tv��i, a pak se uk�e, �e ta tv�� v�bec nen� jin�.

Jste st�nov�m ministrem pro m�stn� rozvoj, tedy resortu, kter� chce ODS zru�it. M��ete tedy skon�it jako �adov� poslanec. Nen� �steck� prim�torstv� smyslupln�j�� funkc�?


Funkce prim�tora je nejzaj�mav�j�� a nejpresti�n�j�� z toho, co jsem kdy v �ivot� d�lal. Proto ��ste�n� lituji, �e z n� odch�z�m. Na druh� stran� si uv�domuji, �e velk� �ada probl�m�, s nimi� se tu pot�k�me, je �e�iteln� jedin� na centr�ln� �rovni. Soci�ln� syst�m, bezpe�nost, hospod��sk� politika, dopravn� infrastruktura, po tom z �st� m��eme jen volat. Chci b�t u toho, a� se to v�echno, doufejme, za�ne m�nit.

Na �stecku jdete do �eln�ho st�etu s premi�rem Paroubkem. To je p�ece obrovsk� v�hra: ud�l� to z v�s medi�ln� hv�zdu a kdy� vyhrajete, do�k�te se z�ejm� i postupu v ODS.


Ano, otev�r� mi to prostor, ale m��u ho zaplnit i hloup�. Nav�c si mysl�m, �e premi�r m�l kandidovat v Praze, proto�e je celost�tn� l�dr �SSD a nav�c Pra��k non plus ultra. Na druh� stran� jsem r�d, �e tady Paroubek bude muset odpov�dat podstatn� konkr�tn�ji ne� v Praze. Probl�my �stecka jsou extraktem v�ech tuzemsk�ch probl�m� a jsou tak� daleko vyhrocen�j��.

Zat�m s Paroubkem bojujete slovy, �e mu na �stecku nikdo neuv��� a �e je zaj�mav� jen pro n�v�t�vn�ky hospod ni���ch cenov�ch skupin. Bude takov� argumentace sta�it?


Jsem dalek toho ho jakkoli podce�ovat. Ale stoj�m si za t�m, �e mu tady lidi neuv���. Severo�e�i historicky nemaj� r�di, kdy� si sem n�kdo jen tak p�ijde zakandidovat. Daleko v�t�� nad�ji tu m� n�kdo, kdo tady �ije a m� za sebou kus pr�ce. Nikoli ten, kdo se sem zap�e, proto�e zdej�� sociologick� parametry nahr�vaj� jeho z�jm�m.

Severo�e�i maj� origin�ln� volebn� metodu. V krajsk�ch a komun�ln�ch volb�ch vol� pravici, kter� b�v� p�i spr�v� obce organiza�n� schopn�j��. V celost�tn�ch volb�ch naopak nech�vaj� vyhr�t levici, aby k nim nep�estaly proudit �t�dr� d�vky ze st�tn� pokladny.


Dopadly tak troje volby parlamentn� a n�kolikery komun�ln� a krajsk�. Jenom�e kdybych t�to pragmatick� osudovosti uv��il, nemohl bych b�t volebn�m l�drem. Tohle proklet� severn�ch �ech mus�m zm�nit!

Hned na startu m�te handicap, �e recepty �SSD slibuj� nezam�stnan�m v�t�� jistotu, zat�mco recepty ODS " nab�zej�" t�mto lidem naopak sn�en� �ivotn�ho standardu.


ODS m� ambici oslovit nejen �sp�n�, ale i m�n� �sp�n�, nespokojen� a nezam�stnan�. Mus�me je p�esv�d�it, aby se vzdali drogy v podob� soci�ln�ch d�vek, vzali na sebe odpov�dnost a p�ijali t�eba i tak ban�ln� fakt, �e r�no musej� vst�t a dojet n�kam do pr�ce. I kdy� ekonomick� efekt nen� mnohdy o tolik lep�� ne� sed�t doma a br�t soci�ln� d�vky.

To zn� dost utopicky. Opravdu v���te, �e zm�n�te mentalitu t�chto lid�?


Uzn�v�m, �e se to neobejde bez ur�it�ho motiva�n�ho tlaku. A oslovit m��eme jen ty, kte�� jsou ochotni jej akceptovat. S�z�me na to, �e v ur�it� f�zi p�ebujel�ho soci�ln�ho syst�mu mus� p�ij�t chv�le, kdy lid� uvid� zp�sobenou zk�zu. V�dy� souvisej�c� negativn� efekty, jako je kriminalita, drogov� z�vislost nebo rozpad hodnot, dos�hly m�ry, je� mus� zmobilizovat dostatek lid�, kte�� t�mto syst�mem je�t� nejsou tolik zkorumpovan�! A ti snad zvol� toho, kdo jim nab�dne �e�en�, podle n�ho� se pracovat vyplat�. Nebo� vyhraje- li ODS, budou ti, kdo pracovat necht�j�, nemile p�ekvapeni.

Neboj�te se ve volebn�m st�etu s premi�rem jedn� ryze osobn� slabiny? Jste sice �enat� a m�te t�i d�ti, ale s man�elkou ne�ijete spole�n�. P�itom u politika konzervativn� strany se asi v�ce ne� u socialisty o�ek�v� " spo��dan�" osobn� �ivot.


Radost z toho samoz�ejm� nem�m. Ka�d�, kdo nech� havarovat sv� man�elstv�, se dopou�t� osobn�ho selh�n�. U m� byla na vin� hlavn� �asov� n�ro�n� pr�ce, kter� se s rodinn�m �ivotem p��li� neslu�uje. Sna��m se ale dost�t v�� odpov�dnosti v��i d�tem i rodin� a ve�ejnosti nic netaj�m. �ivot je slo�it� a je asi dost lid�, kte�� dob�e v�d�, o �em mluv�m.



Petr Gandalovi�
ministr zem�d�lstv�
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 7762 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA