Insolven�n� z�kon znesnadnil exekuce
Du�an �r�mek
P�ijet�m insolven�n�ho ��du se zm�nilo i vz�jemn� postaven� mezi exekuc� a konkursem. Z�sadn� zm�na spo��v� v tom, �e na rozd�l od b�val�ho z�kona o konkursu a vyrovn�n� se exekuce nesm� prov�d�t od okam�iku, kdy je zve�ejn�n insolven�n� n�vrh v insolven�n�m rejst��ku. Insolven�n� z�kon nav�c ani neodstranil n�kter� nesrovnalosti, jak se ��elov�m, �i dokonce podvodn�m jedn�n�m insolvenc� vyhnout sv�m z�vazk�m.
Exekuce m� stop p�i pod�n� n�vrhu
P�ed p�ijet�m insolven�n�ho z�kona se exekuce, p��padn� v�kon rozhodnut� nemohly prov�st po prohl�en� konkursu. Nyn� se nesm� prov�st od pod�n� n�vrhu. Tato v�znamn� zm�na m��e cel� exeku�n� proces v�znamn� ovlivnit. �Jak se ukazuje, ve v�t�in� n�vrh� ani �padek vyhl�en nen�, a po tu dobu, ne� soud rozhodne, exeku�n� soud nem��e exekuci prov�d�t. Tak�e dovedeno ad absurdum, p�ijde � li soudn� vykonavatel nebo exekutor do firmy, kter� bude m�t elektronick� podpis, ne� sta�� v�echno oblepit, tak povinn� vypln� n�vrh na �padek, ten je do hodiny zve�ejn�n, a v tu chv�l�, mus� exekutor odej�t,� popisuje mo�nou praxi p�edsedkyn� Okresn�ho soudu pro Prahu � v�chod Martina Kas�kov�. �e nejde o plan� teoretizov�n�, ale o b�nou praxi, jak se exekutorovi vyhnout, dokl�daj� i konkr�tn� p��klady. �M�mu klientovi do�el exeku�n� p��kaz. Okam�it� jsme podali n�vrh na zah�jen� insolven�n�ho ��zen�, tak�e se exekuce musela p�eru�it,� uv�d� pra�sk� advok�t Otakar Krac�k.
Od chv�le, kdy insolven�n� rejst��k n�vrh zve�ejn�, se nesm� prov�d�t ��dn� kroky k realizaci exekuce. Exekuce se m��e pouze na��dit, to znamen� vydat usnesen� o na��zen� o exekuce, doru�it je, rozhodovat o odvol�n� proti na��zen� exekuce - m��e se tedy konat pouze listinn� ��st. Nemohou se ale vyd�vat exeku�n� p��kazy. Jedinou v�hodou je, �e blokace majetku dlu�n�ka nastupuje v okam�iku doru�en� o na��zen� exekuce, tak�e od t� chv�le by nem�l povinn� sv�j majetek p�ev�d�t. Pod�n�m n�vrhu na insolvenci se tato blokace neru��. Pro insolven�n�ho spr�vce by tedy byla v�hoda, proto�e ne� se ujme sv�ch povinnost�, plat� blokace majetku na z�klad� gener�ln�ho inhibitoria. V praxi ov�em nemus� exekutor ve chv�li doru�en� o na��zen� exekuce v�d�t o ve�ker�m majetku dlu�n�ka, tak�e se mu tak otev�r� prostor pro zcizen� majetku, o n�m� exekutor nev�. To, �e m��e nakl�dat se sv�m majetkem i po pod�n� n�vrhu na konkurs, p�ipou�t� ostatn� i vl�da. �Vyd�n� vyhl�ky o zah�jen� insolven�n�ho ��zen� m� p�edev��m informativn� charakter a neznamen� nemo�nost dlu�n�ka disponovat s majetkem n�le�ej�c�ho do majetkov� podstaty. Podle � 229 insolven�n�ho z�kona plat�, �e osobou s dispozi�n�m opr�vn�n�m ve vztahu k majetkov� podstat� je dlu�n�k v dob� do rozhodnut� o �padku,� p�e se v d�vodov� zpr�v� k novele insolven�n�ho z�kona, kter� je v sou�asn� dob� ve sn�movn�. D�vodov� zpr�va sice uv�d�, �e �sou�asn� je dlu�n�k povinen zdr�et se takov�ho nakl�d�n� s majetkovou podstatou, kter�m zkracuje mo�nost uspokojen� v��itel� nebo zv�hod�uje n�kter� v��itele na �kor jin�ch, p�i�em� takov� �kony mohou b�t sankcionov�ny postupem podle � 235 a n�sl. insolven�n�ho z�kona jako ne��inn� pr�vn� �kony.� Op�t jde ale jenom o ten majetek, kter� dok�e insolven�n� spr�vce zjistit.
V��itel mus� sledovat insolven�n� rejst��k
Za krat�� konec ov�em tah� v��itel, kter� se dom�h� sv�ch pr�v v�konem rozhodnut� �i exekuc� i z toho d�vodu, �e oproti z�konu o konkursu a vyrovn�n� se z�sadn� zm�nil institut doru�ov�n�. �Jakmile se dlu�n�k dozv�, �e je pod�n n�vrh na exekuci, pod� na sebe n�vrh na insolvenci, a zve�ejn�n�m n�vrhu tuto exekuci stopne. T�m p�dem se z v��itele, kter� zaplatil z�lohu exekutorovi nebo soudn� poplatek p�i v�konu soudn�ho rozhodnut�, st�v� v��itel jako ka�d� jin�. Mus� se p�ihl�sit v b�n�ch lh�t�ch, kter� jsou dnes v�razn� krat��, a s�m by si m�l sledovat v insolven�n�m rejst��ku, zda na jeho dlu�n�ka nebyl d�n n�vrh na konkurs,� ��k� Kas�kov�. Informace o pod�n� n�vrhu zve�ejn�n� v insolven�n�m rejst��ku tak v podstat� nahradila dosavadn� povinnost soudu doru�ovat z��astn�n�m osob�m usnesen� o zah�jen� konkursu. V��itel by m�l tedy co nej�ast�ji sledovat insolven�n� rejst��k, aby neprop�sl lh�tu k uplatn�n� pohled�vky. �To je pro mne nejv�t�� slabina cel�ho ��zen�. My to d�l�me tak, �e v okam�iku, kdy n�m p�ijde informace o n�vrhu na insolven�n� ��zen� u dlu�n�ka, kter� je v na�em obvodu, a kter� m� v na�em obvodu exekuci, tak to po�leme exekutorovi. Jestli on to sd�l� v��iteli, to u� je jeho v�c. U v�konu rozhodnut� tuto informaci po�leme p��mo opr�vn�n�mu, ale pokud nen� exekuce je�t� zah�jena, tak se jinak ne� z insolven�n�ho rejst��ku o zah�jen� insolventn�ho ��zen� nedozv�.� P�edsedkyn� soudu ov�em z�rove� dod�v�, �e doty�n� soud informuje opr�vn�n�ho �i exekutora nad r�mec z�konn� povinnosti. �Mus�m ��ci, �e insolven�n� z�kon je do zna�n� m�ry oslaben�m v postaven� exeku�n�ho v��itele. D��ve m�l v��itel jistotu, �e kdy� n�kdo pod� n�vrh na konkurs, tak �e se exekuce zastav� a� tehdy, kdy� konkurs bude prohl�en. Kdy� ten konkurs vyhl�en nebyl, tak exekuce b�ela norm�ln� d�l, jako by n�vrh pod�n nebyl. Pro v��itele, ale i pro org�ny, kter� prov�d�j� exekuci je to velmi nep��jemn�, proto�e mus�me v ka�d�m okam�iku zji��ovat, zda pr�v� nen� zve�ejn�n n�vrh na insolvenci. Stejn� tak by se m�l pod�vat do insolven�n�ho rejst��ku i ka�d� exekutor p�ed t�m, ne� jde prov�st n�jak� �kon,� kritizuje Kas�kov� sou�asnou �pravu.
Dlu�n�kovi vyhovuje pr�vn� vakuum
Na dal�� probl�m upozor�uje insolven�n� spr�vkyn� Sv�tlana Zvol�nkov�. �N�vrh na vyhl�en� insolvence se mus� objevit v insolven�n�m rejst��ku do dvou hodin a od t� doby se zastavuje exekuce �i v�kon rozhodnut�, tak�e exekutor nem��e �init ��dn� �kony. Pod�n� n�vrhu ale neznamen�, �e je�t� bude konkurs vyhl�en. Z�le�� na posouzen� soudu, ale nap��klad i na tom, zda byly p��lohy k n�vrhu seps�ny bezvadn�.� A ��m del�� prostor mezi pod�n�m n�vrhu a rozhodnut�m o vyhl�en� konkursu existuje, t�m v�ce m� pochopiteln� dlu�n�k �asu na ulit� majetku. �N�vrh na konkurs m��e odm�tnout soud z form�ln�ch d�vod� pouze za p�edpokladu, jestli�e je pod�n �patn� samotn� n�vrh. Pokud se t�k� p��loh, ty m��e �padce na vyzv�n� soudu doplnit. To ale zabere �as, proto�e posouzen� v�ech n�le�itost� nutn�ch k rozhodnut� o vyhl�en� konkursu je pom�rn� n�ro�n�. Nar�st� tak �asov� prostor mezi dobou, kdy exekutor �i soudn� vykonavatel nem��e �init ��dn� kroky, a chv�l�, kdy je v p��pad� schv�len� konkursu jmenov�n insolven�n� spr�vce,� p�ipom�n� Zvol�nkov�.
Na tento probl�m upozor�uje i Kas�kov�. �Ne� je jmenov�n insolven�n� spr�vce, m��e skute�n� k zcizov�n� majetku doch�zet. Nemluv� o tom, �e exekutor m��e vyv�jet daleko v�t�� tlak p�i zaji��ov�n� majetku, ne� insolven�n� spr�vce,� p�ipom�n�. Probl�m podle n� je i v tom, �e exeku�n� v��itel nem� v p��pad� p�eru�en� exekuce p�ednostn� n�rok na zaplacen� n�klad�, kter� jej st�la nap��klad z�loha exekutorovi �i soudn� poplatky v pr�b�hu vyrovn�n� v r�mci konkursu. Pokud je konkurs nakonec vyhl�en, st�v� se z exekutora pouh� po���k. �P�edstavte si modelovou situaci, kdy exekutor prod� povinn�mu nemovitost, pen�ze bude m�t na ��tu a do toho p�ijde n�vrh na insolvenci. V tu chv�li exekutor podle usnesen� soudu neud�l� nic jin�ho, ne� p�epo�le pen�ze spr�vci, kter� je rozd�l�. Stejn� tak bude muset postupovat v p��pad�, �e prod� podnik. Jenom utr�en� pen�ze p�evede insolven�n�mu spr�vci na jeho ��et.�
Na nejasnosti v z�kon� u� exekutor m�lem doplatil
V p��pad� vyhl�en� konkursu nav�c pad� i po�ad�, v n�m� se v��itel� soudu p�ihla�ovali se sv�mi n�roky. Nejasnosti okolo pr�va na dom�h�n� se pohled�vky exekuc� na stran� jedn�, a insolven�n�m n�vrhem na stran� druh�, m��e kon�it dokonce trestn�pr�vn�mi d�sledky pro exekutora. �Dokonce pokud nen� je�t� rozvrhov� usnesen� v pr�vn� moci, nem��e b�t zrealizov�no. Ot�zkou rovn� je, zda je rozvrhov� usnesen� provediteln�, jestli�e je ji� v pr�vn� moci, ale nebyly doposud vyplaceny pen�ze, kdy� je zrovna zve�ejn�n insolven�n� n�vrh. V takov�m p��pad� se m� za to, �e pen�ze se maj� rozd�lit, ale nikde to z�kon nestanov�,� popisuje nejasnosti ve v�kladu p�edsedkyn� soudu Kas�kov�. S t�mto n�zorem ov�em nesouhlas� exekutorka JUDr. Maisnerov�, kter� byla dokonce trestn� st�h�na za to, �e vyplatila pen�ze opr�vn�n�mu z exekuce �dajn� v rozporu s pravidly konkursu. �Nesouhlas�m s v��e uveden�m n�zorem, nebo� problematika st�etu exekuce a insolvence (konkurzu) je ji� ��ste�n� �e�ena judikaturou a to tak, �e v p��pad�, �e exekutor prod� nemovitost nebo podnik p�ed prohl�en�m konkurzu, pouze exeku�n� soud rozhoduje v rozvrhov�m ��zen� o tom, jak budou pen�ze z exekuce vyplaceny. Exeku�n� soud je povinen rozvrh prov�st a na��dit exekutorovi pravomocn�m rozhodnut�m, kam m� pen�ze zaslat.� Pokud by tak neu�inil exeku�n� soud, doch�zelo by podle Maisnerov� k po�kozov�n� vydra�itele. �P�i�em� pokud dojde k n�jak�m pochybnostem, tyto si maj� vy�e�it mezi sebou insolven�n� (konkurzn�) soud a exeku�n� soud�, dod�v�. Podle Maisnerov� je nepochopiteln�, �e insolven�n� spr�vci se sna�� tuto situaci �e�it trestn�mi ozn�men�mi na exekutora. Neuv�domuj� si, �e exekutor m� podle Exeku�n�ho ��du postaven� soudu, je pov��en soudem k proveden� exekuce a pouze exeku�n� soud je opr�vn�n rozhodnout.
