Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Jak naložit s venkovem

Robert Šalda

Současné problémy a budoucnost venkova byly tématem konference, kterou uspořádalo sdružení pro rozvoj města Lysé nad Labem. Diskuse a příspěvky účastníků se točily většinou okolo vyjednaných podmínek pro zemědělce při vstupu do Evropské unie ale i problémů, které mají zemědělci s tuzemskými byrokraty.

Poslanec evropského parlamentu a člen jeho zemědělského výboru Hynek Fajmon upozornil na fakt, že čeští zemědělci jsou ve srovnání s jejich západoevropskými kolegy výrazně diskriminováni. Až do roku 2013 budou zdejší zemědělci dostávat nižší dotace ze společného rozpočtu. V letošním roce činí podpora z EU 35 procent částky toho co dostávají jejich kolegové v zemích EU. Dalších 30 procent pak dostávají ze státního rozpočtu. V dalších letech bude tato částka postupně narůstat. „ I když dostávají čeští zemědělci méně peněz než jejich konkurenti ze starých zemí, bude tato částka postupně narůstat a to je do jisté míry dobrá zpráva,“ uvedl europoslanec Fajmon. Podotkl však, že je otázkou zda řada farmářů do roku 2013, kdy by měly být podmínky srovnány přežije.

Předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jiří Papež považuje navýšení dotací zemědělcům ze státního rozpočtu alespoň o Evropou „povolených“ třicet procent za slušnost a povinnost ze strany státu. Za pozitivní dopad členství České republiky v Evropské unii považuje to, že na zemědělství začíná být i u nás nahlíženo i jako na činnost, která zajišťuje údržbu a ochranu krajiny a nejenom jako na producenta potravin.

Jiří Papež vyzdvihl jako dobrý počin současné vlády odmítnutí podpory biopaliv vratkou spotřební daně. „Sociálně demokratická vláda prosazovala jejich produkci , ale vždy tak, aby na ní vydělal někdo z jejich kamarádů“, upozornil s tím, že vládou schválený systém bude spravedlivý, protože za biopaliva zaplatí ten, kdo je bude spotřebovat. Ušetřené peníze za státní podporu tak budou moci být využity k dotacím zemědělcům ve formě tzv. karbon kreditu, což bude podpora ve výši 45 euro ročně na hektar za produkci energeticky využívaných plodin. Tento systém bude spuštěn již od příštího roku, i když to bylo původně plánováno na rok 2010.

Tajemník Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek upozornil na to, že špatný stav venkova je následkem kolektivizace zemědělství. Na pováženou podle něj je i to, že zemědělská činnost je z devadesáti procent vykonávána na pronajaté půdě. Nevyřešené jsou podle něj restituce, kdy stále zůstávají nevypořádány restituční nároky 300 tisíc oprávněných osob v celkové hodnotě okolo 30 miliard korun. „Tímto tempem se těžko můžeme dostat na úroveň Evropy, kde základem zemědělství jsou rodinné farmy“, uvedl Jaroslav Šebek s tím, že přesto se dá označit za úspěch to, že alespoň na 27 procentech půdy hospodaří soukromí zemědělci.

Sedlák Václav Procházka z Havranska u Nymburka upozornil na nesmyslné požadavky, které na zemědělce klade dodržování tzv. „Správné zemědělské praxe“. Až doposud uskladňoval každý rok hnůj na poli, které po jeho odklizení rozoral. To však od příštího roku nebude možné. „Rozpočet na předpisové hnojiště je 10 milionů korun“, podotkl s tím, že takové něco takového je pro něj nereálné a 99 procent soukromých zemědělců na takové investice nemá.
Na zcela nesmyslnou byrokracii upozorňovala i řada dalších účastníků konference. René Franěk ze ZOO Chleby uvedl jako příklad nesmyslné byrokracie nutnost evidovat chov koz. Legálně chovat kozu je podle něj pro běžného vesničana kvůli dalším problémům téměř nemožné. Vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička přitom podle něj vyjednal výjimku z povinnosti evidence jen na jeden rok. V případě porušení této povinnosti ale hrozí chovateli pokuta v řádu desítek tisíc korun. Tyto pokuty však stanovuje samo české zákonodárství
Podle Jiřího Papeže je jedním z cílů současného vedení ministerstva zemědělství zjednodušit systém kontrol v celém potravinářském řetězci. Několik kontrolních orgánů v potravinářské oblasti by mělo být integrováno do Národního úřadu pro bezpečnost potravin, který by kontroloval celý průběh produkce potravin „od stáje po stůl“. Farmář by pak mohl počítat pouze s jednou komplexní kontrolou ročně.

Špatně vyjednané podmínky vstupu do EU jsou sice jedna věc, avšak rozhodnutí českých orgánů situaci většinou ještě mnohem zhoršují. Europoslanec Hynek Fajmon jako příklad uvedl kvóty na cukr. Evropská unie nechává v zásadě na orgánech členských zemí, zda přidělí kvóty na produkci cukru přímo farmářům, či zpracovatelům. Česká vláda tyto kvóty přidělila cukrovarům, které jsou ale vlastněny zahraničními majiteli, většinou francouzskými. Kvóty je přitom jejich držiteli možné odprodat a to i do zahraničí. To přitom řada vlastníků udělala a čeští pěstitelé cukrovky tak přišli o odbyt. „Když jsem před více než rokem na tuto hrozbu upozorňoval, tehdejší ministr Zgarba moji obavu označil za nesmyslnou“, uzavřel Hynek Fajmon.



Robert Šalda
Asistent poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona
 
  Přístupy: 804 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA