Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Riziko pr�vn� z�vazn� Listiny z�kladn�ch pr�v EU

Michal Pet��k

O�et�en� pov�le�n�ho vys�dlen� a riziko znovuotev�en� pr�vn�ch a majetkov�ch ot�zek, tedy prolomen� tzv. Bene�ov�ch dekret�, na kter� ned�vno upozornil prezident republiky, se zdaleka net�k� jen potenci�ln�ch majetkov�ch �alob, jak se dnes oz�v� nej�ast�ji. Jde i o tzv. amnestijn� z�kon. Z�va�nost cel�ho probl�mu je pojmenov�na tak� v �esko-n�meck� deklaraci z roku 1997, jej� bod III ��k�: ��esk� strana lituje, �e pov�le�n�m vyh�n�n�m, jako� i nucen�m vys�dlen�m sudetsk�ch N�mc� z tehdej��ho �eskoslovenska, vyvlast�ov�n�m a odn�m�n�m ob�anstv� bylo zp�sobeno mnoho utrpen� a k�ivd nevinn�m lidem, a to i s ohledem na kolektivn� charakter p�isuzov�n� viny. Zejm�na lituje exces�, kter� byly v rozporu s element�rn�mi humanit�rn�mi z�sadami i s tehdy platn�mi pr�vn�mi normami, a nadto lituje, �e bylo na z�klad� z�kona �. 115 z 8. kv�tna 1946 umo�n�no nepohl�et na tyto excesy jako na bezpr�vn� a �e n�sledkem toho nebyly tyto �iny potrest�ny."

Takov� kontext m��e b�t o to riskantn�j��, uv��me-li, �e Postupimsk� protokol z 2. srpna 1945 jakoukoliv hromadnou amnestii pro jinak trestn� �iny neumo��uje. Spo��danost vys�dlen� byla p�edeps�na ji� nadpisem kapitoly XIII tohoto dokumentu: �Orderly Transfers of German Populations". D�le t�i vl�dy v�t�zn�ch mocnost� stanovily, �e
�any transfers that take place should be effected in an orderly and humane manner". V takov� situaci nelze z�st�vat pouze u majetkov�ch ot�zek a je nutno zajistit neprolomitelnost v�ech pov�le�n�ch z�kon�, p�vodn� p�ij�man�ch jako �dekrety".



Amnestijn� z�kon


Takzvan� amnestijn� z�kon �. 115 ze dne 8. kv�tna 1946 �o pr�vnosti jedn�n� souvisej�c�ch s bojem o znovunabyt� svobody �ech� a Slov�k�" je st�le platnou sou��st� pr�vn�ho ��du �R. Stanov�, �e
�jedn�n�, k n�mu� do�lo v dob� od 30. z��� 1938 do 28. ��jna 1945 a jeho� ��elem bylo p�isp�t k boji o znovunabyt� svobody �ech� a Slov�k� nebo kter� sm��ovalo ke spravedliv� odplat� za �iny okupant� nebo jejich pomaha��, nen� bezpr�vn� ani tehdy, bylo-li by jinak podle platn�ch p�edpis� trestn�". Obdobnou problematikou se zab�v� i z�kon �. 195/1946 Sb. ze dne 2. ��jna 1946 o pou�itelnosti p�edpis� z doby nesvobody, podle jeho� � 8, odstavce 3 plat�, �e �doba nesvobody je doba ode dne 30. z��� 1938 do dne 4. kv�tna 1945".

Rozd�l ve vymezen� obdob� nesvobody (�i obdob� znovunab�v�n� svobody) je kl��ov�: ukazuje na mo�nou relativizaci toho, jak se platn� �esk� pr�vo d�v� na d�vody nepohl�et na ur�it� jedn�n� jako na bezpr�vn�. A� do 9. kv�tna 1945 bychom si svou obh�jili. Zu�ila v�lka. Ale a� do 28. ��jna 1945? A pro� coby �horn� hranici" rovnou nezav�st a� rok 1955, v�dy� v�le�n� stav s N�meckem byl zru�en a� tehdy?



