Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Sarkozyho mor�ln� kapitalismus

Lubo� Z�lom

Francouzsk� prezident Nicolas Sarkozy se v Pa��i na konferenci nazvan� "Nov� sv�t, nov� kapitalismus" vyj�d�il, �e je t�eba hledat nov� model kapitalismu. Tento zbrusu nov� kapitalismus m� b�t podle Sarkozyho mor�ln�, a m� b�t zalo�en na n�vratu siln� ruky st�tu do hry. Sarkozy se vyj�d�il, �e kapitalismus je t�eba zreformovat, jinak jej �ek� zk�za.

N�meck� kancl��ka Merkelov� vyzvala k zalo�en� sv�tov� instituce, podobn� dne�n� Rad� bezpe�nosti, kter� by �e�ila glob�ln� ekonomick� probl�my. M�lo by j�t o jakousi sv�tovou ekonomickou radu, je� navrhne "program ekonomick� udr�itelnosti, kter� by vyty�il pravidla pro fungov�n� trh�." Podle Sarkozyho "�ist� kapitalismus obr�til logiku kapitalismu..., tr�n� logika omlouv� v�echno."


Hore�n� �innost, jakou sv�tov� politick� elity p�edv�d�j� tv��� v tv�� pr�v� prob�haj�c� ekonomick� recesi, napov�d�, �e n�s nejsp� skute�n� �ek� konec "kapitalismu jak ho zn�me." To hlavn�, co naprost� v�t�ina lid�, v�etn� v�hlasn�ch ekonom� a politik�, nen� dnes schopna pochopit, je skute�nost, �e tento "kapitalismus" m� se skute�n�m kapitalismem jen m�lo spole�n�ho. Jen miziv� men�ina je v dne�n� dob� schopna spr�vn� definovat pojem kapitalismus, na jak�ch z�kladech spo��v�, a co jej umo��uje. Za t�chto podm�nek nen� divu, �e tito lid�, kte�� se sna�� zaujmout n�jak� stanovisko k prob�haj�c�m ekonomick�m probl�m�m, nemohou dosp�t ke spr�vn�m z�v�r�m, a v nev�domosti navrhuj� �e�en� a postupy, kter� ve skute�nosti nebudou znamenat z�chranu kapitalismu, ale sp�e povedou k jeho �pln�mu zni�en�.


Kapitalismus nen� pouh�m ekonomick�m syst�mem trhu. I kdy� se mnoz� sna�� tento pojem smrsknout pouze na takto omezen� v�znam, ve skute�nosti kapitalismus znamen� syst�m, ve kter�m jsou absolutn� respektov�na pr�va jednotlivce na svobodu a majetek. V�echno ostatn� je u� jen n�sledkem toho, �e jsou ve spole�nosti pr�va jednotlivce spr�vn� definov�na a pokl�d�na za nep�ekro�iteln�. Podnik�n�, svoboda projevu, zakl�d�n� firem, svobodn� obchodov�n�, rozvoj finan�n�ho sektoru, r�st investic - to v�e je umo�n�no t�m, �e nen� ��dn�mu jednotlivci zabr�n�no hledat pro sebe tu nejlep�� cestu, jak zabezpe�it sv�j �ivot a co na trhu nab�dnout. Respekt k pr�v�m v�ak tak� znamen�, �e nikdo nen� n�sil�m p�ipraven o v�sledky sv� pr�ce, ani na n�j nen� kladena odpov�dnost za to, �e n�kdo druh� je m�n� �sp�n�. Ve skute�n�m kapitalismu je jednotlivec jedin�m p��jemcem u�itku ze sv� produktivn� �innosti a v ��dn�m p��pad� nen� pr�ce a podnik�n� p�edm�tem uspokojov�n� pot�eb celku, kolektivu, n�roda, rasy, nebo jak�koliv n�tlakov� skupiny.


Pojem kapitalismus je, a� u� z nev�domosti a ignorance, nebo ze zl� v�le, d�siv� p�ekrucov�n a diskreditov�n. �asto, a nejen nevzd�lanci a laiky, je nap��klad ��na nesmysln� pokl�d�na za kapitalistick� st�t - jen proto, �e tamn� pracovn� trh nen� sv�z�n �adou omezen� a regulac�. P�itom ��na po�lap�v� v�emo�n� pr�va sv�ch ob�an�, a ��elem tamn�ho ekonomick�ho z�zraku rozhodn� nen� prosp�ch jednotlivce, ale pouze mezin�rodn� presti�, moc a s�la ��nsk� vl�dy. Podobn� se �asto, p�i obhajob� neregulovan�ho tr�n�ho syst�mu, m��eme setkat s legra�n�m argumentem, �e st�tn� regulace je p�ece pot�eba - proto�e se sta�� pod�vat do Som�lska, jak vypad� zem�, kde se trh nereguluje!


