Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


R�st HDP: ani tygr, ani �ampi�n

Jan Schwippel


�esk� statistick� ��ad ned�vno zve�ejnil �daje o meziro�n�m r�stu HDP za druh� �tvrtlet� 2005. Ten pr� dos�hl �rovn� +5,1%. "Jsou to vynikaj�c� v�sledky," pochvaloval si v p�tek premi�r Ji�� Paroubek. �Ukazuje se, �e v hospod��sk� politice jde �R spr�vnou cestou. Nen� m�sto na experimenty typu Modr� �ance nebo Modr�ho nebe nebo jak se to jmenuje," dodal.


Existuje skute�n� k podobn�mu t�m�� bezb�eh�mu optimismu d�vod? Podle koment��e �S� "vy��� meziro�n� r�st byl naposledy zaznamen�n ve 2. �tvrtlet� 1996". V roce 1996 byl tedy r�st je�t� vy��� � a p�esto u� o rok pozd�ji n�sledoval pokles. Struktura sou�asn�ho r�stu je v�ak �dajn� p��zniv�j�� � nen� ta�en dom�c� popt�vkou, ale exporty. P��klad z roku 1996 nicm�n� varuje: v�tit budoucnost b�v� o�idn�.


�esko nen� evropsk�m tygrem


"Na�e ekonomika je tygr, kter� se dostal z klece," prohl�sil po zve�ejn�n� �daj� �S� sebev�dom� ministr pr�myslu a obchodu Milan Urban. Podle n�kter�ch ekonom� (Patria Online) by �R letos m�la v hospod��sk� v�konnosti m��en� v parit� kupn� s�ly dokonce p�edstihnout Portugalsko a �p�ibl�it se na dohled� Slovinsku a �ecku.


Mezin�rodn� srovn�n� b�v� vskutku pou�n�. Ukazuje nap��klad, �e ekonomiky s dlouhodob� funk�n� rovnou dan� rostou z�eteln� rychleji ne� ekonomika �esk�. Bylo tomu tak i ve druh�m �tvrtlet� leto�n�ho roku. Loty�sko a Estonsko zaznamenaly oproti �esku hodnoty r�stu v�ce ne� dvojn�sobn� (+11,7 a +10,8%). Podobn� konstatov�n� plat� ostatn� t�m�� standardn� od roku 1998.


�asto zazn�v� n�mitka, �e jde o ekonomiky rostouc� z jin�ho (ni���ho) z�kladu. Tuto tezi ov�em z�sadn� nabour�v� pr�v� Slovinsko, kter� - a�koli za��nalo ze s �R srovnateln�ho z�kladu - roste dlouhodob� rychleji. Platilo to i ve druh�m �tvrtlet� 2005, kdy Slovinsko op�t zaznamenalo (by� nepatrn�) vy��� r�st ne� �R +5,2% (viz www.stat.si).


Dlouhodob� trend na�eho zaost�v�n� za t�mto st�tem se tedy z�sadn� nem�n�. Podle odhadu Eurostatu stoupne koncem roku 2005 v�konnost slovinsk�ho hospod��stv� z lo�sk�ch 77.9 na 79.2% pr�m�ru p�tadvac�tky (u �R podle stejn�ho zdroje jen ze 70.0 na 71.2%). Slova o �p�ibl�en� se na dohled� nebo dokonce p�edh�n�n� Slovinska tedy z�st�vaj� v oblasti zbo�n�ch p��n�.


A u� v�bec ani �e�i nem��e b�t o na�em p�ibli�ov�n� se skute�n�mu �evropsk�mu tygru�, j�m� je Irsko, zem� s n�zk�mi dan�mi. To nejen�e roste z vy���ho z�kladu, ale tak� podstatn� rychleji. Zat�mco HDP �R rostl v obdob� 1999-2003 pr�m�rn�m tempem +2,5%, v p��pad� Irska to bylo +5,6%, tedy tempem v�ce ne� dvojn�sobn�m.


�asovan� bomba ve�ejn�ho dluhu


Je nav�c skute�nost�, �e r�stu v �R je dosahov�no do zna�n� m�ry za cenu astronomick�ho zvy�ov�n� ve�ejn�ho dluhu. Odhaduje se, �e bez deficitu v ��du stamiliard korun, kter� je ��ste�n� �erp�n na spot�ebu dom�cnost� i pr�myslu a nejr�zn�j�� vl�dn� v�daje, by r�st byl asi polovi�n�. Tento dluh budeme ale muset d��ve nebo pozd�ji nezbytn� splatit. Proto nen� p�ehnan� mluvit o "vyp�j�en�m r�stu" - vyp�j�en�m na �kor ni���ch r�st� v letech budouc�ch.


Srovn�n� v�voje celkov�ho ve�ejn�ho dluhu vyj�d�en�ho jako procento hrub�ho dom�c�ho produktu mezi Irskem, Slovinskem a �R ukazuje n�sleduj�c� obr�zek:





Vid�me, �e �esk� republika je dnes z t�chto zem� relativn� nejzadlu�en�j��, a�koli je�t� v roce 1999 tomu bylo pr�v� naopak - ve vztahu k HDP m�lo Slovinsko skoro dvakr�t a Irsko t�m�� �ty�ikr�t v�t�� ve�ejn� dluh. Ani v Estonsku a Loty�sku se � na rozd�l od �R � n�zk� ve�ejn� zadlu�en� (5, resp. 14%) v cel�m uveden�m obdob� nijak dramaticky nezm�nilo.


Nen� ur�it� n�hodou, �e zem�, kterou m�me letos �dajn� dostihnout � toti� Portugalsko � je dlouhodob� kritizov�na Evropskou komis� pr�v� pro v��i ve�ejn�ho dluhu a v sou�asn� dob� proch�z� v�n�mi struktur�ln�mi probl�my. A nen� tak� n�hodou, �e naopak Slovinsko ozn�milo sv�j z�m�r p�ijmout spole�nou evropskou m�nu ji� od 1. ledna 2007. O n��em takov�m si m��e �esk� republika v sou�asnosti nechat leda zd�t.


I p�es �daje o solidn�m r�stu HDP tedy ve skute�nosti ��dn� d�vod k p�ehnan�mu optimismu nen�. Nen� pro� se radovat z r�stu ve�ejn�ho dluhu, u n�ho� nav�c � bez reformy penz�, z�sadn� prom�ny financov�n� zdravotnictv� a dramatick�ho poklesu nezam�stnanosti � nelze ani v nejbli���ch letech o�ek�vat z�sadn� obrat. Triumfalismus na tomto m�st� p�ipom�n� �sm�v �lov�ka, jen� si s�m pod sebou vesele pod�ez�v� v�tev. A nic na tom nem�n� ani razance a hlasitost optimistick�ch vl�dn�ch prohl�en�.



Jan Schwippel
Jan Schwippel - poslanec ODS z berounsk�ho regionu
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 4500 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA