Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Co přinese kodaňská konference?

Bedřich Moldan


07.12.2009, MF DNES

Před 17 lety uzavřeli v Rio de Janeiru představitelé 180 států světa úmluvu, jejímž cílem je "stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na takové úrovni, která zabrání nebezpečným zásahům do klimatického systému". Pět let nato byl uzavřen Kjótský protokol, který měl ukázat cesty, jimiž se lze vydat ke splnění tohoto cíle. Vyspělé státy ukázaly směr, zavázaly se snížit emise skleníkových plynů, tak aby jejich obsah v ovzduší dále nevzrůstal.

Kjótský protokol nebyl ničím více - ani neměl být - než prvním krokem. Svůj účel splnil jen částečně, protože se k němu nakonec nepřidaly Spojené státy a některé další země své závazky neplní. Neúčast rozvojových zemí v době uzavření protokolu nehrála větší roli.

Ačkoliv od Kjóta uplynulo teprve dvanáct let, žijeme v jiné době. Nashromáždilo se mimořádné množství odborně fundovaných poznatků o tom, že "nebezpečné, člověkem způsobené zásahy" v podobě celosvětově rychle rostoucích emisí skleníkových plynů vyvolávají již dnes zřetelně patrné a v blízké budoucnosti ještě mnohem výraznější změny klimatického systému, a to zdaleka ne jenom jeho oteplování (už jasně znatelné), ale i mnohé další efekty: nedostatek zdrojů vody, častější záplavy, více hurikánů, zvyšování hladiny moří a mnohé další. Poslední zprávy navíc ukazují, že změny probíhají rychleji a výrazněji, než se ještě před krátkou dobou předpokládalo, a že mnohé procesy se navíc vzájemně posilují. Například zvýšený obsah oxidu uhličitého v oceánu, jenž až dosud pohltil větší část lidmi vyprodukovaných emisí, působí okyselování mořské vody: ta je následně méně schopna tuto látku vstřebávat, a tudíž se jí v ovzduší hromadí víc. Je tedy nejvyšší čas reagovat podstatně razantněji než protokol z Kjóta, jehož platnost ostatně v roce 2012 vyprší.

Světová ekonomická situace se výrazně změnila. Dnes nejvíce emisí skleníkových plynů pochází z Číny. Rozvojové země, zejména ty velké a dnes už bohaté, se musí celosvětového úsilí bezpodmínečně účastnit. Přesto je zřejmé, že hlavní díl odpovědnosti nesou stále vyspělé státy včetně USA, od kterých se právem očekává, že přinesou konkrétní závazky finanční pomoci chudším zemím.

Co se tedy očekává od Kodaně? Především že přinese jak konkrétní závazky rozvinutých států co do snížení emisí skleníkových plynů včetně stanovení časové lhůty, tak jasné uznání odpovědnosti ze strany rozvojových zemí, pokud možno rovněž v konkrétní podobě. A také závazky finanční pomoci. Musí rovněž vyřešit nesmírné množství dalších "detailů". Ve skutečnosti to nejsou detaily, nýbrž mnohdy široké a velmi důležité okruhy významných problémů. Třeba dohoda o tom, jak a kdy bude uzavřen nový právně závazný dokument, podle nějž se bude vykazovat a kontrolovat snižování emisí. Nebo jaké budou časové horizonty nové smlouvy, co se udělá do roku 2020 a mnoho dalšího. Evropská unie bude podporovat mimo jiné úsilí o zastavení odlesňování zejména v tropických oblastech, jež k celosvětovým emisím přispívá až dvaceti procenty. Výsledky Kodaně jsou očekávány s nadějemi i se skepsí. Optimistická očekávání mírně převažují. I navzdory naléhavým globálním hrozbám, jako je finanční krize či terorismus, považuje světová veřejnost právem nebezpečí spojená s klimatickými změnami za velmi vážná. Stanoviska světových představitelů tento postoj jasně sdílejí. Těžko si představit, že tato politická vůle nenajde své vyjádření v konkrétních závazcích a že okolo stovky prezidentů a předsedů vlád, kteří do Kodaně přijedou, odjedou s prázdnýma rukama.



Bedřich Moldan
Stínový ministr životního prostředí za ODS
 
  Přístupy: 15220 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA