Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


St�ny zapomenut�ch p�edk�

Jefim Fi�tejn

T�den�k EURO 36/2009


Kritika sou�asn�ho Z�padu �asto �st� v obdiv k autorit��sk�m mocnostem Rusku nebo ��n�
Historie se hem�� p��pady, kdy se zd�nliv� p�e�it� politick� teorie ne�ekan� vracej� do st�edu spole�ensk�ho z�jmu. Zdaleka ne v�dy to sv�d�� o jejich nepom�jiv� s�le � zhusta si je vy��d� nov� generace ideolog� jen proto, aby se nemuseli obt�ovat v�kladem komplikovan� a protich�dn� skute�nosti. Jedni vracej� do ob�hu geopolitick� koncepty ze za��tku 20. stolet�, je� vysv�tluj� stav sv�ta z�pasem n�mo�n�ch a kontinent�ln�ch velmoc�, jin� se sna�� nahl�et v�voj zapr�enou �o�kou marxismu s jeho t��dn�m bojem. Na �esk�m dvore�ku se roztrhl pytel s ideology a praktikuj�c�mi politiky, jejich� snadn� kritika sou�asn�ho Z�padu �st� v obdiv k velk�m autorit��sk�m mocnostem � Rusku nebo ��n�.

I v tomto p��pad� jde o v�ce nebo m�n� rafinovan� technologie reanimace osv�d�en�ch postup�. Obm��uj� se term�ny, ale nem�nn� z�st�vaj� vnit�n� logika i argumenta�n� syst�my, kter� jen naoko vypadaj� jako zbrusu nov�. V dob�ch bre�n�vovsk� stagnace existovala takzvan� teorie �socialistick� orientace�. Spo��vala v p�esv�d�en�, �e soci�ln� a ekonomicky zaostal� zem� t�et�ho sv�ta osvobodiv�� se z koloni�ln� z�vislosti mohou rovn�ma nohama sko�it do z��n� budoucnosti, pokud se vyzbroj� spr�vnou marxisticko-leninskou ideologi�. Mohou se p�itom nakr�sn� vyhnout kapitalismu, kter� je p�e�it�m a mor�ln� zastaral�m v�vojov�m stadiem lidsk� civilizace. Teorie vznikla v dob� vrchol�c�ho z�pasu mezi Sov�tsk�m svazem a USA o vliv ve t�et�m sv�t� a m�la ideologicky od�vodnit opr�vn�nost sov�tsk�ch n�rok� na expanzi v zem�ch Asie, Afriky a Ji�n� a St�edn� Ameriky. Je p�ece t�eba podat pomocnou ruku n�rod�m osvobozen�m z koloni�ln�ho jha, kter� prahnou dostat se z archaick�ho stavu rovnou do rozvinut�ho socialismu.

Sov�tsk� svaz je d�vno minulost� a jeho b�val� p��tel� v�t�inou u�inili �pln� jinou spole�enskou volbu. Ale star� logika se velk�m obloukem vrac� do nov�ch ideologick�ch konstrukc� nesmlouvav�ch kritik� z�padn� demokracie. B�itc� myslitel� v publicistice zd�raz�uj�, �e klasick� instituce z�padn� demokracie nyn� pro��vaj� hlubokou krizi. Tradi�n� strany a politika ztr�cej� v podm�nk�ch globalizace a nadvl�dy nov�ch druh� masov� komunikace v�hu, rozhodovac� proces nab�v� st�le elit���t�j�� povahy, st�edn� t��da se rozm�l�uje a miz� a tolik vz�van� �demos� se z rozhoduj�c�ho �initele st�v� objektem snadn� manipulace. Sou�asn� glob�ln� ekonomick� krize jen prohlubuje tyto tendence. D�le�it� rozhodnut� se �in� v �Davosech�, na �velk�ch osmi�k�ch� a �dvac�tk�ch�. Auto�i takov�ch a jim podobn�ch z�v�r� se r�di odvol�vaj� na u�en� spisy v�hlasn�ch badatel�, je�to o sebekritick� n�zory na Z�pad� nikdy nebyla nouze.

Podobn� mudrov�n� m�v� nep��li� p�ekvapiv� rozuzlen�, n�kdy i podlo�en� zcela p��zemn�mi z�jmy. Rusko nebo ��nu nelze v�bec pom��ovat z�padn�m demokratick�m metrem nejen proto, �e jejich tradic�m je to ciz� a n�rod�m z du�e odporn�, ale i proto, �e z�padn� hodnoty se uk�zaly n�ramn� nehodnotn�. Tyto zem� pr� ani nemaj� zbyte�n� ztr�cet s�ly a �as budov�n�m instituc� modern� demokracie, kter� stejn� postr�daj� smysl. Demokracie je zanikaj�c� skute�nost� � �za�lou kr�sou�. Pohled je t�eba up��t do nezn�m� budoucnosti a spolu s jin�mi pokrokov�mi diktaturami hledat obrysy nov�ho a �p�irozen�j��ho� spole�ensk�ho ��du. Kdo v�, t�eba se uk�e, �e nov� ��d nebude a� natolik nepodobn� dne�n�mu stavu t�chto zem�.

T�m se m�vnut�m kouzeln�ho proutku odstra�uj� d�vody kritiky autorit��sk�ch re�im�, kter� se pomysln� st�vaj� stejn� hodnotn�mi jako z�padn� demokracie. Nejsou zaostal�, ale pouze jin�. Maj� �anci vyhnout se nedokonal�mu kapitalismu s jeho �etn�mi neduhy a dostat se z dne�n�ho stavu rovnou do budoucnosti. Zat�m sice mlhav�, ale nejsp� p�ece jen z��n�. Do t� budoucnosti, v n� v�dy bude vl�dnout stejn� nomenklaturn� men�ina a spokojen� v�t�ina bude pokl�dat tento odv�k� ��d za ekonomicky a politicky nejrozumn�j��. Takov� logika p�ece nem� chybu! V�dy� i z�padn� teoretici uzn�vaj�, �e instituce klasick� demokracie jsou v �zk�ch.

Vadnost takov�ho diskurzu je v tom, �e se z n�j jaksi nepozorovan� vytratilo to absolutn� nejd�le�it�j�� � �e principy fungov�n� z�padn�ch demokraci�, jako je svobodn� konkurence idej� a politick�ch subjekt�, vym�nitelnost a kontrolovatelnost mocensk�ch org�n�, priorita pr�v osobnosti p�ed z�jmy st�tu, z�st�vaj� � krize nekrize � nem�nn�. Tud� nikdo nezavrhuje a neru�� od z�klad� p�edchoz� v�vojov� stadium � je bytostn� zakomponov�no do nov� reality. To znamen�, �e teorii skoku do z��n� budoucnosti p�es f�zi zdiskreditovan� �bur�oazn� demokracie� potk� nejsp�e stejn� osud jako jej� p�edch�dkyni. Jak nyn� v�me, zem�m t�et�ho sv�ta se nepoda�ilo z kmenov�ho a feud�ln�ho ��du p�esko�it do vysn�n�ho socialismu. Nyn� musej� horko t�ko doh�n�t, co zme�kaly, a p�eb�rat d��ve nedocen�nou ciz� spole�enskou zku�enost.



Jefim Fi�tejn
 
  P��stupy: 72130 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA