Ronald Reagan a na�e svoboda
Hynek Fajmon
V posledn�ch dnech se na n�s ze v�ech stran val� oslavy p�du berl�nsk� zdi a konce komunismu ve st�edn� a v�chodn� Evrop�. Skoro v�ichni levi��ci se p�i t�to p��le�itosti spojili, aby toto v�ro�� ukradli pro sebe a pop�eli z�sluhy lid�, kte�� se o p�d komunismu skute�n� a nezpochybniteln� zaslou�ili. Pova�ujete toto moje tvrzen� za p�ehnan�? J� nikoliv. D�kazem je to, �e se zcela ml�� o Ronaldu Reaganovi. Bez jeho politiky by komunismus jen tak nepadl. Reagan se ale dne�n�m levi��k�m a evropeist�m nehod� do kr�mu a tak o n�m zkr�tka ml��. O to v�ce bychom na n�j v t�chto dnech m�li vzpomenout.
Nic na sv�t� se ned�je samo od sebe. Za ud�lostmi v�dy stoj� konkr�tn� lid� a jejich �iny. To bychom m�li m�t v�dy na pam�ti. To, �e se komunismus ve st�edn� a v�chodn� Evrop� v letech 1989-1991 �pln� zhroutil tedy nebyla n�hoda. Byl to v�sledek vn�j��ch a vnit�n�ch podm�nek, kter� p�ipravili konkr�tn� lid�. Mezi t�mi, kte�� byli vn� komunismu a v�znamn� se pod�leli na jeho p�du byl podle m�ho soudu �pln� na prvn� m�st� americk� prezident Ronald Reagan.
Reagan byl prezidentem USA v letech 1981-1989. Jeho n�stupcem se stal jeho viceprezident George Bush. Reagan tedy p��m� p�d komunismu v zem�ch st�edn� a v�chodn� Evropy ve funkci neza�il, p�esto se z�sadn� m�rou pod�lel na tom, �e padla berl�nsk� ze� i cel� �elezn� opona.
Reagan byl prvn�m americk�m prezidentem, kter� si natvrdo myslel, �e komunismus je zlo a nev�hal to d�t kdykoliv ve�ejn� najevo. Jeho zn�m� v�rok o tom, �e "Sov�tsk� svaz je ��e zla" zp�sobil v �ad�ch komunist� a jejich intelektu�ln�ch obh�jc� poprask. To si nikdo p�edt�m nedovolil. Komunismu toti� p�ed Reaganem ve�ejn� tleskaly tis�ce intelektu�l� a um�lc� po��naje Pablem Picassem a� po Oskara Niemayera. �ada z nich v�etn� obou jmenovan�ch byla dokonce �leny komunistick�ho hnut�.
Komunismus byl zkr�tka a� do 70. let "sv�tlou budoucnost� lidstva" a to nejen na V�chod�, ale tak� pro mnoho d�le�it�ch lid� na Z�pad�. Reagan s t�mto levicov�m poblouzn�n�m komunismem r�zn� skoncoval. Pr�v� on a tak� Margaret Thatcherov� maj� nejv�t�� pod�l na tom, �e v o��ch sv�tov� ve�ejnosti byla rehabilitov�na idea svobody jako hlavn�ho politick�ho ide�lu, demokracie jako zp�sobu vl�dy a trhu jako n�stroje pro organizaci svobodn�ho hospod��sk�ho �ivota.
Reagan nev�hal pou��t klacek na komunistick� pu�isty na Grenad� i na libyjsk�ho dikt�tora Kadd�f�ho. Nev�hal ve�ejn� vyzvat Gorba�ova, aby strhnul berl�nskou ze� a nev�hal ozna�it "SSSR za ��i zla". Nev�hal ani na minutu s rozm�st�n�m raket Pershing II v z�padn� Evrop� v dob�, kdy m�la Var�avsk� smlouva vojenskou p�evahu a ust�l �ev levi��ck�ho "m�rov�ho hnut�", kter� z n�j d�lalo sv�tov�ho zlo�ince. Nev�hal ani se zah�jen�m programu Strategick� obrann� iniciativy (SDI), kter� SSSR de facto donutila k jadern�mu odzbrojen�.
Reagan podporoval polskou Solidaritu a v�echny svobodomysln� lidi v zem�ch, kde vl�dl komunismus. Nen� n�hodou, �e byl pro komunisty na cel�m sv�t� nejv�t��m padouchem. Ronald Reagan byl jak zn�mo velk� vtip�lek. Kdy� na n�j byl sp�ch�n atent�t dotazoval se l�ka�e v nemocnici, kde byl o�et�ov�n, zda je taky republik�n, jako on. Nakonec v�echno p�est�l a do�il se velk�ho v�t�zstv�. Komunismus padl a svoboda, tr�n� hospod��stv� a demokracie se roz���ily po roce 1989 do dosud nejv�t��ho po�tu st�t� sv�ta.
Ronald Reagan u� nen� mezi n�mi. Dnes stoprocentn� sed� v nebi, d�v� se na n�s a vypr�v� vtipy. �e�i, Pol�ci, Slov�ci, Ma�a�i, Litevci, Loty�i, Estonci, Rumuni, Bulha�i a dal�� n�rody na n�j mohou vzpom�nat s �ctou. D�ky Ronalde.