�stava a dekrety


Unijn� Listina z�kladn�ch pr�v obsahuje ustanoven� o majetkov�ch garanc�ch i ustanoven� zapov�daj�c� hromadn� vyho�t�n�. Jde o politick� dokument, ov�em spolu s platnost� Lisabonsk� smlouvy nab�v� �pr�vn� s�ly na �rovni Smluv" (podle �l�nku 6.1 Smlouvy o Evropsk� unii).

Mnoz� dnes neskr�vaj� sv� p�ekvapen� nad t�m, �e by v d�sledku pr�vn� z�vazn� unijn� Listiny z�kladn�ch pr�v mohlo doj�t ke zpochybn�n� pr�vn�ch jistot ob�an� �R t�kaj�c�ch se majetkov�ch a pr�vn�ch vztah� vznikl�ch po druh� sv�tov� v�lce.

Kl��em k ve�ker�mu pov�le�n�mu kon�n� ve v�ci transferu (vys�dlen�) je �stavn� dekret prezidenta republiky �. 33/1945 Sb. o �prav� �eskoslovensk�ho st�tn�ho ob�anstv� osob n�rodnosti n�meck� a ma�arsk�. Z �stavn�ho z�kona �. 57/1946 Sb., kter�m se schvaluj� a prohla�uj� za z�kon dekrety prezidenta republiky, plyne, �e ve�ker� dekrety prezidenta republiky je t�eba pova�ovat od jejich po��tku za z�kon (�stavn� dekrety jsou pova�ov�ny za z�kon �stavn�). Nejpozd�ji od p�ijet� �stavy �R jde nicm�n� o pouh� z�kony, nikoliv z�kony �stavn�, proto�e podle �l�nku 112, odstavce 3 �stavy �R �ostatn� �stavn� z�kony platn� na �zem� �esk� republiky ke dni ��innosti t�to �stavy maj� s�lu z�kona". (Koncem roku 1992, kdy byla �stava �R p�ij�m�na, neexistovala ani Evropsk� unie, ani ambice vytv��et politickou Unii s vlastn� �stavou, jej� podstata je v Lisabonsk� smlouv� zakotvena. Dne�n� diskuse na obzoru nebyly.)

Co se t��e �esk� republiky a lidsk�ch pr�v, nejsme izolovan�m ostrovem, kter� by snad v dan� oblasti cht�l udr�ovat ne�plnou, obskurn� �i z mezin�rodn�ho pohledu defektn�, pod�adnou �pravu. �mluva o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod byla jm�nem �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky podeps�na ji� 21. �nora 1991. Pro �SFR vstoupila v platnost 18. b�ezna 1992 a v pln�m rozsahu plat� i po rozd�len� spole�n�ho st�tu. (Krom toho �mluva, nad jej�m� dodr�ov�n�m bd� samostatn� mezivl�dn� organizace s n�zvem Rada Evropy, mohla b�t podeps�na a� pot�, co se v�echny jej� prvky staly sou��st� na�eho vnitrost�tn�ho �stavn�ho pr�va, tedy po p�ijet� �stavn�ho z�kona ze dne 9. ledna 1991, j�m� byla p�ijata na�e Listina z�kladn�ch pr�v a svobod.)




Vnit�n� rozpor


Komunit�rn� pr�vo se a� dosud �prav� majetkov�ch ot�zek v �lensk�ch st�tech Spole�enstv� explicitn� vyh�balo. �l�nek 295 Smlouvy o zalo�en� Evropsk�ho spole�enstv� danou oblast z p�sobnosti tohoto nadn�rodn�ho uskupen� v�slovn� vyj�m�: �Tato smlouva se nijak nedot�k� �pravy vlastnictv�, uplat�ovan� v �lensk�ch st�tech." Po p�ijet� Lisabonsk� smlouvy ale proti sob� budou st�t v��e citovan� ustanoven� a Lisabonskou smlouvou zav�d�n� text �l�nku 6.1 Smlouvy o EU: �Unie uzn�v� pr�va, svobody a z�sady obsa�en� v Listin� z�kladn�ch pr�v Evropsk� unie (...), je� m� stejnou pr�vn� s�lu jako Smlouvy." Aby tato zm�na, p�edstavuj�c� bezprecedentn� roz���en� p�sobnosti EU, nebyla vn�m�na jako z�va�n� roz���en� pravomoc� Unie, hned n�sleduj�c� bod ��k�: �Listina nijak neroz�i�uje pravomoci Unie vymezen� ve Smlouv�ch." Jak tomu ale rozum�t? A lze s pau��ln�m odkazem na tato ustanoven� p�ej�t d�sledky ustanoven� jin�ch?

Pr�vn� z�vazn� unijn� Listina z�kladn�ch pr�v explicitn� upravuje ob� z�sadn� oblasti pro posuzov�n� pov�le�n�ho vys�dlen� N�mc�. �l�nek 17, odstavec 1 stanov�: �Nikdo nesm� b�t zbaven sv�ho majetku s v�jimkou ve�ejn�ho z�jmu, v p��padech a za podm�nek, kter� stanov� z�kon, a p�i poskytnut� spravedliv� n�hrady v p�im��en� lh�t�." �l�nek 19, odstavec 1 stanov�: �Hromadn� vyho�t�n� je zak�z�no." Majetkov� z�ruky na�e vnitrost�tn� �stavn� Listina z�kladn�ch pr�v a svobod obsahuje, z�kaz hromadn�ho vyho�t�n� nikoliv.




Nad �esk� z�kony


Lisabonsk� smlouva t�m, �e vyhla�uje �pr�vn� z�vaznost" unijn� Listiny z�kladn�ch pr�v, povy�uje jej� obsah nad �esk� z�kony, proto�e podle �l�nku 10 �stavy �R plat�, �e �stanov�-li mezin�rodn� smlouva n�co jin�ho ne� z�kon, pou�ije se mezin�rodn� smlouva". Nelze tedy vylou�it, �e v��e citovan� princip nep��pustnosti hromadn�ho vyho�t�n� a princip nep��pustnosti vyvlastn�n� bez spravedliv� n�hrady v p�im��en� lh�t� bude m�t p�ednost p�ed jak�mkoliv principem obsa�en�m v na�ich pov�le�n�ch z�konech, kter� dnes nav�c maj� s�lu pouh�ho (ne-�stavn�ho) z�kona.

A�koliv plat� princip z�kazu retroaktivity a �R disponuje �etn�mi mezin�rodn�pr�vn�mi z�rukami, p�edstavuje dan� konstelace politicky i pr�vn� nep�ijateln� posun, nota bene v pro �R tak citliv� oblasti. D�vodem je p�edev��m to, �e p��padn� poru�en� z�kladn�ch lidsk�ch pr�v jsou dnes p�i soudn�ch rozhodov�n�ch pova�ov�na za neproml�iteln� a po��vaj� zvl�tn� ochrany.

Krom toho bychom m�li m�t na pam�ti to, �e u� po p�ijet� unijn� Listiny z�kladn�ch pr�v v prosinci 2000, kdy j� byla p�isouzena pouze deklaratorn�, politick� hodnota, byla v sousedn�m N�mecku v souvislosti s bl��c�m se vstupem �R do EU rozpout�na ze strany vys�dleneck�ch spolk� kampa� po�aduj�c� odstran�n� Bene�ov�ch dekret� z na�eho pr�vn�ho ��du. Ve vyhrocen� situaci byla Poslaneck� sn�movna nucena 24. dubna 2002 p�ijmout usnesen�, kter� ve sv�m t�et�m bod� ��k�: �Pr�vn� a majetkov� vztahy, kter� z nich (dekret� - pozn. aut.) vyplynuly, jsou nezpochybniteln�, nedotknuteln� a nem�nn�." Z p��tomn�ch 169 poslanc� hlasovalo pro 169. Jde v�ak st�le o pouh�
usnesen� jedn� z komor parlamentu.



V�jimky z p�ednosti


Jakkoli lze z pohledu pr�vn� teorie nam�tat, �e relativn� pozice dvou norem, z nich� ka�d� je sou��st� jin�ho pr�vn�ho ��du (zde �esk�ho a evropsk�ho), nelze vz�jemn� srovn�vat, s Lisabonskou smlouvou bude podle �l�nku 10 �stavy �R pro v�echny jej� sou��sti, tedy i pro pr�vn� z�vaznou unijn� Listinu z�kladn�ch pr�v, platit klauzule �stanov�-li mezin�rodn� smlouva n�co jin�ho ne� z�kon, pou�ije se mezin�rodn� smlouva".

P�es ve�ker� uji�t�n�, �e Listina z�kladn�ch pr�v pouze potvrzuje pr�va, svobody a z�sady uzn�van� Uni�, zviditel�uje je, av�ak ��dn� nov� netvo��, je vhodn� p�ipomenout skute�n� d�sledky pr�vn� z�vaznosti tohoto dokumentu. Pat�� mezi n� mo�nost Soudn�ho dvora EU nebo soudu �lensk�ho st�tu shledat, �e vnitrost�tn� pr�vo nen� v souladu se z�kladn�mi pr�vy, kter� Listina potvrzuje. Dnes takovou mo�nost Soudn� dv�r EU v Lucemburku ani vnitrost�tn� soudy nemaj�.

V souvislosti s touto z�sadn� zm�nou ��k� �l�nek 1, odstavec 1 polsk�ho a britsk�ho protokolu k Lisabonsk� smlouv� jednozna�n� toto: �Listina neroz�i�uje mo�nost Soudn�ho dvora Evropsk� unie ani jak�hokoliv soudu Polska �i Spojen�ho kr�lovstv� shledat, �e pr�vn� p�edpisy, zvyklosti nebo postupy Polska �i Spojen�ho kr�lovstv� nejsou v souladu se z�kladn�mi pr�vy, svobodami nebo z�sadami, kter� Listina potvrzuje."

Obdobn� jednozna�n� formulace v �esk�m prohl�en� k unijn� Listin� z�kladn�ch pr�v, kter� v roce 2007 sjednala a k Lisabonsk� smlouv� p�ipojila Topol�nkova vl�da, p��tomna nen�. V��e citovan�mu ustanoven� je snad nejbl�e to, kter� je obsahem odstavce 3: ��esk� republika podtrhuje, �e pokud Listina uzn�v� z�kladn� pr�va a z�sady, kter� vypl�vaj� z �stavn�ch zvyklost� spole�n�ch �lensk�m st�t�m, tato pr�va a z�sady mus� b�t vykl�d�ny v souladu s t�mito zvyklostmi." Z toho ale logicky plyne pouze to, �e v�ude tam, kde si �esk� republika podobn� z�ruky nesjednala, hroz�, �e bude mo�no shled�vat, �e jej� pr�vn� p�edpisy, zvyklosti nebo postupy nejsou v souladu se z�kladn�mi pr�vy, svobodami nebo z�sadami, kter� potvrzuje Listina z�kladn�ch pr�v. Dok�zat, �e by tomu tak bylo i v p��pad� Velk� Brit�nie a Polska, pokud by si nesjednali protokol, je prakticky nemo�n�. Pop�elo by to toti� vlastn� smysl vyjedn�v�n� t�chto dvou zem� o ustanoven� jejich v�jimky.



Revue Politika, 11/2009



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 49560 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA