Recepty �SSD: Pozv�nka pro experty m�nov�ho fondu
Petr Ne�as
25.01.2010, Pr�vo
Ji�� Paroubek ve sv�m �l�nku (Pr�vo, 21. 1.) mj. uv�d�: "Pravice m� svobody pln� �sta, ale pokud by byla jej� politika pln� aplikov�na, do�lo by k propadu �ivotn� �rovn� a re�ln� kupn� s�ly �irok�ch vrstev obyvatelstva." Omyl, z�m�rn� le�, nebo jen pr�zdn� demagogie?
Pr�v� ve stejn� dob�, kdy takto Ji�� Paroubek h��m� na konferenc�ch socialist�, vy�la zpr�va evropsk�ho statistick�ho ��adu, kter� poskytuje pon�kud jin� obraz �esk� spole�nosti. Podle tohoto srovn�n� se �esko v roce 2008 dostalo na prvn� m�sto v porovn�n� m�ry chudoby v�ech 27 zem� Evropsk� unie. Ze zpr�vy vypl�v�, �e u n�s ohro�uje chudoba 9 % obyvatel (meziro�n� zlep�en� o 2 %), v Nizozem� na druh�m m�st� 11 % a pr�m�r ve v�ech zem� EU �in� 17 %.
Loty�sko, kter� se dnes pohybuje na hranici st�tn�ho bankrotu, bylo u� tehdy na opa�n�m konci t�to tabulky s 26 % obyvateli ohro�en�mi chudobou - z toho je v�ce ne� polovina d�chodc�. �esk�m ob�an�m se podle t�chto srovnateln�ch m���tek vede v cel� �ad� ohled� v�razn� l�pe ne� lidem ve v�t�in� �lensk�ch st�t� EU.
Aby bylo z�ejm�, nikdo nezpochyb�uje slo�itou situaci ��sti obyvatel zvl�t� dnes, v dob� glob�ln� krize. Jej� dopad je plo�n� na v�echny vysp�l� zem�. Nicm�n� je nutn� zd�raznit, �e pr�v� v roce 2008 se projevily ��inky reformy ve�ejn�ch financ� Topol�nkovy vl�dy. Sn�en� dan� p�ineslo r�st �ivotn� �rovn� naprost� v�t�iny rodin s d�tmi, p�esto�e bylo vypl�cen� n�kter�ch soci�ln�ch d�vek adresn�j�� a byl zbrzd�n nebezpe�n� trend r�stu soci�ln�ch v�daj�.
Vysok� da�ov� slevy zachovaly progresivitu da�ov�ho syst�mu. Na sn�en� dan� tak vyd�laly i n�zkop��jmov� skupiny obyvatel. Do�lo k prudk�mu poklesu pod�lu dlouhodob� nezam�stnan�ch ze 44 % z dob vl�d soci�ln� demokracie na 29 % nejen d�ky aktivit� firem, ale i d�ky p�soben� v�ce motivuj�c�ho soci�ln�ho syst�mu.
Zv��il se po�et zam�stnan�ch zdravotn� posti�en�ch i firem, kter� tyto spoluob�any zam�stn�vaj�. Do�lo k poklesu vypl�cen�ch d�vek hmotn� nouze o 9 % a v�daj� na tyto d�vky o 15 %. P�edev��m d�ky mimo��dn� valorizaci v pr�b�hu roku 2008 byly d�chody loni na nejvy��� re�ln� �rovni od roku 1989.
Je tedy velmi troufal� tvrdit, �e pravicov� politika je "asoci�ln�", "elit��sk�" a nemysl� na pot�ebn�. A je je�t� troufalej��, kdy� to tvrd� ti, kte�� nev�haj� svoj� populistickou politikou nasm�rovat na�i zemi na "loty�skou" nebo "ma�arskou" dr�hu. V t�chto zem�ch dnes opravdu doch�z� k hlubok�m propad�m �ivotn� �rovn� kv�li hazard�rsk� politice tam�j��ch vl�d, v�etn� naslibov�n� 13. d�chod�, kter� musely b�t zru�eny.
Recepty, kter� �SSD p�edstavila pro "�e�en� krize", znamenaj� jedinou jistotu: pozv�nku pro experty Mezin�rodn�ho m�nov�ho fondu, kte�� by na�� zemi v dohledn� dob� naordinovali drastickou rozpo�tovou "dietu".
Citeln� by postihla p�edev��m ty nejchud�� a nejpot�ebn�j��. �e�it krizi masivn�m zvy�ov�n�m dan� a soci�ln�ch odvod� a z�rove� nekr�tit, ale naopak l�biv� zvy�ovat v�daje, je cesta do pekel. Ji�� Paroubek p�ipom�n� Vladim�ra �pidlu, kter� tvrdil, �e "zdroje jsou". Dokonce i v dob� krize. Pokud n�jak� zdroje jsou, tak p�edev��m v pen�enk�ch v�ech ob�an�, kter�m �SSD jednou rukou pen�ze nab�z� a druhou rukou jim je z kapes vytahuje.
Sliby soci�ln� demokracie, �e chce sni�ovat zadlu�en� st�tu a �e bude �et�it ve ve�ejn� spr�v�, jsou �patn� �ert. O tom sv�d�� jednak rostouc� dluhy kraj�, jednak neschopnost dodr�ovat vlastn� z�konem dan� st�edn�dob� v�dajov� limity za p�soben� ministra financ� Bohuslava Sobotky. Ostatn� i ministr Janota potvrzuje, �e nejv�t�� probl�my, se kter�mi se dnes na�e zem� v dob� zvn�j�ku importovan� ekonomick� krize pot�k�, poch�zej� pr�v� ze Sobotkovy �ry, kdy �SSD vyr�b�la stamiliardov� schodky st�tn�ho rozpo�tu za hospod��sk�ho r�stu.
Soci�ln� demokracie zat�m p�esv�d�uje o jedin�m. Nem� z�jem �e�it ekonomick� probl�my t�to zem�, jeliko� v�e pod�izuje kr�tkodob�m p�edvolebn�m politick�m c�l�m. Proto obelh�v� ob�any, kdy� tvrd�, �e nejsou pot�eba reformy, a �e existuje jak�si bezbolestn� vyplut� ze slo�it� ekonomick� situace, se kterou se pot�kaj� v�echny evropsk� zem�.
Proto l�e, kdy� tvrd�, �e jej� n�vrhy v soci�ln� oblasti nezvy�uj� u� tak gigantick� schodek st�tn�ho rozpo�tu.
Pokud z�rove� �to�� na �dajnou "asoci�lnost" pravice, m�la by se aspo� tu a tam sezn�mit s n�kter�mi fakty. Zpr�vu evropsk�ho statistick�ho ��adu ODS opravdu nezfal�ovala.
Petr Ne�asM�stop�edseda vl�dy �R, ministr pr�ce a soci�ln�ch v�c�
Osobn� str�nky