Mirek Topol�nek: Spoj�m celou pravici proti populist�m
17.04.2009, Hospod��sk� noviny
Kde se s v�mi sejdeme za rok 16. dubna. Budete tady ve Strakov� akademii?
V�te, �e jestli n�co ne�e��m, pak jsou to pr�v� tyhle v�ci.
Ne�e��te je jako premi�r v demisi, p�edseda politick� strany, nebo jako Mirek Topol�nek?
Ne�e��m to jako Topol�nek, proto�e se ��d�m kr�dem, �e �lov�k si nem� zbyte�n� d�lat starosti, dokud nep�ijdou. Tohle m� v �ivot� hodn� pom�halo p�ed r�zn�mi protivenstv�mi.
Klaus s B�mem mi prodlou�ili kari�ru
P�ipustil jste si n�kdy, �e nepovedete ODS do p��t�ch voleb?
J� jsem po lo�sk�ch krajsk�ch volb�ch - po tom masakru - byl rozhodnut, �e skon��m. Nicm�n� Pavel B�m a V�clav Klaus bosou nohou pohladili ch�est��e po ocase - a t�m m� natolik vybudili, �e jsem se vzty�il. A kdy� j� se jednou vzty��m, pak bojuji do roztrh�n� t�la. Pak u� jsem si nep�ipustil, �e bych ode�el.
Ani po p�du vl�dy?
Nem�m jedin� d�vod. Ta vl�da nepadla kv�li tomu, �e by �patn� vl�dla nebo �e bych to �patn� d�lal j�. Nebylo to z m� viny. Ta vl�da padla kv�li naprost� nezodpov�dnosti, intrik�m. Dokonce bych �ekl, kdybych cht�l b�t je�itn�, �e to bylo trochu ze z�visti, jak dob�e to d�l�me. Mo�n� si n�kdo uvnit� strany p�eje, abych z �ela ode�el. Ale j� se neboj�m, m�m z kongresu pom�rn� siln� mand�t. Hlavn� je u m� ov�em moje vnit�n� motivace, osobn� zaujet�. A to jsem po��d neztratil.
Mo�n�, �e p�esv�d��te ODS. Jak ale chcete p�esv�d�ovat voli�e, �e m� vl�dnout znovu ten star� Topol�nek, kter� u� dvakr�t neusp�l?
To nen� ten star� Topol�nek. J� po��d tvrd�m, �e jsem v politice pom�rn� nov� tv��, v�ichni m� souputn�ci jsou v n� podstatn� d�le. A j� se nec�t�m opot�ebovan�. Naopak m� to v politice bav�. Bav� m� situace, kter� ostatn� nezvl�daj�. Kdyby v�m n�kdo po prohran�ch krajsk�ch volb�ch �ekl, �e ODS bude m�t p�ed p�ed�asn�mi volbami v ��jnu 2009 �anci ty volby vyhr�t, �e nebude na lopatk�ch, tak byste mu nev��ili.
Pomohlo v�m p�edsednictv� Evropsk� unii. Ten efekt ale rychle vyprch�.
Nebylo to jen p�edsednictv�.
Byl to jist� druh v�dcovstv�, kter� na v�s lid� b�hem p�edsednictv� vid�li.
Ale ten tam byl u� p�edt�m, jenom ho nevid�li.
Dob�e, ale i Nicolas Sarkozy po konci francouzsk�ho p�edsednictv� okam�it� ztr�cel hlasy.
Tady mi pomohli m� soci a nep��tel�. Nenechali m� dokon�it p�edsednictv�, aby pak ty preference padaly. Naopak vznikla situace, kterou j� vid�m jako velkou v�hodu. Ud�lali n�co, co se ve slu�n� spole�nosti ned�l�. Mysl�m si, �e v�ichni lid� u n�s pochopili teprve po p�du vl�dy, jak politika funguje. Nepomohlo to ani Ji��mu Paroubkovi. A v tomto smyslu n�m nehroz� to, co se stalo Sakrozymu, kter� evropskou r�torikou marn� zakr�val dom�c� probl�my. Ty ale potom ihned vyplavaly na povrch.
Chci zabr�nit ostr� zat��ce doleva
Volby v roce 2006 jste vyhr�li slibem reforem a vy�i�t�n� st�tn� spr�vy od korupce. Ani jedno se moc nepovedlo. S ��m chcete vyhr�t na podzim?
Boj proti korupci, kter� se moc nepovedl, to p�izn�v�m, ur�it� z�stane m�m osobn�m t�matem. Nen� pochyb, �e ODS nem��e j�t do voleb jakoby zapouzd�en� strana, bez vazby na ob�anskou spole�nost, bez vazby na lidi, kte�� dvacet let po revoluci c�t� hrozbu v tom, �e po n�stupu socialist� a komunist� v kraj�ch hroz� podobn� sc�n�� na republikov� �rovni. My do voleb p�jdeme velmi otev�en�, v jak�si �irok� platform� svobody, platform� boje za t�ch uplynul�ch dvacet let. Abychom neztratili pozici v Evrop� a vysn�n� atributy svobody, kter� tady za dvacet let byly. To bude hlavn� �tos voleb. N�komu se to m��e zd�t sm�n�, ale mn� ne. Jsou v�ci, na kter� jsem hodn� hrd�: vytvo�en� �stavu pro studium totalitn�ch re�im� a diskuse o t�et�m odboji, kterou jsem kone�n� nastartoval vyznamen�n�m brat�� Ma��n� a cel� t� odbojov� skupiny. Stra�n� si v��m toho, �e jsem mohl b�t v t� pozici, kdy jsem mohl n�co takov�ho ud�lat. A tyhle v�ci, tahle t�mata, budu cht�t dostat i do t�ch nadch�zej�c�ch voleb.
Vy se opravdu boj�te toho, �e se Ji�� Paroubek spoj� s komunisty, kdy� te� ve�ejn� prohl�sil, �e to nen� mo�n�, proto�e se nezm�nili?
Ale i on se p�ece p�ed volbami mus� od komunist� odt�hnout. Mysl�m si, �e to, co se stalo v kraj�ch, je velk�m testem �esk� spole�nosti. �esk� spole�nost je v tom hodn� tolerantn�, komunist� se chovaj� jako za prvn� republiky, jsou najednou salonf�hig. Ale j� se domn�v�m, �e ten komunismus nen� jenom v n�zvu, ale �e je v my�len�. Cel� sv�t a cel� Evropa se kv�li finan�n� krizi ��t� hodn� doleva, a tady mus� existovat n�jak� alternativa, kter� ten proces bude brzdit. Mus� to b�t n�kdo, kdo se postav� bezb�eh�mu populismu, kter� nen� jenom v �esk� republice. Ve volb�ch p�jde i o to postavit se populismu.
V roce 2006 jste m�li tvrd� j�dro a m�kk� obal. Te� ten obal bude je�t� m�k��, tedy jak�si integrovan� pravice?
Integrovan� pravice je dobr� term�n. Proto�e to vn�maj� lid� pr�ce, kte�� se �iv� mozkem a rukama - st�edn� stav, kter� tu t�ce vznikal, tohle v�echno mus� vn�mat velmi intenzivn�. Mus�me jim u�init nab�dku, �e je pomalu �as brzdit ten se�up doleva.
Ale t�m vezmete hlasy i KDU-�SL, kter� se u� te� bude t�ko dost�vat do parlamentu.
J� si velmi v��m koali�n� spolupr�ce, uk�zali jsme v n�, �e se d� pracovat na takov�m z�klad�. KDU-�SL se za Josefa Luxe sna�ila b�t st�edopravou, otev�enou stranou, kter� m� potenci�l deseti procent. Ji�� �unek jde bohu�el opa�n�m sm�rem, uzav�r� se, a dostal tak svou stranu na hranu volitelnosti. A p�inutil t�m voli�e KDU-�SL, aby uva�ovali o n�hradn� variant�. To by se Josefu Luxovi ani Miroslavu Kalouskovi, mysl�m, nestalo.
Uva�ujete o p�edvolebn� koalici s n�kterou z b�val�ch koali�n�ch stran?
To se dost�v�me zase na pole spekulac�, a j� v�s norm�ln� odp�lkuji t�m, �e pou�iji obl�ben� kli�� "nikdy ne��kej nikdy". Ale celkov� situace ve sv�t� nazna�uje, �e po t�to krizi bude sv�t jin�. Bude jin� soci�ln�, ale mo�n� i politicky. Mo�n� se dostaneme do situace It�lie, kter� tak� v ur�it� chv�li musela p�ekreslit celou svou tradi�n� politickou mapu. Sou�asn� krize otev�r� cestu extr�mn�mu populismu, nejen v �esku, a j� se spoj�m s k�mkoliv, abych tomuto v�voji zabr�nil. Proto jsou tyto p�ed�asn� volby tak d�le�it�.
Mluv�te o integraci pravice. Tak�e budete hledat dal�� osobnosti typu Sa�y Vondry, kter� by m�ly �anci oslovit nejr�zn�j�� skupiny pravicov�ch voli��?
Sa�a Vondra je symbol. Ale poda�ilo se n�m z�skat i lidi jako je t�eba Tom� Pojar, dnes fakticky jest��b �esk� zahrani�n� politiky. ODS velmi prosp�lo otev�en� se v��i pravicov� smy�lej�c�m lidem, kte�� jakoby pat�ili pouze do jin� skupiny, kdy� se ta spole�nost na b�zi Havel - Klaus, zbyte�n� rozd�lila. Havel m�l kolem sebe lidi, kte�� pat�� k pravici. ��ste�n� se mi poda�ilo jistou skupinu t�ch lid� z�skat. Nechci te� obohacovat �lenskou z�kladnu ODS, mluv�m sp� o spolupr�ci s nejr�zn�j��mi institucemi a spolky jako je nap��klad Konfederace politick�ch v�z��. V zemi existuje ur�it� obava z dal��ho v�voje. P�d vl�dy ji umocnil. V tom smyslu byl pozitivn�m krokem. Byly to t�i roky stra�n�ho martyria, udr�et tu k�ehkou koalici. Po krajsk�ch volb�ch do�lo k velk� katarzi. Lidi to stra�n� vyd�silo, te� vid� ur�itou nad�ji. I �lensk� z�kladna ODS byla pln� deziluze, �e u� nikdy nevyhrajeme volby. Te� je pot�eba na vln� obavy z populismu postavit �ir�� koalici.
O v��ce dan� nepadne v kampani ani slovo
��k�te, �e po p�du vl�dy panuje obava z budouc�ho v�voje. Daj� se na n� ale vyhr�t volby? To je tak� dost populistick� styl.
Ned� se vyhr�t na p�ze, �e Topol�nek byl zrazen, po�kozen. Na syndromu ob�ti se d� stav�t tak t�den, �trn�ct dn�. D� se ale vyhr�t na konfrontaci mezi stav�n�m a bo�en�m, �e�en�m a stra�en�m, odpov�dnost� a populismem. Na tomto kontrastu, bez detail�. Z�sadn� odm�t�m v t�to kampani diskusi, jak vysok� budou dan�. Nenech�m se do n� natla�it. V koali�n�m vl�dnut� se uk�zalo, �e to nen� mo�n� dodr�et. Ta kampa� pro m� bude hodnotov�. Do n� jsem schopn� nat�hnout mnohem �ir�� dobrovolnickou b�zi platformy svobody. To je moje p�edstava, o n� te� je�t� mus�m p�esv�d�it ODS.
M�te dost naivn� d�v�ru nejen v ODS, ale v celou �eskou spole�nost. Abstraktn� hodnoty t�ko lidi p�it�hnou, aby v�s volili.
Zku�enost ukazuje, �e kdy� je hodn� �patn�, zem� se semkne. To nen� jen Nagano 98 s heslem Kdo nesk��e, nen� �ech. Mysl�m, �e na podzim bude pom�rn� zle. �esk� spole�nost se dok�e semknout a je pot�eba j� nab�dnout, kolem �eho se m� semknout. Pokud j� n�kdo nab�dne, �e se m� semknout kolem jednoduch�ho �ernob�l�ho populistick�ho �e�en�, tak to ud�l�. Kdy� dostane alternativu, tak je jist� �ance, �e by se mohla semknout kolem n�.
V�c ne� kari�rist� z KS� mi vad� bol�evik v hlav�
Mluv�te o hodnot�ch a o komunismu. Jak sem zapad� �lenstv� prozat�mn�ho premi�ra Jana Fischera v komunistick� stran�? V�m to nevadilo?
Jeho nominaci jsem nevymyslel j�, ale m�j kolega. Okam�it� mi to p�ipadlo geni�ln�. Ten �lov�k sed� t�i roky na vl�d�, v� o ka�d�m �ustnut�, um� jazyky, pohybuje se ve sv�t�... Nezkoumal jsem jeho �ivotopis, nev�iml jsem si ani �lenstv� v KS�. Zjistil jsem to z novin. Je to sp� moje chyba. Nem�n�m se ale nikomu omlouvat, proto�e si mysl�m, �e ten �lov�k je nesm�rn� kvalitn�.
A vad� v�m jeho �lenstv� v KS�?
Dvacet let po revoluci, kdy na ministerstvu zahrani�n� je po��d je�t� v�t�ina lid�, kte�� studovali vysokou �kolu diplomacie v Moskv�, kdy se na kraj�ch vracej� b�val� okresn� komunisti�t� tajemn�ci do funkc�, je pro m� u vysok�ho st�tn�ho ��edn�ka, kter� sv�j poklesek z ml�d� napravil, tohle trochu zbyte�n� diskuse. To nen� hodnotov� diskuse, ta se t�k� bol�evika v mozku. Debata o tom, �e st�le je�t� existuje strana, kter� se neodpoutala od sv� minulosti. �e st�le je�t� bezstarostn� b�haj� nepotrestan� lid�, kte�� zcela v�dom� �kodili. Jan Fischer byl v KS� bezpochyby sp�e z kari�rn�ch d�vod�. To ho neomlouv�, ale nen� to v�c, kter� by mu br�nila b�t ve vysok� st�tn� funkci. Jak jsem �ekl, mn� vad� bol�evik v hlav�.
Pro v�s je hor�� bol�evik v hlav� ne� ten, koho p�ivedl do KS� kari�rismus jako Jana Fischera?
Takov�ch byly tis�ce a spousta je jich st�le ve vysok�ch st�tn�ch funkc�ch. Je to stejn� probl�m, jako byl u Josefa To�ovsk�ho nebo Jana Str�sk�ho. J� to Janu Fischerovi nevy��t�m. Musel jsem se s t�m vypo��dat u Vlastimila Tlust�ho, co� byl v�t�� probl�m. Jan Fischer nen� premi�r za ODS.
M�m nejv�t��m omylem byl Tlust�
Jakou nejv�t�� chybu jste jako premi�r ud�lal?
Asi ur�it� ned�slednost. Nejter� v�ci jsem mohl dot�hnout v�c do konce. Jsem �lov�k, kter� v�dycky sp� rozor�val br�zdu, ne� s�zel brambory. Jsem ten, kdo je v�dy vp�edu, d�l� stopu na b�k�ch. To s sebou nese probl�m. Kdy� kolem sebe nem�te lidi, kte�� po v�s zametaj� a ukl�z�, tak ta stopa zavane. Moj� dal�� chybou je velk� d�v��ivost. J� ale jin� nebudu, nejsem ten, kdo si nejd��v deset let n�koho o�uk�v� a pak ho pozve na ob�d. D�v��uji do chv�le, ne� se p�esv�d��m o opaku. Nev�m, jestli je to do politiky �pln� ��astn�.
Ud�lal jste z�sadn� strategickou chybu?
Nikdy jsem nem�l p�ipustit, aby se Vlastimil Tlust� stal ministrem financ�.
Nebylo z�sadn� chybou tak� to, �e jste tak dlouho dr�el Ji��ho �unka?
Odm�t�m r�toriku, �e Ji�� �unek n�co... Nikdy nebudu podl�hat medi�ln� �tvanici. A� se mnou nikdo nezkou�� odsuzov�n� p�es m�dia. V�echny procesy p�i vy�et�ov�n� byly tak poru�en�, �e nebyla jin� mo�nost ne� to zastavit. Chybou ale bylo, �e z vl�dy d��v neode�el. Ale byl to p�edseda koali�n� strany, t�ko jsem ho mohl z vl�dy odvolat. Jedinou alternativou bylo tu koalici zbourat.
(Autor: Lenka Zl�malov�)