Lep�� n�co, ne�li nic
Petr Sokol
Revue Politika 6-7/2008
Politolog a ��fredaktor CEVRO Revue Petr Sokol publikoval v letn�m ��sle Revue Politika koment�� k reform� volebn�ho syst�mu v �R. Text je polemikou s jin�m politologem, Michalem Kub�tem.
Nejm�n� od roku 1998 se vedou v �esk�ch zem�ch diskuse na t�ma, zda je v �R t�eba uskute�nit volebn� reformu, a pokud ano, jako. V t�to souvislosti mne v minul�m ��sle Revue Politika zaujal text politologa Michala Kub�ta, kter� se vyjad�uje k n�vrh�m aktu�ln� volebn� reformy. Jako jeden ze spoluautor� hodnocen�ho n�vrhu si dovol�m p�ipojit n�kolik pozn�mek.
S kolegou Kub�tem mne spojuje cel� �ada shodn�ch n�zor� na problematiku volebn�ch syst�m�, v hodnocen� konkr�tn�ho n�vrhu - a zejm�na jeho v�chodisek - ale nal�z�m ur�it� odli�nosti. Souhlas�m, �e sou�asn� mantinely pro reformu jsou velmi �zk�.Vze�ly ale, jak to u ka�d� volebn� reformy b�v�, z konkr�tn� historick� situace na politick� sc�n�. Rozbu�kou sou�asn� debaty o volebn� reform� se stal moment, kdy jsme se po volb�ch probudili s Poslaneckou sn�movnou, kde oba soupe��c� bloky dr�ely po sto poslanc�ch. �Patov� sn�movna ov�em byl jen vyvrcholen�m p�edch�zej�c�ch t�sn�ch volebn�ch v�sledk� v �esk�ch parlamentn�ch volb�ch. V�dy� od roku 1996 jsme za�ili jedin� parlamentn� volby, po nich� vznikla v�t�inov� vl�da. A to je�t� tato jedin� v�t�inov� vl�da disponovala v�t�inou jedin�ho hlasu. Ka�d� pokus o volebn� reformu sm��uj�c� k pos�len� v�t�inov�ch prvk� proto pova�uji za spr�vn�, proto�e otev�r� mo�nost, �e s �esk�m volebn�m syst�mem kone�n� n�co ud�l�me.
Dv� cesty k reform�
P�i sou�asn� struktu�e stranick�ho syst�mu existuj� jen dv� mo�nosti, jak dosp�t k volebn� reform�. Mus�me toti� vych�zet ze situace, kdy vedle dvou velk�ch stran existuje jedna st�edn� velik� a dv� mal� strany. Nav�c st�edn� velik� strana � KS�M � m� velmi omezen� koali�n� potenci�l, kdy pouze �SSD zva�uje r�zn� formy spolupr�ce s komunisty a ostatn� strany se od n� distancuj�. Popsan� struktura stranick�ho syst�mu t�m�� vylu�uje mo�nost, �e by zavl�dla shoda ve v�ci �pravy volebn�ch pravidel mezi v�emi stranick�mi akt�ry. V�dy bude nutn� hledat dohodu pouze v ur�it� konfiguraci.
Prvn� cestou mohla b�t dohoda dvou nejv�t��ch stran � ODS a �SSD. Ob� strany se od roku 1996 stabiln� st��daj� ve volebn�ch kl�n�ch do Poslaneck� sn�movny na prvn�ch dvou m�stech. Jejich potenci�ln� dohoda na zm�n� volebn�ho syst�mu by p�irozen� vedla k pos�len� v�t�inov�ch prvk� a p��li� by ne�e�ila pom�rnost. Pos�len� v�t�inov�ch prvk� by bylo pravd�podobn� nastaveno tak, aby z n�j p�i p�epo�tu hlas� na mand�ty profitovaly ob� z��astn�n� strany. Obsahem takov� zm�ny by mohla b�t zm�na �stavy.
Druhou mo�nost� z�st�v� dohoda jedn� z velk�ch stran s men��mi stranami. I v tomto p��pad� ale mus� b�t dohoda v�hodn� pro ob� strany. Z toho vypl�v�, �e v�t�inov� prvky v�hodn� pro velkou stranu mus� b�t vykompenzov�ny n���m, co ocen� men�� signat��i hypotetick� dohody. Takto koncipovan� dohoda na zm�n� volebn�ho syst�mu by proto musela obsahovat kroky sm�rem k pos�len� v�t�inov�ch prvk� i ur�it� zm�ny v�hodn� pro mal� strany.
Vzhledem k sou�asn�mu vztahu mezi ODS a �SSD se nejev� prvn� cesta v nejbli��� budoucnosti pr�chodn�, a pokud chceme alespo� n�jak� zm�ny ve volebn�m syst�mu, nezb�v� n�m ne� zkusit dosp�t k dohod� v r�mci druh� varianty. Ta vzhledem ke slo�en� vl�dn� koalice vych�z� v aktu�ln� situaci z dohody ODS a men��ch koali�n�ch partner� � KDU-�SL a SZ.
Ide�ln� model a realistick� �e�en�
Nemohu ne� souhlasit s v�en�m kolegou Kub�tem, kter� na str�nk�ch t�to revue ned�vno napsal, �e nejlep�� cestou by byla dohoda na zm�n� �stavy a odstran�n� o ustanoven� o pom�rn�m volebn�m syst�mu. Ano, byla by to cesta vedouc� k ide�ln�mu volebn�mu syst�mu pro �eskou republiku, kter� nepot�ebuje zohled�ovat ve volebn�ch pravidlech men�iny, proto�e u n�s jednodu�e ��dn� volebn� relevantn� men�iny neexistuj�. Jen�e �stavn� v�t�ina nen� na dohled. Dv� nejv�t�� strany sice disponuj� zna�nou �stavn� v�t�inou v Poslaneck� sn�movn� a pom�rn� t�snou v Sen�tu (54 p�i pot�ebn�ch 49 hlasech), ale o dohod� na zm�n� volebn�ho syst�mu nechce Ji�� Paroubek v �ele �SSD ani sly�et � a vztahy mezi ob�ma stranami jsou v�ce ne� napjat�.
V �iv� pam�ti nav�c z�st�v� postoj ��sti �SSD k reform�, kter� se zav�d�la v �asech tzv. opozi�n� smlouvy. �SSD tehdy nebyla v�bec jednotn� a soci�ln�-liber�ln� k��dlo strany zm�nu volebn�ho syst�mu odm�talo. I proto z�st�v� ot�zkou, zda by ODS m�la vstupovat do t�e �eky a d�v��ovat �SSD, �e podruh� ji� nebude p�i volebn� reform� v roli v�haj�c�ho st�elce.
Zohledn�n� pr�v� popsan�ch argument� vedlo ke vzniku zad�n� k takov�m reformn�m n�vrh�m, o nich� se nyn� diskutuje. Programov� prohl�en� i koali�n� smlouva p�edpokl�daj� kombinaci zm�n, kter� by odstranily nerovnost mezi mal�mi stranami, a pr�mie pro v�t�ze. Sout�ska vznikl� takto formulovanou koali�n� dohodou je samoz�ejm� velmi �zk�, a to v n� je�t� nar��me na kameny navalen� do n� v minulosti soudci �stavn�ho soudu. Realisticky vzato ale v sou�asn� politick� konstelaci cesta jinudy nevede.
Je jist� zaj�mav� spekulovat, jak� syst�m si m��eme �postavit� na zelen� louce, ale s re�ln� prosaditeln�mi zm�nami to nebude m�t nic spole�n�ho. Materi�l s mo�n�mi �e�en�mi vznikal samoz�ejm� u v�dom� toho, �e takto definovan� reforma nebude vznikat jednodu�e, ale tak� s v�rou, �e c�l v podob� pos�len� v�t�inov�ch prvk� je spr�vn�, proto�e akceschopn� vl�dy �esk� volebn� syst�m bezpochyby pot�ebuje.
N�vrhy uveden� v diskutovan�m materi�lu proto m��eme jen obt�n� porovn�vat s p�edstavami o ide�ln�m �esk�m volebn�m syst�mu. Zaj�mav�j�� by byla diskuse na t�ma, jak� jin� varianty existuj� v r�mci zm�n�n�ho zad�n�.
Komparativn� neobvyklost?
Kolega Kub�t ve zmi�ovan�m textu n�kolikr�t poukazuje na komparativn� neobvyklost p�edlo�en�ch bonus� pro v�t�ze. Na z�klad� rozs�hl�ho zkoum�n� volebn�ch syst�m� ve v�ech st�tech sv�ta, kter� jsem opakovan� prov�d�l, mohu potvrdit, �e bonusy skute�n� najdeme v mal� men�in� syst�m�. S t�mto faktem proto nechci polemizovat, ale jeho pou��v�n� ve mne vyvol�v� vzpom�nky na p��pravu reformy v obdob� tzv. opozi�n� smlouvy, kdy byl stejn� argument �ile pou��v�n odp�rci tehdy zaveden� podoby volebn�ho d�litele � upraven�ho d�Hondta. Ten se tehdy nepou��val nikde jinde, ale podle m�ho n�zoru to nic nem�n� na skute�nosti, �e tehdy zaveden� volebn� syst�m by byl krokem spr�vn�m sm�rem. Stejn� to vid�m s bonusy pro v�t�ze. Plat� p�ece, �e politick� a stranick� syst�m je v ka�d� zemi jin�, a proto budou odli�n� i volebn� syst�my. J� osobn� bych se proto bonusu pro v�t�ze neb�l.
Causa Berlusconi
Odp�rci volebn�ch bonus� �asto argumentuj� italsk�m p��padem a r�di opakuj�, �e Silvio Berlusconi obehr�l s�m sebe, kdy� zavedl volebn� pr�mii a prvn� volby podle nov�ho syst�mu prohr�l. V tom maj� pravdu, ale tento argument je naprosto lich�. Nechceme-li volebn� reformu �itou na m�ru jedn� politick� formaci, usilujeme pak o zm�ny, kter� p�inesou zm�nu v cel�m syst�mu, a zm�ny, kter� zlep�en� fungov�n� parlamentn� demokracie jako takov�. Jako p��znivce pravicov�ho sm�ru n�s sice m��e mrzet, �e Berlusconi v roce 2006 prohr�l, ale jako auto�i politologick�ch text� mus�me uznat, �e jeho prohra byla spravedliv�: dostal m�n� hlas� a tak ode�el do opozice. D�ky jeho reform� v�ak u� v roce 2006 v It�lii platilo, �e v�t�z voleb vl�dne a m� pohodlnou v�t�inu v Poslaneck� sn�movn�. A nad t�m p�ece mus� j�sat ka�d� zast�nce n�zoru, �e volby jsou sp�e n�strojem k vytvo�en� stabiln� a akceschopn� vl�dy ne� instrumentem, kter� m� spole�nosti nastavit zrcadlo, aby v parlamentu vid�la sv�j co nejp�esn�j�� odraz.
Kritici �italsk�ho� modelu ale v opozici setrv�vaj� a argumentuj�, �e Prodiho levicov� vl�da, vznikl� po volb�ch 2006, se stejn� po dvou letech rozpadla. Op�t maj� pravdu v tom ohledu, �e se to skute�n� stalo, ale jejich argument op�t nen� potvrzen�m jejich kritick�ch n�zor� na volebn� bonusy. Ba naopak. Prodiho vl�da toti� nepadla d�ky probl�m�m v komo�e, kde byl bonus v �italsk� podob� uplatn�n, ale v Sen�tu � kde stejn� volebn� syst�m zaveden nebyl. Probl�m platn�ho italsk�ho syst�mu tedy nen� v aplikaci bonusu, ale naopak v tom, �e tento bonus nebyl d�sledn� (ve stejn� podob�) aplikov�n na ob� komory. Nav�c kritici italsk�ho modelu zaml�uj� v�sledky voleb v roce 2008, kdy se podle stejn�ho syst�mu nejen�e Berlusconi vr�til k moci, ale nav�c zafungoval i odli�n� konstruovan� bonus v Sen�tu. A to bych je�t� mohl zm�nit sn�en� po�tu stran v parlamentu nebo fakt, �e syst�m vyk�zal prav� i lev� extr�m mimo parlament. Italsk� syst�m potvrdil starou politologickou pravdu, �e ��inky volebn�ho syst�mu nemus� b�t v�dy patrn� v pln� podob� ji� po prvn�ch volb�ch. I proto m��eme v l�t� 2008 konstatovat, �e italsk� syst�m funguje a napl�uje o�ek�v�n�.
Nebezpe�� �stavn�ho soudu
V�en� kolega Kub�t m� samoz�ejm� pravdu tak� v tom, �e �stavn� soud m��e m�t probl�m s n�vrhem na zaveden� bonusu pro v�t�ze. Osobn� si mysl�m, �e nap��klad u pevn�ho bonusu, kde by byl dop�edu stanoven po�et mand�t�, kter� p�ipadnou nejsiln�j�� volebn� stran�, mohou b�t takov� obavy za ur�it�ch okolnost� opr�vn�n�.
Existuj� ale i jin� �e�en� � nap��klad pou�it� ��eck�ho modelu�, v n�m� nebude p�edem jasn� v��e bonusu a �stavn� soud bude moci jen obt�n� argumentovat, �e doch�z� k poru�en� pom�rnosti syst�mu. Tento postup by zavedl syst�m, kde by ve volebn�ch obvodech byly mand�ty p�id�lov�ny pomoc� metody volebn�ho ��sla, a to v podob� metody Hagenbach-Bischoff. Tato metoda ale produkuje zbytky hlas� a mand�t�, a pr�v� tyto nerozd�ln� mand�ty by v�echny p�ipadly v druh�m skrutiniu celost�tn�mu v�t�zi. V�t�z by takto z�skal n�kolik mand�t� nav�c a p�ibl�il by se mo�nosti sestavit vl�du s akceschopnou v�t�inou.
Pou�it� ��eck�ho� modelu nav�c vyvrac� obavy n�kter�ch autor�, �e �stavn� soud zru�� bonus a pak n�m ve volebn�m z�kon� z�stane jen prvek zpom�rn�n�. �stavn� soud p�eci m��e pouze ru�it ��sti z�kon�. Kdyby tedy hypoteticky zru�il ustanoven� o bonusu, nemohl by z�rove� ur�it pravidla pro rozd�len� �bonusov�ch� mand�t�. Ta by po z�sahu �stavn�ho soudu v z�kon� chyb�la a byla by to op�t Poslaneck� sn�movna a Sen�t, kdo by musel schv�lit nov� zn�n� volebn�ho z�kona. P�edstava, �e m��e doj�t k situaci, kdy budeme volit podle jak�hosi pah�lu volebn�ho z�kona, kde bude vyhozen bonus, ale z�stane zpom�rn�n�, proto pat�� nikoliv do reality, ale do oblasti politologick�ch science-fiction.
Z�v�rem si jen dovol�m zopakovat, �e p��padn� dokon�en� volebn� reformy, jak s n� po��t� p�edlo�en� n�vrh, nebude jednoduchou z�le�itost�. Jedn� se ale o nezbytn� krok, kter� n�s d��ve nebo pozd�ji �ek�.
Petr Sokol
|