Jako by se vracelo, co už tady bylo

Gabriela Levorová

02.01.2010, MF DNES

Není to tak dávno, co nám připadalo úsměvné předávání různých cen a uznání či Dvorany slávy za něco, co je zcela běžné a nikterak se nevymyká lidskému počínání. Mám teď na mysli například různá ocenění typu národního či zasloužilého umělce, což naštěstí zmizelo úderem 17. listopadu 1989. Naskýtá se však otázka - opravdu zmizelo? Nenastává naopak postupný a nenápadný návrat těchto populistických ocenění, která bývala poplatná době, o níž jsme se domnívali, že je už nenávratně pryč?

Tyto myšlenky mě napadaly ve dnech, kdy si připomínáme 20 let od sametové revoluce, ovšem jak se zdá, v posledním roce se její výdobytky stále více zasouvají někam do nenávratna a ven se derou ty, o nichž jsme se domnívali, že jsme se jich už navždy zbavili. Že to nejsou plané obavy, o tom mě přesvědčila snaha hejtmanky Plzeňského kraje, která zrušila Cenu hejtmana za statečnost a naopak uvedla v život Dvoranu slávy. Tam by měly však vstupovat zřejmě osobnosti proslulé svou běžnou pracovní či uměleckou činností, nikoli nějakým statečným činem či postojem. Podle mě to však není to pravé, o co jsme stáli a usilovali. Ještě v minulých letech dostali Cenu hejtmana Plzeňského kraje ti, kdož například zachránili někomu život nebo političtí vězni. Právě takový postoj k životu je třeba vskutku ocenit!

Jak se zdá, dnešní Dvorana slávy hejtmanky Emmerové opět sklouzává do předlistopadového oceňování slavných, kteří nedělají nic jiného než to, zač jsou placeni. Škoda, protože taková cena pak nemá valný význam ani váhu. Stejně tak populistické mi připadá opět nově vyhlášená tzv. "Cena lidskosti", jejímž cílem má být ocenění mimořádného skutku, který se odehrál na území Plzeňského kraje. Nic proti tomu, ovšem to už tady přece bylo! Byla to právě ona zmíněná cena za statečnost, kterou v minulosti získali lidé, kteří ji prokázali.

A tak se ptám, proč změna názvu za každou cenu? Proč ničit něco, co dobře fungovalo? Asi jenom proto, že na kraji zasedla jiná politická reprezentace, a ta nechce mít s tou bývalou "nic společného".