Znamení odkazující k nebi

Josef Mlejnek

Texty rozhovorů Petra Vaďury s jedním z patriarchů naší evangelické starozákonní exegeze Janem Hellerem, které pod názvem Znamení odkazující k nebi, vznikaly zhruba celé jedno desetiletí a jako ranní promluvy byly většinou odvysílány na vlnách Českého rozhlasu. Autor knihy si v úvodu posteskl nad nevýhodou rozhlasového přenosu podobných pořadů, které se „odvysílají, odeznějí – a jsou pryč“. Ne vlastní vinou jsou na tom podobně jako zrna v podobenství o rozsévači, která dopadla mezi trní nebo kameny – a ne vlastní vinou jsou pak ochuzeni i posluchači, kteří nemusejí být všichni zrovna splachovací. A po stoletích tištěného slova se mluvené slovo hůře pamatuje – a naši předkové, kteří si v minulosti vyslechli kázání, dokázali vyložené Boží slovo lépe podržet v paměti a přemítat o něm ve svých srdcích.

Na druhé straně přepsání slovům předního českého biblisty nijak neubrala na síle - při své prostotě a srozumitelnosti mají i hloubku, již si nelze patrně osvojit jinak než roky chůze po stezkách Páně. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány výkladu základních biblických skutečností, pojmů, historických událostí, ale i některých obtížnějších pasáží prorockých textů. S užitkem, ale i s údivem, který je počátkem poznání, si Hellerovy výklady můžeme přečíst i my, katolíci, neboť náš dluh Písmům, pokud jde o znalost, a Staré smlouvě obzvlášť, není zrovna malý a není ani včerejšího data. Občas nás ovanou drobné rozdíly: například při výkladu, proč Archa úmluvy byla pohyblivá – mělo to být důkazem, že živý Bůh Izraele se neváže - na rozdíl od pohanských božstev – k žádnému místu. I naše chrámy by nás neměly Bohu vzdalovat nebo komplikovat náš vztah k němu. Až sem lze souhlasit. Ale chrám, to není jen místem shromáždění k modlitbě a zpěvu, ale také místem liturgické oběti a Božího zpřítomnění mezi námi.

Knihy se nemají číst od konce, ale v případě výkladů profesora Hellera udělejte výjimku: poslední textem je rozvrh pro výklad o čase. Je čas mytický, čas cyklický, a je také biblický čas. Biblické trvání přítomné i trvání otevřené věčnosti. Výklad o Božím Duchu vznášejícím se nad vodami, který by nám nemělo staticky připomínat balon nebo vzducholoď, ale dynamicky živé třepotání, tlukot ptačích křídel. Naši hebrejští praotcové i naši židovští současníci neměli a nemají s biblickými „nazíracími kategoriemi“ potíže, neboť je většinou mají nepoměrně hlouběji pod kůží než my.

Jsou doby, kdy je patrně namístě pascalovsky vyhrotit protiklad mezi Bohem Abraháma, Izáka a Jákoba a Bohem filozofů – a vědců. I k této otázce se biblický badatel místy v rozhovorech vyslovuje. V dnešní době je spíše čas na sblížení, nemají-li velké objevy lidstva zplanět. Jak to chtějí a vyslovují svorníková slova Žalmu 19: Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání (Žalm 19,2).

Josef Mlejnek
Jan Heller-Petr Vaďura: Znamení odkazující k nebi. Rozhlasové rozhovory o biblických textech vedl s autorem Petr Vaďura. Vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze v roce 2007. Edice Rozhovory nad Biblí. 280 str. Naklad neuveden. Doporučená cena 248 Kč.

Poznámka: V nakladatelství Vyšehrad vyšla letos druhá kniha „rozhovorů nad biblí“ s bývalým profesorem Evangelické teologické fakulty Janem Hellerem Na čem mi záleží – nazvaná podle textu, který lze považovat za duchovní závěť velkého biblisty a muže hluboké víry, který zemřel 15. ledna 2008. Obě knihy jsem recenzoval pro Týdeník rozhlas – nemělo by smysl publikovat na Virtually pouze druhou z recenzí, protože obě na sebe volně, stejně jako knihy, navazují. (jfm)

Josef Mlejnek