P�esto�e Exekutorsk� komora volala po zp�esn�n�, to se v insolven�n�m z�kon� neobjevilo. Podle Kas�kov� by bylo logi�t�j��, kdyby zastaven� exekuce bylo v�z�no a� na rozhodnut� o konkursu, proto�e by m�l alespo� mo�nost exekutor majetek zajistit. I kdy� byla nakonec Maisnerov� osvobozena, jin� soud m��e m�t jin� n�zor, a tak exekuto�i budou nad�le t�pat v nejistot�, zda postupuj� v souladu se z�konem.
Z�kon konkursn�m podvod�m nezabr�n�
Snaze vy�achovat v��itele dom�haj�c�ho se sv�ch z�vazk� exekuc� �i v�konem rozhodnut� nahr�v� i nov� definice p�edlu�en�. �Do p�edlu�en� se dost�v� i ten dlu�n�k, jeho� celkov� z�vazky p�esahuj� majetek. Nemus� b�t tedy spln�na podm�nka splatnosti takov�ch z�vazk�,� p�ipom�n� Zvol�nkov�. Sta�� tedy, aby dlu�n�k ohodnotil sv� z�vazky ve vy��� hodnot� ne� je jeho majetek, a u� m� p�dn� d�vod na sebe podat samodlu�nick� n�vrh, jakmile se dozv�, �e je v��i n�mu vedena exekuce. Obzvl�t� v takov�ch p��padech, kdy m� dlu�n�k majetek, kter� se nesnadno oce�uje, nap��klad nemovitosti �i cennosti, bude trvat n�jakou dobu, ne� soudn� znalec majetek ocen�, aby mohl soudce rozhodnout o tom, zda konkurs vyhl�s�, �i nikoli. Op�t se zde tedy nab�z� prostor k tomu, jak majetek zcizit.
Teoreticky by mohla nastat i situace, �e se �padce domluv� s dal��mi subjekty, kter� uplatn� fiktivn� pohled�vky, aby po�kodil v��itele, kter� se sv�ho pr�va dom�h� exekuc�. Takov� postup v�ak v sob� nese i zna�n� riziko, p�edev��m finan�n�ho charakteru. Podle Zvol�nkov� je obrana p�ed neopr�vn�nou �i neexistuj�c� pohled�vkou d�na t�m, �e pokud ji spr�vce z pades�ti procent pop�e, mus� ten, kdo ji uplatnil, zaplatit do konkurzn� podstaty. �Je pravda, �e �e�i jsou vynal�zav�, a �e ka�d� z�kon lze n�jak�m zp�sobem obej�t. Jestli�e v�ak bude subjekt, kter� podal neopr�vn�nou pohled�vku dohledateln�, m��e po��tat i s v�razn�mi sankcemi.� Dal�� p�ek�ku vid� Zvol�nkov� v tom, �e v��itel, kter� byl po�kozen, se m��e �sp�n� dom�hat n�hrady �kody na insolven�n�m spr�vci. �Insolven�n� z�kon na rozd�l od b�val�ho z�kona o konkursu a vyrovn�n� p�enesl ��innost z trestn�pr�vn� o oblasti do oblasti civiln�pr�vn�, a to se v�emi d�sledky z toho plynouc�mi.� Podle insolven�n� spr�vkyn� by m�la b�t obava z p��padn� n�hrady �kody za zp�sobenou majetkovou �jmu v��iteli dostate�nou p�ek�kou v tom, aby jednali insolven�n� spr�vci ve shod� s v�t�inou v��itelsk�ho v�boru. �Pro insolven�n�ho spr�vce je hrozba n�hrada �kody v p��pad� po�kozen� v��itele daleko ��inn�j�� hrozbou ne� trestn� ozn�men�,� ��k� Zvol�nkov�. Br�nit se v�ak m��e i insolven�n� spr�vce, pokud by byl on s�m tla�en v��itelsk�m v�borem k n�jak�mu nez�konn�mu jedn�n�, kter� by se t�kalo nap��klad po�kozen� pr�v v��itele, jen� se dom�h� pohled�vky ji� z exekuce �i v�konu rozhodnut�. �Pokud by byl insolven�n� spr�vce postaven p�ed rozhodnut� v��itelsk�ho v�boru, o n�m� by byl p�esv�d�en, �e je v rozporu se z�konem, m�l by se obr�tit k insolven�n�mu soudci, aby rozhodl, zda rozhodnut� bylo u�in�no v souladu se z�konem.�
Du�an �r�mek