Kdy� ned�vno ude�il Massimo Tartaglia p�edsedu italsk� vl�dy Silvia Berlusconiho do obli�eje modelem mil�nsk� katedr�ly, nebyl to jen �in vy�inut�ho jedince. Byl to symbolick� vrchol napjat� politick� atmosf�ry It�lie posledn�ch m�s�c�, kter� se bl�� STUDEN� OB�ANSK� V�LCE. O co jde?
Italsk� levice se st�le nedok�e vyrovnat s faktem, �e Berlusconiho nem��e porazit politick�mi prost�edky, jako jsou volby. St�le �ast�ji ho proto chce vy�adit ze hry mimopolitick�mi kroky. Star� pokusy skandalizovat premi�ra p�es obvin�n� z korupce a nekal�ch podnikatelsk�ch praktik odezn�ly. Na sc�nu proto nyn� vyplouvaj� historky z premi�rova soukrom�ho �ivota. Mu�em, kter� vynik� ve snaze o Berlusconiho vy�azen� ze hry, je b�val� soudce Antonio Di Pietro. Pr�v� on p�isp�l k p�du italsk� prvn� republiky na po��tku devades�t�ch let minul�ho stolet� a mnoz� jsou p�esv�d�eni, �e se o tot� sna�� nyn�. V cest� mu ov�em stoj� politik, kter�mu krajan� p�ezd�vaj� Il cavaliere - ryt��. Politi�t� oponenti Berlusconiho st�le znovu spojuj� s mlad�mi �enami, skand�ly a korupc�, ale on p�esto opakovan� vyhr�v� volby. Kde je podstata fenom�nu Berlusconi? Pro odpov�� se vra�me na za��tek devades�t�ch let.
Psal se rok 1993 a v It�lii se hroutila politick� sc�na, jak ji Italov� znali od druh� sv�tov� v�lky. Po pades�ti letech vl�dy st�edopravicov� k�es�ansk� demokracie v kombinaci s men��mi stranami obyvatel�m Apeninsk�ho poloostrova do�la trp�livost s v�udyp��tomnou korupc�.
Skupina soudc�, z nich� mnoz� m�li bl�zko k politick� levici a mezi kter�mi vynikal ji� zm�n�n� Antonio Di Pietro, rozjela akci s n�zvem �ist� ruce. V jejich s�t�ch uv�zla �ada kl��ov�ch politik� p�ti hlavn�ch politick�ch stran. V�echny politick� strany s v�jimkou krajn� levice a pravice byly v trosk�ch. Komunist�m kone�n� svitla nad�je, �e se dostanou k moci.
LEGEND�RN� PROJEV
Na jaro 1994 byly vyps�ny p�ed�asn� volby a je�t� na Nov� rok 1994 nikdo nepochyboval, �e v�t�zem se stane m�rn� reformovan� Strana komunistick� obnovy. V tom okam�iku se na sc�n� objevil podnikatel Silvio Berlusconi.
�estadvac�t�ho ledna 1994 vystoupil v televizn�m vys�l�n� a pronesl sv�j legend�rn� projev. V emotivn�m a do ka�d�ho detailu p�ipraven�m vystoupen� sd�lil n�rodu, �e ho l�ska k It�lii dovedla k rozhodnut� vstoupit na politick� h�i�t�.
"Nechci ��t v nesvobodn� zemi," brnkal Berlusconi na strunu obav z vl�dn�ho anga�m� p�ejmenovan�ch komunist�. "Nastupujeme na h�i�t�," dodal. Za�al se rodit fenom�n Berlusconi jako hlavn� �kaz druh� Italsk� republiky, jak se v It�lii naz�v� obdob� od krachu zaveden�ch italsk�ch politick�ch stran v roce 1993.
Tehdy sedmapades�tilet� Silvio Berlusconi byl ji� v�raznou postavou italsk�ho ve�ejn�ho �ivota, ale dosud se dr�el stranou politiky. Mu�, kter� cht�l oto�it politick� pom�r sil v zemi, nebyl jen druh�m nejbohat��m Italem, ale pro mnoh� spoluob�any zejm�na symbolem individu�ln�ho podnikatelsk�ho �sp�chu.
Poch�zel ze st�edn� vrstvy, ale svou p�l� se vypracoval na majitele nejv�t��ho medi�ln�ho imp�ria v zemi. Za�al podnikat ve stavebnictv�, ale rychle pozornost zam��il na m�dia, a to hlavn� televizi. Jeho p�vodn� mil�nsk� lok�ln� televize se rozrostla do celon�rodn�ho spojenectv� region�ln�ch televiz�, kter� pokr�valy cel� Apeninsk� poloostrov.
TYPICK� RYS
U� zde m��eme naj�t jeden Berlusconiho typick� rys. Italsk� legislativa tehdy chr�nila ve�ejnopr�vn� televizi RAI monopolem na celost�tn� vys�l�n�. Berlusconi tedy z�kon obe�el: vytvo�il s� region�ln�ch televiz�, kter� obs�hly celou It�lii. A pak prolobboval u sv�ch politick�ch p��tel, a to p�ekvapiv� zejm�na socialist�, zm�nu z�kona.
Dva m�s�ce po sv�m projevu o "vstupu na h�i�t�" Berlusconi zaregistroval novou politickou stranu. Do jej�ho budov�n� zapojil �eln� mana�ery sv�ch spole�nost� a specialisty na reklamu. V atmosf��e v�eobecn�ho znechucen� politick�mi stranami Berlusconi vsadil na symbol, s n�m� si ho v�t�ina Ital� tak� spojovala - sport.