Skute�n� kapitalismus je dnes t�m�� zapomenut�, a to, co je v�eobecn� za kapitalismus pokl�d�no, je pouze sm�enou ekonomikou, s v�t��m nebo men��m pod�lem podnik�n�, a s v�t��m nebo men��m vm�ov�n�m vl�dy. V�echny vl�dy sv�ta v sou�asnosti po�lap�vaj� svobodu sv�ch ob�an�, p�esto�e by m�ly b�t tou hlavn� instituc�, kter� m� svobodu chr�nit. V ��dn�m st�t� na sv�t� nefunguje skute�n� kapitalismus, a nikdy ani neexistoval. Nejv�ce se tomuto ide�lu p�ibl�ily USA v pr�b�hu 19. stolet�, ale i tam nakonec p�evl�dly a st�le se upev�uj� kolektivistick� tendence sm��uj�c� k tot�ln� nesvobod�.

Prezident Sarkozy m� pravdu v tom, �e dne�n� "kapitalismus" pot�ebuje mor�ln� reformu. Jestli�e jsme spr�vn� definovali kapitalismus, je d�le nutn� poznat, na jak� mor�lce je kapitalismus postaven�.


Kapitalismus, jako syst�m, kter� znamen� absolutn� respekt k pr�v�m jednotlivce, mus� st�t na mor�lce sebez�jmu - na sobeck� mor�lce. Nen� pravdou, �e by existovalo n�kolik nebo mnoho etick�ch koncept�, kter� by byly pro lidsk� �ivot spr�vn� a vhodn�. Mor�lka, kterou by m�l �lov�k sledovat, je jen jedna. Vypl�v� z p�irozenosti �lov�ka - z toho, ��m �lov�k je a jak�m zp�sobem zaji��uje sv� p�e�it�, tedy rozumem.

Mor�lka racion�ln�ho sobectv� ��k�, �e jestli�e si �lov�k zvol� ��t, mus� b�t �ivot jeho nejvy��� hodnotou. �lov�k mus� sledovat hodnoty, kter� k zaji�t�n� jeho �ivota vedou (p�i�em� zde nejde o pouh� biologick� p�e�it�, ale znamen� �ivot v souladu s identitou lidsk� bytosti, svobodn� �ivot, ve kter�m je �lov�ku umo�n�no sledov�n� a dosahov�n� �t�st� - a tedy hodnot, kter� k jeho �t�st� vedou, a� u� jde o �sp�ch, majetek, nebo t�eba romantickou l�sku.


V ��dn�m p��pad� sobectv� neznamen� bezskrupul�zn� zneu��v�n� lid� kolem sebe. Egoista je nez�visl� �lov�k - co� se vylu�uje s jak�mkoliv projevem parazitismu. Parazit, kter� vyu��v� hodnoty druh�ch lid� a �ije z jejich �sp�chu, ani� by nab�dl jakoukoliv protihodnotu, ztr�c� vlastn� individualitu - je z�visl� na t�ch, na nich� parazituje. Takov� jedn�n� je se sobeck�m p��stupem k �ivotu v p��m�m rozporu.

Jestli�e m� �lov�k m�t mo�nost sledovat sv� hodnoty a m�t z nich prosp�ch, nesm� b�t vystaven ��dn�mu n�sil�, a� u� by m�lo j�t o n�sil� ze strany zlo�inc� a podvodn�k�, nebo o st�tem legalizovan� n�sil� v podob� zdan�n�, antidiskrimina�n�ch nebo antimonopoln�ch z�kon�, na�izovan� normalizace a standardizace, a jak�chkoliv dal��ch intervenc�. �lohou st�tu v kapitalismu je jednotlivce p�ed n�sil�m ochra�ovat, a nikoliv n�sil� zp�sobovat.


Jestli�e m� b�t Sarkozyho nov�, "mor�ln� model kapitalismu" zalo�en na siln� ruce st�tu, a jestli�e chce Merkelov� ustanovovat nadn�rodn� komise, kter� maj� d�vat podn�ty k regulac�m a intervenc�m, znamen� to, �e mor�lka, na kter� by m�l tento nov� "kapitalismus" zalo�en, nebude m�t se sobectv�m a egoismem mnoho spole�n�ho.


Dne�n� spole�ensk� a ekonomick� syst�m je zalo�en na mor�lce sebeob�tov�n�. Politick� a kulturn� autority neust�le vyzdvihuj� sebeob�tov�n� jako ide�l dobra. V�ude m��eme naj�t stovky a tis�ce p��klad� - nap��klad Barrack Obama v jednom ze sv�ch p�edvolebn�ch projev� obvinil republik�nsk�ho kandid�ta, �e "�in� ze sobectv� ctnost" (http://www.youtube.com/watch?v=GaGJfzWEJtQ) - jakmile je n�kdo ozna�en za sobce, dostane okam�it� pro spole�nost n�lepku zlosyna. Pape� Benedikt XVI. ned�vno varoval, �e sou�asn� ekonomick� krize nesm� prohloubit sobectv� mezi lidmi. Tom� Hal�k, jen� je v na�� zemi pokl�d�n za mor�ln� autoritu, v jednom sv�m rozhovoru uvedl: "je bla�en�j�� je d�vat ne� br�t, proti egom�nii a sobectv� je t�eba postavit l�sku, co� nen� romantick� cit, n�br� solidarita s druh�mi a ochota k ob�ti." (server iDnes, 13. 5. 2007)


Neust�le jsou lid�, kte�� se ob�tovali pro svoje bli�n�, d�v�ni za p��klad hodn� n�sledov�n�. Neust�l� apel na sebeob�tov�n�, kter�mu tak�ka nen� mo�n� uniknout, m� v lidech probudit pocit viny v ka�d� chv�li, kdy se odm�tnou ob�tovat a sleduj� n�jakou svou hodnotu. (V�born� rozbor altruistick� mor�lky nap��klad
zde <http://www.aynrand.cz/view.php?cisloclanku=2006032201>, v textu Petera Schwarze �P�ita�livost altruismu�)


Lid� jsou st�le nuceni ob�tov�vat svoje hodnoty ve prosp�ch chud�ch, trp�c�ch, ne�sp�n�ch, uk�ivd�n�ch, nebo v z�jmu obecn�ho blaha, ve�ejn�ho z�jmu, soci�ln� spravedlnosti, a dal��ch podobn�ch pojm�, kter�mi se kolektivist� oh�n�j�. �lohou st�tu je dnes n�sil�m nutit ob�any k sebeob�tov�n�. To je v p��m�m rozporu s p�irozenou funkc� st�tu, s principy pr�v, i s pojmem kapitalismus. Nen� t�eba dod�vat, �e Sarkozyho "nov�, mor�ln� kapitalismus" bude zalo�en na je�t� daleko siln�j��m d�razu na altruistickou mor�lku, ne� jak je tomu dnes. Jestli�e dnes, tv��� v tv�� ekonomick�m probl�m�m, mnoz� volaj� po v�t�� solidarit� bohat�ch s chud�mi, �sp�n�ch s ne�sp�n�mi, a jestli�e hl�saj�, �e prosperita firem, finan�n�ch instituc�, velk�ch spole�nost� m� b�t prost�edkem nikoliv k dosahov�n� zisku, n�br� k zabezpe�ov�n� pot�eb a �dajn�ch n�rok� nejr�zn�j��ch skupin ob�an�, je jist�, �e st�t, kter� nastol� tento "nov�, mor�ln� kapitalismus", bude jednotlivce nutit k sebeob�tov�n� v daleko vy��� m��e, ne� jsme zvykl� - co� bude znamenat je�t� citeln�j�� okle��ov�n� svobody a podkop�v�n� pr�v.


�dajn� Sarkozyho reforma kapitalismu, zalo�en� na mor�lce sebeob�tov�n�, tak bude ve skute�nosti znamenat jeho dal�� ni�en�.


Je samoz�ejm�, �e jestli�e je reces� posti�en� ekonomika regulovan� tak, jak je tomu dnes, je vl�dn� politika jedn�m z kl��ov�ch faktor�, kter� ovlivn�, jak bude recese prob�hat a zda nebude znamenat z�klad pro dal�� probl�my v budoucnu. To, �eho se v dne�n� dob� politik�m nedost�v�, je hlubok� sebereflexe a znalost ekonomick�ch princip�. Nejsou schopni ani ochotni uznat, �e ekonomick� probl�my nejsou zp�sobeny divok�m, neregulovan�m trhem, la�nost� a hami�nost� bank, nedostatkem "spole�ensk� odpov�dnosti" podnikatel�, nebo p��li�n�m d�razem na sobectv�. Nevid�, �e probl�m nen� v nedostate�n� regulaci trhu, ale pr�v� v samotn� my�lence, �e trh je ��douc� regulovat. Jen miziv� procento lid� ch�pe, �e ekonomickou recesi zp�sobila vl�dou prov�d�n� m�nov� expanze, podpora �patn�ch hypot�k, udr�ov�n� neefektivn�ch firem pomoc� finan�n�ch injekc�, regulace pracovn�ho trhu, atd. Sou�asnou krizi nezp�sobil trh, ale pr�v� naopak: nedostatek svobodn�ho trhu. Probl�m nen� v tom, �e by trh nefungoval, ale �e vl�dy norm�ln�mu tr�n�mu fungov�n� v�emo�n� br�n�. O krizi kapitalismu m��e j�t jen v tom smyslu, �e poslou�� politik�m jako d�vod zarazit do rakve kapitalismu n�kolik dal��ch h�eb�k�. Dal�� a dal�� regulace snad mohou pomoci zam�st probl�my pod koberec, ale nen� mo�n� uniknout dlouhodob�m n�sledk�m, kter� se d��ve nebo pozd�ji projev� jako dal�� a dal�� v�n�j�� krize v budoucnu.


Mnoho politik� je v�eobecn� pokl�d�no za zast�nce trhu a odp�rce regulac�. Nap��klad Sarkozyho zvolen� francouzsk�m prezidentem bylo komentov�no jako v�t�zstv� pravice. Velk� ��st �dajn�ch obh�jc� pravicov�ch my�lenek v�ak dnes, kdy mus� �elit hospod��sk� recesi, odhalila sv� skute�n� j�, a volaj� po st�tn�ch regulac�ch a intervenc�ch, schvaluj� vl�dn� finan�n� injekce do krachuj�c�ch podnik�, aktivn� programy na podporu zam�stnanosti, nebo dokonce vl�dn� p�evzet� bankrotuj�c�ch finan�n�ch �stav�. A socialist� si spokojen� mnou ruce, kdy� v�t�zoslavn� argumentuj�: "Pod�vejte se, v�ichni pravi��ci dnes museli uznat, �e trh nefunguje a neregulovan� ekonomika nevyhnuteln� vede ke kriz�m - a vy st�le obhajujete laissez-faire kapitalismus? Ale jd�te!"


V dob� krize bychom v�ce ne� kdy jindy pot�ebovali rozumn� politiky, kte�� ch�pou, co znamen� trh a svoboda. M�sto toho se zd�, �e krize probouz� v politic�ch ty nejhor�� tendence, nejhor�� projevy kolektivismu a ekonomick� ignorance, kter� byly hluboko ukryt� nebo dovedn� skr�van�. Jestli�e vl�dy cht�j� n�co napravovat, m�ly by odstranit p�edev��m p���inu kriz� - tedy st�tn� regulace a intervence. Toto mohou ud�lat pouze politici, za pou�it� racion�ln� legislativy a politiky zalo�en� na respektu jak k pr�v�m jednotlivce, tak k ekonomick�m z�konitostem. Nejprve v�ak mus� takovou politiku vy�adovat sami voli�i. Ne� m��e nastat jak�koliv n�prava v politice, mus� nejprve nastat z�sadn� zm�na v mor�ln�m pov�dom� nej�ir�� ve�ejnosti a v jej�m nahl�en� na spr�vnou funkci st�tu.


Sarkozyho p�edstavy o "mor�ln�m kapitalismu" p��mo vych�zej� z etick�ho pov�dom� ob�an�, kte�� jsou ovl�d�ni mor�lkou altruismu. "Mor�ln� kapitalismus" zalo�en� na altruistick� mor�lce, mor�lce sebeob�tov�n�, bude st�t na z�kladech, kter� jsou neslu�iteln� s lidskou p�irozenost�, se svobodou, s respektem k individualit�, s pr�vem na dosahov�n� �t�st�. Sarkozyho "mor�ln� kapitalismus", jestli�e nez�stane jen na pap��e, bude pouze dal�� z mnoha forem socialismu, kter� u� m�l mnoho p��le�itost� uk�zat, kudy se ub�r� syst�m zalo�en� na mor�lce sebeob�tov�n�: k nep�edstaviteln�mu po�lap�v�n� pr�v jednotlivce, ni�en� lidsk�ch �ivot�, k diktatu�e st�tn�ho apar�tu, k ekonomick� stagnaci a v�eobecn�mu �padku.

Ano, "kapitalismus, jak ho zn�me", by m�l b�t nahrazen jin�m syst�mem. Co takhle tentokr�t m�sto nekone�n� p�ehl�dky st�tn�ch intervenc�, kter� nic dobr�ho nep�in�ej�, zkusit opravdov� kapitalismus?



Lubo� Z�lom
 
  P��stupy: 7510 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA