Jaklovy minarety a cigarety aneb zaka�me i me�ity a propagaci isl�mu
Luk� Pet��k
Tajemn�k prezidenta republiky Ladislav Jakl napsal velmi zaj�mav� �l�nek t�kaj�c� se vztahu svobody a demokracie, kter� demonstruje na konkr�tn�ch p��kladech z�kazu minaret� a kou�en� v restaurac�ch .
Jakl na �vod �l�nku p�e naprosto spr�vn�, �e �demokracie je formou n�sil�. Zdaleka neplat� rovnice: ��m v�ce demokracie, t�m v�ce svobody. Svoboda je v�c ne� demokracie. Demokracie m��e mnohdy svobodu ni�it. A to v t�ch p��padech, kdy se hlasuje o v�cech, o kter�ch se hlasovat nem�.�
Souhlas�m s t�m, �e by demokracie, �i l�pe zastupitelsk� forma vl�dy, a st�tn� z�sahy m�ly m�t pouze velmi omezenou p�sobnost a nezasahovat do �ivota jednotlivc�, rodin, obc�, spolk�, z�padn� civilizaci p��telsk�ch c�rkv� atd.
V�t�� hodnotou ne� neomezen� demokracie je ob�ansk� svobody a p�irozen� pr�va zaji��uj�c� ve sv�ch nejz�kladn�j��ch principech nem�nn� a nezm�niteln� �stava (Demokratickou cestou se dostali k moci nacist� v N�mecku i komunist� v �SR. �Demokratick�mi� z�kony bylo zavedeno zab�jen� nenarozen�ch d�t� formou potrat�).
Ladislav Jakl kritizuje �v�cary za to, �e v referendech zak�zali stavbu minaret� a poru�ili t�m svobodu - vlastnick� pr�vo a vstoupili tak do soukrom� z�le�itosti, do kter� jim nic nen�. Zat�mco ohledn� cigaret m� Jakl naprostou pravdu, tak ohledn� minaret� se m�l�. Pro�?
Kou�en� v restaurac�ch je soukrom� z�le�itost, nekon� se na ve�ejn�ch prostranstv�ch, �lov�k si m��e zvolit, zdali do restaurace vstoup�, �i ne. Zat�mco u budov tomu tak nen�. Ka�d� budova m� jak soukrom� r�z (vnit�ek), tak i vn�j�� r�z (svou podobu a jak zapad� do sv�ho okol�), kter� se st�v� sou��st� ve�ejn�ho prostoru. Zde je pak nutn� odli�it je�t� dv� v�ci.
Existuje �zemn� pl�nov�n�, libertari�ni jsou tvrd� proti, j� pro n�j v omezen� a rozumn� m��e jsem (i kdy� v�m, �e nal�zt rozumn� �e�en� je velmi t�k�). Pro�? D�m p��klad. Dejme tomu, �e by (post)katolick� c�rkev s primasem �esk�m Tom�em Hal�kem z�skala zp�t svatov�tskou katedr�lu, nechala by ji zbourat a nechala by m�sto n� postavit obrovsk� v��k (�i v p��pad� Hal�ka sp�e tu me�itu s minarety). Souhlasil by s t�m pan Jakl? Asi ne.
Nemuselo by to b�t vlastn� ani p��mo v are�lu Pra�sk�ho Hradu, m��e to b�t t�eba kousek vedle n�kde na Hrad�ansk�m n�m�st�. (Mimochodem, spor o Chobotnici p�ece nebyl jenom o ve�ejn�ch financ�ch, ale t� o tom, jak budova zapadne do panoramatu Prahy).
�ili soukrom� z�jem v p��padu stavby v��ku na Hrad�anech by poru�il ve�ejn� z�jem, kter�m je na�e n�rodn� kulturn� d�dictv�, kter� posiluje n�rodn� identitu, n�rodn� hrdost a n�rodn� soudr�nost (ta je podle m� ve�ejn�m statkem i ve�ejn�m z�jmem). Nehled� na to, �e takov� soukrom� budova by po�kodila podnik�n� v cestovn�m ruchu.
Stejn� tak by asi bylo nevhodn�, kdyby na soukrom�m pozemku v prost�ed s�del s bytovou z�stavbou n�kdo postavil prase��k, kter� by obt�oval z�pachem, hmyzem atd. Nebo kdyby ten n� v��k cht�l n�kdo p�estavit na gigantick� bordel a z vn�j�ku by ho cht�l vyzdobit velkoplo�n�mi obrazovkami, na nich� by se vys�lalo porno. Bylo by snad t� ve ve�ejn�m z�jmu omezit tento soukrom� z�jem vlastn�ka bordelu. Minim�ln� v z�jmu toho, aby to nevid�ly d�ti chod�c� po ulici.
Rozum�m argument�m libertari�n�, �e �zemn� pl�nov�n� vytv��� prostor pro korupci, je omezen�m vlastnick�ho pr�va a n�kter� rozhodnut� jsou nesmysln� a mnohdy jde o sv�voli byrokrat�, na druhou stranu jeho zru�en� by p�ineslo tak� mnoho �kod, quod erat demonstrandum.
Druhou v�c� je ideologick� a bezpe�nostn� ot�zka v�ci: povolit stavby n�bo�enstv�, kter� chce zni�it na�e ob�ansk� svobody a p�irozen� pr�va? �e isl�m jako takov� (ne pouze islamismus) je n�bo�enstv�, kter� chce zni�it na�e ob�ansk� svobody, je naprosto z�ejm� a net�eba to zde d�le dokazovat. Odk�i jen na literaturu (v�ce zde <http://pravdaoislamu.cz/uvodislam.pdf>).
Zde se pak objevuje obecn� ot�zka: m�ly by ve�ejn� p�sobit ideologie, hnut� a n�bo�enstv�, kter� cht�j� potla�it ob�ansk� svobody a p�irozen� pr�va? Libertari�n �ekne, �e asi ano. �e jim nikdo nem� br�nit ve svobod� slova. J�, jako konzervativec-liber�l, tvrd�m, �e v z�jmu zachov�n� co nejv�ce svobod nen� ni��m neomezen� svoboda mo�n� a svoboda t�ch, kte�� cht�j� svobodn� z��zen� zni�it, mus� b�t omezena. St�t m� m�t omezenou p�sobnost, ale p�i obran� svobody m� b�t t�m hrozn�m Leviathanem, kter� se s nep��teli svobody a n�rodn� i st�tn� suverenity (kter� je jednou ze z�ruk svobody) nema�e. Bez ��du a autority neexistuje svoboda. (v�ce zde <%20http://www.euportal.cz/Articles/3876-jake-by-mely-byt-ideove-zaklady-nove-pravicove-strany-.aspx>).
Kdyby byla v N�mecku zak�z�na NSDAP a konzervativn� pravice by zavedla do�asnou diktaturu na obranu ob�ansk�ch svobod, nemusel se Hitler dostat k moci. V Rakousku Dollfuss zak�zal NSDAP a aspo� do�asn� uchr�nil zemi od nacismu a zaru�il alespo� n�kter� ob�ansk� svobody. Stejn� tak Pinochet v Chile omezil �i l�pe �e�eno zru�il svobodu slova pro komunisty a socialisty, kte�� cht�li zru�it ob�ansk� pr�vo vlastnictv� majetku.
V sou�asnosti je zak�z�na ve�ejn� propagace nacismu, kter� hl�s� ideologii poru�uj�c� pr�vo na �ivot (zab�jen� �m�n�cenn�ch� ras a euthan�sie) a do zna�n� m�ry omezuje i vlastnick� pr�va. Tento z�kaz propagace je v po��dku. Za zamy�len� pak ale stoj� pro� nezak�zat propagaci komunismu, kter� zase ve sv� ideologii poru�uje pr�vo na majetek a pr�vo na �ivot poru�uje p�i vyvra��ov�n� sv�ch odp�rc� a p�i prosazov�n� potrat�. Ale aby z�kaz komunismu m�l v�bec n�jak� smysl, m�la by se zak�zat i propagace socialismu, kter� podobn� jako komunismus hl�s� legalizovanou kr�de� majetku sv�ch bli�n�ch a rovn� zab�jen� nenarozen�ch d�t� p�i potratech a od komunismu se vlastn� ani moc neli��. No a neomarxistick�m dvoj�etem socialismu je hnut� zelen�ch, kter� rovn� hl�s� zab�jen� nenarozen�ch d�t� a kr�de� majetku spoluob�an�, nav�c rovn� podporuje rozmach isl�mu a dal��ch ideologi� poru�uj�c�ch ob�ansk� svobody. Dal�� podobn� nebezpe�nou ideologi� pro ob�ansk� svobody je evropeismus a supranacionalismus, kter� nejen�e �erp� ze v�ech v��e uveden�ch ideologi�, nav�c podkop�v� suverenitu st�tu, kter� svobody zaji��uje.
�ili pokud je dnes zak�z�na propagace nacismu, tak a� je logicky a spravedliv� zak�z�na i propagace ostatn�ch hnut�, kter� sm��uj� proti p�irozen�m pr�v�m a ob�ansk�m svobod�m ob�ana, nebo a� jsou naopak leg�ln� v�echna tato hnut�.
Vra�me se pak zp�tky k minaret�m a l�pe i k me�it�m. P�edstavme si, �e �e�t� nacist� si postav� sv�j soukrom� d�m, p�ed n�m� budou vl�t prapory s h�kov�mi k��i a budou m�t kolem sloupy, na nich� budou nacistick� orlice. To sam� mohou prov�st komunist� s prapory se srpem a kladivem a se sloupy, na nich� budou rud� hv�zdy. Stejn� pak zde m�me stavby n�bo�enstv�-ideologie, kter� je stejn� nebezpe�n� jako nacismus a komunismus, tedy isl�m. Vn�j�� propagace takov�ch ideologi�, jako jsou nacistick� d�m s nacistickou v�zdobou �i muslimsk� d�m - me�ita, by m�la b�t po m�m soudu zak�z�na.
N�co jin�ho podle m� je, kdy� se v soukrom�m s�le sejdou komunist� a nacist�, aby nap��klad spole�n� oslavili v�ro�� podeps�n� paktu Molotov-Ribentrop �i vznik naci-bol�evick� strany Ruska. Pokud na budov� nejsou z vn�j�ku symboly propaguj�c� nacismus a komunismus a jde o �ist� soukromou akci jen pro zvan�, st�t by nem�l zasahovat, proto�e se nejedn� o propagaci. Propagovat mohu n�co jen u lid�, kte�� nejsou p�esv�d�en�. Na takov�ch soukrom�ch akc�ch se setk�vaj� jen p�esv�d�en� lid�.
Abych to uzav�el. Zak�z�ny by nem�ly b�t pouze minarety, ale i me�ity. Z�kaz minaret� je prvn� vla��ovkou. A nem�ly by b�t zak�z�ny formou referenda, ale m�lo by to b�t zakotveno v pevn� �stav� stejn� jako by v n� m�l b�t ustaven z�kaz propagace ostatn�ch ob�ansk�m svobod�m a p�irozen�mu pr�vu nep��telsk�ch ideologi�. Z�kaz minaret� s�m o sob� nic ne�e��, kdy� isl�m z�stane leg�ln�m. Za p�r let m��e narostl� po�et muslimsk�ch imigrant� v p��t�m referendu stavbu minaret� obnovit� - a zav�st k tomu je�t� navrch pr�vo ��r�a.
P. S. Je�t� m� napadnul jeden p��klad z minulosti. Odsun N�mc� z �eskoslovenska. Rovn� bylo poru�eno �pr�vo� jejich soukrom�ho vlastnictv�, kdy� byl jejich majetek zabaven. Oni byli ale fat�ln� hrozbou pro �esk� (resp. �eskoslovensk� st�t) a n�rod. Sp�chali vlastizradu a posl�ze z�skali ob�anstv� ciz�ho st�tu - Hitlerovy N�meck� ��e. Vzbou�ili se proti sv�mu (�esk�mu) Leviatahanovi, kter� jim- dokud byli jeho loaj�ln�mi ob�any- zachov�val jejich svobody. Sv�m vypov�zen�m smlouvy s Leviathanem se dostali zp�t do p�irozen�ho stavu - v�lky v�ech proti v�em a Leviathan je ztrestal. St�t nen� povinnen zaji��ovat ob�ansk� svobody t�m ob�an�m, kte�� se proti sv�mu Leviathanovi zaji��uj�c�mu ob�ansk� svobody postav�.
Luk� Pet��k��fredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz , p�edseda o. s. Mlad� pravice , redaktor �asopisu Port�l Osobn� str�nky
|