Podzemn� c�rkev
�aloudek Petr
V dubnu 2008 jsem se ve V�dni z��astnil p�edn�ky Prof. Doz. Dr. Klause Bolzana, rakousk�ho l�ka�e a teologa ze Salzburgu, na t�ma: �Osud Evropy, zni�en�, vyko�en�n�, beznad�j...� /Schicksal Europa, Zerst�rung, Entwurzelung, Hoffnungslosigkeit, im Schottensaal, Freyung 6, 1010 Wien, 9 � 11 Uhr/. Svou p�edn�ku za�al slovy: �Narodil jsem se v roce 1936. Pat��m tedy do generace t�ch Raku�an� a N�mc�, kter� je dnes ozna�ov�na za psychicky nemocnou generaci.� Po tomto nezvykl�m a p�ekvapiv�m �vodu pak pokra�oval: �V�ichni, kdo se narodili mezi l�ty 1935 a 1945 na �zem� Rakouska i N�mecka chodili do �kol a vyr�stali v dob�, kdy byl jako nejv�t�� vzor, v�dce a vl�dce p�edkl�d�n d�tem Adolf Hitler. Byl prezentov�n jako ten nejschopn�j�� �lov�k, kter� nastol� na sv�t� po��dek, zavede m�r a blahobyt. Kdy� za�ala v�lka, bylo n�m vtlouk�no do hlavy, �e je to v�lka pot�ebn�, u�ite�n� a spravedliv�. Kdy� napadl Sov�tsk� Svaz bylo n�m �e�eno, �e je to svat� v�lka, proto�e je nam��ena proti nejv�t��mu mo�n�mu zlu � proti bol�evismu a zamezen� ���en� komunistick�ch my�lenek. Kdy� II. sv�tov� v�lka skon�ila, fa�istick� arm�da byla pora�ena, Hitler mrtev, nastalo najednou ticho. Ani slovo. Nikdo s n�mi nemluvil, nikdo n�m nevysv�tlil, co se to vlastn� stalo; najednou jsme slovo Hitler nemohli vyslovit, v�e, co n�m je�t� p�ed ned�vnem bylo vtlouk�no do hlavy, najednou tichlo, jakoby ta doba ani nebyla existovala; cel� to obdob� vymizelo z u�ebnic historie, s nik�m o tom nebylo mo�n� mluvit, bylo to velk� tabu. Tenkr�t jsme byli p��li� mlad� na to, abychom pochopili, co se vlastn� stalo, p��li� nezral� a nezku�en�, abychom dok�zali str�vit a vnit�n� se vyrovnat s t�m, co v na�ich hlav�ch vyvolalo takov� �okuj�c� zmatek. Spole�nost, kter� byla pros�kl� fa�istickou ideou, se nedok�zala sebekriticky postavit k tomuto probl�mu a hlavn� ve smyslu psychoterapie se mu pod�vat p��mo do o��. Nastalo obdob� ml�en�, obdob� milionu ot�zek, na kter� nep�ich�zely odpov�di. V t�to dusiv� atmosf��e jsme pak vyr�stali a mnoh�m z n�s nikdy nebylo dop��no dov�d�t se pravdu o tom, co se to vlastn� stalo. D�t� velmi siln� pro��v� sv� d�tstv� a v�e, co b�hem dosp�v�n� za�ije, ho podstatnou m�rou ovlivn� na cel� �ivot. Jestli nem� �anci se vypo��dat s traumaty, pak si je nese s sebou a ��m v�ce dosp�v�, t�m v�ce se st�v� psychicky nemocn�m.�
Tato slova Prof. Doz. Dr. Bolzana mi p�ipomn�la situaci, kter� se odehr�la na poli politick�m, c�rkevn�m, hlavn� v�ak mor�ln�m na �zem� n�kdej��ho �eskoslovenska. Na tato slova jsem si vzpomn�l, kdy� jsem ned�vno �etl kr�tk� �l�nek pra�sk�ho kardin�la Vlka uve�ejn�n� v KT �.15 /14.dubna 2008 na stran� 9/. Pan kardin�l v n�m reaguje na �l�nek z KT �.12, strana B /24.b�ezna 2008/, ve kter�m polsk� kn�z p�sob�c� v �ech�ch, P. S.G�ra chv�l� n�kdej�� podzemn� c�rkev a slou�en� m�� tajn�mi kn��mi, kte�� ho kdysi jako mlad�ho �lov�ka oslovili. Pan kardin�l z�ejm� pobou�en t�m, �e n�jak� tajn� kn�z mohl ovlivnit tohoto Pol�ka, napsal rozho��en� a tvrd� slova na adresu n�kdej��ch tajn�ch kn�� a biskup�, uv�d�j�c jm�no ���mu neposlu�n�ho brn�nsk�ho tajn�ho biskupa Dav�dka�. �mahem tak hodil v�echny jakoby do jednoho pytle a roli tajn� c�rkve, tajn�ch kn�� a �eholn�k� za komunismu smetl ze stolu, jako kdyby ani nebyli existovali.
Abych �ekl pravdu, velice mne tato jeho reakce p�ekvapila, proto�e on s�m dobu komunismu a tajn� c�rkve za�il na vlastn� k��i. N�kdy se v�bec nesta��m divit tomu, jak kr�tkou pam� maj� n�kte�� lid�. Jedno star� latinsk� p��slov� ��k�: Inter arma silent musae. Ve v�lce ml�� m�zy. Ka�d� dosp�l� �lov�k, i ten, co v�lku neza�il, v�, �e v n� jde �lov�ku o hol� �ivot, o p�e�it� a nem��e se v�novat �innostem, kter� se ozna�uj� jako nadstavba �ivota. Mezi takov� �nadstavbov� �innosti pat�� i pln� a svobodn� praktikov�n� n�bo�ensk�ho �ivota. Obdob� komunismu v �eskoslovensku bylo zcela evidentn� ozna�ov�no za obdob� n�bo�ensk� nesvobody. St�t povoloval jenom takovou n�bo�enskou svobodu, kter� byla v souladu s jeho politikou a ideologi�. Nebo jsme snad ji� zapomn�li na kn�ze, kte�� byli �leny prokomunistick� organizace Pacem in terris, kte�� jako jedin� mohli ve�ejn� p�sobit jako far��i, byli jmenov�ni biskupy atd.? Zapomn�li jsme snad ji� na ve�ery str�ven� poslouch�n�m rozhlasov�ch stanic Hlas Ameriky nebo Svobodn� Evropa, kter� n�s informovaly nejen o d�n� ve sv�t�, ale hlavn� o d�n� ve vlastn�m st�t�, proto�e v�echna ofici�ln� media o t�chto ud�lostech ml�ela? Mezi nej�ast�j�� zpr�vy pat�ily v�dy hlavn� zpr�vy ze �ivota tajn�, podzemn� c�rkve. Mnohokr�t byly tyto stanice jedin�mi pravdiv�mi inform�tory o tom, co se v�bec d�je. Ten, kdo nedr�el hubu a krok, ten, kdo vy�uhoval z �ady, byl t��dn�m nep��telem, zr�dcem, �i dokonce zlo�incem. V�znice byly pln� tzv. �tajn�ch k�es�an��, zat�mco kn�� z Pacem in terris si hov�li v teplou�ku a pohodl� farn�ch budov obhospoda�ovan�ch farn�mi hospodyn�mi. Zapomn�li jsme snad ji� na dobu, kter� byla dobou zmatk�, l��, p�evr�cen�ch hodnot, deformovan�ch charakter� a dobou barvosleposti? Kdy� b�l� nen� b�lou, ale �ernou, co vid�me? Kdy� pravda nen� pravdou, ale l��, o jakou pravdu jde? Kdy� kn�z nen� duchovn� a mor�ln� autoritou, ale pok�ivenou figurkou na �achovnici zkorumpovan�ch mocn�ch, jak�pak je to kn�z? Kdo je jeho p�nem, komu vlastn� slou��, koho poselstv� hl�s�, jak� p��klad d�v� lidem? O jak�m kn�stv� je to vlastn� �e�? Ti, co za komunismu zvolili ofici�ln� studium v semin���ch s p�esn� vym��en�mi mantinely politick� moci, ti co se pak stali kn��mi z milosti komunistick�ch chlebod�rc�, p�sobili sice pak ve�ejn� v kostel�ch, ale za jakou cenu? V �em spo��vala jejich v�rnost ��mu, kdy� byli vnit�n� rozpolceni? Ti, co tehdy volili cestu skrytosti a podzem� to m�li dvojn�sob t�k�. Byli neust�le pod �o�kou mikroskopu tajn� policie a riziko, �e nebudou moci v�dy kontaktovat ��m bylo tak velk�, �e mnohdy nez�st�vala jin� mo�nost, ne� improvizovat. Z�rove� v�ak byli i pod palbou kn�� a biskup� Pacem in terris, proto�e jimi byli ozna�ov�n� za odno�, za nev�rohodn� n�stupce apo�tol� a ofici�ln� hierarchick� c�rkve. Bylo to obdob� nesvobody, obdob� duchovn� v�lky, zmatk�, nepochopen�, k�ivd... A tak tajn�m kn��m nez�st�valo nic jin�ho, ne� se op��t o P�smo svat� a zku�enost z dob prvn�ch k�es�an�. Inter arma silent musae. Nen� divu, �e v tak komplikovan�ch a t�k�ch, dnes ji� nepochopiteln�ch podm�nk�ch nemohli jinak, ne� improvizovat, proto�e ���m byl daleko a bylo t�eba ��t a jednat�.
Pova�uji za nehor�zn� to, jak se po p�du komunismu zachovala c�rkev a spole�nost v��i v�em t�m osobnostem z tzv. tajn� c�rkve. Ti, co kdysi dr�eli prapor, co p�in�eli ob�ti a horlili za ducha Evangelia byli po �sametov� revoluci� odsunuti, a� na p�r v�jimek, na zcela vedlej�� kolej a moci, l�pe �e�eno ��adu v c�rkvi se ujali ti, kte�� vyr�stali jako produkt zkorumpovan� hierarchick� c�rkve.
Rovn� pova�uji za nehor�znost to, co si dovolil napsat kardin�l Vlk na adresu biskupa Dav�dka a jin�ch kn�� z tzv. tajn�, uml�en� c�rkve. Jestli m� b�t prvo�adou podm�nkou v�rohodnosti �lenstv� v c�rkvi v�rnost ��mu a ne v�rnost sv�dom� a v�rnost Evangeliu, tak nechci m�t s takovou katolickou c�rkv�, jakou pak kardin�l Vlk � nomen est omen � opravdu nic spole�n�ho.
Na z�v�r se vrac�m k p�edn�ce Prof. Doz. Dr. Bolzana ve V�dni. Generaci, kter� vyr�stala v letech 1935 a� 1945 ozna�il za psychicky nemocnou, traumatizovanou. J� ozna�uji, a� na p�r v�jimek, generaci ofici�ln� p�sob�c�ch kn�� mezi lety 1950 a� 1968 a pak 1970 a� 1989 tak� za psychicky vykolejenou a nemocnou.
D�kuji za pozornost.
P.S.1.
P�ed n�kolika lety z�skal doktor�t z teologie na v�de�sk� univerzit� slovensk� kn�z Peter Sepp. Doktorskou pr�ci psal u Prof. Zulehnera, tehdej��ho d�kana v�de�sk� teologick� fakulty. Tento profesor pastor�ln� teologie je v cel�m k�es�ansk�m sv�t� zn�m jako autor mnoha knih a skv�l� �e�n�k. Peter Sepp psal svou pr�ci o obdob� p�soben� tajn�ch kn�� na �zem� �eskoslovenska. Na z�klad� mnoha rozhovor� vznikla zaj�mav� publikace o tom, jak prob�hala p��prava na kn�stv�, formace, sv�cen�, pastorace. P�i�la �e� i na �innost biskupa Dav�dka a jeho proz�rav�, prorock� my�lenky. Ty byly, �el, pod rou�kou neposlu�nosti ��mu mnohem pozd�ji, po zm�n� re�imu, v�echny smeteny ze stolu. Seppova pr�ce je tak mo�n� jedn�m z posledn�ch sv�dectv� lid�, kte�� osobn� znali biskupa Dav�dka a poodhalili tak jeho velk�ho, velkorys�ho a obdivuhodn�ho ducha. Peter Sepp pozval na slavnost p�ed�van� doktorsk�ch titul� i pan� Ludmilu Javorou z Brna, kterou kdysi biskup Dav�dek vysv�til na kn�ze. Kdy� se o jej� prezenci v s�lu dov�d�l Prof. Zulehner, p�eru�il slavnostn� ob�ad, osobn� �el s Petrem Seppem pro pan� Javorou, p�ivedl ji na p�dium a s neskr�vanou pokorou, respektem a pln dojet� ji p�edstavil v�em shrom�d�n�m jako �iv�ho sv�dka �iv�, odv�n� a prorock� tajn� c�rkve z dob komunistick�ho �eskoslovenska. Nastal velk� aplaus a nesm�rn� radostn� a up��mn� atmosf�ra. �koda jen, �e ��dn� ofici�ln� katolick� m�dia nena�la odvahu o t�to ud�losti informovat.
P.S.2.
Na toto t�ma jsem v minulosti ji� n�kolikr�t napsal �vahy. Viz moje webov� str�nka a �l�nky: �Korene cirkvi e�te nie s� o�etren� a �Kardin�l Vlk a biskupov�...�
�aloudek PetrThLic. Peter �aloudek sa narodil v roku 1958 v �iline, od roku 1983 �ije vo Viedni. Za totality p�sobil v slovenskom katol�ckom podzem�, spoluorganizoval pa�ovanie n�bo�enskej a duchovnej literat�ry a premietanie vtedy zak�zan�ch filmov a diapredn�ok s n�bo�enskou t�matikou. Po n�tenom odchode do emigr�cie vy�tudoval v R�me teol�giu a nieko�ko rokov p�sobil vo Viedni ako k�az. Nesk�r sa o�enil a od roku 1991 pracuje ako r�diologick� laborant na jednej z viedensk�ch klin�k.
Osobn� str�nky