Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Připravovaná mise Afghánistán

Jiří Liška

Hradecké noviny, 1.4.2004

V lednu v Senátu a v minulých dnech i ve sněmovně se rozhodovalo o vyslání vojáků Armády České republiky do Afghánistánu, kde se stanou součástí spojenecké operace Trvalá svoboda.

Rozhodování o souhlasu s vysláním našich vojáků do Afgánistánu nebylo vůbec jednoduché, přestože o operaci v Afghánistánu se nikdy v minulosti nevedly a ani dnes se nevedou tak dramatické diskuse jako o zásahu spojenců v Iráku. Spojení Talibanu s mezinárodním terorismem bylo mnohokrát prokázáno.

Otazníky kolem české účasti

Území Afghánistánu se stalo v minulých letech právě s podporou Talibanu základnou teroristů a ohrožovalo a stále ještě ohrožuje bezpečnost demokratického světa. Proto se na této protiteroristické operaci podílí pod vedením Spojených států 31 zemí světa a přes 10 000 vojáků. Přesto i účast našich maximálně 120 vojáků byla příčinou vnitropolitického napětí, protože ne všichni poslanci vládních stran byli ochotni podpořit odjezd českých vojáků do Afgánistánu.

Rozhodnout se je složité

Závažnost vlastního rozhodování spočívala především v tom, že to je poprvé od skončení druhé světové války, co čeští vojáci odcházejí do zahraničí, a je velmi pravděpodobné, že také do skutečných bojů. Dosavadní naše jednotky v zahraničí byly součástí mírových sborů, nebo měly jako vojenská nemocnice humanitární poslání.

Je pravdou, že téměř každé rozhodnutí, které poslanci a senátoři v parlamentu udělají, má dopad na lidi v naší republice. Více či méně ovlivňuje jejich život. Mohlo by se tedy zdát, že jsme na tuto odpovědnost již zvyklí.

Rozhodování o vyslání našich vojáků do boje proti teroristům je z tohoto pohledu daleko osobně složitější a závažnější. Svým souhlasem jsme ovlivnili život a možná i osud konkrétních vojáků, které vysíláme na nebezpečnou misiv zahraničí, kde mohou být zraněni, či dokonce mohou přijít o život.

Separovat se nedá

Víc než kdykoliv jindy jsem si při této příležitosti uvědomil, že dnešní svět není jen bezpečná Evropa. A že i budoucí bezpečnost Evropy závisí na bezpečnosti celého světa. I bez nadsázky se dá říci, že v Afghánistánu a určitě ještě více v Iráku se dnes rozhoduje o tom, jaký bude svět v 21. století. Pro naši republiku by mělo být jasné, že v globalizací zmenšovaném světě se nedá stát mimo. Takový postoj by mohl mít vážné následky.

Je však také samozřejmé, že Česká republika nemá sílu ani pozici, aby zásadním způsobem měnila svět. To ale neznamená, že můžeme říci "ať problémy světa vyřeší ti silní, my to stejně neovlivníme". Není to pravda. Právě základní názorová jednota a společný postup demokratických států vytváří sílu, která se musí postavit násilí. Vyslání našich vojáků do Afgánistánu je proto také zároveň odpovědí na otázku, na které straně stojíme. Zda dokážeme přejít od proklamací, které mnoho nestojí, ke skutečným činům.

Vím, proč jsem hlasoval

Moje vlastní rozhodování mi také ulehčilo to, že do případných bojů půjde jednotka profesionálů, kteří jsou dobře vycvičeni, kteří jistě dokážou zvládnout všechny nebezpečné situace, které je čekají. Navíc všichni vojáci jdou na misi dobrovolně. Jsem přesvědčen, že v případech, kdy je ohrožena svoboda, je možné a vlastně někdy i nutné použít i sílu. Takový je stav v současném Afgánistánu. To je hlavní důvod, proč by naši vojáci v této zemi spolu s ostatními měli být. Přáním nás všech, kteří jsme spolurozhodovali o této misi, je také to, aby se všichni naši vojáci vrátili zdraví domů.

4/1/2004



Jiří Liška
Senátor PČR (ODS)
 
  Přístupy: 760 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA