V�c Berlusconi �kod� zdrav�
Pavel Kopeck�
V soudob� politologii �i medi�ln�ch studi�ch se vedou diskuze o vlivu sd�lovac�ch prost�edk�, odvozen� t�eba od toho, �e mimo t�� pil��� moci, v�konn�, z�konod�rn� a soudn� (v demokracii odd�len�ch) existuje i sloup moci medi�ln�. Hovo��v� se o nik�m nevolen�, m�lo �i �patn� posti�iteln� mediokracii. A o specifick�ch vztaz�ch mezi st�tn�ky a redakcemi. Ze slovensk�ho prost�ed� se nab�z� aktu�ln� kauza premi�ra Fica, v �iv� pam�ti z�st�v� �ra Pavla Ruska. Z �esk� republiky �editele televize Nova Vladim�ra �elezn�ho. Ob�van�ho magn�ta, jej� si v�ichni v�znamn� p�edch�zeli, p�iv�rali o�i na jeho poklesky a zlo�iny, a� to skon�ilo arbitr�� proti �esk� republice, j� padlo za ob� deset miliard z ve�ejn�ch pen�z. V mysl�ch mnoh�ch nav�c z�st�vaj� jeho pravideln� �ned�ln� k�z�n��ka� na t�ma komer�n� televize nebo politika, p�i nich� p�edv�d�l prav� divy sebechvaln� drzosti, l�� a demagogie.
Promy�len� manipulace �irok�mi vrstvami mu p�in�ela z�vid�n�hodnou (a z�vid�nou) popularitu, v�tah do imunitou opat�en�ho Sen�tu �R a Evropsk�ho parlamentu. Je�t� v�t��m form�tem videopolitiky vynik� italsk� Berlusconi, kter� to opakovan� dot�hl na premi�ra Apeninsk�ho poloostrova. Diskredituj�c�ho rodnou hroudu je�t� daleko v�ce ne� zm�n�n� podvodn�k, jen� se za komunismu pod�lel na obl�ben�, nau�n�m televizn�m po�adem prov�zen� knize symbolick�ho n�zvu Okna vesm�ru doko��n.
Silvio Berlusconi �el�c� dal��m a dal��m z nejsp� nekone�n� �ady skand�l�, je sice �erstv� t�iasedmdes�tn�k, ale nesporn� st�le nejen p�i mu�n� s�le a chuti. Vyvol�vaj�c� v�n� v�etn� prohl�en�, �e je v�c� �nebezpe�n� p�ipom�naj�c� �lov�ka� nebo ��kod�c� zdrav�. � Vzd�l�n�m pr�vn�k za��nal jako majitel �sp�n� stavebn� firmy p�sob�c� v Mil�n�, zaji�t�n� kvalitn�mi politick�mi konexemi. Neoceniteln� slu�by prok�zal �inorod�mu developerovi p��tel ze studi�, n�kdej�� p�edseda vl�dy Benito Craxi. Maximum vyt�il v��n� vtipkuj�c� Berlusconi z uvoln�n� audiovizu�ln�ho trhu �italsk� boty� druh� p�le sedmdes�t�ch let. Vstoupil na tradi�n� monopoln� televizn� pole a stal se skute�n�m magn�tem. Sv� imp�rium d�le mnohostrann� roz�i�oval, tak�e se nap��klad v roce 1986 stal majitelem fotbalov�ho klubu AC Mil�n. Krachuj�c�ho podniku, jen� masivn�mi dotacemi postr�il na vrchol. Dnes je pravd�podobn� nejbohat��m z Ital�, krom� �e�en�ho vlastn� banku, poji��ovny, nakladatelstv� atd.
Po takzvan� revoluci soudc� po��tkem devades�t�ch rok�, kdy se fakticky rozpadla st�vaj�c� stranick� struktura a za�ala vznikat druh� italsk� republika, vyc�til svou p��le�itost politika. Novou roli, ji� hodnot� s typickou skromnost�: �Up��mn� si mysl�m, �e jsem nejlep��m premi�rem, jak�ho It�lie m�la za 150 let.� Zakl�d� tehdy populistickou stranu �Vzh�ru, It�lie� s n�zvem odvozen�m od pok�iku fotbalu holduj�c�ch krajan� a st�v� se premi�rem. Opakovan� �el� skand�l�m a soudn�m �alob�m, co� pr� onehdy bezosty�n� komentoval takto: �Jsem vesm�rn� dr�itel rekordu t�kaj�c�ho se po�tu soud� v cel� historii lidsk�ho druhu i ostatn�ch bytost� �ij�c�ch na jin�ch planet�ch."
Za�ije p�dy, le� tvrdo��jn� se poka�d� vrac� zp�t a v�ckr�t usiluje o zm�nu norem, aby si zajistil imunitu. Znovu te� bojuje o politick� p�e�it�, av�ak p��ze� mas si zachov�v�. Ve zbytku Evropy b�v� nahl�en jako buran, �ivouc� varov�n� p�ed �padkem politick� kultury. Kritici prav�, �e je �Zelig�, postava z filmu Woodyho Allena, kter� se m�n� dle toho, s k�m hovo��.
Slovensky vy�lo v Hospod��sk�ch novin�ch
Pavel Kopeck�
Mgr. Pavel Kopeck�, politolog a publicista