P��pad Hutten-Czapska zm�n� pom�ry
Irena V�lov�
M��e jedin� �lov�k zm�nit pom�ry? Ano, pokud vytrv� a sv�mu c�li v�nuje � cel� �ivot. Tak, jak to u�inila Francouzska polsk�ho p�vodu, �ty�iasedmdes�tilet� Marie Hutten-Czapsk�, d�di�ka p�dy a rodinn�ho domu z roku 1933 v Gdyni. Cel� �ivot vedla boj s vl�dou o pr�vo svobodn� podnikat se sv�m majetkem, a� za�alovala Polsko u Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va za regulaci n�jemn�ho. T�den star� rozsudek soudu j� d�v� za pravdu a je judik�tem, kter� ovlivn� pom�ry v cel� st�edn� a v�chodn� Evrop�.
T�iapades�t stran rozsudku v p��padu Hutten-Czapska je ob�alobou evropsk�ch diktatur. Ale p�edev��m je v�sledkem nev�le skupiny ob�an� a politik� po roce 1989, kte�� odm�taj� uznat element�rn� lidsk� pr�vo podle dodatkov�ho protokolu Evropsk� �mluvy o lidsk�ch pr�vech , toti� �pr�vo pokojn� u��vat sv�j majetek�. Soud ve �trasburku v�dom si d�sledku sv�ho rozhodnut� rozebral p��pad tak�ka rok po roce. V �vahu vzal a popsal historick� d�vody, ekonomickou situaci 58% Pol�k� �ij�c�ch v roce 2002 pod hranic� chudoby i situaci sta tis�c majitel�, kte�� poskytuj� p��bytek 600 st�m � 900 st�m n�jemn�k� za regulovan� n�jemn� a ztr�tu nesou sami.
Za 2. sv�tov� v�lky obsadila d�m pan� Czapsk� n�meck� arm�da, v kv�tnu 1945 ji vyst��dala Rud� arm�da. Pot� do domu m�stsk� rada nast�hovala n�jemn�ky. D�m pan� Czapsk� nebyl nikdy vyvlastn�n, p�esto byl v�dy na��zen�m vl�dy st�le okupov�n. Tak se d�lo nad�le i po roce 1989: n�jemn� vztahy byly d�di�n� a n�jemn� regulovan�.
U� v roce 2000 rozhodl polsk� �stavn� soud o ne�stavnosti zp�sobu regulace n�jemn�ho. �Jedn�m ze z�kladn�ch prvk� vlastnick�ho pr�va je mo�nost odvozovat zisk z p�edm�tu vlastnictv�, co� m� v tr�n� ekonomice zvl�tn� d�le�itost�� konstatoval soud, kter� ve sv�m rozhodnut� sou�asn� uzn�v� opr�vn�nost do�asn� regulace n�jemn�ho v p�echodn�m obdob� transformace re�imu po roce 1989. Jako pozoruhodn� ozna�il dv� skute�nosti:
�P�edn� neadekv�tnost kontrolovan�ho n�jemn�ho a skute�n�ch n�klad� na udr�ov�n� budov neumo��uje vlastn�k�m ukl�dat �spory na opravy a udr�ovat domy v dobr�m stavu. V d�sledku toho domy ztr�cej� hodnotu. Ve smyslu pr�va na majetek jde o proces deprivace tohoto pr�va � a n�sledky ponesou vlastn�ci i n�jemn�ci, kte�� v budoucnu ztrat� mo�nost bydlen�,� konstatoval soud.
�A za druh�, neadekv�tnost kontrolovan�ho n�jemn�ho a skute�n�ch n�klad� na opravy budov nen� nikterak zohled�ov�na da�ov�mi z�kony. Podle z�kona je s n�jemci zach�zeno stejn� jako s byznysmeny nebo s osobami poskytuj�c�mi p��st�e�� za ��elem zisku a mus� n�st finan�n� d�sledky v�ech ztr�t zp�soben�ch naj�m�n�m, � ��k� d�le soud v rozhodnut�.
P�esto, �e se rozhodnut� odkazuje k soci�ln�mu st�tu, spravedlnosti a solidarit�, doporu�uje vl�d� jin� legislativn� �e�en�, ne� p�en�et starost o chud� na jednu skupinu lid� � tentokr�t vlastn�k� byt�. �Probl�m m��e b�t vy�e�en alokac� ve�ejn�ch finan�n�ch zdroj�,� p�e soud. Podobn� musel rozhodovat polsk� �stavn� soud je�t� dvakr�t: v roce 2002 a 2004. Vl�da v�ak syst�m nezm�nila.
Pr�v� p�ed t�dnem konstatoval Evropsk� soud pro lidsk� pr�va, �e v tomto p��pad� je vl�dou poru�ov�no pr�vo u��vat majetek a pan� Hutten-Czapsk� p�isoudil n�hradu ve v��i 13 tis�c Eur. D�le rozhodl, �e p�vod poru�ov�n� pr�va se nach�z� v syst�mu a v dom�c� legislativ�, kter� mus� b�t zm�n�na a poru�ov�n� pr�va ukon�eno. Rozsudek je samoz�ejm� z�vazn� i pro �eskou republiku.
V�ichni, kdo si p�ej� soci�ln� st�t, spravedlnost a solidaritu takov�m zp�sobem, �e poru�uj� z�kladn� pr�va jedn� skupiny lid�, mus� b�t nap��t� p�ipraveni platit n�hrady �kod. Existuje i druh� mo�nost, toti� �e za chud� lidi solid�rn� doplat� n�jmy v�ichni da�ov� poplatn�ci.
6. b�ezna 2005
Irena V�lov