Rodina evropsk�ch socialistick�ch stran se vyzna�uje n�kolika specifiky, kter� ji na evropsk�m politick�m kolbi�ti odli�uj� od jej�ch konkurent� - zejm�na stran prav�ho st�edu a liber�l�. Socialistick� proud je jasn� vymezen - jen n�kolik m�lo stran m�nilo v posledn�ch desetilet�ch svou orientaci a opou�t�lo jej, nebo se k n�mu naopak dodate�n� p�id�valo.
Ve v�t�in� st�t� funguje pouze jedna socialistick� strana (tradi�n� s v�jimkou It�lie). Socialistickou stranickou rodinu lze nepochybn� ozna�it za nejv�ce homogenn� stranick� t�bor v EU, a to zejm�na od sjednocen� pohledu jeho jednotliv�ch �lensk�ch stran na evropskou integraci. P�esto pochopiteln� p�evl�daj� n�rodn� specifika. Nejv�ce levicovou z�padoevropskou stranou v socialistick�m spektru byla podle empirick�ch v�zkum� z obdob� p�ed roz���en�m Unie italsk� postkomunistick� Strana demokratick� levice (PDS, dnes sou��st Demokratick� strany). Na opa�n�m p�lu se v minulosti nach�zeli tehdej�� ital�t� socialist� a soci�ln� demokrat� spolu s portugalsk�mi a rakousk�mi socialisty. Nep�ekvap�, �e nejv�ce proevropskou slo�ku socialistick� rodiny tvo�� tradi�n� nizozemsk� Strana pr�ce (PvdA) a nejsiln�j�� euroskeptici n�zory najdeme ve �v�dsk� a d�nsk� socialistick� stran�.
Za dal�� charakteristick� znak socialistick� rodiny lze pova�ovat p��tomnost jej�ch �len� ve v�ech st�tech Evropsk�ch spole�enstv� a pozd�ji Evropsk� unie. Socialistick� strany byly ve v�ech star�ch �lensk�ch zem�ch nep�etr�it� �leny n�rodn�ch parlament� a s jedinou v�jimkou (Irsko v letech 1984 a� 1989) m�ly nep�etr�it� i zastoupen� v p��mo volen�m Evropsk�m parlamentu. To je odli�ovalo od evropsk�ch lidovc� i liber�l�, kte�� v n�kter�ch zem�ch museli sv� partnery s postupem �asu teprve hledat.
V nov�ch �lensk�ch st�tech se socialistick�m stran�m neda�ilo v�dy z�sk�vat zastoupen� v n�rodn�m parlamentu pouze v Loty�sku, kde je levice st�le spojov�na se sov�tskou okupac� a ruskou men�inou. V Evropsk�m parlamentu nav�c chyb�l v minul�m funk�n�m obdob� socialista z Kypru. Po volb�ch do EP v roce 2009 je ale socialistick� frakce jedinou, v n� jsou z�stupci v�ech 27 �lensk�ch st�t�.
T�et� cesta vs. tradicionalist�
P�esto, �e socialistick� strany jsou v Evrop� nejv�ce homogenn� stranickou rodinou, samoz�ejm� plat�, �e mezi nimi najdeme ur�it� programov� rozd�ly. V posledn�ch letech se pozice jednotliv�ch stran v celkov�m socialistick�m spektru odv�j� zejm�na od jejich postoje k tzv. konceptu t�et� cesty (Third Way). T�et� cesta v tomto ohledu znamen� posun socialistick�ch stran sm�rem k politick�mu st�edu, kter� se projevuje zejm�na ve zm�n� p��stupu k hospod��sk� politice. Hlavn�m realiz�torem politiky t�et� cesty se stala britsk� Labouristick� strana po n�stupu dvojice Blair-Brown do jej�ho �ela. Blair v roce 1997 s programem t�et� cesty vyhr�l britsk� parlamentn� volby a labourist� od t� doby ve vl�d� napl�uj� politiku posunu do politick�ho st�edu.
Z ostatn�ch evropsk�ch socialistick�ch stran se ke konceptu t�et� cesty p�ihl�sil explicitn� zejm�na b�val� n�meck� kancl�� Gerhard Schroeder. Nen� proto n�hodou, �e za manifest tohoto proudu v r�mci evropsk�ho socialismu je pova�ov�n spole�n� �l�nek dvojice Blair-Schroeder z roku 1999. Otev�en� se ke t�et� cest� sice hl�s� pr�v� jen brit�t� labourist� a n�meck� SPD, ale v praxi tento typ politiky praktikuj� tak� nap��klad politici nizozemsk� Strany pr�ce (PvdA) a portugalsk� Socialistick� strany (PS).
