"Ano" pro �stav pam�ti n�roda
Ji�� Li�ka
24.04.2007, Lidov� noviny
Je povzbudiv�, �e v dosavadn�ch debat�ch o vzniku �stavu pam�ti n�roda se nevede spor o tom, zda se m�me, �i nem�me zab�vat ned�vnou minulost�, ale zda je k tomu podobn� instituce vhodn�m n�strojem. To je oproti p�edch�zej�c�m let�m pozoruhodn� posun. O co m�n� se ov�em otev�en� deklaruje, �e doba minul� by se m�la nechat rad�ji sp�t, o to v�ce se roj� r�zn� d�vody, pro� je nezbytn� nutn� sen�tn� n�vrh z�kona o �PN zam�tnout.
Mluv� se nap��klad o ohromn� finan�n� n�ro�nosti vzniku �PN a ti�e se p�itom pom�j�, �e spr�va archiv�li�, jejich zp��stup�ov�n� a lustrace ji� dnes samoz�ejm� n�co stoj�. Podle kvalifikovan�ho odhadu se �koly, kter� maj� b�t na novou instituci p�evedeny, zab�v� v sou�asnosti nejm�n� 280 lid�. Celkov� po�et zam�stnanc� �PN a jeho Archivu bezpe�nostn�ch slo�ek se do budoucnosti p�edpokl�d� na �rovni 250 osob. M�lo by tedy naopak doj�t k �spo�e mzdov�ch prost�edk�, a to d�ky centralizaci spr�vy archivn�ch fond� b�val� StB. V�stup sm�rem k ve�ejnosti i st�tn�m org�n�m se p�itom z logiky v�ci zrychl� a zkvalitn� - �adatel� se budou obracet pouze na jedinou instituci a dohled�v�n� po�adovan�ch informac� ve vnit�n� prov�zan�m syst�mu bude v r�mci jednoho archivu nepochybn� �sp�n�j��.
Bubnuje se na poplach tak� p�ed politizac� historie a monopolizac� b�d�n� o soudob�ch d�jin�ch. Ale to je p�eci popis sou�asn�ho stavu, kter� chceme navrhovan�m z�konem zm�nit! Snaha vymanit archiv�lie bezpe�nostn�ch slo�ek b�val�ho re�imu z dosahu a kompetence ministerstva vnitra a zpravodajsk�ch slu�eb je krokem k odpolitizovan� cel� problematiky, k zamezen� mo�nosti vyu��vat a zneu��vat dokument� StB k aktu�ln�m politick�m a mocensk�m pot�eb�m. Z��zen� nov�ho historick�ho pracovi�t�, jeho� prvo�ad�m �kolem bude komplexn� se zam��it na obdob� nacistick� a komunistick� totalitn� moci a v�novat se i populariza�n� a vzd�l�vac� �innosti, m� historick�mu b�d�n� jen napomoci. Pos�lit je, vytvo�it vhodn� dopln�k i servis pro dosavadn� zkoum�n� na tomto poli.
Odp�rci varuj� p�ed naz�r�n�m minulosti pouze optikou represivn� organizace, p�ed pos�len�m trendu ke skandalizaci osob, kter� se v dokumentech StB objev�. Vznikem �PN se sleduje pr�v� to, aby se nevytv��el fale�n� obraz na z�klad� ze souvislost� vytr�en�ch "n�lez�" k medi�ln� popul�rn�m osobnostem, aby se nezam��oval vin�k s ob�t�. Ano, materi�ly represivn�ch org�n� b�val�ho re�imu jsou velmi specifick�m a p�i �patn�m �ten� i matouc�m sv�dectv�m o dob� nesvobody, ale p�esto neopominuteln�m historick�m pramenem. Nelze je ani ignorovat, ani jim slep� d�v��ovat. Proto m� v �PN pracovat t�m historik�, jejich� �kolem bude na z�klad� znalosti metod a organizace tajn� policie zpracov�vat kritick� edice dokument�, pom�hat p�i dohled�v�n� a studiu archiv�li�, seznamovat ve�ejnost s t�m, na �em byl syst�m represe zalo�en a jak ovliv�oval individu�ln� osudy lid�.
Tyto a podobn� v�hrady jsou sp�e ne� cokoliv jin�ho z�st�rkou toho podstatn�ho: zdali se chceme, nebo nechceme v�n� a seri�zn� seznamovat s na�� totalitn� minulost�. V���m, �e poslanci demokratick�ch stran ve sv�m kone�n�m rozhodov�n� nedaj� na neup��mn� m�n�n� a z�stupn� z�minky k nep�ijet� sen�tn�ho n�vrhu z�kona, ale �e rad�ji vysly�� v�zvu Konfederace politick�ch v�z�� nebo historika Vil�ma Pre�ana, aby ve t�et�m �ten� podpo�ili vznik �PN. Je to hlas lid�, kte�� doslova na vlastn� k��i pro�ili bezpr�v� minul�ho re�imu.
Ji�� Li�ka
Sen�tor P�R (ODS)