Solidarita s t�mi nevinn�mi
Jan Such�nek
Dne�n� boj s kriz� je zcela upozad�n snahou v�ech zabr�nit tomu, aby se krize dotkla t�ch, kte�� ji nezavinili. D��v byly krize z nadv�roby motivovan� honbou za ziskem. Tahle krize byla zp�sobena politick�m n�tlakem na financov�n� bydlen� t�m, kte�� na to nemaj�. Na�t�st� se na tom pakovali ti, kte�� pod t�m levi��ck�m politick�m tlakem ty finan�n� toky zabezpe�ovali. Proto to zase m��eme sv�st na ty, kte�� se pacht� za ziskem. Z toho pak vypl�v�, �e ti, kte�� krizi nezavinili, jsou ti, kte�� jsou n�jak z�visl� na st�tn�m p�erozd�lov�n�.
S t�m pro soci�ln� st�t typick�m �e�en�m krize je nutno �e�it ot�zku, na jak velk�m prostoru budeme d�lit ob�any na ty odpov�dn�, kte�� maj� d�sledky krize kompenzovat t�m ob�tem, a ty neodpov�dn�, kter�m je t�eba kompensovat. A je t�eba �e�it ot�zku, zda ti, kte�� to zavinili a zchudli tak, �e jsou dnes chud�� ne� ti pot�ebn�, taky dostanou kompenzaci. Tyhle ot�zky si n� parlament neklade, proto�e �e�en� je zcela mimo jeho kompetence. Krize je glob�ln�. Zavinili to ameri�t� socialist�, kte�� si ��kaj� demokrat� a za odm�nu tam dnes dokonce vl�dnou. Tak�e to nikdo z politik� nevy�e�� ani tady ani tam.
Tady ani nen� vznesena mo�nost, �e bychom se mohli pod�let na kompenzac�ch d�sledk� krize loty�sk�m nezam�stnan�m, d�chodc�m a st�tn�m zam�stnanc�m, Rumunsk�m cik�n�m a Bulharsk�m Turk�m. Nikdo z nich krizi nezavinil. Jsme sou��st EU a na�e levicov� elity dokonce prosadili LT. Pak by ov�em m�la platit evropsk� solidarita. P�esto o tom v Parlamentu Paroubek, Sobotka a spol. ani slovo. Proto�e je to v�echno jen a jen podvod. Podvod je i v tom, �e t��dn�m �tvan�m dok�zali p�ed zam�stnan�mi utajit, �e to vlastn� v�echno zaplat� jen oni. A, aby jich bylo co nejm��, soustavn� sni�uj� jejich mezin�rodn� konkurenceschopnost, kdy� dokonce LT m� znemo�nit, aby �esk� zam�stnanec mohl konkurovat n�meck�mu �i francouzsk�mu.
Ti, co ty levi��ky vol�, nejsou nevinn�, oni jsou pr�v� ti vin�ci. Nep�ijali vlastn� chudobu jako Bo�� trest a m�sto prosby nebo dokonce vlastn�ho milosrdenstv� zvolili da�ovou kr�de� pod fale�n�m heslem solidarity. A nepost�ehli, �e jako se na tom p�erozd�lov�n� ohromn�mi zisky obohatili finan�n�ci na cel�m sv�t�, tak se na tom na cel�m sv�t� obohacuj� politici. Dnes sout�� jen o pod�l na tom p�erozd�lov�n�. A u� jen o tom je dnes politika. A to je nepominuteln� vina t� v�t�iny, kter� ty socialisty vol�. Tahle soci�ln� na p�erozd�lov�n� z�visl� v�t�ina tuhle krizi zp�sobila.
Nev���me v Boha a zbo��ujeme Darwina. Jen�e podle n�j lidsk� populace na�imi p�edky nep�e�ila t�m, �e v krizi p�ednostn� brala siln�m lovc�m a bojovn�k�m, aby nakrmila star� a d�ti. P�ednostn� byli krmeni lovci a bojovn�ci, aby byla �ance ulovit novou ko�ist a ochr�nit to, co je�t� zbylo. Prost� tahle p�irozenost se bude muset prosadit t�m, �e bude pochopeno, jako v bur�oasn� revoluci, �e je nutno chr�nit bur�oasii, aby vymyslela nov� podnik�n� a mohla d�t pr�ci ostatn�m, aby z toho vze�el nov� blahobyt.
Pr�v� individu�ln� sobectv� a sobectv� rodiny je hnac�m motorem r�stu blahobytu mas v severoatlantsk�m regionu a nyn� i ve v�chodn� Asii. Solidarita nad rozsah rodiny, solidarita v r�mci cel�ho kmene vede k chudob�, kterou dokumentuj� na�e ghetta s vybydlen�mi panel�ky. Kmen nikomu nedovol� se vlastn�m �sil�m sobecky vymanit. Je jen ot�zkou, jak velk� ta krize mus� b�t, aby to bylo pochopeno a aby bylo pochopeno, �e n�koho mus�me nejd��v vytvo�en�mi podm�nkami nal�kat, aby v�bec risknul se sobeck�m bur�oou st�t.
Ten posun k chudob� demonstruje to, �e �e��me krizi optimistick�mi o�ek�v�n�mi primitivn�ch sb�ra�� ovoce, kte�� v�d�li, �e a� otrhaj� tenhle ban�novn�k, tak se jen posunou k dal��mu. My takhle opou�t�me ten civiliza�n� trend, kter� n�m byl d�n nutnost� se ka�d� rok p�ipravovat na hor�� �asy (zimu). Na podzim slav�me rozpo�tem do��nky p��t� bohat�� sklizn�. Jen�e se p�ece bl�sk� na lep�� �asy. U� byl sly�et hlas, �e mus�me EU ubr�nit p�ed dovozy z ��ny. Tak vid�te, krizi nezavinili za ziskem se hon�c� bur�ousti ale chud� ���an�, kte�� pracuj� za n�s. Od nich ta krize pramen�. Pry� s glob�ln� solidaritou! O n� blahobyt se s nimi nebudeme solid�rn� d�lit.
Tohle socialist� hled�n� �e�en�, kter� by nemuselo respektovat svobodnou tr�n� sout� motivovanou ziskov�mi o�ek�v�n�mi a zaru�enou ochranou vlastnick�ch pr�v, m� z�drhel. Socialisti ne�e��, kdo by byl schopen zaplatit ty vysok� ceny dom�c� evropsk� produkce, kdy� si i ti soci�ln� pot�ebn� z�visl�ci zvykli na ��nsk� ceny. Pak tedy bude jen v�c a v�c regulace a nakonec n�co, jako byl souboj n�meck�ch a rusk�ch socialist� v minul�m stolet�!
Ne�t�st�m je, �e, kdy� u� socialisti ve sv�ch l��ch znejist�, my u� nem�me osobnosti, kter� by byly ochotny resignovat na pod�ly z p�erozd�lov�n� a kter� by byly ochotny svoji spole�enskou presti� d�t ve prosp�ch st�l�ho p�ipom�n�n�, �e st�t je tu hlavn� od toho, aby chr�nil sout�, kter� se ��k� svoboda. Zd�raz�uji, �e jde z�sadn� jen o svobodnou sout�, ostatn� jsou jen klamav� �e�i. Dne�n� politici se zbab�le chr�n� oligopolem st�tem financovan�ch stran. My jim v tom pom�h�me, proto�e pokud se objev� pravicov� voli�, je ot�zkou zda v�bec jen platonicky neoponuje komunist�m.
Mn� jako p��klad takov�ho platonick�ho pravi��ka slou�� aktivn� internetov� koment�tor s nickem Kajan. On st�le horuje pro spont�nn� ��d a pom�rn� volebn� syst�m. Neum�m si p�edstavit, jak by n�kde mohl vzniknout spont�nn� volebn� syst�m, v kter�m nem� voli� sv�ho z�stupce. To je tot�ln� nesmysl. Stejn� je nesmysln�, �e by sedl�ci ve vsi dali v�t�inu v zastupitelstvu stran� sv�ch �eled�n� a d�ve�ek. Nebo, aby se p�edm�stsk� obec integrovala s m�stem, ��m� by se vystavila mo�nosti nem�t ��dn�ho zastupitele. Kdyby ten Kajan byl pravicov�, tak by prosazoval individu�ln� odpov�dnost poslance �i zastupitele p�ed voli�em. Dokonce by h�jil vlastnick� pr�va bur�oasie. A to u� ani n�hodou.
Jan Such�nek