Vedlej�� produkty tahanice o Lisabon (d�l 1.)
Jan Zahradil
Jakkoliv lze h�dat z mnoh�ch n�znak�, v tuto chv�li nikdo definitivn� nev�, zda prezident republiky nakonec podep�e (a t�m ratifikuje) Lisabonskou smlouvu � at�u� n�lez �stavn�ho soudu �i po�adovan� v�jimka z Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod dopadne jakkoliv. Bez ohledu na kone�n� v�sledek je ale tato tahanice o Lisabonskou smlouvu velmi u�ite�n�. Vytv��� toti� zaj�mav� (a ob�as velmi z�bavn�) situace, jak�si vedlej�� produkty, kter� maj� velkou vypov�dac� hodnotu.
Kdo je chce a um� rozkr�vat, dozv� se mnoh� o podstat� evropsk� integrace a mechanismech, za n� skryt�ch. Dozv� se tak� mnoh� o chov�n� evropsk�ch i na�ich politick�ch a medi�ln�ch elit ve vypjat�ch chv�l�ch. A s�m pro sebe si tak� m��e � chce-li � znovu pokusit definovat �eskou st�tnost a na�i roli �i postaven� uvnit� rodiny evropsk�ch n�rod�. Koneckonc�, ani �esk� �stavn� syst�m nez�stane nedot�en. V�clav Klaus zkr�tka poslou�il jako katalyz�tor, d�ky n�mu� vybublaly jevy, kter� za norm�ln�ch okolnost� v�bec patrn� nejsou, skr�vaj� se sp�e pod povrchem a jsou proto stranou ve�ejn�ho z�jmu.
Bezesporu Klaus�v odpor k ratifikaci o�ivil z�jem o problematiku evropsk� integrace a jej�ho smluvn�ho uspo��d�n� doma i v zahrani��. To je jenom dob�e. Sou�asn� nekone�n� sit-com o evropsk� integraci � v n�m� je Lisabonsk� smlouva jen dal��m d�lem � je toti� napl�ov�n�m pades�t let star�ho pov�le�n�ho schumannovsko-monnetovsk�ho sc�n��e. Ten, zjednodu�en� �e�eno, spo��v� v p�edstav�, �e n�rodn� st�ty, tak jak se konstituovaly b�hem 19. a 20. stolet�, byly zdrojem ve�ker�ho zla na kontinent� a st�ly u zrodu t�m�� v�ech evropsk�ch konflikt�. Proto �e�en�m pro Evropu je postupn� odeb�r�n� pravomoc� n�rodn�m st�t�m a jejich p�ev�d�n� nahoru na evropskou (a nov� i dol�, na region�ln�) �rove�, postupn� vypr�zdn�n� n�rodn�ch st�t� do podoby pr�zdn�ch sko��pek a postupn� federalizace Evropy do podoby jak�chsi Spojen�ch st�t� evropsk�ch, s plnokrevn�mi �feder�ln�mi� org�ny (parlament, vl�da, prezident, ministr zahrani�� atd.).
Proto�e druhou sv�tovou v�lkou inspirovan� �reaktivn� d�vod integrace (zabr�nit konflikt�m) ji� v dne�n� dob� neposta�uje, pou��v� se nov� �aktivn� d�vod : stra��k v podob� glob�ln�ch velmoc� typu Indie, ��ny, Ruska, Braz�lie, kter� pr� starou dobrou Evropu �p�ev�lcuj�, nebude-li dostate�n� integrovan�. Politick� elity EU za touto svoj� p�edstavou vle�ou sv� vlastn� ob�any � ov�em paradoxn� bez jejich valn�ho z�jmu. Je proto nejvy��� �as, aby si ve�ejnost v �lensk�ch st�tech EU ujasnila, zda si takovou evropskou architekturu opravdu p�eje � nebo zda si p�eje n�jakou jinou. Proto cokoliv, co probud� ve�ejn� z�jem o jinak zd�nliv� nudn� proces evropsk� integrace, m� b�t v�t�no, i kdy� je to t�eba kontroverzn�. Proto je dob�e st�le znovu diskutovat o v�cn�ch aspektech Lisabonsk� smlouvy, zvl�t� pokud opravdov� diskuse na toto t�ma nikdy nikde neprob�hla.
D�le : �e si Klaus jako z�minku k odkl�d�n� ratifikace vybral zrovna tzv. Bene�ovy dekrety, je jenom dob�e, i kdy� musel v�d�t, �e bude okam�it� oso�en z tzv. nacionalismu a rozdm�ch�v�n� nen�visti. A je celkem jedno, zda �prolomen� dekret� cestou judik�t� Evropsk�ho soudn�ho dvora opravdu hroz� �i nikoliv. Bez ohledu na to je relativizace p���in a n�sledk� druh� sv�tov� v�lky objektivn�m jevem, kter� prob�h� t�m�� cel�ch posledn�ch 20 let, v d�sledku emancipace N�mecka po jeho znovusjednocen�. Prezidentsk� �eskoslovensk� dekrety, kter� jsou ned�lnou sou��st� pov�le�n� denacifika�n� legislativy, hraj� v tomto procesu roli jak�hosi �kan�rka v zamo�en�m dole�, jsou toti� nejsnaz��m ter�em. Budi� jasn� �e�eno � to �e v N�mecku st�le funguj� nikoliv nev�znamn� vlivov� skupiny, kter� (za blahovoln�ho p�ihl�en� �i dokonce podpory ��sti n�meck�ch politik�) opravdu v���, �e se mohou domoci majetkov�ho, finan�n�ho �i pr�vn�ho vyrovn�n� za pov�le�n� odsun N�mc� a konfiskaci jejich majetku, je n�meckou ostudou, nikoliv na��. Navzdory tomu je �esk� ve�ejnost v�znamnou ��st� na�ich �proevropsk�ch� m�di� a publicist� posledn�ch 20 let trvale mas�rov�na k pocitu kolektivn�ho �patn�ho sv�dom� a viny. To, �e p�es ve�kerou snahu t�to mas�i nepodlehla a �e v mo�n�m zpochyb�ov�n� pov�le�n�ch dekret� st�le spat�uje jak�si riziko (alespo� soud� podle pr�zkum� ve�ejn�ho m�n�n�), je jenom dob�e. Nen� to d�kaz ��dn�ho provincialismu nebo �ech��kovstv�, ale toho, �e na�e historick� pam� nen� zase a� tak kr�tk�.
Pokra�ov�n� za t�den
Jan Zahradil
Publikov�no na serveru blog.aktualne.cz/blogy/jan-zahradil.php
Jan ZahradilIng. Jan Zahradil
p�edseda europoslaneck�ho klubu ODS, vedouc� �esk� n�rodn� delegace v EPP-ED
�len V�boru pro rozvoj a n�hradn�k ve V�boru pro ob�ansk� svobody, spravedlnost a vnit�n� v�ci
M�stop�edseda ODS, st�nov� ministr zahrani��
Osobn� str�nky