Naopak protip�lem konceptu t�et� cesty se stala Socialistick� strana Francie (PS). Zejm�na jej� b�val� p�edseda Lionel Jospin vystupoval jako nejv�t�� kritik p��li�n�ho posunu socialist� do st�edu.
V pomysln�m st�edu socialistick�ho n�zorov�ho spektra potom stoj� zejm�na skandin�vsk� socialistick� strany ze �v�dska, D�nska �i Finska.
P�ekvapiv� m��e z dne�n�ho pohledu zn�t to, �e ��st socialistick�ch stran by si za svou politiku v minulosti zaslou�ila dnes hojn� u��van� p��vlastek euroskeptick�. Za p��klad m��e slou�it britsk� Labouristick� strana, kter� v minul�ch obdob�ch agitovala proti vstupu zem� do Spole�enstv� a pot� dokonce za jej� vystoupen� z ES.
Historick� soci�ln� demokracie vs. postkomunist�
Specifickou skupinu socialistick�ch stran tvo�� �lenov� t�to stranick� rodiny z postkomunistick�ch zem�. Z�padoevropsk� socialistick� strany se hned po p�du �elezn� opony v roce 1989 pokusily hledat ve St�edn� a V�chodn� Evrop� nov� partnery. Na rozd�l od stran pravice a st�edu byl ale start spolupr�ce v socialistick� stranick� rodin� o n�co pomalej��, a to zejm�na ze dvou d�vod�. Socialistickou n�lepku toti� v postkomunistick�ch st�tech p�ijala �ada stran spojen�ch s b�val�m re�imem a jeho �st�tostranou�. Z�padoevrop�t� socialist� se ov�em cht�li orientovat sp� na obnoven� historick� soci�ln�demokratick� strany. Ty ale, snad jen s v�jimkou �eskoslovenska (a pozd�ji �esk� republiky), podlehly v politick�m boji s postkomunisty a nechaly se jimi v lev� ��sti politick�ho spektra jednozna�n� zast�nit. Problematick� byla spolupr�ce se z�padoevropsk�mi socialisty tak� pro strany v nov�ch demokraci�ch. Pojem levice tu toti� po v�ce ne� �ty�icetilet� nadvl�d� komunist� nebyl p��li� obl�ben� a spolupr�ce s n���m, co neslo p��vlastek �socialistick��, rozhodn� neslibovala velkou popularitu.
Probl�my se zejm�na ve druh� polovin� devades�t�ch let poda�ilo p�ekonat a socialist� v nov�ch demokraci�ch se v sou�asnosti co do volebn� s�ly i ��asti na vl�dn�ch koalic�ch vyrovnaj� sv�m koleg�m ze z�padn� ��sti kontinentu.
Socialistick� strany ve St�edn� a V�chodn� Evrop� m��eme �lenit zejm�na podle jejich rodokmene. Prvn� skupinu v tomto ohledu tvo�� obnoven� soci�ln�demokratick� strany, kter� p�e�ily obdob� komunistick� totality v exilu �i podzem�. Dnes jedinou v�raznou p�edstavitelkou t�to skupiny v regionu z�stala �esk� strana soci�ln�demokratick� (�SSD). Po�etn� malou skupinu tvo�� tak� socialistick� strany, kter� vznikly z ��sti opozi�n�ho, antikomunistick�ho hnut�. I zde ale existuje jen jeden st�le relevantn� p�edstavitel - polsk� Unie pr�ce (UP). Do ur�it� m�ry by do t�to skupiny bylo mo�n� za�adit i estonskou Soci�ln�demokratickou stranu (d��v�j�� Um�rn�n�).
V�echny ostatn� socialistick� strany ve st�edoevropsk�m a v�chodoevropsk�m regionu vznikly alespo� ��ste�n� na z�klad� p�vodn� komunistick� strany a jej� v�t�� �i men�� reformy. Typick�mi p�edstaviteli t�to skupiny jsou Spojenectv� demokratick� levice (SLD) z Polska, Ma�arsk� socialistick� strana (MSzP) nebo slovin�t� Soci�ln� demokrat� (SD). Z m�n� reformovan�ch zmi�me Bulharskou socialistickou stranu (BSP) nebo Alb�nskou socialistickou stranu (PSSh).
V n�kolika st�tech, kde p�evl�dala levicov� strana s postkomunistick�m rodokmenem, se tento l�dr levicov�ho spektra rozhodl slou�it s obnovenou historickou soci�ln� demokraci�, aby z�skal legitimitu a vstupenku do mezin�rodn�ch socialistick�ch organizac�. Takto vznikla nap��klad Litevsk� soci�ln�demokratick� strana (LSDP) nebo Soci�ln�demokratick� strana (PSD) v Rumunsku. Podobn� p��b�h pro�el tak� slovensk� Sm�r, kter� p�vodn� zalo�il jeden z m�stop�edsed� postkomunistick� strany, aby se pozd�ji nov� strana spojila s p�vodn�mi postkomunisty i tradi�n�mi �Dub�ekovsk�mi� soci�ln� demokraty.
S�la stran
Socialistick� strany na p�elomu stolet� sice v mnoha zem�ch oslabily, v pr�m�ru si ale dr�� svou s�lu nad hranic� 30 % hlas�. Oslaben� ve Skandin�vii, v n�mecky mluv�c�ch st�tech a v Beneluxu vykompenzoval n�r�st hlas� v jihoevropsk�ch st�tech.
Zm�nit je v t�to souvislosti nutn� zejm�na historicky nejslab�� v�sledky socialist� v posledn�ch parlamentn�ch volb�ch v N�mecku a Rakousku. Stejn� tak vnit�n� nejednotn� francouzsk� Socialistick� strana nem��e naj�t recept na dlouho vl�dnouc� francouzskou pravici. A volebn� prohra se zd� neodvratn� v p��t�ch volb�ch ve Spojen�m kr�lovstv� i Ma�arsku.
Naopak ba�tou socialist� se st�v� Pyrenejsk� poloostrov, kde oba socialisti�t� premi��i ve volb�ch sv� pozice obh�jili.
�toky z leva
Socialistick� strany po roce 1989 profitovaly z oslaben� komunistick�ch stran, proto�e se jim poda�ilo z�skat ��st jejich elektor�tu. S posunem n�kter�ch soci�ln�demokratick�ch stran sm�rem ke st�edu ale vznikl nov� fenom�n, kdy ��st jejich voli�� za�aly p�eb�rat strany nalevo od socialist�, kter� ale nemaj� �ist� komunistickou identitu. V Nizozemsku Stran� pr�ce ub�r� voli�e st�le v�razn�ji d��ve promaoistick� Socialistick� strana (SP), kter� se p�etvo�ila ve stranu levicov�ho protestu. V N�mecku sb�r� body u� i na z�pad� zem� Lafontainova Levice (spojen� postkomunist� z b�val� NDR a b�val�ch soci�ln�ch demokrat�, kte�� odm�tli Schroederovu t�et� cestu). Podobn� v Portugalsku se mal� trockistick� skupiny spojily a slav� �sp�ch s Levicov�m blokem (BE). Ve Francii se podobn� krajn�, ne-komunistick� levice soust�e�uje v Nov� antikapitalistick� strany (NPA).
Koali�n� vzorce - ka�d� s n�k�m jin�m
Rozmanitost socialistick�ch stran se projevuje v jejich koali�n�m chov�n�. Brit�t� labourist� d�ky volebn�mu syst�mu koalice nepot�ebuj�. Naopak na vytv��en� �irok�ch koalic s ekologisty i komunisty je z�visl� vl�dn� ��ast francouzsk�ch socialist�. Samostatn�, ale n�kdy men�inov� vl�dnou p�ev�n� socialist� ve �pan�lsku, �ecku a s ur�it�mi v�hradami i v Portugalsku. V Beneluxu tamn� socialist� nej�ast�ji tvo�� vl�du s k�es�ansk�mi demokraty. V posledn�m desetilet� se n�kolikr�t v tomto regionu ale objevily i tzv. fialov� koalice s (modr�mi) liber�ly. �v�dsk� i d�nsk� soci�ln� demokracie st��d� sv� jednobarevn� v�t�inov� vl�dy s men�inov�m vl�dnut�m. Fin�t� soci�ln� demokrat� vytv��ej� koalice �asto se st�edov�mi agr�rn�ky. Podobnou konfiguraci koalic vol� po ztr�t� v�t�iny i Norsk� d�lnick� strana.
Nejpest�ej�� koali�n� minulost m� n�meck� SPD. Historicky vytv��ela koalice s liber�ly, vyzkou�ela u� i rudo-zelenou koalici s ekologisty a v n�kter�ch v�chodon�meck�ch spolkov�ch zem�ch �zkou�� rudo-rudou vl�dn� spolupr�ci s postkomunisty. Dvakr�t na spolkov� �rovni SPD vstoupila do velk� koalice. Pr�v� velk� koalice je nej�ast�j�� volbou rakousk�ch soci�ln�ch demokrat�.
