Lux, Macek, Halík a lidovecké principy
Vít Blaha
Ivan Štern, redaktor Českého rozhlasu se v příloze Mladé fronty Dnes v sobotu 12. ledna pustil do lidovců. Poměrně nechutně a zcela prvoplánově chtěl členy KDU-ČSL urazit. Vyvolal reakci jakou jistě očekával.
Webový server idnes.cz zveřejnil odpovědi členů lidové strany, kteří vysvětlují v čem se autor mýlí. Podle mého názoru je to především v předposlední větě:
„...Lux se vymykal Luxův plán byl na lidovecké poměry příliš ambiciózní...“
Josef Lux se nevymykal. Josef Lux byl naopak esenciálním prototypem lidoveckého politika. Prototypem lavírujícího vesnického šelmy sedláka, který uměl maximalizovat všechny karty, které mu politická situace devadesátých let minulého století rozdala, bez ohledu na nějaké principy, politická pravidla a elementární loajalitu k vládní koalici.
Tradiční lidovecká štědrost vůči svým členům či sympatizantům, ať už ve formě zemědělských dotací (vzpomíná si ještě někdo na „verbálního investigativce“ Vladimíra Mlynáře z Respektu, který se svými dotazy na podivné toky peněz z Luxem ovládaného ministerstva ustal okamžitě poté, co jako ministr zasedl vedle lidoveckého předsedy ve vládě pana Tošovského?), nebo obsazováním dobytých území „bratry a sestrami“?
Politologové pro to mají možná jiný výraz, já používám obrat „lidovecká vychcanost“. V ní byl oblíbenec Václava Havla dokonalý. Chápu, že to je jeden z důvodů pro něž je pro mnoho členů strany lidové i dnes nedostižným vzorem, kterého se rádi dovolávají. Jistě ne naposledy to byl například místopředseda křesťanských demokratů David Macek v rozhovoru pro MfD začátkem listopadu 2007. Mimo vzpomínek na Luxe, které si dle vlastních slov osvěžuje sjížděním jeho projevů na Youtube, se tehdy Macek přiznal ještě k jedné věci, která mne zaujala:
MfD: Miroslav Kalousek či Vlasta Parkanová, dva vaši ministři, naznačují, že Klause volit budou
David Macek: „...Nedosáhli jsme zatím jednoty v případě prezidentské volby, a to je věc, která by se v následujících týdnech měla vyřešit...“
Má zvědavost, jak chtějí lidovci „v následujících týdnech" dosáhnout proklamované „jednoty názoru“ na volbu hlavy státu (čti na volbě kohokoliv jiného, než stávajícího prezidenta) byla znovu oživena poté co se v minulých dnech vedení KDU-ČSL usneslo na doporučení volit v prezidentské volbě Václava Klause.
Luxovským „sice jsme se na něčem usnesli, ale já se tím necítím vázán“ nám někteří křesťanští demokraté dokazují, proč je jejich obraz (a jejich až pod pětiprocentní hranici politické smrti klesající preference) ve společnosti tak mizerný.
Například opět David Macek v pondělní(21.1.2008) Mladé frontě Dnes: „...Po takové reakci si vedení musí položit otázku, koho reprezentuje. Nebráním se ani myšlenkám na volební sjezd...“
Chápu, pan Macek vyvinul mnoho úsilí aby nejen bratrům a sestrám ale nám všem vysvětlil, že tím nejlepším na Hradě by byl někdo takový jako pan Halík a když to nemůže být přímo on, tak alespoň náhradník Švejnar, že usnesení vlastní strany jej (a několik spolustraníků) poněkud vykolejilo.
Vyhrožováním volebním sjezdem se ale podobá spíše zpovykovanému děcku, kterému někdo šlápl na bábovičku. Čím bude on a další nespokojenci hrozit po prezidentské volbě?
