V�clav Klaus v�era, dnes a z�tra
Pavel �vanda
Jm�no V�clav Klaus se u� p�ed �adou let prom�nilo v medi�ln� fenom�n, kter� zn� "ka�d�", i kdy� o podobu p�edstav, je� o n�m m�me, vedeme spory. Jestli�e se jm�no ve�ejn� �inn�ho �lov�ka zm�n� v ikonu, jde nepochybn� o �sp�ch. Politick� sl�va v modern� dob� nem� povahu n�pisu vytesan�ho do mramoru, n�br� hesla vryt�ho do v�dom� ve�ejnosti. Slepice, nebo vejce?
Dnes je V�clav Klaus prezidentem �esk� republiky. Do nejvy��� funkce ve st�t� jej v�ak nevynesly jen prudk� zm�ny pom�r� ve st�edn� Evrop�. Prod�lal vlastn� konven�n� politickou dr�hu, pokud ov�em v na�� ��sti sv�ta ve 20. stolet� n�jak� trval� konvence platily.
I Klaus�v medi�ln� obraz se m�nil. Na po��tku byl Klaus ministrem financ� a tv�rcem nov� politick� s�ly. Jeho jm�no bylo spojeno s rozs�hl�m dobrodru�stv�m naz�van�m privatizace. Na ten proces trvaj� p��k�e rozd�ln� n�zory, je� dodnes ovliv�uj� pohled na Klause coby prezidenta. Z hlediska kritik� odst�tn�n�m ekonomiky do�lo v prvn� polovin� devades�t�ch let k rozpu�t�n� st�tn�ho majetku za nejasn�ch okolnost�. Tento v z�sad� etatistick� pohled p�ijala i zna�n� ��st �esk� levicov� liber�ln� ve�ejnosti. Komunistick� ekonomick� syst�m m�l b�t podle kritik� "klausovsk�ho" odst�tn�n� rozpou�t�n josef�nsky um�rn�n�, prost�ednictv�m postupn�ch, pe�liv� pl�novan�ch reformn�ch krok�. Podle obr�nc� privatizace bylo v�ak j�dro privatizace a s n� spojen�ch proces� trochu jinde ne� pouze v rozs�hl�ch majetkov�ch p�evodech. Je prezident privatizac� vinen? Mohli jsme se vyhnout revolu�n�mu procesu, dodnes spjat�mu s jeho jm�nem? Diskuse o privatizaci p�ipom�naj� debatu o tom, zda byla prvn� slepice, nebo vejce.
Vy�el vst��c instinkt�m Historick� zku�enosti u��, �e tam, kde neexistuje soukrom� vlastnictv�, nen� mo�n� ani politick� demokracie. Pr�vo na osobn� jm�n� nen� pouze d�sledkem demokratick� politick� struktury, n�br� i jej�m p�edpokladem. Proto kdekoliv doch�z� k liber�ln�m hospod��sk�m reform�m, ze sam� povahy v�ci se liberalizuje i politick� syst�m. Tato skute�nost nap��klad ovlivnila politick� vy�st�n� sov�tsk�ch hospod��sk�ch reforem.
Z�sluhou politika V�clava Klause, zejm�na jako zakladatele liber�ln� ODS, bylo, �e si tuto souvislost mezi ekonomick�m syst�mem a politick�m ��dem uv�domoval jasn�ji ne� jin� �e�t� liber�lov�. Vy�el svou politikou vst��c tak� instinkt�m v�t�iny �esk�ch voli��. Pokud by se byl tenkr�t zm�lil, kdyby v�t�ina z n�s nedala p�ednost liberalizaci ekonomiky, n�br� zachov�n� socialistick�ch struktur, pak bychom v prvn� polovin� devades�t�ch let neprod�lali cestu k parlamentn� demokracii. �ekal by n�s nanejv�� dal�� kr�tkodech� "obrodn� proces". P��padn� �eskoslovensk� "perestrojka" by byla sv�zeln�, proto�e by nar�ela na siln� z�jmy politickoekonomick� elity star�ho re�imu. Pak by nebyly p�rky "klausovky" a nepropl�celo by se ani "klausovn�" aV�clav Klaus by sotva dnes byl �esk�m prezidentem.
