Krize chovatel� prasat je v�n�, �e�it ji nen� snadn�
Petr Gandalovi�
31.10.2007, Pr�vo
V posledn�ch t�dnech se v�znamn� zhor�ila ji� tak slo�it� situace �esk�ch chovatel� prasat.
Na jedn� stran� se trh doposud nevzpamatoval z poklesu ceny, ke kter� do�lo na za��tku tohoto roku, na druh� stran�, na stran� vstup�, �el� chovatel� prakticky dvakr�t vy���m cen�m obilovin ne� v minul�m roce.
Ch�pu nervozitu n�kter�ch agr�rn�ch, obchodn�ch a potravin��sk�ch organizac�, na kter� tato krize dopad�, mrz� mne v�ak zbyte�n� obvin�n� ministerstva zem�d�lstv� z nez�jmu o sou�asnou situaci. R�d bych jasn� �ekl, �e jsem si v�dom v�nosti situace, s p��slu�n�mi subjekty jedn�m (naposledy se z�stupci Svazu chovatel� prasat v �ech�ch a na Morav� v p�tek 26. ��jna) a jednat budu nad�le.
Jako cel� zem�d�lsk� politika, podl�h� i chovatelstv� prasat jednozna�n� pravidl�m Evropsk� unie. To, zda m��e st�t tomuto odv�tv� jakkoli pomoci, tedy nen� jenom na�e rozhodnut�, ale mus� b�t p�ijato v r�mci cel� EU.
Rada ministr� zem�d�lstv� EU, kter� jsem se minul� t�den z��astnil, o situaci v odv�tv� chovu prasat jednala a na�e delegace zde informovala o pot��ch na�ich zem�d�lc�. Spolu s ostatn�mi zem�mi jsme Evropskou komisi po��dali o proveden� anal�zy a nalezen� syst�mov�ho �e�en�.
Jednou z cest je podpora tzv. soukrom�ho skladov�n�, co� od�erp� z p�esycen�ho trhu nadbyte�n� objemy vep�ov�ho a umo�n� jeho kr�tkodob� zotaven�. Osmn�ct�ho ��jna byl proto ��dic�m v�borem EK pro vep�ov� maso odsouhlasen n�vrh EK na zah�jen� podpory soukrom�ho skladov�n� vep�ov�ho masa, podle n�j� je mo�n� od 29. ��jna 2007 pod�vat ��dosti o tuto podporu. P��m� podpory ze st�tn�ch rozpo�t� �lensk�ch zem� jsou a� na ur�it� konkr�tn� (a v EU schv�len�) programy zak�z�ny. V r�mci t�chto omezen�ch mo�nost� pom�h� ministerstvo zem�d�lstv� chovatel�m prasat dotacemi v ��du des�tek mili�n� korun.
Jde o dota�n� programy na udr�ov�n� a zlep�ov�n� genetick�ho potenci�lu (30 mil. K�), poradenstv� pro �ivo�i�nou v�robu (7 mil. K�) a ��ste�n� �hrada odvozu a likvidace uhynut�ch �i utracen�ch prasat, kde podpora v roce 2006 dos�hla 108 mili�n� korun.
Chovatel� tak� vyu��vaj� dotace na podporu poji�t�n� prasat a chovatelsk�ch za��zen� ve v��i zhruba 45 mili�n� korun. Pro leto�n� rok tyto dota�n� tituly pokra�uj�, av�ak je pravda, �e v r�mci sn�en�ho rozpo�tu na n� obt�n� hled�me zdroje. V�znamn� dotace �erpaj� tito zem�d�lci z fond� EU a v letech 2007-13 budou m�t k dispozici podstatn� v�t�� objemy.
Skute�n� �e�en� situace �esk�ch chovatel� prasat spo��v� ve dvou v�cech: jednak je to zv��en� efektivity v�roby a jej� konkurenceschopnosti v��i zahrani�n�m v�robc�m, jednak trochu �esk�ho vlastenectv� v na�ich spot�ebitel�ch, kte�� by m�li d�vat v�ce p�ednost �esk�m v�robk�m. Tak�e chovatele pros�m, a� nam�sto n�tlakov�ch akc� s n�mi zasednou za jednac� st�l.
V���m, �e najdeme pot�ebn� finan�n� zdroje i pro p��t� rok. �esk� hospody�ky zase pros�m, aby se v obchod� zaj�maly o p�vod masa, kter� kupuj�, a v���m, �e prodejci v tomto sv�m z�kazn�k�m vyjdou vst��c.