Poznámky k programovému prohlášení, srpen 2004
Vláda na jedné straně tvrdí, že prosadí snižování podílu mandatorních a quasimandatorních výdajů ve veřejných rozpočtech, a na druhé straně neříká, kde výdaje ušetří, ale naopak slibuje mnoho věcí, které tyto výdaje zvyšují, např. daňové zvýhodnění rodin s dětmi, příspěvek pro prvňáčky, novomanželské půjčky, bezplatný pobyt dětí nad 5 let v mateřských školách, atd.. Vláda pomáhá rodinám s dětmi tak, že je učí žít na dluh. Právě tyto děti, jejichž rodinám vláda pomáhá zadlužováním jejich budoucnosti, budou muset v budoucnu rozmařilé výdaje této vlády zaplatit i s úroky.
Vláda předloží reformu důchodového systému, jehož základem bude i nadále všeobecné, jednotné, průběžně financované důchodové pojištění garantované státem, založené na mezigenerační a příjmové solidaritě s vyšší závislostí výše důchodu na předchozích výdělcích a zaplaceném pojistném. Vláda tím v podstatě říká, že učiní důchodový systém méně solidární, že půjde směrem k modelu, který nazvala Švédský, který je daleko méně solidární než systém současný. Jestliže zvýší zásluhovost, zvýší se důchody vysokopříjmovým skupinám obyvatel. Pokud má být zachován celkový objem finančních prostředků, pak se nutně sníží důchody nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Více lidí upadne do chudoby. Vláda se vyhýbá odpovědnosti a počítá s tím, že negativní důsledky důchodové reformy dopadnou na příští vlády. Vláda by měla navrhnout změnu parametrů stávajícího systému ještě v tomto volebním období. Zodpovědné kroky tohoto typu je ODS připravena podpořit.
Vláda bude valorizovat již přiznané důchody tak, aby se i současní důchodci podíleli na růstu bohatství společnosti. Jenže růst bohatství společnosti je v současné době záporný, protože roste dluh.
Vláda připraví vytvoření účtu státních důchodových rezerv pro realizaci důchodové reformy. To je podle hesla, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jeden samostatný důchodový účet už máme. Daleko zajímavější by bylo, kdyby vláda řekla, zda na ten účet vloží nějaké finanční prostředky a kolik, (např. z privatizace nebo z výnosů podniků se státní účastí, o nichž nedávno ministr Škromach hovořil v médiích.)
Vláda zajistí aktualizaci životního minima. Z formulace není zřejmé, zda vláda zvýší životní minimum, které od roku 2001 stagnuje nebo upraví zákon o životním minimu tak, aby nemusela životní minimum zvyšovat.
Opatření vlády - boj s nezaměstnaností směřují bohužel opačným směrem.
Posilování motivační funkce minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů, které jsou reliktem socialismu, zvýší nezaměstnanost. Když si zaměstnanec nevydělá na minimální mzdu, je propuštěn.
Urychlení hospodářského růstu na základě inovací, investic do moderních technologií a podpory malých a středních podniků. Investovat do nových technologií je věcí soukromých firem a stát jim do toho nemá co mluvit. Stát by měl měřit všem stejným metrem a neměl by některým firmám přispívat na inovace a nové technologie a jiným nikoli. Selektivní podpory podnikání pod hlavičkou podpory malého a středního podnikání jsou dobrými úmysly, jimiž je dlážděna cesta do pekel nezaměstnanosti. Podpory vedou k nerovným podmínkám pro podnikatele i k deformacím trhu, včetně trhu práce. Na různé druhy podpor dosáhne jen minimální počet firem a jsou proto i dalším potenciálním zdrojem korupce.
Snížení nezaměstnanosti v přímé závislosti na vyšší výkonnosti ekonomiky. Ví vláda co znamená přímá závislost, neboli přímá úměra? Ekonomika přece v dnešní době bouřlivého rozvoje moderních technologií může zvyšovat svou výkonnost, aniž výrazně klesne nezaměstnanost. Pokud vláda celou ekonomiku neznárodní, těžko bude volat po přímé závislosti snížení zaměstnanosti na výkonnosti ekonomiky.
Vláda prosadí návrh zákona o inspekci práce. Tento zákon je projednáván v Poslanecké sněmovně, je velmi nekvalitní, bude mít negativní dopady na podnikatelskou sféru a přinese velké transformační náklady. Např. dle tohoto zákona bude Český úřad bezpečnosti práce kontrolovat plnění kolektivních smluv, tj. bude dělat za peníze daňových poplatníků odborům drába.
Vláda slibuje zákon o sociálních službách, slibovala jej vláda Tošovského, Zemanova i Špidlova, takže včera bylo pozdě. Neuvádí se jak chce vláda řešit problém, který vznikne s ukončením civilní služby. V sociálních službách, v ústavech sociální péče, v domovech důchodců i ve speciálních školách budou chybět tisíce levných pracovních sil.
Dále se uvádí, že vláda navrhne systém ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením. To zřejmě znamená, že tento tolik potřebný zákon, na který všichni čekáme několik let, ani tato vláda do parlamentu nepředloží. Vláda tedy pouze navrhne systém, nikoli zákon.
Vláda přijme konsensuální reformní opatření zajišťující dlouhodobou funkčnost, finanční stabilitu a únosnost jednotlivých systémů sociálního zabezpečení. Toto prohlášení zní v kontextu populistických slibů spíše jako nejapný žert.
Část programového prohlášení vlády věnovaná agendě Ministerstva práce a sociálních věcí usvědčuje vládu z bezradnosti. Jak jinak si vysvětlit formulace typu "vláda přezkoumá" či "vláda zváží" nebo také "vláda posoudí"? Z formálního hlediska se jedná o nestrukturovaný paskvil - není dostatečně zřejmé, co je krátkodobým a co dlouhodobým cílem či opatřením.
Zatímco se zde slovo svobodný vyskytuje v programovém prohlášení Grossovy vlády pouze třikrát, slovo podpora a podporovat se vyskytuje 108 krát. Podle četnosti slov svoboda a podporovat chce Grossova vláda třikrát méně svobody a chce ještě výrazně více podporovat než vláda Špidlova.
Země je ve vysokém stupni deficitu, a proto platí, že podpora rovná se zadlužení. S tímto programovým prohlášením se asi snížení deficitu nedočkáme.
Alena Páralová, 23. 8. 2004
2. září 2004
Alena PáralováPoslankyně PSP ČR (ODS), stínová ministryně práce a sociálních záležitostí