V It�lii se hlavn� levicov� a centristick� s�ly sjednotily do Demokratick� strany a pokou�ej� se, zat�m v opozici, vytvo�it jednotn� levicov� p�l.
Specifick� je situace v Irsku a Polsku, kde jsou socialist� a� t�et� nejsiln�j�� stranou za dv�ma pravicov�mi subjekty.
Men�ina v Evropsk� rad�
Ukazatelem, kter� m��e vhodn� vykreslit s�lu jednotliv�ch stranick�ch rodin, a tedy i socialist�, v Evrop�, je rozlo�en� sil, v Evropsk� rad�, kterou tvo�� premi��i (a kypersk� prezident) �lensk�ch st�t� EU.
Do nov�ho tis�cilet� vstupovali socialist� s v�t�inou v Evropsk� rad�, a to v�raznou. Na p�elomu let 1999 a 2000 bylo v Evrop� deset socialistick�ch premi�r� a jen p�t jich poch�zelo ze st�edu a pravice evropsk�ho politick�ho spektra.
V dubnu 2002 ztratili evrop�t� socialist� pozici nejsiln�j�� skupiny stran v Rad�, kdy� jejich po�et premi�r� klesl na �est - stejn� po�et jako v Rad� m�li st�edopravicov� evrop�t� lidovci. V polovin� t�ho� roku se pak lidovci d�ky zm�n� v Nizozemsku dokonce �ujali� veden� v pom�ru sedm ku p�ti. A od t� doby jsou socialist� st�le v Rad� na po�et �len� a� druhou nejpo�etn�j�� silou.
T�sn� p�ed evropsk�mi volbami a velk�m roz���en�m Unie v roce 2004 socialist� dokonce n�kolik t�dn� disponovali jen t�emi z tehdy celkov� 15 hlav vl�d �lensk�ch st�t�. Novou s�lu do �il socialistick� stranick� rodin� nalilo roz���en� Unie. �ty�em z deseti nov�ch �lensk�ch st�t� p�edsedali socialisti�t� ��fov� vl�d a na po�et hlas� (nikoli na po�et �len�) v Evropsk� rad� byli socialist� po roz���en� dokonce nejsiln�j��. Ka�d� st�t m� toti� p�i hlasov�n� v Rad� ur�it� po�et hlas� a socialist� jich d�ky tomu, �e p�edsedali lidnat�j��m st�t�m, m�li v okam�iku roz���en� 53 (za osm premi�r�), zat�mco evrop�t� lidovci jen 49 (za deset premi�r�).
Na podzim roku 2005 ale socialist� ztratili vl�du v Polsku a post premi�ra v N�mecku a i na po�et hlas� se nejsiln�j�� skupinou v Rad� stali evrop�t� lidovci. Socialist�m se je�t� dvakr�t poda�ilo na p�r m�s�c� lidovce v po�tu hlas� p�edehnat, ale od listopadu 2007 u� socialist� zaost�vaj� za lidovci nep�etr�it� v obou ukazatel�ch.
Jak� je aktu�ln� rozlo�en� sil v nejsiln�j��m org�nu EU na po��tku ��jna 2009? Socialist� d�ky �sp�chu v �ecku pos�lili na osm premi�r� a p�ipravili t�m lidovce o v�t�inu �len� Rady, proto�e st�edopravicov� uskupen� oslabilo ze 14 na 13. Pro srovn�n�: liber�lov� vl�dnou aktu�ln� �ty�em �lensk�m zem�m a v jedn� p�edsed� exekutiv� komunista (kypersk� prezident). Posledn� 27. �len Evropsk� rady je nestran�k - �esk� premi�r Jan Fischer.
Socialistick� premi�r nyn� stoj� v �ele Spojen�ho kr�lovstv�, �pan�lska, Portugalska, �ecka, Slovinska, Slovenska, Ma�arska (nestran�k nominovan� socialisty) a Rakouska. Krom� toho najdeme socialistick� ministry i v n�kolika vl�d�ch, kde nedr�� ��ad premi�ra: nyn� v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku.
Vr�t�me-li se k po�tu hlas� v Evropsk� rad�, dr�� lidovci nyn� 193 hlas� z celkov� 345, zat�mco socialist� jen 113.
