Parlamentn� volby v roce 2002. Konflikt p�edstav. Tu�en� st�n�.
Ji�� Svoboda
��V d�sledku existence hromadn�ch sd�lovac�ch prost�edk� je dnes ve�ejn� m�n�n� mocn�j�� ne� kdy p�edt�m. To vysv�tluje, pro� doch�z� k tak obrovsk�mu vzestupu profes�, kter� se specializuj� na ovliv�ov�n� ve�ejn�ho m�n�n텓
Eric Hobsbawm
V obecn� rovin� je politika komplikovanou strukturou obecn�ch a specifick�ch c�l� a strategi� jedn�n� a postup�, jimi� je hypoteticky mo�n� t�chto c�l� dos�hnout. Hodnotov� uspo��d�n� struktury vyjad�uje ideologickou rozd�lnost orientace politick�ch stran. V m�stech pr�niku jejich programov�ch c�l� a soci�ln�ch z�jm� r�zn�ch spole�ensk�ch skupin vznikaj� voli�sk� preference.
Z tohoto zorn�ho �hlu jsou leto�n� parlamentn� volby pozoruhodn� p�edev��m vysokou volebn� ne��ast�. Jakoby k pr�niku programov�ch c�l� v�ce ne� 20ti politick�ch stran se soci�ln�mi z�jmy t�m�� poloviny opr�vn�n�ch voli�� (42%) nikde nedoch�zelo.
Tento fenom�n je prozat�m v�t�inou podivuhodn� lehkomysln� interpretov�na jako d�sledek �znechucen� chov�n�m politik��; �nedostatku v�ry v to, �e voli� m��e n�co ovlivnit�; dopln�me-li �opozi�n� smlouvu� a �blbou n�ladu�, jde o zm� bezobsa�n�ch banalit.
T�m�� 3,5 milionu voli�� vyslalo volebn� abstenc� dva v�znamn� sign�ly:
1. ��dn� z kandiduj�c�ch politick�ch stran nedok�zala sv�m programem vzbudit ve voli��ch siln� emocion�ln� ztoto�n�n� a z n�j vypl�vaj�c� touhu pod�let se na jeho realizaci. A ��dn� nedisponuje dostate�n� silnou charismatickou osobnost�, kter� by dok�zala vyvolat gravita�n� efekt emocion�ln� identifikace.
2. T�m�� 3,5 milionu voli�� z�rove� nem�lo pocit, �e by jejich ne��ast na rozhodov�n� mohla m�t negativn� dopad na kvalitu jejich �ivota. Z tohoto pohledu nen� podstatn�, jak n�sledn� svou ne��ast jako respondenti r�zn�ch pr�zkum� zd�vodnili. Podstatn� je, �e takto velk� ��st ve�ejnosti (nejm�n� 42%) vn�m� politick� pom�ry jako stabiln� a konsolidovan� a diference mezi koncepty jednotliv�ch stran pova�uje z hlediska vlastn�ho soci�ln�ho �ivota za bezv�znamn�.
Krom �pocitu bezpe�� ne��ast vypov�d� o n�zk� schopnosti politick�ch stran p�esv�d�it neoby�ejn� velkou skupinu voli�� o sv� v�lu�nosti z hlediska vyj�d�en� jejich hodnotov�ch orientac� a zastupov�n� jejich soci�ln�ch z�jm�. Nebo obr�cen� � zna�n� masa voli�� nen� v�bec schopna identifikovat sv� soci�ln� z�jmy v programech stran a p�em�nit je ve volebn� preference.
Re�ln� obsah a soci�ln� relevance politiky se toti� st�v� st�le hypoteti�t�j�� a expertn�j�� � politici cituj� v debat�ch mno�stv� statistick�ch dat a hypot�z, kter� si neov��iteln� odporuj� a v�t�ina ve�ejnosti si pod nimi neum� v�bec nic p�edstavit. (Nap��klad: Jedni tvrd�, �e chystan� masivn� zadlu�ov�n� zem� bude m�t perspektivn� velmi krut� n�sledky. Druz� uv�d�j� p��klady zem�, kter� zvl�t� t�m, �e se zadlu�ily, nastartovaly budouc� rozvoj.)
P�i sou�asn�m poklesu z�jmu o ob�anskou aktivitu, kter� je p�edur�en procesem privatizace �ivota a z�jm� (expanze televize a internetu; segmentace spole�nosti do uzav�en�ch z�jmov�ch minorit, kter� nemaj� dostatek sty�n�ch bod�; r�st konzumeristick� la�nosti a soci�ln�ho sobectv�; frustrace ze selh�n� v podnik�n� �i zam�stn�n�; ztroskot�n� rodinn�ho �ivota v d�sledku �sp�chu nebo naopak ne�sp�chu), zapl�uj� prostor osobn� zku�enosti s politikou m�dii vytv��en� virtu�ln� obrazy, kter� jsou ve�ejnost� p�ij�m�ny a zvnit��ov�ny ne jako jeden z mo�n�ch �obraz�� (interpretac�) reality, n�br� jako realita sama.
�Na faktech nez�le��. V politice je realitou to, jak se skute�nost vn�mᅓ, - napsal pon�kud cynicky Ron Arnold. Jeho my�lenku p�ed �asem v souvislosti s tzv. �televizn� kriz� t�m�� doslovn� opakoval Stanislav Gross p�i jedn�n� klubu poslanc� �SSD jako od�vodn�n� politick�ho postoje a jedn�n�.
C�len� ovliv�ov�n� v�dom� ve�ejnosti se zkr�tka stalo v�enou a nepostradatelnou odbornost� v podnik�n� i politice. P.R. agentury inspiruj� kampan�, ��vyvolan� mal�mi, nevolen�mi a netypick�mi men�inami, �kter� p��m�mi akcemi ovliv�uj� rozhoduj�c� osoby na sam�m vrcholku politick�ho syst�mu�� (E.Hobsbawm), a v sou�innosti s vlivn�mi m�dii obch�zej� standardn� procesy zastupitelsk� demokracie.
N�zorn�m p��kladem popsan�ho jevu byla ji� citovan� tzv. �televizn� krize� na zlomu let 2000/2001.
Pro anal�zu v�sledk� parlamentn�ch voleb v roce 2002 je podle m�ho n�zoru velmi podstatn� zji�t�n� R.A.Dahla, kter� v r�mci limit� a rizik zastupitelsk� demokracie uv�d�: ��Form�ln� vyj�d�en� politiky, tento rub politick� nab�dky, se pro akceptaci ve�ejnost� st�v� dnes p�inejmen��m stejn� podstatn�, jako programov� c�le, jejich� n�kdej�� imperativn�, ost�e polarizovan� v�znam zanik� v informa�n�m chaosu a soci�ln�m vyrovn�n� postmodern�ho sv�ta��.
Sout� politick�ch program� a v�d��ch osobnost� (jejich� posl�n�m je vyva�ovat odbornost� a zodpov�dnost� n�zkou obsahovou relevanci v�eobecn�ch voleb) se postupn� m�n� v sout� medi�ln�ch odborn�k�, P.R. agentur, vlivn�ch medi�ln�ch a finan�n�ch lobby a novin��� a publicist�, kte�� vyu��vaj� sv�ho v�lu�n�ho postaven� ve spole�nosti k prosazov�n� vlastn�ch politick�ch z�m�r�, ani� jsou sami ochotni vstoupit do sout�e o politick� mand�t.
Pro mana�ery P.R. agentur nen� d�le�it�, je-li firma zdrav� nebo v �padku; politik �ist� list nebo prot�el� ni�ema; a programov� nab�dka vete� nebo soubor my�lenkov�ch perel. Podstatn� je, kolik m��e z�kazn�k do vlivov� agentury investovat. (O rozsahu popt�vky po produktech P.R. agentur sv�d�� jejich income, kter� si ka�d� z�jemce m��e snadno na internetu vyhledat.)
Mezi politika a ve�ejnost vstupuje image-maker a medi�ln� poradce, kte�� p�etv��ej� jeho osobnost podle reklamn�ch strategi�. Prost�ednictv�m ovl�d�n� formy z�sk�vaj� postupn� rostouc� vliv i na obsah a program. Nejefektivn�j�� a nejdra��� agentury zaji��uj� krom toho i komplexn� �vlivov� servis� (lobbying), kter� zahrnuje i aktivn� medi�ln� kroky sm��uj�c� k diskvalifikaci protivn�ka.
P�i hled�n� p���in, kter� se rozhoduj�c� m�rou pod�lely na v�sledku parlamentn�ch voleb 2002, nelze soub�h popsan�ch proces� a jev� pominout. Chceme-li se ov�em dobrat jin�ch, ne� jen povrchn�ch anebo ryze ��elov�ch z�v�r�.
V souboji programov� nab�dky dal voli� p�ednost �soci�ln�mu pohodl� a soci�ln�-ekonomick�m garanc�m st�tu p�ed sliby perspektivn�ho ekonomick�ho r�stu, dosa�en�ho zvy�ov�n�m produktivity a konkurenceschopnosti. R�st dluhu ve�ejn�ch rozpo�t� voli�e nevystra�il, proto�e nev� komu se vlastn� dlu�� a jak a kdy se to bude muset spl�cet. (Mus� se to v�bec n�kdy spl�cet?) Na t�matech sudetsk�ch N�mc� a skepticismu v p��stupu k EU profitovala pouze KS�M, proto�e v t�chto ot�zk�ch ji voli�i vn�maj� jako rezistentn�.
Krom� pr�niku c�l� a soci�ln�ch z�jm� ovlivnilo voli�sk� preference p�eva�uj�c� psycho-soci�ln� nalad�n� a �asov� faktor � voli�i vyj�d�ili v mno�in� podpory �SSD a KS�M (111 mand�t�) neochotu k soci�ln�m rizik�m a jednozna�n� up�ednostnili kr�tkodob� �asov� horizont. Dlouhodob� t�mata � r�st dluhu ve�ejn�ch rozpo�t�; demograficky podm�n�n� neudr�itelnost pr�b�n�ho d�chodov�ho syst�mu; v�deck�m a technologick�m rozvojem podm�n�n� neudr�itelnost pln� solid�rn� hrazen� zdravotn� p��e � rozhoduj�c� ��st voli�� neoslovila.
Pravdu m� V�clav Klaus kdy� ��k�, �e masivn� podpora ODS na po��tku 90t�ch let byla podporou syst�mov�ch zm�n, blokuj�c�ch mo�nost n�vratu k p�edlistopadov�mu re�imu. Nebyla to v�ak podpora pravicov�m soci�ln�-ekonomick�m koncept�m, k nim� je �esk� mentalita ve sv� v�t�in� tradi�n� odm�tav�. V�clav Klaus toto ment�ln� nalad�n� reflektoval a j�m veden� vl�dy �zkostliv� dbaly o soci�ln� pr�chodnost reforem.
Posun t�i�t� n�zorov� orientace se za�al projevovat v polovin� 90t�ch let.
Dostavuje se frustrace z nenapln�n�ch iluz� � mnoho lid� se toti� domn�valo, �e zm�na politick�ho syst�mu sama o sob� povede k r�stu �ivotn� �rovn� na hladinu srovnatelnou se zem�mi jako je Rakousko.
��st polistopadov�ch politick�ch elit, kter� Klausova ODS vy�adila ze hry, se soust�edila na kritiku ekonomick� reformy, p�edev��m na privatizaci, z politicky jakoby neutr�ln�ch �ist� odborn�ch pozic. Milo� Zeman prohl�sil kup�novou privatizaci za �zlo�in stolet� � ten bonmot se (jako v�t�ina jeho bonmot�) ve v�dom� ve�ejnosti ujal. Jeho opr�vn�nost byla podpo�ena af�rami p�edn�ch politik� pravice � M.Macek a Kni�n� velkoobchod; P.�erm�k a nezdan�n� v�cn� pln�n�; J.Ruml a Helbigov�; M.Dlouh� a Breda atd.
Je v�ak t�eba zd�raznit, �e s�m pojem privatizace m� v egalit��sk�ch �ech�ch pejorativn� n�dech, kter� propaganda po�norov�ho re�imu upev�ovala ve v�dom� ve�ejnosti po n�kolik generac�. Zd�nliv� politicky neutr�ln�, �ist� odborn� kritika Klausovy privatizace (�dalo se privatizovat jinak a l�pe�) ve skute�nosti vych�zela zejm�na z prost�ed� disidentsk� �Obrody�, kde byli soust�ed�ni b�val� �lenov� KS�, intelektu�ln� levicov� zam��en�, kte�� ideologicky nikdy nespojovali syst�m ob�ansk�ch pr�v a svobod a pluralitn� demokracii se strukturou vlastnick�ch vztah�. Na rozd�l od nich V�clav Klaus ch�pal v�dy diverzitu vlastnick�ch vztah� a nedotknutelnost soukrom�ho vlastnictv� jako p�edpoklad a z�ruku v�ech ostatn�ch svobod.
Tento z�sadn� rozpor ideologick� povahy se stal i zdrojem animozity mezi V�clavem Klausem a V�clavem Havlem (osobnostn� psychologick� charakteristiky p�sobily pouze akcelera�n�). Zat�mco V.Klaus cht�l m�nit budoucnost p�etvo�en�m vlastnick�ch a ekonomick�ch vztah�, V.Havel cht�l m�nit spole�ensk� vztahy moralizov�n�m. Zat�mco V.Klaus cht�l p�etvo�it spole�ensk� prost�ed� do podoby standardn� zastupitelsk� demokracie s omezen�m vlivu nevolen�ch elit, lid� z prost�ed� disentu si n�rokovali pr�vo z�sadn� ovliv�ovat chod spole�nosti, p�i�em� toto pr�vo pokl�dali za dostate�n� legitimizovan� nekonformn�mi postoji z doby autorit��sk�ho re�imu.
Tento z�sadn� konflikt p�edstav se postupn� roz���il na dal�� elit��sk� minority (um�lci, �urnalist�), z nich� p��slu�n�ci n�kter�ch je�t� ned�vno V.Klause velmi energicky podporovali. Jejich vyst��zliv�n� p�i�lo v okam�iku, kdy pochopili, �e Klausova vize s v�sadn� pozic� jak�chsi nepolitick�ch elit v politick�ch rozhodovac�ch procesech nepo��t�.
V roce 1997 tak vznikla �irok� neform�ln� koalice, s �asto rozporn�mi v�chodisky i c�li, sjednocen� �sil�m nahradit �l��bu Klausem� �vym�t�n�m Klause� (ador�to�i a exorcist� byli namnoze stejn� osoby):
levicov� orientovan� ekonomov� a publicist� (p�irozen� ideov� oponenti),
ekologist� a anarchist�,
odstaven�, ura�en� ��st polistopadov� politick� elity (Obroda, OH),
publicist� a novin��i, kte�� k tomu byli anga�ov�ni P.R. agenturami,
vlivov� uskupen� napojena na katolickou c�rkev (jedin� politick� vyj�d�en� primase �esk�ch katol�k�, bylo prohl�en�, j�m� v roce 1997 podpo�il s�ly, usiluj�c� o p�d Klausovy vl�dy),
sympatizanti a lobbyist� sudeton�meck�ch sdru�en�,
prezidentovi mu�i,
lobbyist� ambiciosn�ho p�edsedy KD�-�SL, J.Luxe,
dom�c� i zahrani�n� EURO-euforist� (v�ichni, kdo odm�tali o podm�nk�ch na�eho vstupu do EU a utv��en� evropsk�ch instituc� mluvit jinak, ne� aktivisticky),
publicist�, novin��i a dal�� osobnosti trp�c� vleklou frustrac� z toho, �e se na nekritick� propagaci V.Klause v minulosti pod�leli (�sveden� a opu�t�n�),
neuspokojen� funkcion��i ODS, usiluj�c� o p�erozd�len� rozhoduj�c�ch funkc� (�sarajev�t�),
specifick� skupina, pro kterou sama existence V. Klause p�edstavuje trval� paranoidn� trauma, kter�mu se l�ta ka�dodenn� s emocion�ln�m nasazen�m v�nuj� (kup�. Pehe, Fran�k, Han�k, Leschtina, Ku�era, Pato�ka�)
Ne�in�m si n�rok na �plnost tohoto �ctyhodn�ho v��tu.
V�sledek �sarajevsk�ho atent�tu 1997� byl pro �pu�isty� skli�uj�c�. Klaus�v legitimismus (d�sledn� trv�n� na demokratick�ch procedur�ch v ODS i ve spole�nosti) se uk�zal b�t siln�j��, ne� kabinetn� pletichy. �Rudolf�nsk� projev� prezidenta v�ak vyost�il rozd�len� spole�nosti a do �esk�ch pom�r� zav�l �blbou n�ladu�.
Kritika �opozi�n� smlouvy�, j� byly postupn� p�isouzeny v�echny spole�ensk� a ekonomick� neduhy, byla ve skute�nosti pouze pokra�ov�n�m nenapln�n�ho �sarajevsk�ho pu�e�. Srovn�me-li jej� podm�nky a fungov�n� s kapitulac� Koalice (zejm�na Unie svobody) v��i levo-lev�mu programu �SSD, vyvst�v� z�stupnost probl�mu a osobn� podjatost nesmi�iteln�ch kritik� opozi�n� smlouvy velmi z�eteln�.
V�sledek parlamentn�ch voleb 2002 (a tedy i sou�asn� politick� pom�ry) byly vytvo�eny soustavn�m tlakem minoritn�ch elit, kter� p�sobily na ve�ejnost prost�ednictv�m m�di�. Byla zpochyb�ov�na kompetentnost volbami aprobovan�ch sbor� a syst�m politick�ch stran. Sn�movna byla ve�ejnosti popisov�na jako parta hloup�ch vy��rk�, premi�r jako hulv�tsk� alkoholik a p�edseda Sn�movny jako arogantn� ochr�nce krimin�ln�k�.
Do t�to tendence je t�eba vkomponovat vyvol�n� tzv. �bitvy o televizi� z p�elomu let 2000/2001, kter� sm��ovala na pr�h �stavn� krize. N�zk� vnit�n� soudr�nost programov�ho hybridu, tzv. 4Koalice, byla v t� dob� ji� z�ejm�. Hlavn� akt��i, ovl�dan� duchem z�kon�, se proto pokusili p�edej�t zhroucen� tohoto pravost�edov�ho premianta vyvol�n�m p�ed�asn�ch voleb (�Pry� s Klausem a Zemanem!� � bylo jedno z frekventovan�ch hesel v pr�b�hu demonstrac�).
Z�rove� byla sbli�ov�na 4Koalice s post-zemanovsk�mi soci�ln�mi demokraty (zat�mco P.Buzkov� s J.Rumlem a V.Fischerem, podle tehdej��ho pr�zkumu ve�ejn�ho m�n�n� �neju�ite�n�j��m politikem�, bivakovali ve vel�nu �T. Zat�mco V.�pidla s K.K�hnlem p�ib�hli p�edn�st zdravici demonstrant�m na V�clavsk�m n�m�st�. V tu chv�li jim patrn� ani nep�i�lo divn�, �e podporuj� dav, proklamuj�c� svr�en� p�edsedy Vl�dy a p�edsedy Poslaneck� sn�movny. Parlamentn� demokracie byla v lednov�ch dnech roku 2001, poprv� po listopadu 1989, ohro�ena v m��e, v jak� si to jen m�lokdo p�ipou�t�.
C�l zainteresovan�ch (p�esv�d�en�ch i za sv� p�esv�d�en� placen�ch) se ani po parlamentn�ch volb�ch 2002 nezm�nil. Anal�zu v�sledk� voleb a extrapolaci d�sledk� koali�n� dohody do mo�n�ch variant budouc�ho v�voje, nahrazuje na jedn� stran� neskr�van� provl�dn� aktivismus den�ku Pr�vo; na stran� druh� usilovn� dotv��en� ��elov�ho obrazu virtu�ln� reality v LN. C�lem p�soben� nen� moment�ln� ve�ejnost, n�br� ni��� struktury ODS, jim� je palcov�mi titulky imputov�n dojem, �e v parlamentn�ch volb�ch utrp�ly �katastrof�ln� por�ku�. Je zat�m nez�eteln�, zda se zda�ilo probudit ambice region�ln�ch l�dr�, jejich� u��m jsou obdobn� �vahy adresov�ny.
Zat�mco anal�za jednotliv�ch f�z� p�edvolebn� kampan� ODS vzru�uje politology i koment�tory den�k� a redaktory rozhlasu i televize (Kter� heslo se nepovedlo? Jak p�sobily telefon�ty s hlasem V.Klause?Kdo se jak tv��il, na kter�m plak�tu?), po anal�ze p���in skute�n� volebn� katastrofy h��kan�ho premianta � kdysi 4Koalice � se nikdo p��li� nesh�n�.
Soust�ed�n� snaha dotla�it �sarajevsk� pu� z roku 1997 za ka�dou cenu k vyt�en�mu c�li m��e p�in�st nemal� politick� rizika.
Zdecimovan� Unie svobody zoufale pot�ebuje usp�t v podzimn�ch municip�ln�ch a sen�tn�ch volb�ch. Pokud se to nezda��, ��st jej�ch poslanc� p�ejde do programov� sp��zn�n�ho klubu ODS, zbytek do KD�-�SL (I.Pilip, V.Mlyn��). Soci�ln� demokrat� se budou muset d��ve �i pozd�ji rozhodnout pro men�inovou vl�du, op�enou o podporu KS�M (co� by bylo z mezin�rodn�ho hlediska dlouhodob�ji patrn� ne�nosn�) nebo ODS (v tom p��pad� bez V.�pidly na m�st� premi�ra). T�et� mo�nost� jsou mimo��dn� parlamentn� volby. Tato dilemata by ov�em v klubu poslanc� �SSD d�le vyost�ovala ji� dnes patrn� vnit�n� turbulence. Z�le�elo by jen na Stanislavu Grossovi, kdy se rozhodne, �e p�i�la jeho chv�le.
Pokud by se n�kter� z uveden�ch p�edpoklad� splnily, stala by situace o to nep�ehledn�j��, �e v lednu skon�� mand�t V.Havlovi a �ance jednotliv�ch kandid�t� bude mo�n� odhadnout teprve a� budou zn�m� v�sledky voleb do sen�tu. Zda��-li se rozkol�sat vnit�n� pom�ry v ODS, nebude v okam�iku krize na politick� sc�n� ��dn� relevantn� s�la, kter� by mohla p�evz�t za dal�� v�voj spoluodpov�dnost.
Duchy z�kon�, kte�� byli z obdobn�ch d�vod� na podzim 1997 ochotni vyvolat p�d vl�dy a v lednu 2001 v�nou krizi �stavn�ho syst�mu, takov� riziko v�ak nelek�.
V Praze 21. �ervence 2002.
22. �ervence 2002
Ji�� SvobodaFilmov� re�is�r (Sametov� vrazi, Ud�len� milosti se zam�t�, Jen o rodinn�ch z�le�itostech, Skalpel, pros�m, aj.), b�val� �len a p�edseda KS�M (do r. 1992).
Od roku 2006 p�sob� na Universit� Jana Amose Komensk�ho jako spolu garant oboru medi�ln� komunikace
Osobn� str�nky