Kompaktní zářivka – šetříme, ať to stojí, co to stojí!
Vít Blaha
„..Toto přelomové opatření podává jasnou zprávu o úsilí, které Evropská unie věnuje dosažení svých cílů v oblasti energetické účinnosti a ochraně klimatu...“ prohlásil eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.
A co na to zdravý rozum? Na rozdíl od „národních expertů“ z článku v úterních Hospodářských novinách to jiní, co pracují v „oboru“ vidí zcela opačně.
Nejprve terminologie – obecně se používají pojmy jako „Úsporná žárovka“, nebo „Úsporná zářivka“. Oba dva jsou chybné – v prvním případě se nejedná o žárovku v tom druhém je to také nesmysl. Každá zářivka je „úsporná“ sama o sobě - v porovnání s klasickou žárovkou.
Na rozdíl od klasických lineárních zářivek, které se používají několik desítek let, se první komerční zářivky, nahrazující svými rozměry žárovky, začaly objevovat počátkem 90. let minulého století. Vžilo se pro ně označení „Kompaktní zářivky“.
Hlavní dělení kompaktních zářivek (KZ)
1. Podle patice:
1.1 KZ s paticí E27 (náhrada klasické žárovky), nebo E14 – (náhrada žárovek tkzv. miňonek) s předřadníky v tělese KZ
1.2 KZ s paticí G23, G24d-1 apod. s oddělenými předřadníky
2. Podle tvaru:
2.1 některé KZ jsou jen holé zářivkové trubice – tkzv. „dvouprsté“, „čtyřprsté“, „šestiprsté“
2.2 jiné mají kolem zářivkových trubic kryt kulového, hruškového, nebo svíčkového tvaru
3. Podle typu předřadníkové části zářivky nutné k její funkci
3.1 Elektromechanický předřadník
3.2 Elektronický předřadník
Další dělení je samozřejmě podle rozměrů, podle příkonu, podle svítivosti, nebo podle barevné teploty vyzářovaného světla.
Použití – Populární tabulky o náhradách 100 W žárovek 20W KZ jsou bohužel poněkud zavádějící – vyzařovaný tok v lumenech je totiž u různých výrobců velmi rozdílný.
EU chystá další ze zelených dobře znějících zákonů o zrušení prodeje klasických žárovek – líbivá hesla „Ušetříme energii, chráníme přírodu, chováme se ekologicky“, jsou klasickým nesmyslem direktivně řízené ekonomiky.
Proč by se měl nechat prodej KZ trhu a ne úředníkům? Obecně se výrobci doporučuje aby KZ v domácnosti svítila minimálně 3 hodiny denně – tzn., že pro prostory jako jsou chodby, toalety, koupelny, ložnice, schody apod. je vhodnější použít klasickou žárovku. I ve vícečlenné domácnosti je například délka svícení na toaletě počítána spíše v desítkách minut denně, než v souvislých hodinách. Je proto zbytečné na základě direktivy EU kupovat do svítidel na WC KZ v ceně několikati set Kč jako náhradu dobře fungující žárovky.
Nemluvě o velkých klasických lustrech v reprezentativních prostorách – jen ekopodvodník Bursík si neopomněl rýpnout na Hradě do prezidenta Klause s tím, kolik by mohl Hrad ušetřit, kdyby do křišťálových lustrů místo žárovek dal KZ. Stejné přirovnání, jako kdyby chtěl na mramorovou historickou podlahu natáhnout nějakou ekologickou krycí plastovou fólii – chrání mramor, snadněji se udržuje a ušetří tak mnoho peněz.
Průšvih navržené direktivy EU spočívá v tom, že velmi podstatně zatíží ekonomiku rodinného rozpočtu a je paradoxně velmi neekologická, protože spotřebitel má jen dvě reálné možnosti jak na toto nařízení reagovat. Předpokládejme, že je vlastníkem rodinného domu a že se jedná o běžný pětipokojový dům, jehož vlastník se i dosud choval šetrně, takže má žárovková svítidla (ať už na klasické žárovky, nebo halogenky) jen na chodbách, toaletách, v koupelnách, ložnicích a na schodišti. Všechna ostatní svítidla jsou zářivková, nebo LED. Při podobném řešení se pohybuje počet žárovkových svítidel s paticí E27, kterých by se týkala směrnice EU, kolem 14 – 16 ks.
Uživatel může:
Vyměnit 100 W žárovky (kolem 10,- Kč / ks) za kompaktní zářivky 20W se závitem E27 (kolem 300,- Kč/ks) – náklady s výměnou kolem 4 – 5 tisíc korun. Tato varianta, doprovázena klasickými kecy eurohujerů o ekologii, šetření a ochraně klimatu je nevýhodná v tom, že kompaktní zářivka je konstrukčně řešená jako celek. Takže když se Vám porouchá zářivka, vyhodíte s ní zcela zbytečně (a neekologicky) i naprosto funkční předřadník a jdete si koupit další novou kompaktní zářivku 20W s dalším novým předřadníkem. U klasického zářivkového svítidla na trubicové zářivky vyměňujete jen tu trubici – při srovnání ceny trubicové zářivky 18W (kolem 30,- Kč / ks) a kompaktní zářivky 20W se závitem E27 (kolem 300,- Kč/ks) snadno zjistí i neodborník z Evropské komise, co dělá největší část ceny kompaktní zářivky. Ano, je to obal s paticí, ale hlavně ten elektronický předřadník.
nebo
Místo výměny žárovek vymění uživatel celé svítidlo. Místo dosud užívaného svítidla s paticí E27 na žárovku 100W, které odmontuje a neekologicky vyhodí, si zakoupí nové sexy svítidlo s paticí na kompaktní zářivku G 24q-2 a s elektronickým předřadníkem pro KZ 18W zabudovaným přímo ve svítidle a nikoliv v tělese KZ. Výhoda je zřejmá. Při poruše zářivky nevyhazuje zbytečně funkční (a drahý) elektronický předřadník, ale pouze samotnou zářivku (100,- Kč / ks). Ovšem letmým nahlédnutím do ceníku českého výrobce svítidel se u svítidla s paticí E27 nalézá cena 850,- Kč a u zcela stejného provedení s elektronickým předřadníkem pro KZ 18W je cena 1.600,- Kč. Výměna 14 – 16 starých a protipředpisových svítidel přijde na 22 – 25 tisíc korun jen za svítidla + práce.
Samozřejmě existuje i třetí možnost – do každého z těch 16 svítidel si nakoupit do zásoby 10 žárovek – to je celkem 1.600,- Kč a máme minimálně na 10 let pokoj.
Nechtěl jsem se zabývat takovými detaily jako jsou žárovky v historických, nebo designových svítidlech, kde tvar žárovky hraje podstatnou roli (chudák Ingo Maurer a jeho Lucellino – mimochodem, ještě že mají Lucellino v Muzeu moderního umění v USA a nikoliv v EU, to by měli po přijetí direktivy v MoMA problém) , nechtěl jsem se zabývat (ne)možností regulace intenzity osvětlení u kompaktních zářivek se závitem E27, nechtěl jsem se zabývat světelnou pohodou, kterou chápe každý jinak a nechtěl jsem se zabývat dalšími věcmi jež posunují tímto "přelomovým opatřením" EU stále více a více k RVHP.
Když to lehce nadsadím, tak princip „přelomového opatření“ s náhradou žárovek kompaktními zářivkami se závitem E27 je stejný, jakoby EU nařídila, že si k počítačům musíte kupovat od příštího roku pouze tiskárny s nevyměnitelnými náplněmi toneru. Zkrátka když dotisknete, tak milou tiskárnu vyhodíte a mažete si do obchodu koupit novou. Vlastníci starých tiskáren mají smůlu, protože EU zakáže prodej samostatných barevných náplní.
Eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs a „národní experti“ nemyslí ani na změny klimatu, ani na šetření, ani na ekologii, myslí jen a pouze na GE, Philips, Sylvanii, OSRAM a další výrobce.
