B�da velkohub�ch proklamac� a ubohost lidsk� sebejistoty
Josef Mlejnek
aneb
Tik� tik� konec sv�ta?
Kontakt - Toru� 2009
Leto�n� ji� devaten�ct� ro�n�k divadeln�ho festivalu v polsk� Toruni Kontakt se v lec�ems od t�ch p�edchoz�ch li�il. P�edev��m se ho citeln� dotkl fenom�n zvan� sv�tov� hospod��sk� krize. Ne�lo ov�em o d�sledek vn�j��ch �sporn�ch opat�en� - finan�n� rozpo�et na festival byl stejn� jako loni - pouze polsk� zlot� devalvoval v��i euru: ztr�ta v p�evodu na �esk� koruny �inila zhruba jeden a �tvrt milionu. I z tohoto d�vodu se program n�kolikr�t dramaticky m�nil. Av�ak z p�edstaven� obou d�l� Kushnerov�ch And�l� v Americe v re�ii Iva van Hovea, kter� m�lo na Kontakt p�iv�st amsterodamsk� divadlo Toneelgroep a kter� m�lo Kontakt zah�jit, nakonec se�lo p�edev��m proto, �e Holan�an� dodate�n� po�adovali dvoj� proveden� �ty�hodinov� inscenace, co� by pohltilo t�m�� �tvrtinu rozpo�tu pokr�vaj�c�ho ��ast divadel. Festival tak zah�jilo Pa��zkovo nastudov�n� Kafkova Procesu Pra�sk�m komorn�m divadlem. T�� den ve�er se p�edstavila Halina Reijnov� v Cocteauov� monodramatu Lidsk� hlas (re�ie Ivo van Hove). Festival tak podle slov �editelky Divadla Wilama Horzycy a Kontaktu Jadwigy Oleradzk� v leto�n�m roce �zkomorn�l�.
P�es nezast�ran� improvizace nevyzn�la skladba festivalu jako nahodil� slepenec ad hoc. Leitmotivem, velice voln�m, leto�n�ho ro�n�ku byla osam�lost, izolovanost jednotlivce ve spole�nosti a ve sv�t� a p��padn� hled�n� cesty a �niku ze zaklet�ho kolob�hu. Komorn� t�ma? Ne nutn�. Koneckonc� ��dn� inscenace, kter� si v Toruni rozd�lily t�i hlavn� ceny, p��li� komorn� nebyla. Naopak v�echny byly velice v�pravn� a p�edstavovaly sklouben� cel�ho mno�stv� sc�nick�ch, mluvn�ch hudebn�ch i pohybov�ch faktor�. Z celkov�ho po�tu �trn�cti lze jako typicky komorn�, tj. m�n� n�kladn� a snadno p�enosn�, ozna�it pouh�ch �est inscenac�. Z nich nelze rozhodn� opomenout s�lov� vystoupen� Miriam Goldschmidtov� z cury�sk�ho Schauspielhausu v kol�i mezn�ch t�z�n�Warum Warumod Petera Brooka, kterou Brook s�m re��roval. Slavn� re�is�r pob�val tou dobou v Polsku, ale v Toruni se neobjevil. A tak� Bergmanovu pr�zu D�v�rn� rozhovory v dramatizaci a re�ii Ivony Kempy, kter� v�te�n� nastudovala s herci Divadla Julia S�owack�ho z Krakova.
T�i nej
T�et� cenu z�skala divadeln� adaptace rom�nu Vladimira Sorokina Led budape��sk� sc�ny Nemzeti Sz�nh�s v re�ii Korn�la Mundrucz�. Tento re�is�r je zn�m�j�� svou filmovou tvorbou (jeho film Delta z�skal letos v Cannes cenu kritiky) a s�m dokonce pova�uje divadlo za ni���, �operetn�� komplement filmu. Sorokinova p�edloha je k��encem ��nru fantasy se sou�asnou ruskou realitou, na ni� je patrn� ka�d� fantazie kr�tk�. Na sc�n� se prol�naj� v�jevy ze sv�ta byznysu a zlo�inu s p�soben�m �len� z�hadn� sekty �i v�lu�n�ho spole�enstv�, kter� hled� �jiskry� p�vodn� kompaktn�ho celku z hlubin vesm�ru, jen� se z�hadn� na Zemi rozpt�lil a vt�lil do na�eho sv�ta. V�t�ina herc� p�edvedla vedle siln� expresivn�ch kreac� i velice n�ro�n� body-art. Tyto sc�ny pln� obna�en�ch t�l v�ak nelze pojmenovat jako erotick� nebo lascivn�, nebo� z nahoty v nich p�edev��m trnulo. Druh� ��st se odehr�vala na stran� protilehl� k p�vodn� sc�n� - herci sed�li mezi sv�cemi a mal�mi smrky a �etli sv� party za zvuk� Leningradsk� symfonie. Dov�d�me se, �e p��slu�n�k� bratrstva zplozen�ho �Pras�lou� je 23 000 a jejich invaze nastala p�dem tunguzsk�ho meteoritu. Shled�vaj� se pomoc� ledov�ho klad�vka, pozn�vaj� se podle ��iv�ho srdce�. Zat�mco za v�lky jich bylo n�kolik set, v Jelcinov� ��e jich u� bylo 18 000. Dnes s jejich pln�m po�tem u� b�n� pracuje teleshoping. Nast�v� tak konec sv�ta, anebo p�ich�z� jen jeho konzumn� homeost�ze?
Druhou cenu si odnesla Octomilka z berl�nsk� Volksb�hne am Rosa-Luxemburg-Platz v re�ii Christopha Marthalera: jde o inscenaci se zp�vy, v n� se pod drobnohledem p��sn� v�dy zkoum� fenom�n l�sky. Octomilka obecn� (Drosophila melanogaster) neboli ban�nov� mu�ka se hojn� pou��v� p�i genetick�ch v�zkumech, nebo� - jak prav� Wikipedie - �pat�� ke kl��ov�m modelov�m organizm�m <http://cs.wikipedia.org/wiki/Modelov%C3%BD_organismus> v�vojov� biologie <http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDvojov%C3%A1_biologie>�, a chceme-li p�ij�t na kloub tak z�va�n�mu fenom�nu, nezb�v� n�m ne� nahl�dnout do knihy gen�. Octomilka je autorsk� d�lo �v�carsk�ho re�is�ra, kter� stejn� jako ve sv�ch p�ede�l�ch re�ijn�ch kreac�ch Murx nebo Ochrana p�ed budoucnost� nezap�e svoji hudebn� kvalifikaci - i zde jsou jednotliv� peripetie hojn� prov�zeny v�nou hudbou (Verdi, Chopin, Stravinskij a dal��) a l�bezn�mi sentiment�ln�mi zp�vy. Komi�nost je�t� podtrhuj� herci um�le zdeformovan� do podob v�d�tor� v b�l�m, �sm�v vyloud� i vtipy typu �o dvacet let pozd�ji�, ani� se cokoli na sc�n� m�n�, ale postupn� se m�sto uvol�uj�c�ho z�itku dostavuje t�sniv� pocit nezam��len� �prkennosti�. Chyb�la svi�nost a elegance, t�eba ve stylu Vod�ansk�ho a Skoumalovy p�sn� Zase zased� v�deck� kongres (A� jsou kouzla d�my b�je�n�, jej� podstata je bun��n�, [�] je nezm�m� �ena kr�sn�, v�dy� je to jenom protoplazma.). Marthalerova divadeln� s�la spo��v� p�edev��m v bezohledn� grotesce - v Octomilce ji a� p��li� zohled�ovala krotk� parodie.
Hlavn� cenu devaten�ct�ho ro�n�ku Kontaktu z�skal Teatr Polski z Vratislavi za nastudov�n� hry Stanis�awy Przybyszewsk� (1901-1935) P��pad Danton v re�ii Jana Klaty. Pro polsk� divadlo to byl v Toruni prvn� �sp�ch po dlouh�ch dev�ti letech, zato jednozna�n� - inscenace z�skala rovn� cenu za sc�nu a p�edstavitel Robespierra Marcin Czarnik cenu za mu�sk� hereck� v�kon. Inscenace byla v�dom�m protikladem filmu Andrzeje Wajdy Danton z roku 1986 s G�rardem Depardieuem v tituln� roli, nato�en�ho podle t�e p�edlohy. Klatovi ne�lo o jinotaj o modern�ch polsk�ch d�jin�ch a sou�asnosti, ale o probl�my nepom�rn� obecn�j��: �lov�k u moci a �lov�k v moci jin�ho �lov�ka, b�da velkohub�ch proklamac� a ubohost lidsk� sebejistoty. A s�la zla v �lov�ku.
Jevi�t� je pokryto pilinami a drt� - jako v man�i, sc�nu tvo�� plechov� gar�e a kart�nov� bar��ky, kter� p�i potemn�n� sv�t� jako s�dlo termit� nebo p�edm�stsk� skladi�t�, v nich� bojuj� krys� tlupy proti potkan�m gang�m. Hudebn� doprovod tvo�� vesm�s obs�hl� citace modern� popul�rn� hudby, kter� si �bere do �st� revoluci (nap��klad Revolution No. 9 v pod�n� Beatles). Revoluce v z�v�ru nepo��r� sv� d�tka, sejme je za zvuk� Marseillaisy �hudebn�m t�lesem� slo�en�m z motorov�ch pil. Postavy se pohybuj� v historick�ch kost�mech - Robespierre a jeho lid� v �ern�m, Danton a jeho suita jsou oble�eni barevn�. Robespierre nen� tak docela suchop�rn� doktrin�� - a Marcin Czarnik mu vtiskuje rysy podmanivosti. Danton v pod�n� Wies�awa Cich�ho je postar�� sybarita, kter� si je jist� svou silou a kouzlem, j�m� dok�e p�sobit na lid. Z v�te�n�ch hereck�ch v�kon� nen� mo�n� opomenout Bartosze Porczyka v roli obojetn�ho Desmoulinse a Katarzynu Str�czekovou jako jeho �enu Lucile.
�esk� stopy
Dosavadn� �esk� ��ast na Kontaktu, pokud k n� u� do�lo, nebyla bohu�el p��li� reprezentativn� a nesetk�vala se s v�t��m ohlasem. P�edloni zde nap��klad propadl Zelenk�v Teremin(Dejvick� Divadlo), dva roky p�edt�m dopadl jen o n�co l�pe Mor�vk�v Kn�e My�kin je idiot. Letos zde m�lo �esk� divadlo mezi �trn�cti soubory hned dvoj� zastoupen� a je pot�iteln�, �e se ob� p�edstaven� setkala s p��zniv�m ohlasem jak u div�k�, tak i u kritiky. �ty�hlas� divadeln� seskupen� Boca Loca Lab z Prahy nav�c z�skalo za voicebandov� p�ednes p�sma Tik� Tik� Politika jednu ze zvl�tn�ch cen poroty, kter� se ud�luje za �origin�ln� divadeln� v�raz�. Autorem experiment�ln�ho textu a z�rove� re�is�rem neobvykl�ho koncertu je Ji�� Ad�mek. Nesetk�me se p�i n�m s lacin�mi nar�kami na aktu�ln� politick� d�n�, nebo� autorovi i herc�m, odehr�vaj�c�m bezchybn� a �iv� sv� mnohdy a� jazykolomn� party, jde o mnohem v�c - o �eln� n�raz, st�et s �asto nev�bn�m fenom�nem zvan�m politika. Z rytmizovan�ch p�eskupov�n� p�smen ve slov� politika zbudou pouze dv� samohl�sky i-� p�ipom�naj�c�, �e politici jsou osl�ci. V dal�� �v�t� p�ipojen�mi fyziologick�mi zvuky v�mluvn� dod�vaj�, �e politici za�asto jsou i �u�ata. U Kafkova Procesu kritiku zaujal krom� minimalistick�ho zhu�t�n� i jednozna�n� existenci�ln� v�klad z�v�ru slavn�ho d�la. Nev�n� vy��en� povzdech ob�ti, Josefa K., jako pes p�ipom�n� ��nsk� �slam�n� psy�, podle nich� John Gray pojmenoval jednu ze sv�ch knih: p�i ob�adu b�vaj� tito psi n�zorn� rozmet�n� n���m nelidsk�m do t� m�ry, �e tomu snad ani nep��slu�� ozna�en� osud. Jednozna�n�m handicapem t�to inscenace byla ve zm�n�n�m prost�ed� nep�enosnost akcent� a v�znam�, d�le�it�ch pro pln� pochopen�, kter� simult�nn� p�eklad p�ehlu�uje a st�r�. P�esto �esk� ��ast letos zanechala - snad poprv� za devaten�ct let - na festivalu v�raznou divadeln� stopu.
JOSEF MLEJNEK Vych�z� v Divadeln�ch novin�ch 14/2009