Rozv�z�n� �eskoslovenska Radik�ln� postupy, k nim� dosp�li p�edev��m pra��t� liber�ln� ekonomov�, zkomplikovaly vztahy Bratislavy k Praze. �esk� a slovensk� c�le se rozch�zely. Nap�t� mezi �esk�mi a slovensk�mi p�edstavami o politick� a ekonomick� budoucnosti �esk�ch zem� a Slovenska nebylo mo�no �e�it jinak ne� politicky. Snahy o kompromis, vyv�jen� �eskou reprezentac� shrom�d�nou kolem prezidenta V�clava Havla (vzpome�me seri�lu v�jezdn�ch porad mezi Pra�any a Bratislavany), nebyly pro slovenskou politickou reprezentaci akceptovateln�. V�clav Klaus ve funkci premi�ra �esk� vl�dy teoreticky mohl pokra�ovat ve vlekl�ch jedn�n�ch a vy�k�vat tak dlouho, a� by sloven�t� n�rodovci ztratili trp�livost a jednostrann� vyhl�sili st�tn� suverenitu, k �emu� vlastn� do jist� m�ry i do�lo. Taktick� rozvaha, ale i Klausova mentalita p�sobily proti zdr�ovac� strategii. �esk� premi�r rozpoznal nevyhnuteln� v�voj, a dos�hl tak patrn� sv�ho nejv�t��ho politick�ho �sp�chu: gordick� uzel federace nebyl po balk�nsku roz�at, n�br� byl pokojn� a rychle rozv�z�n.
Postupn� rozpu�t�n� �eskoslovensk�ho st�tu, je� nebylo prov�zeno masov�mi demonstracemi, p�len�m nen�vid�n�ch vlajek, nato� n�siln�mi incidenty, p��zniv� kontrastovalo s tragick�m dobov�m nepokojem na �zem� b�val� Jugosl�vie. Po celkem hladk�m vy�e�en� �esko-slovensk�ch vztah� tak� z logiky v�voje pominuly n�znaky moravsk�ho autonomismu, kter� je dnes u� pozapomenutou bizarn� kapitolkou, ale v prvn� polovin� devades�t�ch let tvo�il nezanedbateln� zdroj neklidu.
Medi�ln� fronta Medi�ln� ohlasy dobov�ho d�n� v�ak vrhaly sv� specifick� st�ny. V dob�, kdy Klaus jako p�edseda ODS vykon�val funkci premi�ra nov� vznikl�ho �esk�ho st�tu, formovala se medi�ln� fronta, kter� se stala aktu�ln� a vlivnou n�hra�kou za dosud nekonstituovanou politickou opozici. Zejm�na dobov� tisk kolem poloviny devades�t�ch let zaujal v��i tehdej�� vl�dn� koalici ost�e kritick� stanovisko.
Medi�ln� opozice byla specifick�m fenom�nem. Nem�la v�znamn�j�� person�ln� z�klad mezi volen�mi p�edstaviteli ve�ejnosti. Politick� protiklausovsk� opozice se zrodila teprve se s�l�c�mi rozpory uvnit� ODS, vrchol�c�mi rozpadem druh� koali�n� vl�dy v roce 1997 a vznikem Unie svobody. P�vodn� antiklausovsk� instinkty se formovaly v prost�ed� levicov� liber�ln� medi�ln� a um�leck� inteligence.
Na jejich vzplanut� m�ly dost podstatn� pod�l osobn� rozpory mezi V�clavem Klausem a jeho p��vr�enci a kulturn� politick�m uskupen�m soust�ed�n�m kolem V�clava Havla. V�razem t�chto rozpor� byly v��itky soust�ed�n� zejm�na v tisku, p��padn� na televizn� obrazovce. J�drem odm�tav�ch postoj� byly zprvu velmi �iv� post�eskoslovensk� nostalgie. Kritick� v�hrady k privatiza�n�mu procesu byly p�ipojeny a� pozd�ji. Premi�r V�clav Klaus byl obvi�ov�n z toho, �e zavinil rozpad �eskoslovenska. Z�sadn� argument zn�l, �e �esk� ve�ejnost si nep��la z�nik spole�n�ho st�tu. Premi�r se tedy v m�di�ch ocital v postaven� politika, kter� nedok�zal naplnit zad�n� voli��. Z t� doby se u� tak� datuj� Klausova nevrl� ohrazen� v��i intelektu�l�m jako nekonstruktivn� soci�ln� skupin�.
Intelektu�l neust�le polemizuj�c� s intelektu�ly Nevra�iv� vztah mezi Klausem a jistou ��st� inteligence, kter� trv� dodnes, se na prvn� pohled zakl�d� na pe�liv� p�st�n�m slovn�m nedorozum�n�. V�dy� V�clav Klaus osobn� je vzornou uk�zkou intelektu�la. Sv�d�� o tom p�edev��m jeho pronikav� pot�eba slovn�ho vyj�d�en�, trval� sklon k verbalizaci vlastn�ch postoj�, jen� je dokumentov�n zna�n�m mno�stv�m text�. Spont�nnost, s n� se odd�v� p�semn�m anal�z�m, �vah�m, polemik�m, z nich� jen n�kter� tvo�� bezprost�edn� paralelu k v�konu politick�ho provozu, je tak znakem intelektu�ln�ho, nebo chcete-li intelektu�lsk�ho vztahu k realit�, �e v�znamn�j�� znamen� si ani nelze p�edstavit.
Dodnes doch�z� k polemick�m p�est�elk�m mezi Klausem a intelektu�ln� vrstvou, kter� se zformovala pr�v� po polovin� devades�t�ch let a je� v podstat� spl�v� s ozna�en�m "ob�ansk� spole�nost". Podstata tohoto trval�ho politick�ho nap�t� v�ak le�� n�kde jinde ne� p��mo ve sf��e v�konu moci, i kdy� se tento konflikt do denn� politick� praxe prom�tal a prom�t�. Sv�d�� o tom dnes u� pozapomenut� stanovisko, je� Klaus zaujal na sklonku sv�ho prvn�ho premi�rsk�ho �dob�. Tenkr�t dal ve�ejn� najevo, �e proces politick� a ekonomick� transformace v podstat� pova�uje za �sp�n� uzav�en�. Ve sv�tle jeho pojet� se m�l �ivot v �esk� republice nad�le plynule rozv�jet v dan�m ��du parlamentn� demokracie a tr�n�ho hospod��stv�, ani� byly ��douc� dal�� z�sadn� politick� a hospod��sk� zm�ny.
Rod�c� se "ob�ansk� spole�nost" nebo snad levicov� liber�ln� lobby zareagovala prudce odm�tav�. Pro ni, jako patrn� i pro V�clava Havla sam�ho, bylo naopak samoz�ejm�, �e st�vaj�c� spole�ensk� syst�m je nedokonalou p�echodnou f�z�. �e v budoucnosti m� b�t teprve vyvinuta spravedliv�j�� spole�nost nov� kvality. V intelektu�ln�m prost�ed�, v n�m� byla a dodnes vlastn� je na programu vidina "n��eho nov�ho", dosud nezn�m�ho, nicm�n� ze sv� podstaty lep��ho, ne� je p��tomnost, p�ich�z� ke slovu �pln� jin� tradice, ne� jakou vyzn�v� intelektu�l V�clav Klaus.
Principi�ln� spory Siln� tradice soci�ln�ho utopismu je p��tomna v �esk�m my�len� a ve�ejn�m �ivot� nejpozd�ji od sklonku 19. stolet�. Po roce 1918 a zejm�na v polovin� minul�ho stolet� siln� zap�sobila na �esk� politick� i kulturn� d�jiny. Bylo by zaj�mav� analyzovat my�len� �esk� moderny z hlediska rozli�n�ch forem kolektivistick�ho utopismu, jak se prom�taly do �esk� kultury u� po roce 1848. Rozhodn� pat�� do utopistick� tradice v�ichni ti, kte�� jsou po��t�ni k takzvan� "pokrokov� inteligenci", kdo v��ili v budouc� �sp�n� vy�e�en� dosud nedostate�n� rozpoznan�ch spole�ensk�ch vztah�.
V��i t�to tradici soci�ln�ho utopismu, v n� hraje v�znamnou roli nejen marxistick�, n�br� obecn� kolektivistick� p�edstava siln�ho st�tu, zaujal Klaus odm�tav� postoj. Proto na sebe z�konit� soust�edil kritiku v�ech, kte�� jsou - v�dom�, n�kdy i nev�dom� - str�ci a propag�tory utopick�ho zp�sobu sp�e c�t�n� ne� my�len�.
V�clava Klause nelze ch�pat jako bojovn�ka za lep�� p��t�. Je ze sv� my�lenkov� podstaty obnovovatel. Jeho z�kladn� cti��dost� nen� touha vymyslet a n�sledn� realizovat lep�� sv�t, n�br� rozpoznat pod n�nosy myln�ch interpretac� pravou skute�nost a rekonstruovat politick� instituce, tak aby poslou�ily l�pe pochopen� realit�. T�mto postojem se ov�em dostal do z�sadn�ho rozporu s intelektu�ln�m a politick�m seskupen�m okolo V�clava Havla.
Klaus�v liber�ln� konzervatismus se tak� octl v konfliktu s v�chovou a instinkty v�t�iny �esk� liber�ln� levicov� inteligence. A proto�e pr�v� k t�to skupin� pat�ila tak� v�t�ina t�ch, kte�� formovali �esk� medi�ln� provoz, vytvo�il se po polovin� devades�t�ch let zd�nliv� stav, kdy zp�sob my�len� a jedn�n� V�clava Klause a jeho skupiny byl v rozporu s postojem v�t�iny �esk� spole�nosti. Pod t�mto tlakem tak� rostly vnit�n� probl�my ob�ansk�ch demokrat�. Obna�en� limity Od t� doby �esk� politick� v�voj vynesl na sv�tlo z�ejm� vnit�n� meze liber�l� z ODS i levicov� liber�ln� intelektu�ln� lobby. "Ob�ansk� spole�nost" m��e ovlivnit n�lady dost v�znamn� ��sti spole�nosti, ani� v�ak um� zformovat a provozovat vlastn� trvalej�� politickou z�kladnu, schopnou p�irozen�ho v�voje. T�ch n�kolik organiza�n�ch rozb�h�, je� byly vesm�s podnik�ny ve znamen� odporu v��i osobn�mu vlivu V�clava Klause, skon�ilo v my�lenkov� matnosti. Nen� to zase tak p�ekvapiv�. Ano, spole�ensk� utopismus, kter� nem��e realizovat sv� vidiny moc� a silou, vykazuje p�i konfrontaci s denn� realitou bezmoc. Utopick� t�hnut� se samo uzav�r� do sebe. Proto se v sou�asnosti na levici nest�v� rozhoduj�c� silou levicov� liberalismus, a dokonce ani ekologick� utopismus, n�br� jak�si "re�ln� socialismus" v redakci skupiny ovl�daj�c� dne�n� �SSD.
Na pozad� historick�ho konfliktu mezi �eskou liber�ln� levic� a liber�ln� pravic�, k n�mu� do�lo po polovin� devades�t�ch let a jen� dosud trv�, se u Klause projevuje a realizuje jeho pravicov� liber�ln� my�len�. Vych�z� rovn� najevo, �e i z�sadov� liber�ln� konzervatismus m� sv� vlastn� meze. V opozici v dob� vl�dy premi�ra Milo�e Zemana man�vroval Klaus v�cem�n� pragmaticky. Takzvan� "opozi�n� smlouva" m�la p�edev��m poslou�it jako n�stroj k �prav� volebn�ho syst�mu. Proto�e tohoto ��elu nebylo dosa�eno (kv�li �sp�n�mu odporu medi�ln� opozice soust�ed�n� kolem V�clava Havla), zdegenerovala "opozi�n� smlouva" v ��elovou vazbu dvou nejv�razn�j��ch politick�ch stran. Ale byl to mo�n� pr�v� tento pragmatick� politick� tah, kter� V�clavu Klausovi posl�ze otev�el cestu na Pra�sk� hrad. Prezidentsk� volba Klause je ov�em t�ma, je� pat�� sp�e do d�jin �SSD.
Zesl�bl� egocentrist� V�clav Klaus je prezidentem aktivn�m do t� m�ry, jak dovoluje �stava �esk� republiky, a ob�as mo�n� i tro�ku v�c. Po t�ech letech v�konu prezidentsk� funkce m�me tedy celkem jasno o jeho my�lenkov�m sv�t�. Je-li V�clav Klaus konzervativcem, pak ve smyslu liber�ln�m. Nen� klasick�m konzervativcem, kter� by zakl�dal svou d�v�ru ve spole�nost a ve�ejn� instituce nap��klad na n�bo�ensk� v��e. Pro Klause za��n� sv�t v podstat� zrodem ideje n�rodn�ho st�tu nebo snad realizac� idej� roku 1918. �esk� republika je tedy pro n�j autentick�m poz�stal�m a plnopr�vn�m d�dicem �eskoslovensk�ch ide�l�. Je �echoslovakistou, kter� byl nucen pragmaticky rozpustit st�t, s jeho� podobou v letech 1918-1938 se z�ejm� dodnes bez probl�m� ztoto��uje. V��� v parlamentn� demokracii provozovanou na p�d� n�rodn�ho, nikoliv n�rodnostn�ho st�tu a v��� tak�, �e v takto vymezen�m prostoru jsou dostupn� nikoliv v�echna pot�ebn�, ale v�echna mo�n� �e�en�.
Z ned�v��iv�ho postoje v��i iniciativ�m nadn�rodn�ch org�n� EU lze dokonce odvodit, �e i V�clav Klaus patrn� v��� ve sv�j vlastn�, specifick� druh politick� utopie. Je to p�edstava sv�ta, v n�m� samostatn� Irsko nebo Litva budou m�t ve sv�t� stejn� siln� hlas jako Spolkov� republika N�mecko nebo Francie. V��� ve specifickou roli n�rodnosti a v z�sadu, �e ka�d� n�rod m� sv� komparativn� v�hody, tedy sv� osobit� p�ednosti.
Lze ov�em podotknout, �e ka�d� st�t a ka�d� n�rod m� tak� sv� komparativn� nev�hody, z nich� n�kter� se v d�jin�ch projevuj� opakovan�. Dnes je hmotn�, ale i kulturn� prosperita st�tu, zem�, n�roda podm�n�na principi�ln� otev�enost�. Ochota ke spolupr�ci je absolutn� podm�nkou �sp�n� existence.
Ani v �ivot� jednotlivce u� nelze realizovat klasick� egocentrismus rozhodn�ho individualisty, kter� �il ze sv� pr�ce na sv� p�d� a styky s okol�m omezoval na minimum. Jsme v�ichni sou��st� spole�nosti spolupr�ce. Vzd�v�me se ka�d� r�no ��sti sv� osobn� integrity ve prosp�ch ��asti na obecn�m kulturn�m a ekonomick�m provozu. Plat� to samoz�ejm� i o n�rod� a n�rodn�m st�tu jako organizovan�m celku.
St�tn�k, kter� by teoreticky trval na nedotknuteln� jedine�nosti vlastn�ho st�tu, musel by nad mnoh�m d�n�m v�edn�ho dne p�iv��t oko. Ekonom by asi musel pevn� zav��t ob� o�i, aby si uchoval nedot�en� ide�l n�rodn� nez�vislosti. Ani �lov�k kultury u� nem��e v��it v �dajn� jedine�n� prad�vn� prameny n�rodn� kreativity.
Budouc� obraz a vliv V�clava Klause v �esk� spole�nosti patrn� ji� nez�vis� na postoji �esk� medi�ln� lobby v��i n�mu, n�br� na tom, jak on s�m vy�e�� sv� osobn� v�hrady v��i sou�asn� realit�.
---------------------------
Pavel �vanda Narodil se 6. �ervna 1936 ve Znojm�, studia d�jin um�n� na brn�nsk� filozofick� fakult� nedokon�il, pracoval v r�zn�ch zam�stn�n�ch. Autorsky pat�il k okruhu �asopisu Tv�� a na konci 60. let byl redaktorem �asopisu Host do domu. Kni�n� debutoval v roce 1967 sb�rkou Anonymn� pov�dky. Za normalizace nepublikoval, pohyboval se v neofici�ln�ch kruz�ch.
Nyn� profesor brn�nsk� JAMU. Po roce 1989 kni�n� a �asopisecky publikuje pr�zu, poezii, eseje a politickou publicistiku.
Pavel �vanda