Pro� bych volil V�clava Klause prezidentem
Ji�� Svoboda
�Zd� se b�t t�m�� z�konem lidsk� povahy, �e se lid� mnohem snadn�ji dohodnou na negativn�m programu � na nen�visti v��i nep��teli, na z�visti v��i l�pe postaven�m � ne� na �emkoli pozitivn�m��
F.A.Hayek
Zbo��t�n� st�tu a xenofobn� odpor k osobnostem je zdrojem nadvl�dy byrokratick�ch struktur nad ob�anem
Kr�tce po parlamentn�ch volb�ch jsem napsal �vahu o z�m�ru veden� �SSD financovat spln�n� populistick�ch slib� astronomick�m zadlu�en�m zem�, kter� se m� b�hem �ty�let�ho obdob� trv�n� koali�n� vl�dy dotknout psychologicky v�znamn� hranice 1 bilionu K�.
Jen okrajov� jsem se p�itom zm�nil o dvou souvisej�c�ch probl�mech, kter� se v sou�asn� dob�, ve vazb� na volbu prezidenta, ukazuj� b�t v�znamn� a pro �esk� prost�ed� dlouhodob� symptomatick�.
Prvn�m je z�sadn� spor, v n�m� se znovu rozhoduje, zda suver�nem pospolitosti je ob�an, kter� vybranou ��st sv�ch pr�v sv��uje ke spr�v� volen�m z�stupc�m; anebo, zda suver�nem je St�t, �zhmot�uj�c� v��n� ideje mor�lky�, kter� prost�ednictv�m t�ch, kdo vykon�vaj� spr�vu, ur�uje m�ru pr�v a povinnost� jedinc�.
Druh�m probl�mem, na kter� jsem v souvislosti s povolebn� situac� upozor�oval, je p�etrv�vaj�c� obdiv k pr�m�rnosti a xenofobn� vztah ne-osobnost� k osobnostem. Komplexy m�n�cennosti a sebezni�uj�c� z�vist k lidem s rozhledem, sebev�dom�m a p�irozenou autoritou pat�� k nej�ast�j��m zdroj�m neur�z v�ude na sv�t� � pro �esk� prost�ed� je v�ak p��zna�n�, �e odpor k v�jime�nosti je ve�ejn�m m�n�n�m snadno sd�len, nebo alespo� tolerov�n.
Obdobn� je pak tolerov�na i neloajalita v t�ch nejhrub��ch projevech, v jak�ch by jinde byla lidsky i mravn� diskvalifikuj�c�. V�mluvn�m p��kladem je postoj Vladim�ra �pidly v��i Milo�i Zemanovi. Jeden koment�tor ozna�il tento postoj za �salieriovsk��, co� je podle mne p�irovn�n� dost nep�esn� � minim�ln� t�m, �e Shaffer�v Salieri se dostal do sv�ho postaven� na c�sa�sk�m dvo�e bez p�isp�n� Mozarta, zat�mco �pidla by bez p�isp�n� Zemana byl jen s�m sebou � piln�m, cti��dostiv�m ��edn�kem, bezkrevn�m �e�n�kem, ve stresov�ch situac�ch �zkostn�m chaotikem.
Prosazen� ne-osobnost� na politick� sc�n� interpretovali n�kte�� politologov� a koment�to�i jako tzv. �nov� politick� styl� (v�cn�m obsahem tohoto sloganu se je�t� budu zab�vat). P�irozen�m d�sledkem se stal r�st moci a autority byrokracie, kter� odborn� i psychologicky nejist�mu politikovi poskytuje nepostradateln� z�zem�. Nenasytn� st�t se ve st�le v�t��m m���tku uchyluje k regulaci a reglementaci a spot�ebov�v� st�le v�t�� objem prost�edk� na vlastn� provoz.
Po p�l roce se proto ukazuje, �e ke kryt� v�daj� st�tu nesta�� ani poslanci vl�dn� koalice schv�len� schodek, kter� je t�m�� trojn�sobkem deficitu z posledn�ho roku trv�n� �opozi�n� smlouvy�, p�esto�e �ada p�edvolebn�ch z�m�r� �SSD ji� vzala v tichosti za sv� a �ada dal��ch p��slib� je realizov�na mimorozpo�tov�, prost�ednictv�m st�tn�ch z�sah� do soukrom�ho pr�va.
�lenov� vl�dn�ho kabinetu p�itom otev�en� vyhla�uj� pot�ebu faktick�ho zest�tn�n� Zdravotn� poji��ovny, direktivn� regulace cenov� hladiny v oblasti l�k�, zaveden� majetkov�ch p�izn�n� (se zcela nepochybn�m pokra�ov�n�m v podob� majetkov� dan�), zest�tn�n� Fond� (kultury, kinematografie, bydlen�), zv��en� nep��m�ch, ale i p��m�ch dan� atd.
Mno�ina sebe-reprodukuj�c�ch byrokratick�ch struktur chce p�itom ovl�dat nejen ob�ana, v��i n�mu� si osobuje pr�va, kter� by v liber�ln� demokratick�ch pom�rech nemohla nijak z�skat � rostouc� rozsah st�tn� intervence do v�ech oblast� spole�ensk�ho �ivota paradoxn� sni�uje kompetenci politik� k politick�m rozhodnut�m, nebo� se hned po ob�anovi zejm�na oni st�vaj� rukojm�m �sv�ho� ��edn�ka, sv�ho �apar�tu�, jeho� chyby mus� interpretovat jako bezchybnou pr�ci.
Humorn�m p��kladem byla urputn� snaha ministryn� zdravotnictv� obh�jit nesmysln� v�nos subaltern� ��ednice, kter� se rozhodla zak�zat prodej nezabalen�ch koblih (a p��buzn�ho zbo��), p�esto�e existovalo dob�e deset rozumn�ch, snadno pochopiteln�ch d�vod�, prokazuj�c�ch naprostou nesmyslnost takov�ho na��zen�. Jde o p��klad groteskn�, zp�sobem uva�ov�n� v�ak varuj�c� � z�jem nesv�pr�vn�ho ob�ana chce ��edn�k h�jit i v rozporu s ob�anskou v�l�.
Byrokracie je drah� a nebezpe�n� sv�m sklonem k lavinovit�mu mno�en� a k autorit��stv�. M�-li �ivnou p�du v ne-osobnostech politik�, kte�� ji nejsou schopni zkrotit a vymezit j� m�sto placen� slu�by, jej� existence se odvozuje od popt�vky ob�an�, prosazuje se i v legislativn�m procesu zp�sobem, jeho� jsme v sou�asn� dob� sv�dky.
Pom�ry v �SSD p�edstavuj� hrozbu pro existenci otev�en� spole�nosti
Z�sadn� spor o charakter dal��ho v�voje �esk� spole�nosti se z�eteln� prom�t� do dosavadn�ho pr�b�hu prezidentsk� volby. Obna�il se obsah i forma tzv. �nov�ho stylu politiky�, reprezentovan�ho �pidlov�m veden�m �SSD a Svobodov�m veden�m KD�-�SL. Nam�sto slibovan� transparentnosti doch�z� k n�vratu ke kabinetn� politice z�kulisn�ch dohod, jejich� podm�nky nezn� nejen ve�ejnost, ale ani �lenov� volen�ch org�n�. Politika se tvo�� v �zk�m veden� �SSD a prosazuje se v poslaneck�m klubu �asto na hranici demokratick�ch metod. Po�adavek L.Zaor�lka na ve�ejn� zp�sob prezidentsk� volby je neskr�vanou snahou o n�tlak na vlastn� poslance a jejich rozhodovac� autonomii, zaru�enou �stavou � ka�d� poslanec si je dob�e v�dom do jak� m�ry z�vis� jeho m�sto na kandid�tce na v�li stranick�ho veden�. Osudy osobnost� typu prof. Zd.Ji��nsk�ho jsou pro poslance �SSD dostate�n� varovn�m p��kladem.
Autorit��sk� praktiky a nevypo�itateln� jedn�n� se z�ejm�mi histri�nsk�mi rysy (n�hle vnuknut� nab�dka prezidentsk� kandidatury V.Grulichovi, �i J.Sokolovi) p�itom nenach�z� reflexi ve veden� �SSD. Z�kladna pro kl��ov� rozhodnut� se zu�uje s od�vodn�n�m, �e statut�rn� org�ny nemohou b�t p�ed�asn� informov�ny s ohledem na diskr�tnost koali�n�ch jedn�n�. Statut�rn� org�ny �SSD se autokratick�mu vl�dnut� efektivn� nebr�n� a nech�vaj� si vnutit pozici, kdy se o �asto problematick�ch kroc�ch dozv�daj� a� z m�di�. Zd� se, �e v �SSD panuje d�lem apatie a d�lem klientelistick� motivace postoj�.
Co asi m��e b�t tajn�ho na koali�n�ch jedn�n�ch o prezidentsk�ch kandid�tech, ne� z�kulisn� vlivov� obchod, kter� s volbou prezidenta v�bec nesouvis� a funkci prezidenta sm�rem k vlastn�m ob�an�m i do zahrani�� znehodnocuje.
V. �pidla nehled� kandid�ta na ��ad prezidenta podle lidsk�ch, odborn�ch ani jin�ch kvalit � jeho volba je negativn�. Podle dosavadn�ho pr�b�hu m��e b�t v jeho pojet� prezidentem �esk� republiky t�m�� kdokoli, kdy� to nebude V�clav Klaus nebo Milo� Zeman. Vnit�n� posedlost �negativn� volbou� vychyluje jedn�n� V.�pidly na hranici varuj�c� osobnostn� alterace. O objemu negativn� energie sv�d�� mimo jin� i slovn�k hodn� hospodsk�ho suter�nu, kter� pou�il p�i jedn�n� poslaneck�ho klubu o nominaci a volb� Milo�e Zemana. Nem�n� pak i v�zva poslanc�m �SSD, aby ve druh�m kole prvn� volby hlasovali pro P.Pitharta. V.�pidla je profes� historik a p�edpokl�d�m, �e �etl knihu ��e�i v d�jin�ch nov� doby�, kter� je P.Pithart pod pseudonymem �Podiven� spoluautorem. Jestli�e je mi nesrozumiteln�, pro� se �lov�k s Pithartov�mi n�zory na �esk� d�jiny uch�z� o ��ad Prezidenta �esk� republiky, pak �pidlovo doporu�en� jeho kandidatury je pro mne alarmuj�c�m sign�lem revize vnitropolitick� pozice (ochota p�iklonit se ke konfesn� definovan�m spole�ensk�m pom�r�m) i zahrani�n� politick� orientace (vztah P.Pitharta, ale i J.Sokola k p�ehodnocen� v�sledk� II. sv�tov� v�lky, do jejich� r�mce ned�liteln� pat�il i transfer n�meck�ch ob�an� z pohrani�n�ch oblast� �eskoslovenska, je dostate�n� zn�m�).
Rovnov�ha moci a �stavn� role prezidenta
Demokratick� charakter politick�ch pom�r� nen� zaru�en pouze procedurou v�eobecn�ch parlamentn�ch voleb. Nem�n� v�znamnou podm�nkou je nastaven� a praktick� fungov�n� rovnov�hy moci z�konod�rn�, v�konn� a soudn� tak, aby se vz�jemn� kontrolovaly a ustavi�n� kladly poku�en� extenze sv�ch pravomoc� limity. T�m je otev�en� spole�nost syst�mov� chr�n�na p�ed autorit��stv�m.
V sou�asn� dob� jsou ji� t�i nejvy��� �stavn� funkce obsazen� p�edstaviteli vl�dn� koalice (�pidla, Zaor�lek, Pithart). Funkce prezidenta je proto v mnoha sm�rech pro vytv��en� mocensk� rovnov�hy kl��ov� (pr�vo vr�tit z�kony Sn�movn�; jmenovat �leny a veden� Bankovn� rady, �stavn�ho soudu, �S�, pravideln� se ��astnit zased�n� vl�dy, atd.). �e�i �ejd��sk�ch krasoduch� o �sjednocuj�c� �loze� prezidenta, jako �loze kl��ov�, jsou kou�ovou clonou, pokou�ej�c� se p�ed ve�ejnost� zast��t �stavn� smysl prezidentsk�ho ��adu.
Z�m�r V.�pidly, L.Zaor�lka a dal��ch p��tel (podporovan� z druh� pozice C.Svobodou) je dob�e �iteln� � vyhledat osobu p�ijatelnou pro ve�ejn� m�n�n� (s n�jak�mi akademick�mi tituly), kvalifikovanou ve zcela jin� oblasti (medic�na, filosofie), politicky neprofilovanou, bez politick�ho z�zem� a praktick� zku�enosti, kter� by odvozenost� sv� pozice z jejich v�le byla v�hradn� jim zav�z�na a navzdory sebelep��m p�edsevzet�m byla na nich pln� z�visl�. Je hled�na osoba typu Emila H�chy.
Pokud se tento koncept nepoda�� uskute�nit, existuje alternativa pr�tah� p�i p�ij�m�n� nezbytn� zm�ny �stavy pro p��mou volbu a v mezidob� v�kon prezidentsk�ch pravomoc� v oblastech, kde umo��uje koncentraci a upevn�n� moci. P��m� volba (navzdory deklarovan�mu z�palu pro r�zn� typy referenda) nen� V.�pidlovi a jeho p��tel�m v�bec p��jemn� � jednak obsahuje nevyzpytateln� riziko napln�n� volebn�ch preferenc� V�clava Klause; jednak podlamuje konceptu�ln� v�chodisko recipro�n�ho z�vazku za �darov�n� prezidentsk� funkce (jak�koli prezident vze�l� z p��m� volby by m�l velice siln� mand�t a mohl by v �stavn�m syst�mu vystupovat zcela nez�visle).
Pro� bych volil V�clava Klause prezidentem
Politick� �ivotopis i jasn� definovan� my�lenkov� v�chodiska V.Klause jsou z�rukou, �e bude v prezidentsk�m ��adu plnit �stavn� roli vyva�uj�c�ho �l�nku v��i ostatn�m �stavn�m �initel�m a instituc�m. Tato �loha m� zcela z�sadn� v�znam pro zachov�n� charakteru �esk� spole�nosti jako otev�en� liber�ln� demokracie.
V mezin�rodn�m prost�ed� je V.Klaus zn�m�, orientovan� a respektovan�, co� bude �esk� republika nejen v dob� p�ed vstupem do EU, ale i po n�m velmi pot�ebovat. Zahrani�n� politick� rozm�r v�b�ru protikandid�t� je p�edstaviteli vl�dn� koalice c�lev�dom� opom�jen a p�ed ve�ejnost� zaml�ov�n.
Po roce 1990 se V.Klaus rozhoduj�c� m�rou pod�lel na profilaci standardn�ho pluralitn�ho politick�ho prost�ed� a byl hlavn�m motorem ekonomick� i institucion�ln� transformace �esk� spole�nosti.
Nejen v dob�, kdy byl v�t�inov� bez v�hrad p�ij�m�n a obdivov�n, ale i ve v�ech pozd�j��ch krizov�ch situac�ch stvrzoval sv� p�esv�d�en� a v�ru v demokratick� procedury a instituce.
Princip ob�ansk� suverenity nikdy nevn�mal jen jako form�ln� sou��st n�zvu politick� strany. Jako premi�r zast�val, bez ohledu na animozity, kter� t�m v��i sob� doma i v zahrani�� vzbuzoval, nekonfesn�, ob�ansk� charakter �esk�ho st�tu.
Vzd�lanost a rozhled, i ochota vn�mat �eskou spole�nost jako v�zvu k odpov�dnosti, p�edur�uj� V. Klause k tomu, aby se stal �esk�m prezidentem, obdobn� jako byl k prezidentsk� funkci v roce 1918 p�edur�en T.G.Masaryk a v roce 1989 V.Havel. Stejn� jako oni nem� V.Klaus v roce 2003 plnohodnotnou alternativu.
9. �nora 2003.
Ji�� SvobodaFilmov� re�is�r (Sametov� vrazi, Ud�len� milosti se zam�t�, Jen o rodinn�ch z�le�itostech, Skalpel, pros�m, aj.), b�val� �len a p�edseda KS�M (do r. 1992).
Od roku 2006 p�sob� na Universit� Jana Amose Komensk�ho jako spolu garant oboru medi�ln� komunikace
Osobn� str�nky