Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


�ekaj� cukrovary dal�� demolice?

Robert �alda

Bagry a autogeny v �esk�ch cukrovarech je�t� ani nedokon�ily svoji pr�ci a Evropa ji� mus� p�ehodnocovat svoji reformu cukern�ho po��dku. Zd� se, �e ob� kterou na olt�� restrukturalizace odv�tv� polo�ilo �esk� cukrovarnictv� nebyla p��li� platn�. A je velkou ot�zkou, zda dal�� kroky, kter� v odv�tv� evropsk� org�ny p�ipravuj�, nepovedou k dal��mu �tlumu �esk�ch cukrovar�.

Evropsk� unie m� s cukrem trable. Oproti produkci v tropick�ch a subtropick�ch zem�, kde k jeho z�sk�v�n� slou�� cukrov� t�tina, je v�roba z �epy v�razn� dra���. Tradice p�stov�n� �epn�ho cukru p�itom na evropsk�m kontinent� vznikla um�le p�ed t�m�� dv�ma sty lety po napoleonsk�ch v�lk�ch. Do t� doby do Evropy toti� proudil t�tinov� cukr, p�edev��m z Latinsk� Ameriky. N�mo�n� blok�da v�ak p�inutila Evropany poohl�dnout se po jin�m zdroji a od t� doby cukrovka na star�m kontinent� zdom�cn�la.

Nesmysln� zem�d�lsk� politika Evropsk� unie, kter� spot�ebov�v� polovinu rozpo�tu spole�enstv�, zp�sobuje v�razn� p�ebytek zem�d�lsk� produkce v�etn� cukru. Ten je pak t�eba z Evropsk�ho trhu dostat a tak se za podpory evropsk�ho rozpo�tu pos�l� na sv�tov� trhy. A aby evrop�t� politici ochr�nili �sv� cukrovarn�ky a farm��e, zat�uj� dovoz neevropsk�ho t�tinov�ho cukru vysok�mi cly. Vedle toho je v�ak vytvo�en i syst�m kv�t, kter� doposud zaji��uje, �e farm��i v jednotliv�ch evropsk�ch zem�ch maj� zaji�t�n odbyt, ani� by byli ohro�eni konkurenc� z jin�ch zem� Evropsk� unie, kde by mohl b�t �epn� cukr produkov�n levn�ji.

Syst�m celn� ochrany proti dovozu cukru i v�vozn� dotace nar�� na v�tky Sv�tov� obchodn� organizace (WTO) a zem�, kter� levn� cukr produkuj�. T�m je samoz�ejm� dotovan� v�voz evropsk�ho cukru a celn� bari�ry omezuj�c� vstup t�tinov�ho cukru do zem� EU proti mysli. A aby naopak evropsk� st�ty na trhy t�chto zem� mohly vyv�et sv� v�robky, jsou rozvojov�mi zem�mi tla�eny k omezov�n� ochran��sk�ch opat�en�, tedy k ru�en� v�vozn�ch dotac� a omezov�n� celn�ch sazeb..

Ji� reforma cukern�ho po��dku, kterou Evropsk� org�ny schv�lily v roce 2005 a je� vstoupila v platnost v �ervnu lo�sk�ho roku, p�inesla cukrovarnictv� v �ech�ch, ale p�edev��m na Morav� po��dnou r�nu. Britsko � francouzsk� cukrovarnick� koncern Easter Sugar vlastn�n� p�stiteli p�edev��m z Brit�nie a Francie se rozhodl sv� cukrovary uzav��t a svoji kv�tu odprodat. Sv� o�ek�v�n� ale cukern� reforma nenaplnila. Produkce cukru v EU klesla velmi m�lo a to o 1,8 milionu tun. Jej� ambic� v�ak bylo sn�en� produkce o 5 a� 6 milion� tun b�l�ho zlata.

Svoji produkci zcela ukon�ilo Irsko, Loty�sko a Slovinsko. V�ce ne� pades�t procent kv�ty pak evropsk� komisi odprodali producenti z Portugalska, �ecka a It�lie, tedy ze zem�, kter� jsou vzhledem ke klimatick�m podm�nk�m k p�stov�n� cukrov� �epy nevhodn�. Nem�lo tak� poklesla produkce cukru v zem�ch st�edn� a v�chodn� Evropy. Na Slovensku do�lo ke sn�en� kv�ty o 34 procent a v Ma�arsku o 27 procent . V �esk� republice, d��ve cukrovarnick� velmoci pak do�lo k jej� kr�cen� o 22,5 procenta. Na Han� jsou p�itom podm�nky pro produkci cukru v�te�n�. Cukernatost �epy je v tomto regionu nejvy���. N�kter�ch zem� se v�ak pokles cukern�ch kv�t nijak nedotkl. Mimo Polska jsou to z�padoevropsk� zem�. Francie, N�mecko, Velk� Brit�nie, Nizozem� a Belgie.

A pro� se tak stalo? Program restrukturalizace umo�nil ukon�en� produkce bez ohledu na efektivitu v�roby v jednotliv�ch regionech. V �esk� republice p�itom nemal� ��st cukrovar� pat�� zahrani�n�m cukrovarnick�m koncern�m. Konkr�tn� britsko-francouzsk� spole�nost Eastern Sugar s�dl�c� v Nizozem�, vlastn�c� n�kolik cukrovar� v �esk� republice, ale i na Slovensku a v Ma�arsku sv� st�edoevropsk� aktivity utlumila a dala p�ednost v�plat� p��sp�vku z restrukturaliza�n�ho fondu a zachov�n� provozu cukrovar� ve sv�ch mate�sk�ch zem�ch. Dlu�no dodat, �e na toto rozhodnut� mohl m�t vliv i spor Eastern Sugar o p�id�len� kv�t je�t� v dob�ch vl�dnut� �SSD, z kter�ho vy�la �esk� republika pora�ena a musela po arbitr�n�m ��zen� vyplatit 700 milion� korun. T�ko ale soudit jak� skute�n� vliv tato kauza na rozhodnut� odej�t ze st�edn� Evropy m�la. V ka�d�m p��pad� ale tato firma dala p�ednost rozvoji sv�ch cukrovar� v mate�sk�ch zem�ch.

Dal�� budoucnost reformy cukern�ho po��dku �e�il summit ministr� zem�d�lstv� zem� EU na konci z���. Ten rozhodl o tom, �e dal�� sni�ov�n� cukern�ch kv�t ji� nebude prob�hat zcela plo�n�, ale bude ji� zohledn�no doposud uskute�n�n� sn�en� produkce v jednotliv�ch zem�ch Evropsk� unie. �esk� produkce by proto ji� nem�la klesat tak v�razn� jako ve st�tech, kter� se doposud na omezen� produkce cukru nepod�lely.

P�esto v�ak je v upraven�m syst�mu skryt� hrozba, tentokr�t ov�em sp�e pro cukrovary. Podle schv�len�ho pl�nu restrukturalizace, kter� v podstat� nahrazuje dosavadn� program reformy, by se mohli st�t inici�tory odevzd�n� kv�ty i p�stitel�, p�i�em� doposud bylo v �esk� republice p��padn� takov� rozhodnut� pln� v kompetenci cukrovar�, jako dr�itel� kv�t.

Pokud se tedy farm��i nechaj� zl�kat v�bni�kou pen�z z restrukturaliza�n�ho programu, m��e to nyn� ohrozit na rozd�l od p�edch�zej�c�ho obdob� i zpracovatele, kte�� jsou na dod�vce suroviny od nich z�visl�. V ohro�en� by se tak mohli ocitnout ti v�robci, kte�� doposud �esk� cukrovarnictv� ke dnu neposlali.

To jak se Evropsk� unie vypo��d�v� s nepovedenou reformou �trhu� s cukrem je d�kazem neefektivity jej� agr�rn� politiky. Jedin�m rozumn�m �e�en�m by toti� bylo odstran�n� kv�t a uvoln�n� alespo� vnit�n�ho trhu s touto komoditou. To by vedlo k zastaven� produkce v nevhodn�ch regionech a odstran�n� nadprodukce. �e�t� producenti by se pak rozhodn� nemuseli b�t o svoji budoucnost.



Robert �alda
Asistent poslance Evropsk�ho parlamentu Hynka Fajmona
 
  P��stupy: 2574 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA