Minul� p�tek se Evropa probudila a c�tila se P�EKVAPENA �SP�CHEM nizozemsk�ho politika Geerta Wilderse v evropsk�ch volb�ch. Jak� vlastn� je?
S kontroverzemi spojovan� nizozemsk� politik usp�l se svou Stranou svobody ve volb�ch v takov�m rozsahu, �e skon�il v po�tu hlas� i z�skan�ch mand�t� jen t�sn� druh� za vl�dn�mi k�es�ansk�mi demokraty. Wilders�v �sp�ch ov�em nep�i�el z�istajasna a v Nizozemsku samotn�m asi p�ekvapil jen m�lokoho. Wildersova strana tam toti� dokonce ji� n�kolik m�s�c� vede v �eb���ku volebn�ch preferenc� pro volby do nizozemsk�ho n�rodn�ho parlamentu. Teoreticky by si tak Wilders po p��t�ch volb�ch mohl d�lat i n�rok na pozici premi�ra. Wildersov�m hlavn�m t�matem je kritika isl�mu a mas�vn�ho p�ist�hovalectv� z isl�msk�ch zem� do Evropy. Wilders v tomto ohledu nav�zal na jin�ho nizozemsk�ho politika - Pima Fortuyna a jeho stranu Listina Pima Fortuyna. Prvn� hv�zda nizozemsk�ho populismu byla ov�em v roce 2002 kr�tce p�ed parlamentn�mi volbami zavra�d�na a jej� strana se postupn� rozpadla.
DO VYSOK� POLITIKY
V t� dob� byl Wilders je�t� �lenem pravicov� liber�ln� Lidov� strany pro svobodu a demokracii (VVD). Rod�k z nizozemsko- n�meck�ho pohrani�� a syn n�meck�ho emigranta do Nizozemska za�al svou politickou kari�ru jako asistent ministra zahrani�� za liber�ly Fritse Bolkensteina na po��tku devades�t�ch let. S Bolkensteinem procestoval �adu zem� Bl�zk�ho v�chodu a tehdej�� n�v�t�vy ho je�t� utvrdily v proizraelsk�m postoji, kter� z�skal ji� b�hem sv�ho d��v�j��ho dvoulet�ho pobytu v t�to zemi. Pr�ce pro ministra zahrani�� mu brzo vynesla m�sto m�stsk�ho zastupitele v Utrechtu a n�sledn� dokonce poslaneck� mand�t. Jako poslanec byl Wilders dlouho sp�e nen�padn�. A� kdy� se stal mluv��m strany, za�ala ho ve�ejnost v�ce zn�t, a to ji� zejm�na d�ky kritice isl�mu. Wilders kritizoval otev�en� p��chod dal��ch a dal��ch imigrant� z isl�msk�ch zem� a jejich nep�izp�sobivost v�t�inov� nizozemsk� spole�nosti. Ko�eny probl�m� vid�l Wilders v samotn�m charakteru isl�mu jako n�bo�enstv�, kter� ozna�uje za n�siln� a netolerantn�. Tyto n�zory Wilderse postupn� vzdalovaly od liber�l�. Posledn� kapkou se pro n�j stal spor o vstup Turecka do EU. Strana ho za�lenila v roce 2004 do sv�ho programu a Wilders ji opustil. Novou stranu svobody (PVV) postavil krom� kritiky isl�mu a vysok� imigrace tak� na podpo�e p��m� demokracie, n�zk�ch dan� a pr�vech zv��at. Sou��st� programu se stalo i omezen� vlivu EU a zru�en� Evropsk�ho parlamentu. V parlamentn�ch volb�ch 2006 Wilders z�skal dev�t k�esel a z�skal status ��fa mal� opozi�n� strany. N�sledn� je�t� akceleroval isl�msk� t�ma.
FITNA A SVOBODA SLOVA
Celoevropsk� a snad i celosv�tov� pozornosti se Wildersovi dostalo po zve�ejn�n� jeho kr�tk�ho filmu Fitna, v n�m� prezentoval sv� n�zory na isl�m jako na netolerantn�, nemodern� a nereformovateln� n�bo�enstv�. Ve filmu doprov�zely ver�e z kor�mu nap��klad z�b�ry z 11. z���. Film stejn� jako dal�� Wildersovy v�roky vyvolal kritiku v �ad�ch muslim� i mnoha odborn�k� na isl�m, kte�� argumentovali t�m, �e Wilderds ��sti kor�nu �patn� a ��elov� interpretuje. Wilders se nad�le nekrotil a vyzval nap��klad v otev�en�m dopise k z�kazu prodeje kor�nu, jej� ozna�il za fa�istickou knihu, a srovnal jeho charakter s Hitlerov�m Mein Kampfem. Film Fitna i dal�� v�roky na adresu muslim� vynesly Wildersovi �adu soudn�ch spor�. V lednu 2009 na��dil jeden z nizozemsk�ch soud� st�h�n� Wilderse pro podn�cov�n� k nen�visti. Vy�et�ov�n� pokra�uje a Wildersovi hroz� pokuta 10 tis�c eur nebo a� 16 m�s�c� v�zen�. Za��tek st�h�n� vedl ov�em k velk�mu n�r�stu jeho popularity. Wildersovi, h�j�c�mu se svobodou slova, paradoxn� pomohla i epizoda, kdy mu letos na ja�e Velk� Brit�nie odm�tla vstup na jej� �zem� s poukazem na jeho protiisl�msk� v�roky. Zhruba od t� doby je Wildersova strana nejpopul�rn�j�� ve volebn�ch preferenc�ch. Za svou otev�enost v prezentov�n� kontroverzn�ch n�zor� ov�em Wilders plat� v osobn�m �ivot� vysokou da�. Je neust�le pod kontrolou policejn�ch bodyguard�, sp� ka�dou noc na jin�m m�st� a s man�elkou se z bezpe�nostn�ch d�vod� v�d� jen jednou t�dn�. Policie ji� odhalila n�kolik p��pad�, kdy mu re�ln� hrozil atent�t.
FA�ISTA THATCHERISTA?
Tisk mimo Nizozemsko ozna�uje Wilderse za krajn� pravicov�ho politika a nechyb�j� ani n�lepky o fa�istovi. On s�m se ale pova�uje za libertari�na. Za sv�j nejv�t�� politick� vzor ned�vno ozna�il b�valou britskou premi�rku Margaret Thatcherovou. Odm�t�, �e by sv� spojence vid�l v Le Penovi nebo Haiderovi. To, �e je Wilders specifick�m politikem, potvrdil i jeho aktu�ln� v�rok, �e poslanci jeho strany v Evropsk�m parlamentu z�stanou neza�azeni, proto�e se neshoduj� se ��dn�m sou�asn�m politick�m proudem v Evrop�.