Holocaust se net�kal jen �id�
Ji�� Krej��
blog.lidovky
Velmi m� udivila neznalost n�kter�ch lid�, zpravidla narozen�ch po roce 1945, o tzv. Cik�nsk�ch t�borech v Protektor�tu �echy a Morava. Proto�e mi pohled n�kter�ch z nich na tyto t�bory vad�, tak jsem si z �cty k t�m, kte�� t�mito t�bory pro�li, vyhledal pot�ebn� informace, ze kter�ch alespo� ty nejd�le�it�j�� uv�d�m:
T�bor v Letech
Cik�nsk� t�bor v Letech vznikl na m�st� b�val�ho k�rn�ho pracovn�ho t�bora. Kapacita t�bora byla sice zv�t�ena tak, �e t�bor byl schopen pojmout a� 600 v�z��, ale i tento po�et byl brzy p�ekro�en, nebo� v pr�b�hu srpna 1942 bylo v t�bo�e internov�no p�es 1100 mu��, �en a d�t�. T�bor nebyl vybaven pot�ebn�m hygienick�m a dal��m za��zen�m pro tak velk� po�et osob. Nav�c byli v t�bo�e a� do srpna 1942 v�zn�ni pouze mu�i. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojuj�c�ch podm�nk�ch �ivo�ily i �eny a d�ti.
Dozor�� org�ny t�bora se rekrutovaly z �ad protektor�tn�ch �etn�k�. Ti se k v�z��m chovali velmi hrub� a nevyb�rav�. Od roku 1940 byl velitelem t�bora Josef Janovsk�, kter� proslul svou bezcitnost�. Po vypuknut� tyfov� epidemie byl v zim� 1943 nahrazen dosavadn�m velitelem t�bora v Hodon�n� u Kun�t�tu, kter� m�l p�ipravit t�bor na deportaci v�z�� do Osv�timi. Str�n� person�l ��tal n�kolik des�tek �etn�k�.
Hromadn� transporty se uskute�nily celkem dva. Jako prvn� byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asoci�l� v po�tu 16 mu�� a 78 �en do koncentra�n�ho t�bora Osv�tim I. Druh� z transport� znamenal prakticky likvidaci t�bora, proto�e v n�m bylo odvezeno 417 v�z�� do koncentra�n�ho t�bora Osv�tim II.-Birkenau. Zat�mco prvn� transport se uskute�nil na z�klad� v�nosu o preventivn�m pot�r�n� zlo�innosti, druh� ji� byl realizov�n na z�klad� Himmlerova v�nosu z 16.12.1942, kter� na�izoval transport v�ech Rom� do koncentra�n�ho t�bora v Osv�timi.
Mezi �sp�n� �t�ky pat�il tak� pokus Josefa Serynka, kter� s jedn�m spoluv�zn�m uprchl na podzim 1942. Josefu Serynkovi se poda�ilo dostat se a� na �eskomoravskou vrchovinu, kde se zapojil do partyz�nsk�ho boje. Spolupracoval s odbojovou skupinou gen. Lu�i i se sov�tsk�mi partyz�ny. Jeho spole�n�k byl zast�elen v okol� T�ebon�.
T�bor v Hodon�n� u Kun�t�tu
Cik�nsk� t�bor v Hodon�n� u Kun�t�tu slou�il jako m�sto nucen� koncentrace moravsk�ch Rom�. Podobn� jako v Letech byli na za��tku srpna 1942 do t�bora nahn�ny romsk� rodiny v po�tu zna�n� p�evy�uj�c�m kapacitu t�bora, kter� byla stanovena na 800 osob. Ubytovac�, stravovac� i hygienick� podm�nky byly stejn� katastrof�ln� jako v Letech a t�borov� ��d byl tak� toto�n�.
I v tomto t�bo�e byl dozor�� person�l tvo�en protektor�tn�mi �etn�ky. V �ele t�bora st�l �tefan Blahynka, kter� do�asn� v zim� 1943 ode�el do letsk�ho t�bora, aby pomohl za�ehnat n�sledky epidemie tyfu a aby zajistil podm�nky pro transport v�z�� do Osv�timi. Po proveden� tohoto �kolu se vr�til zp�t do Hodon�na, kde vykon�val funkci velitele t�bora a� do jeho likvidace.
Hromadn� transporty byly z hodon�nsk�ho t�bora vypraveny celkem dva. Prvn� transport 46 mu�� a 29 �en (tzv. asoci�l�) byl vypraven 7. prosince 1942 a na z�klad� v�nosu o preventivn�m pot�r�n� zlo�innosti sm��oval do koncentra�n�ho t�bora Osv�tim I. Druh� hromadn� transport se uskute�nil 21. srpna 1943 a bylo j�m odvezeno 749 v�z�� do koncentra�n�ho t�bora Osv�tim II.-Birkenau.
Z�v�r
Snad ti, kte�� si dosud mysleli, �e to byly t�bory pro nefach�enky, kter� nelze pova�ovat za ob�ti nacistick�ho teroru, pochopili, �e oba tyto t�bory m�ly stejn� charakter, jak� m�lo m�sto Terez�n, o kter�m se jist� nikdo, krom� zaryt�ch antisemit�, neodv�� tvrdit, �e nebyl ��dn�m vyhlazovac�m t�borem, jak jsem ned�vno �etl o t�boru v Letech, kde se doslova p�e: �T�bor v Letech tak� samoz�ejm� nebyl ��dn�m vyhlazovac�m t�borem. To by pak vyhlazovac�m t�borem musela b�t ka�d� velk� nemocnice. I tam je ka�d� den mnoho mrtv�ch. Nikdy jsem nesly�el a nev�m o tom, �e by se v Letech n�jak hromadn� popravovalo �i, �e by tam snad dokonce byla plynov� komora. Ta by se tedy opravdu hrub� nevyplatila. V Letech se um�ralo z p�irozen�ch p���in, zn�soben�ch samoz�ejm� jak hustotou populace, tak �patn�mi podm�nkami a �patnou hygienou internovan�ch.�
N�co takov�ho m��e napsat pouze nevzd�lanec nebo rasista. V�dy� ve m�st� Terez�n, nezam��ovat s Malou pevnost� Terez�n, �ili internovan� �id� v daleko snesiteln�j��ch podm�nk�ch ne� Cik�ni v obou zm�n�n�ch t�borech, a nikdo by si nevolil tvrdit n�co podobn�ho, jako pisatel on�ch v�t. Podle mne m�ly oba tyto t�bory stejn� charakter jako zm�n�n� m�sto Terez�n. Byly interna�n�mi t�bory, kde se lid� soust�e�ovali p�ed odvozem od Osv�timi, proto bychom o nich m�li mluvit stejn� jako o m�st� Terez�n.
V�ce si m��ete p�e��st na webu holocaust.cz zde , kde jsou i n�kresy a sn�mky obou t�bor�.
Ji�� Krej��
penzista