Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


K��, n�bo�ensk� svoboda a Evropa

Roman Joch

Ob�ansk� institut


Kdyby Evropsk� soud pro lidsk� pr�va myslel sv� rozhodnut� o odstran�n� k��� ze �kol v�n�, musel by zak�zat n�jak� dva tucty evropsk�ch vlajek.

Jejich st�vaj�c� podobu by musel vyhl�sit za odporuj�c� lidsk�m pr�v�m.

Ti soudci by pak m�li urychlen� vyhledat psychiatra. Pokud ne dobrovoln�, m�li by m�t na��zenou �stavn� l��bu. Tak psychopatick� je toti� jejich rozhodnut�.

Ve skute�nosti Evropsk� soud pro lidsk� pr�va (ve �trasburku) m� t�m�� nulov� pravomoci pokud jde o z�vaznost jeho rozhodnut� pro jednotliv� evropsk� st�ty; je to �tvar Rady Evropy, mezist�tn� organizace s minim�ln�mi pravomocemi. Rozhodnut� soudu bylo tak evidentn� �ultra vires� � tedy mimo mu p�id�len� pravomoci, mimo jeho jurisdikci -, �e docela jist� nebude napln�no a v�ichni jej budou ignorovat. Kdyby to v�ak bylo rozhodnut� Evropsk�ho soudn�ho dvoru (v Lucemburku), kter� je ji� instituc� Evropsk� unie a tud� m� relevantn� pravomoci, byla by to situace jin�, mnohem z�va�n�j�� a nebezpe�n�. P�esto by to bylo rozhodnut� stejn� nespr�vn� a zl�.

Onen Evropsk� soud pro lidsk� pr�va rozhodl, �e z italsk�ch st�tn�ch �kol (a v podstat� ze st�tn�ch �kol v�ech �lensk�ch zem� Rady Evropy) musej� zmizet k��e jako�to n�bo�ensk� symboly. Evidentn� se ti psychopati�t� soudci domn�vaj�, �e n�bo�ensk� svoboda znamen�, �e nikde na ve�ejn�m prostoru nesm�j� b�t n�bo�ensk� symboly.

Kdyby toto n�bo�ensk� svoboda vskutku znamenala, pak by se musely zak�zat st�vaj�c� vlajky t�chto zem�: Island, Faersk� ostrovy, Norsko, D�nsko, �v�dsko, Finsko, Alandsk� ostrovy, Skotsko, Severn� Irsko, Anglie, Spojen� kr�lovstv�, Slovensko, Ma�arsko (pokud obsahuje st�tn� znak), Portugalsko, �v�carsko, It�lie (n�mo�n� vlajka), Malta, Srbsko, �ecko, Rusko (n�mo�n� v�le�n� vlajka), Gruzie, Turecko, �zerbajd��n. V�echny tyto vlajky toti� obsahuj� n�bo�ensk� symboly (ty dv� posledn� p�lm�s�c, ty ostatn� k��), v�echny vlaj� na ve�ejn�ch prostranstv�ch a na st�tn�ch instituc�ch, a v�echny reprezentuj� ob�any, a� ji� v���c� �i nev���c�. Proto: zak�zat! Alespo� dle �logiky� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va. (A kdyby k Rad� Evropy p�istoupil Izrael, m�lo by platit pro n�j to sam�: vlajku zak�zat, nebo� obsahuje Davidovu hv�zdu.)

Pokud m� tento soud pravdu, �e n�bo�ensk� svoboda si vy�aduje, aby ve st�tn�ch �kol�ch nebyly k��e, pak mus� vydat rozhodnut� o nutnosti zm�n v�ech t�chto vlajek.

To je v�ak natolik absurdn�, �e kdyby Evropsk� soud pro lidsk� pr�va takov� rozhodnut� vydal, jeho soudci by nakonec byli r�di, kdyby skon�ili jen v psychiatrick�ch l��ebn�ch, a ne nijak h��e.

Jejich pojet� n�bo�ensk� svobody je toti� perversn�. N�bo�ensk� svoboda znamen� svobodu n�bo�ensk�ho vyzn�n�, nikoli z�kaz n�bo�ensk�ho vyzn�n�; n�bo�ensk� svoboda znamen�, �e nikdo nesm� b�t k ��dn� n�bo�ensk� v��e nucen, �e sm� vyzn�vat jakoukoli nebo taky ��dnou; neznamen� v�ak, �e na ve�ejn�m prostoru nesm� b�t ��dn� n�bo�ensk� symboly. To by byla pr�v� ona n�bo�ensk� nesvoboda. Soud si prost� �spletl� n�bo�enskou svobodu s n�bo�enskou nesvobodou a m�sto n�bo�ensk� svobody n�m vnucuje n�bo�enskou nesvobodu.

K�� nav�c nen� jen n�bo�ensk�m symbolem k�es�anstv�; p�enesen� je i symbolem l�sky k bli�n�mu a triumfu nad�je nad beznad�j� a �ivota nad smrt�. A taky, ano, je symbolem i odd�len� moci duchovn� od moci st�tn� a tud� omezen� moci st�tn�, tedy pota�mo i svobody (nebo� svoboda je mo�n� jen tehdy, je-li moc st�tn� omezena).

K��e ze �kol vyhazovaly totalitn� ideologie a tyranie 20. stolet� � nacismus a komunismus � nebo� si �inily n�rok na absolutn�, tot�ln� moc nad cel�m �lov�kem: jeho t�lem i du��. Cht�ly ovl�dat vnitro �lov�ka, jeho du�i, tedy p�esn� to, co je st�tu ovl�dat nepat�i�n�.

K�� jako symbol na�eho tradi�n�ho n�bo�enstv�, p�edev��m po zku�enosti s totalitn�mi tyraniemi 20. stolet�, tud� reprezentuje i omezen� moci st�tu nad �lov�kem, nad jeho du�� a sv�dom�m; reprezentuje odd�len� v�c� duchovn�ch od v�c� st�tn�ch, odd�len� toho, co pat�� c�sa�i od toho, co pat�� Bohu; tedy svobodu sv�dom� od st�tn�ho n�tlaku a �tisku. K�� symbolizuje, �e st�t nad n�mi nen� a nem� b�t v�emocn�. Proto ty zem�, kter� cht�j� m�t k�� ve st�tn�ch �kol�ch, maj� na to pln� pr�vo.

Ale nejde jen o k��, jde i o jin� n�bo�ensk� symboly. V Praze je ji� n�kolik posledn�ch let o sv�tku Chanuka vystaven p�ed Rudolfinem velk� sv�cen Menora. I kdy� nejsem �idem (k �idovsk�mu n�bo�enstv� m�m ale velkou �ctu), �idovsk� n�bo�ensk� symbol Menora vystaven� o �idovsk�m n�bo�ensk�m sv�tku sv�tel - Chanuka - na ve�ejn�m prostranstv� m� nijak nepohor�uje, ba pr�v� naopak: napl�uje m� velkou radost�. Je dob�e, �e v Praze se m��e ve�ejn� p�ipom�nat tento n�bo�ensk� sv�tek a pova�uji to za pat�i�n� projev vd��nosti za mohutn� �idovsk� p��sp�vek vzd�lanosti a kultu�e, kter�m pra��t� �id� v d�jin�ch zna�n� p�isp�li nejen Praze, nejen na�i zemi, ale i cel�mu lidstvu. Bez jejich p��sp�vku by na�e spole�nost a na�e kultura byly mnohem chud��. Je proto v�ce ne� spr�vn�, �e p�ed Rudolfinem jsou o Chanuce po osm dn� rozsv�cov�ny sv�tla na sv�cnu Menora.

Stejn� tak Betl�my na n�m�st�ch na�ich m�st a obc� o V�noc�ch, ony jesli�ky s mal�m Je��kem: kdyby m�la platit perversn� logika ateistick�ho extremismu, je� se obrazila v rozhodnut� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va, jesli�ky s Je��kem o V�noc�ch by z n�m�st� na�ich m�st musely zmizet. Musely by b�t zak�z�ny, zru�eny, odstran�ny, zni�eny.

Den, kdyby se tak stalo, by byl v v�ru smutn�m dnem. Smutn�m pro na�i svobodu.

To se zajist� nestane. Sv�cen Menora o Chanuce, stejn� jako jesli�ky s Je��kem o V�noc�ch, nejsou projevem nen�visti �i �tisku, n�br� tolerance a n�bo�ensk� svobody. Taky na�i historie, kultury a d�dictv�. Jejich z�kaz na ve�ejn�m prostoru by byl pokusem o po�lap�n� a vymaz�n� na�i historie, na�eho d�dictv� a na�i kultury. A taky na�i svobody.

Rozhodnut� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va je natolik stupidn�, jeho pravomoci jsou natolik mal� a on s�m jednal tak prokazateln� mimo sv� p�id�len� pravomoci, �e zcela jist� z�stane ignorov�no.

Co by v�ak ignorov�no b�t nem�lo, je onen netolerantn� fanatismus a extremismus ideologie sekularismu, jen� k onomu rozhodnut� vedl. Tito extr�misti�t� fanatici atheismu te� neusp�j�, ale kdyby to bylo jen na nich, museli bychom se velice brzo rozlou�it nejen s jesli�kami s Je��kem, ale i s dosavadn�mi vlajkami dvou tuct� evropsk�ch zem�, jako� i s na�� identitou, histori�, d�dictv�m a kulturou � a v neposledn� �ad�, i s na�� svobodou.

Vskutku, za posledn�ch sto let nejv�t��mi nep��teli svobody sv�dom� nejsou v���c� �id� a k�es�an�, n�br� n�kte�� militantn� ateist� a novopohan�.



Roman Joch
 
  P��stupy: 35292 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA