K svátkům blahobytu

Jan Suchánek

Někteří komentátoři mi vyčetli, že nehodnotím voliče dost objektivně, když jsem se odvolal na poukaz, že třetina jsou blbci. Já se musím bránit. Stále tvrdím, že zde vládne většinová koalice průměrných s podprůměrnými a ještě navíc vychována bolševiky k závislosti, závisti a lenosti. Není to jen naše národní neštěstí. Sociální stát má globálně stejné důsledky jako socialismus samotný. Důsledky tohoto jevu jsou demonstrovány nejen v našem Parlamentu ale globálně i v Kodani. Politici, kteří ničím nekrytými penězi burcují plýtvavý konzum jako motor ekonomiky a zdroj emisí skleníkových plynů, se současně lživě zavazují k snížení emisí CO2. Dokonce se nechají manipulovat Číňany a spol., kteří nic nesníží, a zavazují se tak k dalšímu ekonomickému úpadku severoatlantické civilizace. Dovolím si těmhle podvodníkům připomenout, že užívání obnovitelných zdrojů vedlo historicky k fatálním důsledkům, jak dosud dokumentuje rozšiřování pouště v subsaharské Africe.

Ti všichni marxisti jsou pro mne nezbytné zlo, kterému musíme být asi nezbytně vystaveni. Co mi vadí, je absence konzervativní pravice, která je dle mého dojmu přímo odvozena od absolutní ekonomické ignorance. Jak 23.11. v Blistech připomněl Přemysl Janýr, přes vytrvalou osvětu pana prezidenta zůstaly čtvrt tisíciletí staré poznatky Adama Smithe (i naší pravici) dodnes utajené. Budu dále citovat: „Napsal jsem, že zakoupením rohlíku se zvýšil majetek můj i pekařův ... Předpokládejme tedy, že si rohlíky peču sám. Při ceně surovin ze supermarketu, spotřebě elektrické trouby a času, který na tom strávím, mne vyjde kus na dvě koruny. Pekaře, který nakupuje u mlynáře, peče je v peci ve velkém a umí to, vyjde stejný rohlík na padesát haléřů. Namísto abych si rohlík sám upekl, si jej tedy koupím od pekaře. Tím jsem za korunu získal zboží, které pro mne má hodnotu dvou korun, neboli jsem svůj majetek směnou zdvojnásobil. Stejně pekař. Upekl za padesát haléřů rohlík a jeho směnou získal korunu, i jeho majetek se zdvojnásobil. Můžeme to vyjádřit také v souhrnu: výchozí majetek korunu padesát jsme směnou rozmnožili na tři koruny. Předpokládejme nyní, že jsem pekařovi rohlík nezaplatil, nýbrž ukradl. Můj majetek teď obnáší rohlík v hodnotě dvou korun, zatímco pekařův poklesl na ztrátu padesáti haléřů, které do něho investoval. Náš výsledný souhrnný majetek je tedy koruna padesát, polovina toho, čeho bychom docílili směnou. Pokud naopak on vzal tu korunu mně, aniž by mi za ni ten rohlík dal, zvýšil se jeho majetek na korunu padesát, má ztráta obnáší korunu, náš souhrnný majetek tedy poklesl na padesát haléřů neboli na šestinu toho, co jsme mohli mít a na méně, než s čím jsme do transakce vstupovali. Z uvedených příkladů je zjevné, že oboustranně výhodná směna je z hlediska růstu celkového blahobytu nejefektivnější formou jednání a že naopak každá interakce, při níž jedna strana získává prospěch na úkor strany druhé nutně vede k horšímu celkovému výsledku až k celkovému chudnutí.“

Tohle musí být opakováno do zblbnutí, protože daně a regulace mají na naše společné bohatství stejně fatální důsledky. Naše „pravice“, opozice socialistů, už nejen že nemá ponětí o tom, jak se tvoří blahobyt, ta už nemá ani representanta, který by uměl veřejně promluvit a už vůbec, aby to mělo nějakou vazbu na Smithovu vizi bohatství. Tohle má souvislost s tím, že ti blouzniví občanští socialisté teď napáchali neuvěřitelný zločin na tomhle národu. Nejdříve Kalouskem uvalili daň z příjmu na daň sociální a teď Janotou zvýší tu daň z příjmu. Nepoužiji toho obrazu s rohlíky, já to přirovnávám k tomu, jak pacholci, děvečky a ostatní bezzemci ve vsi odhlasují, že statkářům zrekvírují sadbu, aby uplatnili své právo na blahobytné Vánoce. Možná je ještě lepším příkladem, jak nomádi čelí suchu tím, že pijí krev svému dobytku.

Makroekonomické souvislosti jsou ale asi nad možnosti abstrakce té většiny a jejích representantů. V neděli to názorně demonstroval za veřejnoprávní televizi nejlepší moderátor té podprůměrné většiny, když s bolševickou vehemencí přemlouval Janotu k urychlenému zvýšení daní těm s vyššími příjmy. V jednotě se Zemanem je zřejmě přesvědčen, že tím pouze omezí zbohatlíky při nákupu nadstandardního vybavení jejich luxusních sporťáků. Nikomu nedochází, že ze země se odstěhují ředitelství východoevropských poboček globálních firem stejně jako vývojová centra softwarových firem. Zmenší se počet lidí, kteří se kvalifikují pro hypotéku. To dále omezí stavební činnost. Podstatné je, že každý živnostník bude muset uhradit investiční náklady na nové pracovní místo po zaplacení té zvýšené daně a obrovského sociálního a zdravotního pojištění. To je jak u absolventů pomocných škol.

Není kdo dá nezaměstnaným za těhle socialistických poměrů práci, není kdo to těm nezaměstnaným vůbec řekne, když ti občanští socialisté jsou jen estéti, kteří se soustředí na odpuzující Paroubkův zjev. Pokud by někdo chtěl zpochybnit můj odsudek občanských socialistů, tak ať mi vysvětlí, proč chtěli rušit televizní a rozhlasové poplatky, když tohle je nejspravedlivější a nejrovnější daň ze všech daní i když její výnos neslouží bohulibým účelům ale k financování rudého řádění Moravců a tý blondýny z Událostí. Intelektuální oposici se dařilo lépe za bolševika, když bolševici sami byli dost silným impulsem. Teď snad neexistuje politická strana, kde by byl prostor pro názorové frakce.

Ta totální vláda representantů většinové koalice průměrných s podprůměrnými nemá jiné omezení než budoucí nevůli věřitelů nám půjčit. Politicky výhodné by pro pravici mohlo být, že by potom aspoň mohli argumentovat, mi jsme vám to říkali. Ani tohle nezvládnou. Dokonce jsem občanským socialistům nabízel skvělý důkaz zkorumpovanosti těch militantních socialistů od Zemana po Sobotku. Oni nechtějí. Nevím zda je to pro tu ekonomickou ignoranci nebo proto, že v té korupci jedou společně. To je možná ten důvod, proč nikdo nemůže ideje národního blahobytu presentovat. Všichni se bojí, že na ně bude vytažen jejich osobní korupcí generovaný blahobyt. Pochybuji, že by tam byl někdo tak inteligentní, že by pochopil, když už neprosadil, že by k volebnímu vítězství proti Paroubkovi stačilo, kdyby všem Machům, Cibulkům a Johnům dali bez podmínek k disposici spodní polovinu kandidátek, ať se s pomocí preferencí do Sněmovny klidně dostanou taky. Mezi ekonomy se tomu říká leverage.

Ještě větším neštěstím než zkorumpovaní politici jsou zkorumpovaní soudci a absolutním prokurátoři. Jsem zvědav, jak budou reagovat, až věřitelé své půjčky našemu státu podmíní tím, že i soudcům a prokurátorům se budou muset radikálně snížit platy. Přes tuhle aktuální hrozbu nenajdete jediný příklad, kdy by justice hájila ten Janýrův příklad svobodného obchodu a už vůbec ne, že by hájila toho kapitalistu, pekaře. Jak by pak mohl nějaký politik prosazovat podmínky k tomu, aby se někdo chtěl pekařem stát a zaměstnat nějakého nezaměstnaného. Politici a justice jen převzali manýry veksláků z reálsocialismu. Policie to kryje tím, že pokud nezákonná trestní stíhání nejsou přímo nástrojem útisku obětí mafie nebo jen vydíráním, tak bombastickými obviněními poskytují hry lidu, konzumnímu davu.

Mám krásný příklad, kam až to došlo. Policajti, když musí krýt zločiny justiční (konkurzní) mafie, si taky dělaj své trafiky v podsvětí. Majitel vykradeného auta k nelibosti vyšetřujícího policisty mu dvě hodiny po vloupání předal video s nahranou krádeží, na kterém bylo čitelné i číslo těch zlodějů auta. Přesto Policie věc odložila, protože se jí nezdařilo zjistit pachatele. Mají přece taky právo vylepšit své příjmy.