��k� se, �e ne�t�st� nechod� po hor�ch, ale po lidech. V �ech�ch by mohlo sp�e platit: proud� v korytech �ek. Lidsk� trag�die souvis�c� s p��rodn�mi katastrofami v�dy vyvol�vaj� vlnu okam�it� solidarity a ochoty pomoci. Tyto vlny v�ak v�t�inou upadaj� podobn�m tempem jako klesaj�c� stavy rozvodn�n�ch �ek. Nast�v� �as z��tov�n� a prost� ekonomick� po�ty, kter� sm��uj� k z�kladn� ot�zce: Kdo to v�echno cel� zaplat�?
Po zni�uj�c�ch povodn�ch v letech 1997 a 2002 dostalo mnoho lid� od poji��oven nep��jemnou zpr�vu. Jejich d�m u� poji�t�n prop��t� nebude kv�li dlouhodob�mu zv��en�mu riziku um�st�n� v z�plavov�m �zem�. Ot�zka zn�: Je to snad bezohlednost a nespravedlnost, �i dokonce diskriminace? Nem�li by lid� bydl�c� �na kopci� solid�rn� platit t�m, kdo nemaj� takov� �t�st� a �ij� �u �eky�?
K odpov�di na tyto ot�zky se mus�me prim�rn� pt�t: do jak� m�ry je vlastn� zatopen� domu v z�plavov�m �zem� pojistnou ud�lost�? Na�t�st� je to dnes z�le�itost svobodn� dohody mezi poji��ovnou a poji�t�ncem. Vyvst�v� sp�e ot�zka, m�-li st�t hr�t roli jak�si �ve�ejn� poji��ovny�.
Je nap��klad dlouhodob� spr�vn�, aby lid� �na kopci� prost�ednictv�m dan� platili na protipovod�ov� bari�ry, a t�m ve sv� podstat� zvy�ovali hodnotu majetku lid� �u �eky�? Nem�lo by to n�hodou b�t tak, �e by ceny dom� v povod�ov�ch oblastech m�ly j�t dol�, aby zbyl prostor pro individualizovan� p�isp�v�n� na protipovod�ov� opat�en�? Nepok�ivuje to dlouhodob� cenov� mechanismus, motivaci lid�, a nezp�sobuj� se t�m logicky dal�� probl�my do budoucna? Tyto �vahy se v sou�asn� dob� zdaj� velmi drastick� a nepat�i�n�. Nicm�n� v dlouhodob�m horizontu uva�ov�n� des�tek �i stovek let se bez nich neobejdeme. Struktura historick�ho os�dlov�n� a urbanizace do jist� m�ry p�edur�ila zranitelnost v��i povod�ov�m �kod�m. N�kter� minul� p��li� ambici�zn� z�sahy do regulace �ek paradoxn� �asto zp�sobily opa�n� efekty, ne� jak� p�vodn� zam��lely. Matka p��roda se z�ejm� je�t� ned� zkrotit absolutn�. Poh�r ho�kosti tak je�t� budou p�t z�ejm� i na�i potomci. Pro�?
V�ude, kde st�tn� regulace vystupuje v r�mci hesla �poru��me v�tru de�ti� a deklaruje se jako �ve�ejn� poji��ovna� pro v�echno, nevede to nutn� k optim�ln�m v�sledk�m. Principi�ln� toti� vznik� syst�mov� mor�ln� hazard, kter� u lid� otupuje individu�ln� odpov�dnost za sv� svobodn� rozhodnut�.
V�sledkem je dlouhodob� a neefektivn� investov�n� kapit�lu, bezbrann� v��i p��rodn�m katastrof�m. Svou roli hraje i tuh� st�tn� urbaniza�n� regulace nov� v�stavby a byrokratick� �zemn� pl�nov�n�, kter� v�ce lp� na historick�ch sch�matech.
St�tn� intervence vytv��� um�lou vz�cnost stavebn�ch pozemk� a br�n� lidem a podnikatel�m reagovat pru�n�j�� a kvalitn�j�� v�stavbou.
Rizika individu�ln�ch rabov�n� b�hem povodn� jsou minim�ln� oproti zv��en�mu riziku �rabov�n� pen�z da�ov�ch poplatn�k�. Rychlost a �nezi�tn� horlivost jde �asto na �kor proz�etelnosti a dlouhodob�ho racion�ln�ho pl�nov�n�. Pen�ze �n�s v�ech� se jednodu�e z podstaty efektivity st�tn�ho p�erozd�lov�n� v�ce lij� do obnovy a m�n� do prevence a �aloka�n� racionalizace�.
Rozs�hl� vlna soukrom� solidarity ukazuje, �e lid� nejsou lhostejn� k ne�t�st� druh�ch. I v t�ch nejkriti�t�j��ch momentech je v�ak nutn� m�t na pam�ti z�sadn� v�c: permanentn� nutnost okam�it� kr�tkodob� a c�len� pomoci by nikdy nem�la zast��t skute�n� dlouhodob� ekonomick� p���iny mo�n� a� sisyfovsk�ho povod�ov�ho �d�lu lid� okolo �esk�ch �ek.