Evropa samoz�ejm� nen� jen EU. P�ipome�me i proto, �e socialist� p�edsedaj� tak� vl�d�m Norska a Islandu a maj� d�le�itou, �ve�nou� roli i ve �v�carsk� vl�d�. Naopak v potenci�ln�ch kandid�tsk�ch zem�ch na Balk�n� jsou nyn� socialist� sp�e v defenz�v�. Tamn� postkomunisti�t� socialist� zah��vaj� opozi�n� lavice v Chorvatsku, Alb�nii i Makedonii. Naopak prezidentsk� i premi�rsk� ��ad obsadili �lenov� socialistick�ch stran v Srbsku i �ern� Ho�e.
Socialist� maj� v Evrop� ale je�t� jednoho premi�ra. Od leto�n�ho roku m� socialistickou vl�du tak� jeden z nejmen��ch st�t� kontinentu - pyrenejsk� Andorra. V dal��m mikrost�t� - San Marinu - je nyn� tamn� socialistick� strana v opozici. Lichten�tejnsko tvo�� asi jedinou evropskou zemi s rozvinut�m syst�mem politick�ch stran, kde socialistick� strana nen� a nikdy nebyla v parlamentu.
A� t�et� v Evropsk� komisi
Nominanti socialistick�ch stran hraj� tradi�n� v�znamnou roli i v Evropsk� komisi. Z deseti dosavadn�ch ��f� �evropsk� vl�dy� poch�zeli 3 ze socialistick�ch stran a vl�da ��zen� socialisty jmenovala i Romana Prodiho, kter� v dob�, kdy ��adoval v �ele Komise, k socialist�m je�t� nepat�il.
V aktu�ln�, dosluhuj�c� Barrosov� komisi zased� ale jen �est komisa��, kte�� se hl�s� k evropsk�m socialist�m. N�rodn� vl�dy toti� do sou�asn� komise nominovali dev�t liber�l�, sedm lidovc� a �ty�i nestran�ky.
Ani Evropsk� parlament u� nepat�� socialist�m
Dal��m zrcadlem s�ly politick�ch stran a jejich rodin v EU je bezpochyby p��mo volen� Evropsk� parlament. Tato instituce byla dlouhodob� socialistick�m h�jemstv�m, proto�e socialist� vyhr�li celoevropsky prvn� p��m� volby do EP v roce 1979 a n�sledn� dok�zali pozici nejsiln�j�� frakce ve �trasbursk�m sn�mu je�t� t�ikr�t obh�jit.
A� v roce 1999 poprv� nez�skali socialist� nejv�ce mand�t� a museli se sklonit p�ed evropsk�mi lidovci. Od t� doby se dvakr�t pokusili v roz���en� Unii znovuz�skat roli politick�ho l�dra v EP, ale ani jednou neusp�li. Zvl bolestiv� byla pro socialisty leto�n� prohra, proto�e p�ed volbami o�ek�vali, �e atmosf�ra hospod��sk� krize mus� nahr�t pr�v� stran�m zd�raz�uj�c�m soci�ln� jistoty. Jen�e voli�i dali p�ednost stran�m slibuj�c�m um��en� hospoda�en� a socialist� na mand�ty op�t prohr�li s lidovci - tentokr�t 184 ku 265. Z jednotliv�ch �lensk�ch st�t� socialist� vyhr�li jen v p�ti a p�l p��padech: v D�nsku, na Malt�, v Rumunsku, na Slovensku, ve �v�dsku a ve francouzskojazy�n� ��sti Belgie.
Ale i tak se socialist� udr�eli jako sou��st neform�ln� vl�dn� koalice, na kter� se v EP domluvili s lidovci. Socialist� (pravd�podobn� N�mec Martin Schulz) by m�li v druh� polovin� p�tilet�ho funk�n�ho obdob� dr�et post p�edsedy EP. Socialist� nebyli sou��st� �technick� dohody�, jak se smlouva o rozd�len� funkc� v EP jmenuje, jen v letech 1999 a� 2004.
Z popisu rozlo�en� politick�ch sil ve v�ech t�ech hlavn�ch instituc�ch EU vypl�v�, �e socialist� jsou aktu�ln� ve v�ech ukazatel�ch slab�� ne� uskupen� hlavn�ch stran prav�ho st�edu. Prvn� desetilet� nov�ho stolet� se, proto ur�it� nejev� jako �ra socialistick� p�evahy. Trendy nav�c nazna�uj�, �e pokles s�ly socialistick�ch stran m��e pokra�ovat. Socialist� velmi pravd�podobn� z�stanou l�drem levice, ale mus� se vypo��dat s novou konkurenc