Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually

Spadli z višně

David Hanák



29.6. TISKOVÁ ZPRÁVA: Evropa pro ústavu dozrála

Lukáš Jelínek

Od účastníků konference Dozrála Evropa pro ústavu?, konané v úterý 28. června 2005 v Senátu PČR, opakovaně zazněla podpora pokračování a prohlubování evropské integrace. Podporu také zaznamenal záměr české vlády připravit pro veřejnost informační kampaň o reáliích i souvislostech evropské integrace. Zevrubná debata uvnitř České republiky byla označena za prvotní předpoklad zodpovědného angažmá ČR v evropském integračním projektu.

Konferenci, zaměřenou zejména na historii a kontext návrhu evropské ústavní smlouvy a na význam ústavního rámce integrace pro obyvatele Evropy, uspořádali místopředseda Senátu Petr Smutný a senátorka Alena Gajdůšková ve spolupráci s občanskými sdruženími EuroStudy, Friedrich-Ebert-Stiftung a ANO pro Evropu. Hlavními řečníky byli předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, 1. místopředseda Senátu Petr Pithart, senátorka Helena Rögnerová, bývalý čs. ministr zahraničí Jiří Dientsbier, velvyslanec ČR při EU Jan Kohout, vědecká pracovnice Daniela Schwarzer z berlínské Stiftung Wissenschaft und Politik, Monika MacDonagh-Pajerová, předsedkyně občanského sdružení ANO pro Evropu, ekonom Petr Zahradník, Jaroslav Šonka z Evropské akademie v Berlíně, Petra Mašínová, ředitelka Odboru Úřadu vlády pro informování o evropských záležitostech, a filozof Erazim Kohák, předseda občanského sdružení EuroStudy.

Na konferenci, jedním z jejichž cílů bylo spojit síly českých proevropských občanských uskupení a politických proudů, mezi více než sto účastníky jednoznačně převážil názor, že evropská integrace je projektem prospěšným, dlouhodobým a otevřeným, který si zaslouží zasazení do ústavního rámce.

Jiří Dienstbier zmínil zásadní otázky, které si členské země EU musejí zodpovědět. Týkají se zejména charakteru Evropy, ať už jako prostoru volného trhu, federace národních států či konfederace, míry sociálního státu, ve kterém chceme žít, ale i našeho vztahu k těm, kteří se dnes do EU nemohou dostat.

Podle Petra Zahradníka je evropská ústava potřebná kvůli posílení konkurenceschopnosti EU. Přirovnal ji ke střeše stavby, avšak za situace, kdy se chvějí některé základní pilíře. Ty je nyní třeba stabilizovat.

Daniela Schwarzer připomněla nutnost posílení evropské politické úrovně, mj. formováním evropských politických stran, zdůrazněním pozice Evropského parlamentu, Evropské komise, pořádáním celoevropských referend apod.

Lubomír Zaorálek poukázal na to, že debata není všelék. Volat po debatě je podle něj snadné, ale nikde není psáno, že ji budeme mít pod kontrolou. Připomněl, že ve Francii debata byla a zobrazila přitom xenofobii a šovinismus. Dějiny Evropy podle Zaorálka ukazují, že vždy potřebujeme plán B. Tentokrát, v souvislosti s přípravou evropské ústavní smlouvy, jsme si jej ale nepřipravili. Předseda Sněmovny se dále věnoval českému zájmu, jímž podle něj rozhodně není fragmentarizace Evropy.

Helena Rögnerová se domnívá, že Evropa dozrála pro poměrně zásadní změnu, přičemž pokus o ústavu je podle ní správný a legitimní. Vyjádřila naději, že nové politické reprezentace, které přebírají či přeberou evropské otěže, snad budou schopny prezentovat ústavní zastřešení integrace nikoli jako výsledek dohadování národních reprezentací, ale jako společný počin evropských politiků.

Petr Pithart považuje evropskou integraci za projekt otevřený. Podle místopředsedy Senátu v něm neexistuje finalita, jsme stále na cestě. Nazvání smlouvy ústavou nepokládá za přesné, jedná se prý jednak o formální chybu, jednak o nešťastnou snahu udělat dokument „friendly“. Pithart uvedl, že situace je krizová, nikoli katastrofální. Za klíčové pojmy pro nadcházející debatu označil solidaritu a soudržnost. Na okraj diskuse o referendu poznamenal, že o institucích a pravidlech by měli rozhodovat profesionálové a že o rozšíření mělo hlasování proběhnout co nejdemokratičtější cestou.

Jan Kohout konstatoval, že jsme nikdy nebyli tak blízko rozdělení Evropy jako dnes. Zároveň ale vyzval, abychom vnímali na současných potížích s ústavní smlouvou i to pozitivní, zejména příležitost k hlubší veřejné diskusi. Návrh evropské ústavní smlouvy je podle Kohouta vyváženým kompromisem, jehož zpochybňování je nebezpečné. Velvyslanec prohlásil, že Evropa potřebuje jeden rozumný, obecný dokument politické povahy. Za hlavní riziko dneška pokládá nikoli střet mezi starými a novými členy EU, nýbrž probíhající konflikt mezi velkými a bohatými.

Jaroslav Šonka na konferenci prohlásil, že občan se může rozhodnout jen tehdy, zná-li jak text, o kterém hlasuje, tak další reflektující informace. Znát jen jedno z nich, ať už komplikovaný text, nebo zjednodušující úlety politiků či komentátorů, nepomůže. V této souvislosti Šonka kritizoval absenci žánru komentáře, poskytujícího občanům mj. souvislosti, v televizním vysílání.

Petra Mašínová popsala snahu české vlády představit občanům Evropskou unii. Upozornila, že vládní komunikační strategie bude prioritně zaměřena na témata členství ČR v EU, využívání evropských programů a fondů, budoucnosti EU a ústavní smlouvy a na projekt lepší informovanosti učitelů a následně i žáků škol o EU. Za klíčovou pak označila snahu svého odboru na Úřadu vlády ČR zaplnit deficit v informování o informačních zdrojích.

Monika Pajerová připomněla, že evropská integrace je v Asii či Americe dodnes považována za nejúspěšnější projekt mezivládní spolupráce. Vyzvala, abychom se příliš nefixovali na ústavní smlouvu a osud jejího textu jako takového, poněvadž pak můžeme přehlédnout spoustu příležitostí, které se nám v souvislosti s evropskou integrací otevírají. V závěru svého vystoupení vyjádřila přání, aby konference „Dozrála Evropa pro ústavu?“ byla prvním krokem na společné cestě české proevropské vlády a dalších proevropských občanských sil.

V závěrečném slově konference Erazim Kohák vyzval, abychom si vzpomněli na svoji evropskou totožnost, a upozornil, že ne vše, co jsme kdy považovali za tradiční (např. nerovnoprávnost pohlaví, otroctví), bylo správné. Naopak zdůraznil roli rozumu, kterým bychom měli být vedeni i v procesu evropské integrace.

Praha, 28. června 2005

Když jsme psali z Vilémem Barákem text, „Evropu si rozvracet nedáme“, nemohli jsme tušit, že ten text někdo vezme vážně a duchu tohoto textu uspořádá celou konferenci ! A to přímo pro 100 účastníků a v senátu !

Jenže já a Vilém máme smysl pro absurditu a ironii a tak si říkám, že zmíněné konferenci chybí ona „třešnička na dortu“, která by platícím štiftingům (nadacím) dala naději, že vložené peníze se patřičně vrátí i s úroky. Když ne v celé Evropě pak alespoň v rámci Česka, když se ty štiftungy tak snaží a platí drahé konference a jiné důležité aktivity.

Tedy jak by asi měly vypadat konkrétní kroky oněch štiftungových konferenciérů.

1.) Založit speciální komisi, jenž by spojovala občanské pro evropské síly s vládou dle prohlášení Moniky Pajerové V závěru svého vystoupení vyjádřila přání, aby konference „Dozrála Evropa pro ústavu?“ byla prvním krokem na společné cestě české proevropské vlády a dalších proevropských občanských sil.

Komise by se nazývala Komise pro Evropu (KE), členy by byli členové proevropkých občanských sdružení placeni štiftungy + zástupci vlády a parlamentu. Navrhuji toto složení:

Pajerová, Kohout, Kohák, Zaorálek, Pithart, Rögnerová, případně další

2.) Základním úkolem KE by bylo správně usměrňovat a řídit diskusi o Evropě dle Zaorálkova prohlášení z konference kdy… poukázal na to, že debata není všelék. Volat po debatě je podle něj snadné, ale nikde není psáno, že ji budeme mít pod kontrolou….

KE by tedy kontrolovala diskusi, k tomu by byli vytvořeny všechny potřebné nástroje

  • - především tiskový odbor KE, kde by museli být schvalovány všechny články o EU před jejich vytištěním v denním tisku, zde by se mohlo i apelovat na proevropskost německých majitelů MfD a LN
  • - mediální odbor KE, pro kontrolu TV a rozhlasu ze stejnými úkoly kontroly diskuse v těchto médiích. Zde doporučuji navázat kontakty s lidmi okolo Jana Krause či Jana Rumla, kteří své pojetí svobody v ČT již prokázali spacákovou metodou.
  • - Mělo by jít však také o zkvalitnění komentářů v TV jak poznamenal na konferenci Jaroslav Šonka kritizoval absenci žánru komentáře, poskytujícího občanům mj. souvislosti, v televizním vysílání. Mediální odbor KE by tedy měl pořádat seminář o tom jak správně komentovat s ukázkami pořadu Aktualit a dalších publicistických pořadů z ČST 80. let 20. století


KE samotné pak bude stíhat všechny co se této kontrole budou chtít vyhnout a diskuse by pak zobrazila přitom xenofobii a šovinismus.(Zaorálek na konferenci) Proti těmto šovinistům a xenofobům pak KE musí tvrdě vystupovat i kdyby byli třeba v nejvyšších ústavních funkcích jako je prezident republiky, je totiž nutné se řídit rozumem a nikoli nějakými xenofobními předsudky jako je např. národnost jak uvedl Erazim Kohák ne vše, co jsme kdy považovali za tradiční (např. nerovnoprávnost pohlaví, otroctví), bylo správné. Naopak zdůraznil roli rozumu, kterým bychom měli být vedeni i v procesu evropské integrace.

Jedině ROZUM bez vazby na tradici, předsudky či zvyky je tedy vodítkem a tento osvícený rozum musí KE prosadit navzdory zpátečníkům. Vpřed, ani o krok zpět !

Vláda pak KE musí zajistit dostatečné legislativní nástroje k prosazování onoho rozumu. Doporučuji zákon na „ochranu EU“, jenž by měl sazbu 3 až 12 let nepodmíněně pro přímé rozvraceče, případně podmíněné tresty pro lehčí zločiny, řekněme za schvalování rozvracení či tichý souhlas.

KE by v této otázce spolupracovala s vybranými státními zástupci z rozšířenými pravomocemi (prokurátory), ti by pak mohli udělovat až 24 měsíční vazbu za pokus o podvracení EU.

KE by pak dané procesy mediálně objektivně sledovala a snažila by se veřejnost postavit na správnou stranu především co se týká evropské ústavní smlouvy, protože jak řekl na konferenci Pavel (promiňte ach, ta 50. léta) Jan Kohout… Návrh evropské ústavní smlouvy je podle Kohouta vyváženým kompromisem, jehož zpochybňování je nebezpečné

3.) KE by nejen mediálně kontrolovala diskusi o EU, dále by měla jasně říci, že co se týká ústavy EU nemají se do ní občané co míchat jak správně na konferenci řekl Petr Pithart… Na okraj diskuse o referendu poznamenal, že o institucích a pravidlech by měli rozhodovat profesionálové…

Profesionály se samozřejmě myslí pouze ti co mají ten správný názor podložený pravdivými informacemi zde se mají na mysli především profesionálové angažovaní především v těchto organizacích:

sdruženími EuroStudy,
Friedrich-Ebert-Stiftung
ANO pro Evropu
Stiftung Wissenschaft und Politik,
Evropské akademie v Berlíně,
ČSSD
a senátorský klub pro otevřenou demokracii

Samozřejmě, lze počet těchto organizací zvětšit, KE by však měla mít kontrolu nad tímto seznamem profesionálu, aby v něm byl pořádek a dal se dle pravidel evropské demokracie spravedlivě rozšiřovat.

KE tak musí naplňovat ideje pro které Evropa dozrála jak správně prohlásila Helena Rögnerová.. domnívá, že Evropa dozrála pro poměrně zásadní změnu, přičemž pokus o ústavu je podle ní správný a legitimní.(konference)

4.) KE by měla pomát úřadu české vlády s prosazováním evropanstvím do škol. Zejména by KE mělo prosadit změnu osnov a vedle občanské výchovy zařadit evropskou výchovu, kdy KE by schvalovala případné osnovy. A tím pomoci Petře Mašínové ta na konferenci…Upozornila, že vládní komunikační strategie bude prioritně zaměřena na témata členství ČR v EU, využívání evropských programů a fondů, budoucnosti EU a ústavní smlouvy a na projekt lepší informovanosti učitelů a následně i žáků škol o EU. Za klíčovou pak označila snahu svého odboru na Úřadu vlády ČR zaplnit deficit v informování o informačních zdrojích.

KE by měla být taky aktivní v informování o informačních zdrojích, aby občané četli ty správné informace a nikoliv ty zavádějící a nebezpečné.

Takže tak bych to nějak viděl, myslím, že jsem jen „dotáhl“ na konferenci naznačené, ale my skuteční proevropané se nebojíme říci jasně o co nám jde a nikoliv se šalamounsky schovávat za fráze TO lidové (promiňte, ach zas ta 50. léta) tedy přesněji evropské demokracii a její ústavní smlouvě nepomůže. Výše jmenované účastníky konference pak veřejně vyzývám připojte se i vy k našemu prohlášení „Evropu si rozvracet nedáme“, sjednoťme se !

29. června 2005



David Hanák
Politolog a publicista
 
  Přístupy: 18654 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA