Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Kuba po Castrovi: o �nav� a nad�ji

Michal Pet��k

Nekone�n� plant�e cukrov� t�tiny, kub�nsk� doutn�ky a rum, �morn� d�ina venkovan�, kontrast m�sta a vesnice, bohatstv� a b�dy, p�ekr�sn� p��roda. Jak ps�t o �norov�m odchodu Fidela Castra z nejvy���ch kub�nsk�ch funkc� do pozice vrchn�ho koment�tora politick�ho d�n� a nezab�ednout p�itom do dne�n�ch schematism� �i ideologick�ch �ablon? Mo�n� pom��e, kdy� se dnes pod�v�me na Kubu, vznik jej�ho socialismu a Castra prismatem jeho sou�asn�k�. S odstupem �asu mo�n� uvid�me nov� souvislosti.

�Jsou jin� ne� Evropan�, otev�en� a hrav�, raduj� se z mali�kost�, jsou nesm�rn� emotivn�, nejenom pokud jde o hudbu, tanec, sex, ale i pokud jde o v�ru a nad�ji,� � napsal p�ed 7 lety znalec kub�nsk�ch pom�r� a v 60. letech ekonomick� poradce kub�nsk� vl�dy Valtr Kom�rek. Otev�eme ale p�edev��m cestopisnou report� Jeana Paula Sartra Urag�n nad cukrem, kter� vych�zela na pokra�ov�n� v roce 1960 v list� France-Soir a o rok pozd�ji vy�la i �esky: � �revoluce je ko�sk� medic�na. Spole�nost roztlouk� sv� kosti ranami kladiva, ni�� svoji strukturu, obrac� naruby sv� instituce, m�n� vlastnick� pom�ry a nov� rozd�luje statky, zam��uje v�robu podle jin�ch z�sad (...) Vyhlazen� odp�rce i n�kter�ch spojenc� nen� nevyhnuteln�, ale opatrnost vel� p�ipravit se i na to.�

�ivot Kub�nc� dnes ji� po n�kolik desetilet� dus� administrativa totalitn�ho st�tu socialistick�ho typu, a to hned troj�: komunistick� strany, arm�dy a st�tn� spr�vy. Ten, kdo chce dr�et na Kub� ot�e moci pevn� v ruce, tedy mus� ovl�dat hned t�i mocensk� struktury. Fidel Alejandro Castro Ruz tuto troj� strukturu ovl�dal. Narodil se 13. srpna 1927 jako potomek �sp�n�ho podnikatele s cukrovou t�tinou a slu�ky v jeho dom�cnosti. Vyr�stal se svou matkou jako neman�elsk� d�t�. St�edn� �kolu vychodil na jezuitsk� koleji v Havan� a v roce 1950 absolvoval pr�vnickou fakultu a stal se advok�tem. V roce 1951 se stal �lenem antiamericky orientovan� Ortodoxn� strany.

Des�t�ho b�ezna 1952 se na Kub� uskute�nil nekrvav� vojensk� pu� pod veden�m gener�la Batisty, b�val�ho prezidenta ��dn� zvolen�ho v roce 1938, kter� byl nucen odej�t z politiky v roce 1944. Castro a radik�lov� Batist�v pu� odm�tli a 26. �ervence 1953 uskute�nili zn�m� ne�sp�n� �tok na havansk� kas�rna Moncado. Za ten byl Castro souzen pozd�ji a samostatn�, nebo� se Batista b�l, aby se z teprve 26let�ho Fidela nestal lidov� hrdina. Tehdy Castro pron�� svou zn�mou obhajovac� �e� �D�jiny mi daj� za pravdu.� V roce 1955 ode�el do Mexika p�ipravovat Hnut� 26. �ervence k invazi na Kubu a k veden� gerilov� v�lky. Zakoupil jachtu Granma a s 82 mu�i vyrazil v listopadu 1957 ke kub�nsk�m b�eh�m; vylod�n� p�e�ilo jen 12 z nich.

V letech 1957-58 organizoval gerilovou v�lku v poho�� Sierra Maestra. Povstalci se op�rali o znalost m�stn�ho ter�nu a spolupr�ci s vesni�any. Po�adovali pozemkovou reformu. Jakoukoliv zahrani�n� intervenci odm�tali. V kv�tnu 1958 USA p�estaly Batistov� vl�d� dod�vat zbran� v reakci na to, �e jej� jednotky zah�jily p�len� vesnic a masakry vesnick�ho obyvatelstva. Arm�da a policie za tyto dva roky usmrtily 20 000 lid�.

Prvn�ho ledna 1959 uprchl Batista ze zem� a Gener�l Cantilla podepsal v Santiagu de Cuba s Fidelem Castrem dohodu o zastaven� palby. T�m byla uzn�na jeho faktick� kontrola nad ostrovem. Castro prosadil vznik revolu�n�ch tribun�l�, kter� vynesly 500 rozsudk� smrti pro p�edstavitele batistova re�imu.

Sedmn�ct�ho kv�tna byla provedena pozemkov� reforma zahrnuj�c� zru�en� latifundi�. Nikdo nesm�l vlastnit v�ce ne� 400 hektar�. J. P. Sartre se raduje z toho, �e � �cizinci a� u� jako z�stupci n�jak� spole�nosti nebo jako jednotlivci ji� nem�li pr�vo nab�t sebemen�� kousek kub�nsk� p�dy.� �Castro se st�v� premi�rem a v �ervenci 1959 se st�v� prezidentem k Fidelovi loaj�ln� Osvaldo Dorticos Torrado. Castro tak pln� ovl�dl politiku zem� a postupn� se za�al p�izp�sobovat lev�mu, revolu�n�-marxistick�mu k��dlu a otev�el cestu komunist�m do vznikaj�c� mocensk� struktury.

USA p�eru�ily s Kubou diplomatick� styky. Jejich ne�sp�n� invazi v Z�toce svin� 17. dubna 1961 p�edch�zelo bombardov�n� n�kolika kub�nsk�ch m�st. Americk� brig�da 1500 mu�� podpo�en� na ose postupu do vnitrozem� v�sadkem byla po t�ech dnech obkl��ena. Operace, j� osobn� velel Castro, byla �sp�n�.

Po karibsk� krizi (1962) a Johnsonov� n�stupu k moci v USA (1963) byla zintenz�vn�na hospod��sk� blok�da ostrova. Castro byl nucen utu�ovat sv�j totalitn� re�im. V�sledkem byla ekonomick� krize. V�chodiskem bylo pro Castra po��dat o pomoc Sov�tsk� svaz a zah�jit nastolov�n� totalitn�ho re�imu jeho typu.

Po rozpadu SSSR, na n�m� byla Kuba z�visl�, se hospod��sk� situace zem� prudce zhor�ila, ale p�ed n�kolika lety byla dohodnuta v�hodn� spolupr�ce s Bol�vi� a Venezuelou, v�etn� dod�vek ropy. V l�t� 2006 se zhor�il Castr�v zdravotn� stav a ��zen� st�tu do�asn� p�evzal jeho bratr Ra�l.

Ale vra�me se k Sartrovi a tomu, co zaznamenal ze sv�ch rozhovor� s Kub�nci �samoz�ejm� jen t�mi, kte�� revoluci podporovali. O svobodn�ch volb�ch sm��lej� jeho hrdinov� takto: � ���m by bylo volen� shrom�d�n� v sou�asn� dob�? Zrcadlem na�ich neshod. Revoluce je v jednot� sv� praktick� akce nevyhnuteln� vlastn� pravic� i levic�.� �Revolu�n� kult ml�d� byl na Kub� p�elomu 50. a 60. let velmi siln�: �na tomto ostrov� �ij� nejdiskr�tn�j�� pades�tn�ci. (...)� Proto�e bylo revoluce zapot�eb�, okolnosti pov��ily jej�m uskute�n�n�m ml�de�. Jenom v ml�de�i bylo dost hn�vu a �zkosti, aby ji podnikla, a dost �istoty, aby se j� to zda�ilo.� � �editel N�rodn� banky Che Guevara Sartrovi ��k�: � �Jsem p�edev��m l�ka�, potom trochu voj�k a nakonec, jak vid�te, bank��.�

�Svobodu, nebo smrt� bylo heslem Kub�nc� u� za v�lky o nez�vislost proti �pan�lsk�m koloniz�tor�m. A Castro je p�evzal: �Budeme m�t svobodu, pokud si zachov�me n�rodn� jednotu. Je nutno prohl�sit: n�rod, nebo smrt, (vlast nebo smrt.) � Dnes, m��eme s trpk�m �sm�vem dodat, �e ani zde v�voj hesla neskon�il. Jeho posledn� verze zn�: �socialismus nebo smrt. � Po t�m�� p�ti des�tk�ch let tedy Kuba urazila cestu od spont�nn� uzn�van�ho ide�lu svobody k imperativu socialismu. Na v�b�r Kub�nci nemaj�.

Sartre se pt� Castra: � V�ichni, kdo n�co po�aduj�, a� je to cokoliv, maj� pr�vo to dostat. Je to v� n�zor? Zat�hl ze sv�ho doutn�ku a pravil r�zn�: Ano! Pot�eba je z�kladn�m pr�vem �lov�ka a m� p�ednost p�ed v�emi ostatn�mi. A kdyby po v�s po�adovali M�s�c? Kdyby ode mne ��dali m�s�c, znamenalo by to, �e ho pot�ebuj�, odpov�d�l. �Na�� z�sluhou se odva�uj� zji��ovat sv� pot�eby, maj� odvahu pochopit sv� utrpen� a po�adovat, aby se s n�m skoncovalo, zkr�tka jsou lidmi.�
Zkusme se ale z�v�rem pod�vat na situaci obyvatel karibsk�ho ostrova bez �sm�vu, kter� se o n�s m��e pokou�et, kdy� �teme tyto voln� parafr�ze hesel o zaji��ov�n� pot�eb v socialismu, nebo sp�e v komunismu. V dob� n�stupu Castra jsme v obdob� bezprost�ednosti pro�itku, spontaneity, sd�len�ch viz�, nad�j� a iluz� o p�em�n� hospod��sk�ho a politick�ho syt�mu v nov�, spravedliv�j��.

Je mo�no se Kub�nc�m divit, �e po n�kolika desetilet�ch charakterizovan�ch sp�e slovem diktatura, ne� slovem demokracie a v podm�nk�ch v�udyp��tomn� korupce a po faktick� ob�ansk� v�lce podlehnou v��e v nov� typ uspo��d�n� spole�nosti, a za�nou v��it tomu, �e budou tentokr�t ji� definitivn� zbaveni v�ech minul�ch �trap?

Je�t� v 50. letech 20. stolet� dosahovala negramotnost na Kub� �rovn� t�m�� 50% dosp�l�ho obyvatelstva. Tuto �rove� m�la nap��klad za��tkem 20. let XX. stolet� v �eskoslovensku jen oblast Podkarpatsk� Rusi ( v �ech�ch cca jen 5%.)

�lo o naprostou v�t�inu venkovan�, �iv�c�ch se sez�nn�mi zem�d�lsk�mi pracemi. Tito lid� d�ky sv� nezp�sobilosti dorozum�vat se �ten�m a psan�m nemohli ch�pat politick� koncepty, nedovedli uva�ovat v abstraktn�ch pojmech, nebyli a ani nemohli b�t sebev�dom�mi ob�any v na�em, b�n�m evropsk�m ch�p�n�. Byli zcela odk�z�ni na mluven� slovo, na sv�j kr�tk� pro�itek nad�je. Revolu�n� l�d�i byli pro n� nikoliv nepodobn� n�bo�ensk�m kazatel�m. Vn�mali je v lec�ems s obdobnou �ctou, respektem, nad�j� a b�zn�, jako sv� kn�ze v kostel�ch.

Postupn� vznik na�� �evropsk� v�eobecn� gramotnosti v pr�b�hu 19. stolet�, kter� je nezbytnou podm�nkou pro dostate�n� fungov�n� ob�ansk�ch, politick�ch a demokratick�ch mechanism�, zalo�en�ch na fungov�n� �sudku, komunikaci a my�len� i v pon�kud abstraktn�j��ch kategori�ch, z�sk�vala Kuba o stopades�t a� dv� st� let pozd�ji.

Boj za nez�vislost proti �pan�lsk�m koloniz�tor�m, spory s USA o m�ru sv� ekonomick� autonomie, ale i dne�n� str�d�n� v d�sledku totalitn�ho re�imu vznikl�ho Castrovou revoluc�, maj� n�co spole�n�ho: po��te�n� nad�je a touha po svobod�, n�rodn� nez�vislosti a v�eobecn�m civiliza�n�m posunu se postupn� m�nily ve zklam�n� a frustrace.



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 11582 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA