Telekomunikace v roce 2010 - regulace z Evropy

Edvard Kožušník

Končící Evropská komise prosadila v minulém funkčním období Evropského parlamentu takzvaný "telekomunikační balíček". Ten byl sestaven z několika předpisů a dokázal budit velké vášně jak na straně telekomunikačních operátorů, tak i na straně národních regulátorů a v neposlední řadě i na straně občanů v roli koncových zákazníků.

Digitální gilotina

Telekomunikační balíček tak přinesl například rychlejší přenositelnost čísel mezi operátory, ale také zřízení dle mého názoru zcela zbytečného nového evropského regulačního úřadu pro oblast telekomunikací (BEREC). Telekomunikační balíček se však komisařce Redingové nepodařilo protlačit minulým parlamentem úplně celý. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu vzniknul rozpor mezi přímo volenými zástupci v parlamentu a zástupci vlád některých členských států sedících v Radě o možnost odpojovat uživatele od internetu jen na základě neprokázaného podezření, že uživatel se na internetu dopouští protiprávního jednání. Evropští poslanci se dožadovali, aby odpojení od internetu předcházelo pravomocné rozhodnutí soudu, zatímco některé státy vedené Francií požadovaly, aby bylo možné odpojovat uživatele jen na základě administrativního rozhodnutí bez uplatnění práva na spravedlivý soudní proces. Takovémuto aktu odpojení se právě dle francouzského původu nápadu přezdívá "digitální gilotina".

Osobně vnímám digitální gilotinu jako jednu z největších hrozeb pro svobodnou společnost a ochranu soukromí jednotlivců. Nechci se zastávat těch, kteří se na internetu dopouštějí protiprávního jednání, a to již v jakékoliv podobě. Internet se dnes stává jedním z nejdůležitějších komunikačních nástrojů. A omezit komukoliv přístup ke komunikaci jen na základě rozhodnutí úředníka bez spravedlivého soudního procesu lze srovnat s praktiky STB v dobách komunistické totality. Tehdy také úřady bez spravedlivého soudního procesu omezovaly přístup do médií, možnost publikovat či vystupovat na veřejnosti. Nemluvě o tom, že v případě internetu stačí k trestu, aby prostřednictvím nedostatečně zabezpečeného počítače uživatele porušovala právo nějaká třetí osoba. Trest odpojení však dopadne na nedostatečně informačně gramotného uživatele příslušného počítače.

Předchozí Parlament nestihnul svůj rozpor s Radou vyřešit v rámci svého volebního období a tak hledání řešení spadlo na novou politickou reprezentaci. Ta se pokusila společně s Radou v rámci dohodovacího řízení mezi druhým a třetím čtením najít kompromis. Ten kompromis je však určitou rezignací na původní požadavek Parlamentu, aby odpojení od internetu předcházelo pravomocné rozhodnutí soudu. Kompromis sice respektuje některá základní pravidla spravedlivého procesu, jako je presumpce neviny či právo na slyšení, přesto však má ke spravedlivému soudnímu procesu daleko. Evropská unie je známa svými kompromisy, jsem však názoru, že činit kompromisy v základních atributech svobody nelze.

"Svoboda buď je nebo není. Nic mezi tím neexistuje."

Francii se tak společně s lobby gramofonového a filmového průmyslu daří exportovat myšlenku digitální gilotiny na evropskou úroveň. Z jednání Francie je tak patrné, že uběhlo již hodně času od dob jakobínského teroru a Francie tak nemá v živé paměti, jaké to je, když je omezována svoboda. Ve střední Evropě však od pádu diktatury uběhlo jen dvacet let a na hrozby omezování svobod jsme tak výrazně citlivější.