V roce 1986 koupil mil�nsk� fotbalov� klub AC a jeho investice t�m dovedly k vrcholu klubov� historie. Byl to pr�v� nov� majitel, kdo do klubu p�ivedl hv�zdn� nizozemsk� trio Gullit-Rijkaard-van Basten, vyhr�l s n�m sedm italsk�ch titul� a z�skal p�t v�t�zstv� v tehdej�� obdob� Ligy mistr�. Fotbalov� It�lie mu le�ela u nohou a majitel AC to hodlal vyu��t pro sv�j dal�� politick� vzestup.
IT�LIE, DO TOHO!
Svou novou stranu proto nazval netradi�n� Forza Italia, co� se sice do �e�tiny v�t�inou p�ekl�d� jako Vzh�ru, It�lie, ale p�esn�j�� verze by zn�la sp�e It�lie, do toho!", proto�e slovo forza ital�t� fotbalov� fanou�ci pou��vaj� jako pok�ik obdobn� na�emu do toho!. S�zka na kombinaci sportovn� terminologie a obrazu �sp�n�ho podnikatele vy�la. Volebn� v�sledek z jara 1994 potvrdil, �e Italov� Berlusconimu uv��ili, �e je t�m, kdo vyvede It�lii z krize a zabr�n� n�stupu b�val�ch komunist�.
Forza Italia se stala nejsiln�j�� stranou v parlamentu, ale k vytvo�en� vl�dy se musela spojit s autonomisty ze severu zem� i s reformovan�mi b�val�mi fa�isty se z�kladnou na jihu. Po p�l roce v politice byl z Berlusconiho italsk� premi�r. Jeho nesourod� koalice v sob� m�la od po��tku zak�dovan� rychl� rozpad a skute�n� se po p�r m�s�c�ch rozpadla. Jen�e Berlusconi u� z�skal pozici nezpochybniteln�ho l�dra nelevicov� politiky v zemi a tu si dr�� dodnes. Vyhr�l t�ikr�t parlamentn� volby a str�vil v�ce ne� sedm let v �ele vl�dy. Italsk� levice k n�mu nikdy nena�la adekv�tn� prot�j�ek. Nebyl j�m ani Romano Prodi, kter� se Berlusconimu sice mohl vyrovnat v politick�ch dovednostech, ale nohu mu podr�ela nejednota jeho levice. To Berlusconi svou stranu ��dil n�kdy a� dikt�torsk�mi zp�soby a nau�il se rychle dr�et na uzd� koali�n� partnery.
SYMBOL STABILITY
To v�e v�dy dopl�oval vyu��v�n�m politick�ch kampan�, kter� se neb�ly st�t na sam�m okraji k��e. Kdo m�l n�kdy v ruce p�edvolebn� materi�l strany Forza Italia, potvrd�, �e po jeho prohl�dnut� nebylo t�k� podlehnout dojmu, �e kam Silvio vstoup�, v�e rozkvete a zm�n� se k lep��mu. A tato forma propagace skute�n� p�in�ela hlasy. U n�s by se Berlusconiho kampan� daly p�irovnat snad jen ke kultu Novy a "nov�ck� kultu�e" v dob� jej� nejv�t�� sl�vy. Mnoh�m intelektu�l�m se to nel�bilo, ale v prodeji to v obou p��padech pln� fungovalo.
�ELEZN�, NEBO DE GAULLE?
V �esk� republice by m�l k Berlusconimu nejenom d�ky stylu kampan� asi nejbl�e Vladim�r �elezn�. Paralela by ov�em byla p�esn�j��, pokud by �elezn� vybudoval televizi Nova od po��tku �pln� s�m a nemusel se o ni p�etahovat s americk�mi (spolu)vlastn�ky. V p��pad� italsk�ho premi�ra toti� nikdo nem��e zpochyb�ovat schopnosti, se kter�mi vybudoval doslova z ni�eho sv� imp�rium. Oba politiky a medi�ln� m�gy naopak spojovala schopnost vyu��vat sv� m�dia k politick�m ��el�m a schopnost politicky p�e��vat �adu kontroverz� a skand�l� spojovan�ch s jejich p�soben�m ve ve�ejn�m �ivot�. Zat�mco �ech �elezn� se v politick� sf��e sv�m podnikatelsk�m v�kon�m nikdy nevyrovnal, Ital Berlusconi dosp�l v obou oborech a� na sam� vrchol. Na evropsk� �rovni proto m��eme s trochou nads�zky italsk�ho politika p�irovnat k nikomu men��mu ne� gener�lu de Gaullovi.
Na prvn� pohled troufal� srovn�n� m� do zna�n� m�ry racion�ln� z�klad. Ani Berlusconi se stejn� jako dlouholet� francouzsk� prezident neb�l vytvo�it nov� politick� proud, vtisknout mu velmi osobn� r�z a postavit se v okam�iku hlubok� politick� krize do �ela sv� zem�. Ne n�hodou oba zm�n�n� politici zalo�ili vlastn� "��slovanou" republiku. Ve Francii se od n�stupu de Gaulla po��t� takzvan� p�t� republika, Berlusconi zase v It�lii "zalo�il" republiku druhou.
Berlusconi to v�e u�inil v kulis�ch barvit� italsk� politiky a v duchu sv� velmi temperamentn� povahy. To sice trochu zaml�uje jeho politick� �sp�ch, ale u� dnes je Silvio Berlusconi nejenom pro Italy symbolem jedn� �ry v d�jin�ch sv� zem�.